Filipenses 3
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs VC
1 Vǎ puố̤vyá̤ thǐ, dốkhyělốnuô, vǎ thè́zṳ̂́ hé thǐ, dố thǐ htwǒhtya hò́ tè̤tôcô꤮ tuô̌ ná Byacè Krístu hò́ yěnuô, thè́krṳ̂̌thè́lò̌ lahyǎ ní꤮. Vǎ rǎcuố pé̤ khyěthyá thǐ li dố athyáná aré̤khè̌ tahenuô prè́ tadû́rò a dídòdídyǎ ná vǎ tôcô꤮ to. Vǎ rǎ yětahe nuôma thyáphú a ki takò́takè̤bí ní̤pé̤ thǐgněprè́.
1 No mais, meus irmãos, alegrai-vos no Senhor. Tornar a escrever-vos as mesmas recomendações, a mim por certo não me é penoso, e a vós vos é conveniente.
2 Rò̤ní̤ lahyǎ thǐné̤ ná kayǎ me̤ tè̤mǔmyá̤ricyá̤ dố athyáná htwi nuôtahe ní꤮. Kayǎ nuôtahe ma thǐ bè dû́talíphá a nò̌shyo lò̌ ǔ phúnuô.
2 Cuidado com esses cães! Cuidado com esses charlatães! Cuidado com esses mutilados!
3 Pè̤ ma Cò́marya akayǎ má̤lakǒ tahe hò́, èthǐ nuôtahe ma a má̤lakǒ má̤to, me̤těhérò dố Cò́marya a Thè́ Sǎsè̌ akhu-akhyě pè̤ cò́bucò́bè̌htya hò́ Cò́marya rò pè̤ hébèhtuthè́ ní̤dyé tè̤dố Jesǔ Krístu me̤pé̤ htuô̌hò́ pè̤ yětahe hò́. Thyáphú pè̤ ki ní̤bè tè̤me̤lwóhteka̤ agněnuô, pè̤ thè́lè̤htya ní̤dyé kuô̌ tè̤dố pè̤ me̤ hò́ è yěnuôtahe alo̤ to.
3 Porque os verdadeiros circuncisos somos nós, que prestamos culto a Deus pelo Espírito de Deus, e pomos nossa glória em Jesus Cristo, e não confiamos na carne.
4 Phú ǔ zṳ̂́e ní̤dyé lahyǎ ǔné̤nuô, vǎ lé̤zṳ̂́elya̤ ní̤dyékuô̌ vǎné̤ kǔ꤮ a o kǒkǒ.
4 No entanto, eu poderia confiar também na carne. Se há quem julgue ter motivos humanos para se gloriar, maiores os possuo eu:
5 Bí vǎ opacè̤̌lya̤ bǎhtya hò́ nyělwǐ̤thyó akhè̌nuô, ǔ dû́talí pé̤ vǎphá. Vǎ htwǒ Israelphú dố vǎ opacè̤̌lya̤ khè̌nuô pǎ cò́. Vǎklwǐvǎlyǎ tǎ̤ dố Benjamino tômuố̤tôcô, vǎ ma Hebreophú má̤lakǒ tôprè̤. Vǎ ma Pharisěophú dố a ní̤dǎ krwǒme̤kuô̌ Judaphú a tè̤thyótè̤thya tôprè̤.
5 circuncidado ao oitavo dia, da raça de Israel, da tribo de Benjamim, hebreu e filho de hebreus. Quanto à lei, fariseu;
6 Me̤těhérò vǎ thè́plòshyo dyadudyahtǔ nyacò́ Cò́marya atè̤me̤ akhu-akhyě vǎ me̤cyě̤me̤cṳ̂ kayǎ dố a zṳ̂́e Krístu tahe. Ki héke ná cṳ̌e tè̤thyótè̤thya a tè̤mekyǎngó̤ tahe tû́rò htwǒhtya bè́prè́ kayǎcò́kayǎte̤ prè́ kihérò, vǎ htwǒ htuô̌hò́ kayǎ tôprè̤ dố ǔ pṳ̌ dyacò́ vǎ tè̤thû́ nuô, a ocò́to tôprè̤ hò́.
6 quanto ao zelo, perseguidor da Igreja; quanto à justiça legal, declaradamente irrepreensível.
7 Tôphuốkhè̌ tè̤ dố vǎ dya è ná angṳdupri̤du nyacò́ dố vǎgně tahenuô, khǒnyá̤rò dố vǎ zṳ̂́e hò́ Krístu akhu-akhyě, lò̌꤮ tè̤ yětahenuô vǎ dyakyǎ è phú tè̤olốoklò̌ dố vǎgně nuôprè́.
7 Mas tudo isso, que para mim eram vantagens, considerei perda por Cristo.
8 Tû́nuôhtuô̌to, khǒnyá̤yě vǎ yǒ thè́gněhyǎhò́ ná thè́gněhò́ vǎ Byacè Jesǔ Krístu yěnuô a ngṳdupri̤du lốklò̌pǎ cò́ ná tè̤lò̌꤮ plǐ akhu-akhyě, lò̌꤮ tè̤ yětahenuô, vǎ dyakyǎ è phú tè̤olốoklò̌ tahenuô prè́. Dố Krístu agně akhu-akhyě, vǎ vǐkyǎ lò̌hò́ pwǒ̤꤮ tôcô hò́. Thyáphú vǎ ki ní̤bè Krístu rò vǎ ki htwǒhtya tè̤ tôcô꤮ tuô̌ ná Krístu agněnuô, lò̌꤮ tè̤ yětahenuô, vǎ tane̤kyǎ̤ è phú thòthwí tahenuô prè́.
8 Na verdade, julgo como perda todas as coisas, em comparação com esse bem supremo: o conhecimento de Jesus Cristo, meu Senhor. Por ele tudo desprezei e tenho em conta de esterco, a fim de ganhar Cristo
9 Vǎ tè̤cò́tè̤te̤ yěnuô, vǎ thè́lè̤htyaní̤ pǎ dố vǎ ní̤dǎ krwǒme̤ kuô̌ tè̤thyótè̤thya akhu yěnuô má̤pǎtohò́. Má̤tôkhónuô, vǎ yǒ zṳ̂́ehò́ Krístu hò́ akhu-akhyěrò vǎ ní̤bèhò́ tè̤cò́tè̤te̤ hò́. Tè̤cò́tè̤te̤ dố Cò́marya dyé yěnuôma a thè́lè̤htyaní̤ dố tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ alo̤ prè́.
9 e estar com ele. Não com minha justiça, que vem da lei, mas com a justiça que se obtém pela fé em Cristo, a justiça que vem de Deus pela fé.
10 Lò̌꤮ tè̤ dố vǎ thè́zṳ̂́ thè́gně tahe nuôma má̤ prè́tû́ Krístu ná atè̤thyě ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě a tè̤pro̤tè̤prya̤ yěnuô prè́, rò vǎ thè́zṳ̂́ khyácyě̤khyácṳ̂ tố̤kuô̌ná è, rò vǎ thè́zṳ̂́ htwǒhtya thyákuô̌ ná è khyáthyě ané̤ yěnuô prè́.
10 Anseio pelo conhecimento de Cristo e do poder da sua Ressurreição, pela participação em seus sofrimentos, tornando-me semelhante a ele na morte,
11 Vǎ thè́zṳ̂́ htwǒhtya thyákuô̌ phúnuô me̤těhérò thyáphú Cò́marya ki me̤htwǒprè̤ ka̤khyěkuô̌ vǎ dố tè̤thyě thyáná yěnuô pǎ prè́.
11 com a esperança de conseguir a ressurreição dentre os mortos.
12 Tè̤yětahenuô vǎ ní̤bè htuô̌hò́ vǎ hénò́ ná phúnuôto, htuô̌rò vǎ tè̤ohtwǒprè̤ yěnuô, a lốbǎ lò̌hò́ vǎ hénò́ ná phúnuô toto. Manárò thyáphú vǎ ki thè́gně Krístu rò vǎ ki htwǒhtya plehyǎ thyákuô̌ná è agněnuô, vǎ yácû́-yáre nyacò́. Krístu nwóhtya hò́ vǎ ná tè̤ritè̤kyǎ yětahe akhyěhò́.
12 Não pretendo dizer que já alcancei {esta meta} e que cheguei à perfeição. Não. Mas eu me empenho em conquistá-la, uma vez que também eu fui conquistado por Jesus Cristo.
13 Puố̤vyá̤ thǐ꤮, yětahe nuôma, vǎ ní̤bè htuô̌hò́ vǎ tane̤ tuố̤nò́ ná phúnuô hí to. Manárò vǎ me̤prè́ tôcôprè́. Vǎ me̤ yětôcô nuôma má̤hò́ vǎ sǒtapa̤kyǎ tè̤ dố a htuô̌hò́ nuôtahe, rò htú꤮ vǎ hyǎtuố̤ dố ǔ dya-o tè̤me̤pé̤mábǒ nuôtôcô a o agněnuô, vǎ cyé̤pryě̤ yácû́-yáre nyacò́.
13 Consciente de não tê-la ainda conquistado, só procuro isto: prescindindo do passado e atirando-me ao que resta para a frente,
14 Dố Jesǔ Krístu me̤pé̤ htuô̌hò́ dố vǎgně akhu-akhyě Cò́marya è́nuô̌ hò́ vǎ dố mò́khu rò vǎ yácû́-yáre plehyǎ tuố̤dố vǎ ki ní̤bè tè̤me̤ní̤khwókè dố mò́khu yěnuô pǎ. Vǎ thyáhò́ná kayǎ klyadícè̌ tôprè̤ dố a ki ní̤bè kuô̌ǔ tè̤me̤ní̤khwókè rò a klya plehyǎ tuố̤dố atadû nuôtôprè̤ hò́.
14 persigo o alvo, rumo ao prêmio celeste, ao qual Deus nos chama, em Jesus Cristo.
15 Lò̌꤮ pè̤ dố a dutǎ̤thè́né̤te̤ lahyǎ hò́ dốthudốthè́ tôkyě yětahenuô, pè̤ tǒkò dya thyálǔ pè̤ thè́plòthuôhtyě phú vǎ hépé̤hò́ thǐ yěnuô. Manárò dố thǐklè̌ tahehe nuô, a ki dya khódû a thè́plòthuôhtyě kihérò, Cò́marya ki dyé thè́gněplǒryá dû thǐ tè̤tane̤ dố atǒ nuôtahe pǎ.
15 Nós, mais aperfeiçoados que somos, ponhamos nisto o nosso afeto; e se tendes outro sentir, sobre isto Deus vos há de esclarecer.
16 Phútětě꤮ bèbè, pè̤ ki cuố ró̤lǔ dố nyě phú pè̤ thè́gně htuô̌hò́ nuôtahe pó꤮.
16 Contudo, seja qual for o grau a que chegamos, o que importa é prosseguir decididamente.
17 Vǎ puố̤vyá̤ thǐ, myábû̌ kuô̌ lahyǎ vǎyě, krwǒ myátǒma kuô̌ kayǎ dố a krwǒ ohtwǒprè̤ kuô̌ phú pè̤ ohtwǒprè̤ luô̌kyǎ pé̤ thǐ nuô tahenuô.
17 Irmãos, sede meus imitadores, e olhai atentamente para os que vivem segundo o exemplo que nós vos damos.
18 Dố aré̤khè̌nuô ma, vǎ héso tamǒmǒ pé̤lǎ hò́ thǐ hò́. Khǒnyá̤yě vǎ hé pé̤ pó̤ khyěthyá thǐ ná mèthèhtyě. Kayǎ dố a dya lahyǎ a thè́plòthuôhtyě ná a thè́htethè́hǎ Krístu atè̤thyě angó̤lasá dố krusulo̤ tahenuô a o è́nyacò́.
18 Porque há muitos por aí, de quem repetidas vezes vos tenho falado e agora o digo chorando, que se portam como inimigos da cruz de Cristo,
19 Èthǐ aklyá yěnuô a ki tadûkyǎ bí tè̤pyétè̤kyǎ má̤dûhò́ ngarakǔ nuô pǎ. Èthǐ byacè ma ané̤klò̤́ a tè̤thè́zṳ̂́thè́lò̌ yěnuô tahe hò́. Tè̤dố èthǐ tǒ thè́tarè̤̌ ní̤dyé cò́ nuôtahe rò a phyéhtyalô̌ ní̤dyé lahyǎ pǎ cò́ ané̤. Htuô̌to èthǐ tane̤ shuô̌shuô̌ prè́ tè̤ dố prè̤luhekhuphú tane̤duní̤ nuôtahe prè́.
19 cujo destino é a perdição, cujo deus é o ventre, para quem a própria ignomínia é causa de envaidecimento, e só têm prazer no que é terreno.
20 Manárò pè̤yě tahe nuôma mò́khu a htyěphúké̤phú rò pè̤ thè́plòshyo opò̤́myásû̌ ní̤dyé pè̤ Byacè Jesǔ Krístu dố a me̤lwóhteka̤ pè̤yě ki o dố mò́khu hyǎlya̤ pǎ yěnuô tôprè̤ hò́.
20 Nós, porém, somos cidadãos dos céus. É de lá que ansiosamente esperamos o Salvador, o Senhor Jesus Cristo,
21 Jesǔ Krístu ki htulyakyǎ pè̤né̤klò̤́ dố a hè̌cè̤́recè̤́ rò a thyěcyá̤ yěnuô ná a tè̤pro̤tè̤prya̤ pǎ, rò a ki me̤htwǒhtyakhyě pè̤né̤klò̤́ yěnuô phú ané̤klò̤́ ní̤dû dố a o ná a taryěduhtǔ yěnuô pǎ. A pro̤prya̤shyosò̌ dố a me̤cwó̤ lǔ dố a ki pốbè́ lò̌ tè̤lò̌꤮ plǐ yěnuô, a ki htulya taplekyǎ lò̌ pè̤né̤klò̤́ yětahe pǎ.
21 que transformará nosso mísero corpo, tornando-o semelhante ao seu corpo glorioso, em virtude do poder que tem de sujeitar a si toda criatura.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Filipenses 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.