2 Timóteo 1
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs VC
1 Vǎ ma Paulu. Vǎ rǎcuố ní̤pé̤ thǐ liyětôba. Cò́marya thè́plòo vǎ dố vǎ ki htwǒhtya Jesǔ Krístu a Prè̤dônyǎphú tôprè̤, htuô̌rò Cò́marya ò́lya̤ htuô̌hò́ ná a ki dyé pè̤ thè́htwǒprè̤ dố Jesǔ Krístu akǔ pǎ ari-akyǎ yěnuô vǎ héso lò̌pé̤hò́ ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ hò́.
1 Paulo, apóstolo de Jesus Cristo pela vontade de Deus para anunciar a promessa da vida que está em Jesus Cristo,
2 Vǎ rǎcuố pé̤ vǎphúkhǔ dốthudốthè́ Timothy dố vǎ mo̤ ní̤dyé è yětôprè̤ a o. Phè̌ Cò́marya ná pè̤ Byacè Jesǔ Krístu ki dyélya̤dû nè̤ tè̤bwítè̤taryě, tè̤thè́zò̤klabè, ná tè̤kacṳ́kabè́ ní꤮.
2 a Timóteo, filho caríssimo: graça, misericórdia, paz, da parte de Deus Pai e de Jesus Cristo, nosso Senhor!
3 Vǎ hébwíhétaryě Cò́marya dố nè̤gně. È ma Cò́marya tôprè̤ dố vǎ me̤ atè̤ ná vǎ thè́plò a tè̤tane̤ mwǒ̤plǐ phú vǎ muốphè̌phyěphuô̌ dố꤮ nyénu tahe me̤htuô̌hò́ nuôhò́. Bí vǎ thè́né̤htyabè nè̤ pwǒ̤꤮ tôphuố akhè̌nuô, vǎ hébwíhétaryě Cò́marya rò vǎ kwǐcò́bè̌ dố nè̤gně mò̤́khíkhí mò̤́sè̌klè̌klè̌ cò́.
3 Dou graças a Deus, a quem sirvo com pureza de consciência, tal como aprendi de meus pais, e me lembro de ti sem cessar nas minhas orações, de noite e de dia.
4 Bí vǎ thè́né̤htyabè nè̤ mèthèhtyělya̤ akhè̌nuô, vǎ thè́zṳ̂́ myáhtye nyacò́ nè̤, me̤těhérò thyáphú vǎ ki thè́krṳ̂̌ lốlốbǎbǎ agněnuôrò, vǎ thè́zṳ̂́ myáhtye nè̤ prè́.
4 Quando me vêm ao pensamento as tuas lágrimas, sinto grande desejo de te ver para me encher de alegria.
5 Vǎ thè́né̤htyabè nè̤ tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ dố a tǎ̤te̤ htuô̌rò dố a má̤ tôcô꤮ tuô̌ lǔ ná Nè̤phyě Loi ná nè̤muố̤ Eunice zṳ̂́e htuô̌hò́ nuôtahe. Vǎ zṳ̂́e sǎprè̤́nyacè̌ cò́ ná èthǐ tè̤zṳ̂́ yěnuô a okuô̌dû dố nè̤kǔ prè́.
5 Conservo a lembrança daquela tua fé tão sincera, que foi primeiro a de tua avó Lóide e de tua mãe Eunice e que, não tenho a menor dúvida, habita em ti também.
6 Dố nè̤ zṳ̂́enyá̤e tǎ̤te̤ryá akhu-akhyě, vǎ dyé thè́né̤htya nè̤ ná nè̤ ki nò̌e plehyǎlǎ nè̤ shyězṳ́ yěnuô. Bí vǎ behtya vǎ takhu dố nè̤lo̤ akhè̌nuô, Cò́marya dyéhtuô̌hò́ nè̤ shyězṳ́ hò́.
6 Por esse motivo, eu te exorto a reavivar a chama do dom de Deus que recebeste pela imposição das minhas mãos.
7 Me̤těhérò, Thè́ Sǎsè̌ Byacè dố Cò́marya dyélya̤ htuô̌hò́ pè̤ yěnuô, a nò̌htwǒhtya pǎ pè̤ ná kayǎ dố a thè́isě tè̤ tahenuô má̤pǎtohò́. Má̤tôkhónuô Thè́ Sǎsè̌ Byacè me̤bǎnuô̌ pé̤hò́ pè̤ thè́plò ná tè̤taryěshyosò̌ ná tè̤mo̤ ná tè̤pốlya̤ cyá̤ ní̤dyédû pè̤né̤ yěnuôhò́.
7 Pois Deus não nos deu um espírito de timidez, mas de fortaleza, de amor e de sabedoria.
8 Phúnuôrò, nè̤ kíré̤ khyá nè̤thè́ dố pè̤ Byacè agněnuô thè́tarè̤̌ tǎmé̤, dố Byacè akhu-akhyěrò, ǔ dò́tǎ̤ vǎ dố htò̌kǔ yěnuô bèbè, thè́tarè̤̌ tǎmé̤mé̤. Má̤tôkhónuô khyáró̤kuô̌ tè̤sǒphásǒrya̤ ná vǎ dố tè̤thè́krṳ̂̌mila agně phú Cò́marya dyé nè̤ tè̤hè̌tè̤re nuô.
8 Não te envergonhes, portanto, do testemunho de nosso Senhor, nem de mim, seu prisioneiro, mas sofre comigo pelo Evangelho, fortificado pelo poder de Deus.
9 Thyáphú pè̤ ki htwǒhtya Cò́marya a prè̤sǎsè̌phú ní̤dû tahe agněnuôrò, a me̤lwóhteka̤ hò́ pè̤ hò́, rò a è́ hò́ pè̤ hò́, dố pè̤ me̤htuô̌hò́ tè̤phyétè̤me̤ nuôtahe akhu-akhyěrò, a è́ pè̤ nuô má̤to. Yěma má̤dû a tè̤taze-one ná abwítaryě ní̤dû prè́. Bí a byálya̤ tyahí hekhu tonuô a dyélya̤ pè̤ tè̤bwítè̤taryě yěnuô dố Jesǔ Krístu akǔ yěnuôhò́.
9 Deus nos salvou e chamou para a santidade, não em atenção às nossas obras, mas em virtude do seu desígnio, da graça que desde a eternidade nos destinou em Cristo Jesus,
10 Manárò khǒnyá̤yě pè̤ Byacè Jesǔ Krístu dố a me̤lwóhteka̤ pè̤ yětôprè̤ hyǎhò́ akhu-akhyě, a dyéluô̌ pé̤hò́ pè̤ tè̤bwítè̤taryě yěnuôhò́. È me̤pyékyǎhò́ tè̤thyě a taryěshyosò̌ dố a pé̤epé̤ǒ pè̤ yětahe hò́. Htuô̌rò dố tè̤thè́krṳ̂̌mila akhu-akhyě, a dyéluô̌ htuô̌hò́ thè́htwǒprè̤ dố a thyě cyá̤to yěnuôhò́.
10 e agora nos manifestou mediante a aparição de nosso Salvador Jesus Cristo, que destruiu a morte e suscitou a vida e a imortalidade, pelo Evangelho,
11 Cò́marya nwóhtyahò́ vǎ phú prè̤hésodônyǎ pé̤ ǔ tè̤ tôprè̤ nuôhò́, htuô̌rò a nwóhtyahò́ vǎ phú Prè̤dônyǎphú tôprè̤ ná Thárá dố a ithyó tè̤thè́krṳ̂̌mila tôprè̤ nuôhò́.
11 do qual fui constituído pregador, apóstolo e mestre entre os gentios.
12 Me̤phúnuôrò dố tè̤yětahe akhu-akhyě vǎ khyábèhò́ tè̤yě tahe hò́. Manárò vǎ thè́tarè̤̌ to, me̤těhérò, vǎ thè́gněhò́ prè̤ dố vǎ zṳ̂́ka̤nyá̤ka̤ è yětôprè̤ hò́, htuô̌rò vǎ zṳ̂́ehò́ ná tè̤ dố a dyélya̤ dố vǎ takhukǔ yětahenuô, è ki opò̤́ma ní̤tuố̤dyédû dố mò̤́nyě tadûpǎ nuôtônyě pǎ.
12 É este o motivo por que estou sofrendo assim. Mas não me queixo, não. Sei em quem pus minha confiança, e estou certo de que é assaz poderoso para guardar meu depósito até aquele dia.
13 Phú nè̤ ithyó ní̤htuô̌hò́ dố vǎlo̤ tahenuô, pṳ̂́ma rò krwǒmyábû̌ me̤ kuô̌dû ní꤮. Rò nè̤ tǒkò zṳ̂́e plehyǎní̤ Krístu rò nè̤ tǒkò mo̤ní̤ kayǎ dố aruô tahe. Nè̤ ná Jesǔ Krístu htwǒhtya hò́ lǔ tôcô꤮ tuô̌ akhu-akhyě nè̤ me̤bè́tè̤ prè́.
13 Toma por modelo os ensinamentos salutares que recebeste de mim sobre a fé e o amor a Jesus Cristo.
14 Opò̤́maní̤ tè̤ aryá dố Cò́marya dyélya̤ htuô̌hò́ nè̤ yětôcônuô ní꤮. Thè́ Sǎsè̌ Byacè dố a ohtwǒprè̤ dố nè̤kǔ nuôtôprè̤ a taryěshyosò̌ khukhyěrò pṳ̂́klò̤ma ní̤dû tè̤ryá yětôcô ní꤮.
14 Guarda o precioso depósito, pela virtude do Espírito Santo que habita em nós.
15 Nè̤ thè́gně ná lò̌꤮ kayǎ o dố Asia ké̤kǔ tahenuô èthǐ tarí cuốkhókyǎ lò̌plǐhò́ vǎ khǎlé̤ hò́ rò dố èthǐ nuôtahe aklè̌nuôma, Phukelu ná Hermogene otố̤kuô̌dû bí nuô.
15 Sabes que todos os da Ásia se apartaram de mim, entre eles Figelo e Hermógenes.
16 Byacè Cò́marya ki thè́zò̤ ní̤dû Onesiphoro ná a hiphúphyǎphú ná kayǎ aruô dố a okuô̌ ná è lò̌꤮ plǐ nuôtahe ní꤮. Me̤těhérò, Onesiphoro ma a me̤mo̤ krṳ̂̌lǎ hò́ vǎ thè́plò hò́, htuô̌rò ǔ dò́nuô̌ cò́ vǎ dố htò̌kǔ tadû́rò dố vǎkhuvǎkhyě rò a thè́tarè̤̌ to.
16 O Senhor conceda sua misericórdia à casa de Onesíforo, que muitas vezes me reconfortou e não se envergonhou das minhas cadeias!
17 Bí a hyǎtuố̤ dố vǐ̤ Roma akǔ akhè̌nuô, htú꤮ a myáhtye vǎ a tane̤ rò a cyé̤pryě̤cyé̤li̤ myápṳ̌ tadû cò́ vǎ cò́.
17 Pelo contrário, quando veio a Roma, procurou-me com solicitude e me encontrou.
18 Byacè hyǎ amò̤́nyě tônyě pǎnuô Byacè ki dyé myáhtye dû lǔ ná a tè̤thè́zò̤ pǎní꤮. A me̤cwó̤ vǎ dố vǐ̤ Epheso akǔ bá꤮ tě nuô, nè̤ thè́gně tǎ̤te̤ dûhò́.
18 O Senhor lhe conceda a graça de obter misericórdia junto do Senhor naquele dia. Sabes melhor que ninguém quantos bons serviços ele prestou em Éfeso.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Timóteo 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.