2 Coríntios 9

Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ACF

Sair da comparação
ACF Almeida Corrigida Fiel
1 Thǐ tǒ me̤cwó̤ Cò́marya akayǎ dố a sǒphásǒrya̤ dố a o dố vǐ̤ Jerusalem akǔ nuôtahe ari-akyǎ nuô, vǎ lo rǎ plehyǎ pé̤ pó̤ pǎ ná thǐ to.
1 Quanto à administração que se faz a favor dos santos, não necessito escrever-vos;
2 Me̤těhérò thǐ thè́plòshyo me̤cwó̤ èthǐ bá꤮ tě nuô, vǎ thè́gně. Vǎ htuthè́ní̤ pé̤ pè̤ khǒbò́thyó dố Macedonia ké̤kǔ nuôtahe ná thǐrithǐkyǎ tahe hò́. Vǎ hé pé̤ èthǐ ná thǐ prè̤zṳ̂́etè̤phú dố Akaia ké̤kǔ yětahenuô, a taritaryǎ one rû̌ dố nahénu pǎ cò́. Thǐ tè̤thè́plòshyo yěnuô, a hturyǎ̤htya è́nyacò́ Macedonia ké̤phú tahe athè́plò dố a ki me̤cwó̤ kuô̌ǔ phúnuô pǎ hò́.
2 Porque bem sei a prontidão do vosso ânimo, da qual me glorio de vós para com os macedônios; que a Acaia está pronta desde o ano passado; e o vosso zelo tem estimulado muitos.
3 Thyáphú thǐ ki taritaryǎ one lahyǎ thǐ tè̤me̤lǔ phú vǎ héluô̌htuô̌ pé̤ hò́ èthǐ nuô, htuô̌to pè̤ htuthè́ní̤ pé̤ ǔ ná thǐrikyǎ tahenuô, thyáphú a ki htwǒhtya tǎ tè̤htuthè́ dyálahǒ tǎmé̤ nuôrò, vǎ nò̌hyǎhò́ pè̤ puố̤vyá̤ yětahe dố thǐo hò́.
3 Mas enviei estes irmãos, para que a nossa glória, acerca de vós, não seja vã nesta parte; para que (como já disse) possais estar prontos,
4 Phúnuôrò bí vǎ hyǎ pǎ akhè̌nuô, pè̤ puố̤vyá̤ Krístuphú dố Macedoniaké̤ tahe krwǒhyǎkuô̌ ná vǎ pǎ kǒle. Vǎ thè́zṳ̂́ nò̌myáhtye èthǐ ná thǐ taritaryǎ one htuô̌lò̌ hò́ rû̌ tè̤me̤lǔ nuôtahe. Thǐ ki taritaryǎ one tôcô꤮ to hénuô, tè̤ dố vǎ zṳ̂́ení̤ thǐ tahenuô a ki htwǒhtya nyǎhò́ tè̤thè́tarè̤̌ dố vǎgně ná thǐgně pǎ hò́.
4 A fim de, se acaso os macedônios vierem comigo, e vos acharem desapercebidos, não nos envergonharmos nós (para não dizermos vós) deste firme fundamento de glória.
5 Phúnuôrò, vǎ dyalya̤ hò́ vǎ thè́plò dố vǎ lo nò̌hyǎ ré̤ pè̤ puố̤vyá̤ tahe dố thǐo rò a ki me̤cwó̤ tè̤ihtuôplò́ tè̤me̤lǔ dố thǐ ò́lya̤ ná thǐ ki me̤cwó̤ ǔ nuôtahe. Ki me̤phúnuô tû́rò shyé꤮ vǎ hyǎtuố̤ pǎnuô, thǐ ki taritaryǎ one htuô̌lò̌hò́ thǐ tè̤me̤lǔ yětahe hò́. Pè̤ ki me̤phúnuôrò ǔ ki myáhtye ná ǔ nò̌shyo thǐ tôprè̤꤮ má̤to, thǐ thè́plòshyo me̤ ní̤dyédû prè́ phúnuô pǎ.
5 Portanto, tive por coisa necessária exortar estes irmãos, para que primeiro fossem ter convosco, e preparassem de antemão a vossa bênção, já antes anunciada, para que esteja pronta como bênção, e não como avareza.
6 Tane̤myá lahyǎ kayǎ dố a pruốtǎ̤ patíprè́ tè̤klwǐ tôprè̤nuô a ki ní̤bè ka̤khyě patí khyěthyá prè́ tè̤thètè̤phǒ pǎ. Manárò kayǎ dố a pruốtǎ̤ è́ tè̤klwǐ tôprè̤nuô, a ki ní̤bè ka̤khyě è́ khyěthyá tè̤thètè̤phǒ pǎ.
6 E digo isto: Que o que semeia pouco, pouco também ceifará; e o que semeia em abundância, em abundância ceifará.
7 Phúnuôrò, ǔpěpě꤮ bèbè, a tǒbè dyé phú a belya̤ htuô̌hò́ athè́plò dố a kíré̤ dyé bá꤮ tě akhunuô prè́. A bè thè́lǒ ka̤khyě ní̤dyé to. A bè dyaní̤ athè́plò ná a tǎ̤bèhò́ lǔkhu rò a tǒbè dyéhò́ phúnuô ní̤ to, me̤těhérò Cò́marya mo̤ní̤ kayǎ dố a thè́krṳ̂̌thè́lò̌ dyéǔ nuôtahe prè́.
7 Cada um contribua segundo propôs no seu coração; não com tristeza, ou por necessidade; porque Deus ama ao que dá com alegria.
8 Thyáphú thǐ ki ní̤bè lốbǎ lò̌lò̌꤮ tè̤ dố thǐ lo nuôtahe, htuô̌to thyáphú thǐ tè̤ ki o lốbǎ tǎ̤pòtǎ̤pè̤̌ dố thǐ ki dyépé̤kuô̌ dǐtû́ ná kayǎ dố aruôtahe agněnuô, Cò́marya ki sò̌ri è́ lốklò̌pǎ cò́ ná lò̌꤮ thǐ lo tahe nuôma a me̤cyá̤ prè́.
8 E Deus é poderoso para fazer abundar em vós toda a graça, a fim de que tendo sempre, em tudo, toda a suficiência, abundeis em toda a boa obra;
9 Lisǎsè̌kǔ hé,
9 Conforme está escrito:Espalhou, deu aos pobres;a sua justiça permanece para sempre.
10 Me̤těhérò prè̤ dố a dyétǎ̤ pé̤ prè̤ehime̤prè́phú tahe tè̤klwǐtè̤lwí dố a ki isò́iplû̌ agně ná lé̤elé̤ǒ agně tahe nuôma Cò́marya hò́. Phúnuôhò́, Cò́marya ki dyé thǐ lò̌꤮ tè̤klwǐ dố thǐ lo tahenuô pǎ. Tè̤klwǐ yěnuôma a má̤lakǒ hò́ lò̌꤮ thǐ lo me̤ryá ǔ nuôtahe hò́. Cò́marya ki nò̌ thèhtyaphǒhtya è́htya ná è́htya kuô̌pó̤dû thǐ tè̤thètè̤phǒ pǎ. Thǐ tè̤thètè̤phǒ yěnuôma má̤hò́ lò̌꤮ tè̤ryá dố a hyǎ dố thǐ tè̤thè́plòshyo dyéǔ yětahe a o nuô hò́.
10 Ora, aquele que dá a semente ao que semeia, também vos dê pão para comer, e multiplique a vossa sementeira, e aumente os frutos da vossa justiça;
11 Thyáphú thǐ ki thè́plòshyo dyébè́ pé̤ kuô̌ǔ pwǒ̤꤮ tôphuố, htuô̌to thyáphú kayǎ dố a ní̤bè thǐ tè̤me̤lǔ dố pè̤o yětahe ki hébwíhétaryě Cò́marya agněnuô Cò́marya ki dyé duzá̤htyathè̌ lốbǎdû thǐ pwǒ̤꤮ tôphuố pǎ.
11 Para que em tudo enriqueçais para toda a beneficência, a qual faz que por nós se dêem graças a Deus.
12 Me̤těhérò tè̤me̤lǔme̤tyǎ yěnuô a me̤cwó̤ pé̤ Cò́marya kayǎ dố a sǒphásǒrya̤ yěnuôtahe tû́dû má̤to, a hturyǎ̤htya tuố̤ cò́ ǔthè́plò dố ǔ ki hébwíhétaryě htuthè́htya lahyǎ Cò́marya cò́.
12 Porque a administração deste serviço, não só supre as necessidades dos santos, mas também é abundante em muitas graças, que se dão a Deus.
13 Thǐ tè̤me̤cwó̤ yěnuô a khyáluô̌ ná thǐ zṳ̂́e má̤lakǒ Byacè Jesǔ hò́. Dố thǐ yǒ zṳ̂́e krwǒme̤kuô̌ phú Krístu a tè̤thè́krṳ̂̌mila hénuô akhu-akhyě ǔ ki htuthè́htya è́nyacò́ Cò́marya pǎ. Me̤těhérò dố thǐ thè́plòshyo me̤cwó̤ pé̤ èthǐ ná ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ akhu-akhyě, kayǎ è́prè̤ ki htuthè́htya lahyǎ Cò́marya phúnuô pǎ.
13 Visto como, na prova desta administração, glorificam a Deus pela submissão, que confessais quanto ao evangelho de Cristo, e pela liberalidade de vossos dons para com eles, e para com todos;
14 Phúnuôrò Cò́marya tè̤bwítè̤taryě dố a taklíkhódû yěnuô, a dyéluô̌ pé̤ thǐ rò thǐ dyéluô̌ dǐtû́ pé̤ èthǐ akhu-akhyě, èthǐ ki kwǐcò́bè̌ pé̤ dố thǐgně pǎ, htuô̌to èthǐ ki nethuô myáhtye lakǒ cò́ thǐ pǎ.
14 E pela sua oração por vós, tendo de vós saudades, por causa da excelente graça de Deus que em vós há.
15 Pè̤ ki htuthè́htya ró̤lǔ Cò́marya dố a dyétǎ̤ pè̤ shyězṳ́ má̤hò́ aphúkhǔ dố a ngṳdupri̤du nyacò́ rò pè̤ hécyá̤ akhǎlé̤ opǎ cò́ to yěnuô tôprè̤ pó꤮.
15 Graças a Deus, pois, pelo seu dom inefável.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Coríntios 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.