2 Coríntios 8
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NVI
1 Pè̤ khǒbò́thyó thǐ꤮, pè̤ thè́zṳ̂́ hésoluô̌ pé̤ thǐ ná Cò́marya dyétǎ̤ pé̤ tè̤bwítè̤taryě dố prè̤zṳ̂́etè̤ plò́mṳphú dố a o lahyǎ dố Macedonia ké̤kǔ nuôtahe ari-akyǎ.
1 Agora, irmãos, queremos que vocês tomem conhecimento da graça que Deus concedeu às igrejas da Macedônia.
2 Prè̤zṳ̂́etè̤ plò́mṳphú bínuôtahe ma, a khyábè nyacò́ tè̤pyá̤tè̤sè̌ dố acyě̤acṳ̂ tadû nyacò́ tahe tadû́rò èthǐ thè́luố̤phòphû̌ lahyǎ kanó̤꤮ to. Èthǐ sǒphásǒrya̤ nyacò́ tadû́rò a thè́plòshyo me̤lǔme̤tyǎ me̤cwó̤me̤kǒ pé̤ nyacò́ prè̤zṳ̂́etè̤phú dố vǐ̤ Jerusalem akǔ nuôtahe kanó̤꤮ to.
2 No meio da mais severa tribulação, a grande alegria e a extrema pobreza deles transbordaram em rica generosidade.
3 Bá èthǐ dyébè́nuô èthǐ dyé cò́, htuô̌to a dyélốklò̌ pǎ cò́ ná bá a dyébè́nuô cò́, rò èthǐ thè́plòshyo dyé ní̤dû lahyǎ prè́ nuôma vǎ hébû prè́.
3 Pois dou testemunho de que eles deram tudo quanto podiam, e até além do que podiam. Por iniciativa própria
4 Èthǐ thè́plòshyo me̤lǔ lahyǎ rò a kwǐthè́zò̤ pè̤ dố pè̤ ki plwǒ èthǐ dố a ki me̤cwó̤ ní̤kuô̌ Cò́marya akayǎ tahe.
4 eles nos suplicaram insistentemente o privilégio de participar da assistência aos santos.
5 Èthǐ me̤tè̤ yěnuôma, aduklò̌ pǎ cò́ ná pè̤ tè̤myásû̌ tahe cò́. Phú Cò́marya thè́zṳ̂́ nò̌me̤ èthǐ nuô, aré̤lố rò èthǐ besǎsè̌ athè́ dố Byacè agně, htuô̌rò èthǐ besǎsè̌ lahyǎ athè́ dố pè̤gně.
5 E não somente fizeram o que esperávamos, mas entregaram-se primeiramente a si mesmos ao Senhor e, depois, a nós, pela vontade de Deus.
6 Phúnuô akhu-akhyě, thyáphú Tito ki me̤htuô̌plû́ cwó̤ thǐ tè̤thè́plòshyo me̤cwó̤ ǔ yětahe agněnuô pè̤ shyakrwǒ hò́ è hò́. Me̤těhérò prè̤ dố a cáhtya dyéhè̌dyére ré̤lố thǐ ná thǐ ki me̤cwó̤ pé̤ kuô̌ prè̤zṳ̂́etè̤phú dố a o lahyǎ dố vǐ̤ Jerusalem akǔ nuôtahe tôprè̤ nuôma Tito hò́.
6 Assim, recomendamos a Tito, visto que ele já havia começado, que completasse esse ato de graça da parte de vocês.
7 Thǐ lốbǎ cò́ ná tè̤pwǒ̤꤮ tôcô cò́. Thǐ tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ ma asò̌, thǐ hébècyá̤ hébèdè, thǐ lốbǎ ná tè̤thè́khuthè́gně, thǐ thè́plòshyo me̤cwó̤ ǔ, htuô̌to thǐ mo̤nyacò́ pè̤. Phúnuô akhu-akhyě, pè̤ thè́zṳ̂́ kuô̌ pó̤ dố thǐ ki lốbǎ ná tè̤thè́plòshyo me̤cwó̤ ǔ tahe.
7 Todavia, assim como vocês se destacam em tudo: na fé, na palavra, no conhecimento, na dedicação completa e no amor que vocês têm por nós, destaquem-se também neste privilégio de contribuir.
8 Vǎ hé phúyě rò vǎ nò̌shyo thǐ phúnuô má̤to. Thyáphú thǐ ki krwǒmyábû̌ kuô̌ kayǎ dố aruôtahe thè́plòshyo me̤cwó̤ ǔ nuôrò, vǎ thè́zṳ̂́ dyéthè́gně pé̤ kuô̌ thǐ phúnuô prè́. Dố vǎ dyéluô̌ thǐ phúyě akhu-akhyěrò thǐ mo̤ má̤lakǒ ǔ è̌, thǐ mo̤ má̤to è̌ nuô, vǎ ki thè́gněhyǎ pǎ phúnuô prè́.
8 Não lhes estou dando uma ordem, mas quero verificar a sinceridade do amor de vocês, comparando-o com a dedicação dos outros.
9 Pè̤ Byacè Jesǔ Krístu yěnuô abwídu ataryěhtǔ cò́ bá꤮ těnuô, thǐ thè́gnědû hò́. A o dố mò́khu akhè̌nuô, a duzá̤htyathè̌ nyacò́ tadû́rò bí a hyǎ klwo ané̤ phú prè̤lu hekhuphú tôprè̤ akhè̌nuô, a bèhyǎ htwǒ cò́ kayǎ sǒphásǒrya̤phú tôprè̤ dố pè̤gně cò́. Thyáphú thǐ ki duzá̤htyathè̌ kuô̌ǔ agněnuôrò, a bèhyǎ htwǒ cò́ kayǎ sǒphásǒrya̤phú tôprè̤ phúnuô cò́.
9 Pois vocês conhecem a graça de nosso Senhor Jesus Cristo que, sendo rico, se fez pobre por amor de vocês, para que por meio de sua pobreza vocês se tornassem ricos.
10 Phúnuôrò vǎ tè̤tane̤ ma phúyě, vǎ myáhtye ná tè̤me̤ dố thǐ cáhtya me̤ dố nahénu tahenuô, thǐ ki me̤htuô̌kyǎ khǒnyá̤yě hénuôma aryáklò̌ dố thǐgně. Thǐ ma kayǎ tômṳ dố a cáhtya ihtuôplò́ ré̤lố tè̤me̤lǔ rò a ki me̤cwó̤ pé̤ ná kayǎ o dố vǐ̤ Jerusalem akǔ nuôtahe pǎ tû́nuô má̤to, thǐ ma kayǎ tômṳ dố a thè́plòshyo me̤lǔme̤tyǎ nyacò́ tè̤ tahe.
10 Este é meu conselho: convém que vocês contribuam, já que desde o ano passado vocês foram os primeiros, não somente a contribuir, mas também a propor esse plano.
11 Phúnuô akhu-akhyě, me̤htuô̌ plû́kyǎ tè̤ dố thǐ cáhtya me̤ yě tôcônuô. Thǐ cáhtya ihtuôplò́ lú tè̤me̤lǔ akhè̌nuô, thǐ thè́plòshyo me̤cwó̤ nyacò́ ǔ. Phúnuôrò khǒnyá̤yě thǐ tǒkò thè́plòshyo me̤htuô̌ plû́kyǎ thǐ tè̤me̤ yěnuô. Thǐ tǒkò dyé lahyǎ bá thǐ dyébè́ nuô pwǒ̤꤮ tôprè̤.
11 Agora, completem a obra, para que a forte disposição de realizá-la seja igualada pelo zelo em concluí-la, de acordo com os bens que vocês possuem.
12 Thǐ ki thè́plòshyo dyé ní̤dyédû má̤lakǒ hérò Cò́marya thè́zṳ̂́ phúnuô hò́. Thǐ dyébè́ bá꤮ tě bá꤮ tě nuô, a lodu lǎ má̤to. Cò́marya thè́zṳ̂́ nò̌dyé thǐ bá thǐ dyébè́ nuôprè́. Tè̤ dố thǐ dyébè́to nuô a kwǐ ná thǐ taki꤮ to.
12 Porque, se há prontidão, a contribuição é aceitável de acordo com aquilo que alguém tem, e não de acordo com o que não tem.
13 Vǎ pṳ̌ me̤phwǐ pé̤ kayǎ dố aruô tahe a tè̤vítè̤zá rò vǎ dyahtyahtuôke dố thǐlo̤ phúnuô má̤to. Vǎ thè́zṳ̂́ dố thǐ ki cyě̤ rò cyě̤ró̤lǔ, thǐ ki mo̤ rò mo̤ró̤lǔ phúnuô tôcôprè́.
13 Nosso desejo não é que outros sejam aliviados enquanto vocês são sobrecarregados, mas que haja igualdade.
14 Me̤těhérò, khǒnyá̤yě thǐ duzá̤htyathè̌ hò́ akhu-akhyě, thǐ tǒkò me̤cwó̤ pé̤kuô̌ prè̤zṳ̂́etè̤phú dố a sǒphásǒrya̤ nuôtahe. Shyé꤮ nopǎ thǐ ki loke kihérò èthǐ ki me̤cwó̤ kuô̌ke thǐ pǎ. Thǐ ki me̤cwó̤lyě̤ me̤cwó̤kè lǔ phúnuô hérò, dố thǐklè̌ nuô prè̤ dố apyá̤asè̌ tahenuô a o pǎ to.
14 No presente momento, a fartura de vocês suprirá a necessidade deles, para que, por sua vez, a fartura deles supra a necessidade de vocês. Então haverá igualdade,
15 Lisǎsè̌kǔ hé, “Kayǎ dố a dya-oplò́ è́nyacò́ a lé̤elé̤ǒ tahenuô atè̤ oè́ talwó lǎ náto. Kayǎ dố a dya oplò́ patíphúprè́ a lé̤elé̤ǒ tahenuô, a o patí talwó lǎ ná to.”
15 como está escrito: "Quem tinha recolhido muito não teve demais, e não faltou a quem tinha recolhido pouco".
16 Cò́marya dyé thè́plòshyo Tito dố a me̤cwó̤ thǐ phú pè̤ thè́plòshyo me̤cwó̤ thǐ nuô akhu-akhyě, pè̤ hébwíhétaryě nyacò́ Cò́marya.
16 Agradeço a Deus, que pôs no coração de Tito o mesmo cuidado que tenho por vocês,
17 Bí pè̤ kwǐthè́zò̤ lǔ ná a ki cuốmyá thǐ akhè̌nuô, a cṳ̌ pè̤ngó̤ rò a thè́krṳ̂̌thè́lò̌ cuốmyá cò́ thǐ. Hélò̌lò̌ rò ané̤byacè ní̤dû thè́zṳ̂́ cuốmyáhtye nyǎdû hò́ thǐ hò́.
17 pois Tito não apenas aceitou o nosso pedido, mas está indo até vocês, com muito entusiasmo e por iniciativa própria.
18 Pè̤ plwǒcuố tố̤kuô̌ puố̤vyá̤ tôprè̤ ná è. Prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ pwǒ̤tômṳ htuthè́ ní̤dyé nyacò́ lǔ ni, me̤těhérò è ma prè̤me̤ Cò́marya atè̤me̤ dố a lě hésodônyǎ pé̤ ǔ ná tè̤thè́krṳ̂̌mila ari-akyǎ tôprè̤.
18 Com ele estamos enviando o irmão que é recomendado por todas as igrejas por seu serviço no evangelho.
19 Tû́yěnuô má̤to, è ma prè̤zṳ̂́etè̤ plò́mṳphú bíyě tahe dyahtya htuô̌hò́ lǔ ná a ki cuố tố̤kuô̌ ná pè̤ hò́. Shyé꤮ pè̤ hyǎphyé tè̤me̤lǔ dố thǐ thè́plòshyo me̤cwó̤ ǔ yětahe rò pè̤ ki cuố zṳ́tǎ̤ pé̤ ná kayǎ sǒrya̤sǒpháphú dố vǐ̤ Jerusalem akǔ nuôtahe akhè̌pǎnuô, è ki cuố tố̤kuô̌ ná pè̤ pǎ. Thyáphú ǔ ki htuthè́htya lahyǎ Jesǔ Krístu, htuô̌to thyáphú ǔ ki myáhtye lahyǎ ná pè̤ thè́plòshyo me̤cwó̤ má̤lakǒ èthǐ agněnuô, pè̤ ki cuốlě zṳ́pé̤ ǔ tè̤me̤cwó̤ yěnuô pǎ.
19 Não só por isso, mas ele também foi escolhido pelas igrejas para nos acompanhar quando formos ministrar esta doação, o que fazemos para honrar o próprio Senhor e mostrar a nossa disposição.
20 Thyáphú ǔ ki dya tǎ pè̤ tè̤thû́ tǎmé̤ nuô, pè̤ cuốró̤lǔ phúyě prè́. Tè̤me̤lǔ dố ǔ thè́plòshyo dyé yětahenuô, pè̤ bè me̤tǎ̤me̤te̤ ní̤ ryá pé̤ cò́ ǔ cò́.
20 Queremos evitar que alguém nos critique quanto ao nosso modo de ministrar essa generosa oferta,
21 Pè̤ dya ná pè̤ ki me̤cò́ prè́tû́ bí Cò́marya a mèthènyě yěnuô má̤to, dố prè̤lukayǎ agně nuôma pè̤ bè me̤cò́me̤te̤te̤.
21 pois estamos tendo o cuidado de fazer o que é correto, não apenas aos olhos do Senhor, mas também aos olhos dos homens.
22 Phúnuôrò pè̤ nò̌hyǎ tố̤kuô̌ pó̤ kayǎ dố aruôtôprè̤ ná pè̤ puố̤vyá̤ yě thè́gně. Pè̤ myáhtye thè́gně ná è ma kayǎ tôprè̤ dố lé̤zṳ̂́ení̤ nyacò́ è dố Cò́marya a tè̤phyétè̤me̤ akǔ tôprè̤ cò́. Khǒnyá̤rò a zṳ̂́ení̤ nyacò́ thǐ akhu-akhyě a lé꤮ thè́plòshyo me̤cwó̤ lốpó̤ pǎ cò́ thǐthǐ cò́.
22 Além disso, estamos enviando com eles o nosso irmão que muitas vezes e de muitas maneiras já nos provou que é muito dedicado, e agora ainda mais, por causa da grande confiança que ele tem em vocês.
23 Tito ma prè̤ dố a me̤ tố̤kuô̌ tè̤ ná vǎ rò a me̤cwó̤ thǐ tôprè̤. Pè̤ puố̤vyá̤ dố a krwǒhyǎkuô̌ lǔ nuô thè́gně ma, prè̤zṳ̂́etè̤ plò́mṳphú bíyě tahe nò̌hyǎ èthǐ prè́. Èthǐ ma kayǎ tahe dố a dyaduzṳ̂́nyá̤ nyacò́ Krístu tahe cò́.
23 Quanto a Tito, ele é meu companheiro e cooperador entre vocês; quanto a nossos irmãos, eles são representantes das igrejas e uma honra para Cristo.
24 Thyáphú prè̤zṳ̂́etè̤phú dố a o dố prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ akǔ pwǒ̤tômṳ nuôtahe ki thè́gně tǎ̤te̤ ná thǐ mo̤ má̤lakǒ ǔ agněnuô, dyéluô̌ lahyǎ thǐ tè̤mo̤ní̤ èthǐ yětahenuô ní꤮. Htuô̌to thyáphú èthǐ ki thè́gně lahyǎ ná pè̤ htuthè́ní̤ thǐ yětahenuô atǒ má̤lakǒ cò́ agněnuô, me̤ lahyǎ phúnuô ní꤮.
24 Portanto, diante das demais igrejas, demonstrem a esses irmãos a prova do amor que vocês têm e a razão do orgulho que temos de vocês.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Coríntios 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.