1 Timóteo 1
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ARA
1 Vǎ ma Paulu. Vǎ rǎcuố ní̤pé̤ thǐ liyětôba. Cò́marya dố a me̤lwóhteka̤ pè̤ yětôprè̤ ná Jesǔ Krístu dố pè̤ tè̤myásû̌ thè́lè̤ ní̤dyé è yětôprè̤nuô, èthǐ hétǎ̤ htuô̌hò́ angó̤ ná a nò̌htwǒhtyahò́ vǎ ná Jesǔ Krístu a Prè̤dônyǎphú tôprè̤.
1 Paulo, apóstolo de Cristo Jesus, pelo mandato de Deus, nosso Salvador, e de Cristo Jesus, nossa esperança,
2 Vǎ rǎcuố pé̤ liyě dố Timothy dố athyáná vǎ phúprè̤khǔ shyětò̤́ dố tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ akǔ tôprè̤ a o.
2 a Timóteo, verdadeiro filho na fé, graça, misericórdia e paz, da parte de Deus Pai e de Cristo Jesus, nosso Senhor.
3 Bí vǎ htecuốkyǎ dố Macedoniaké̤ akhè̌, phú vǎ nò̌o tadû htuô̌hò́ nè̤ bí vǐ̤ Epheso akǔnuô, rò o tadû plehyǎpó̤ kíré̤ bínuô ní꤮. Kayǎ o bí nuôtahe yǒ ithyóithya ǔ tè̤ithyóithya dố aruô rò athû́ tahe akhu-akhyě, nè̤ bè hétǎ̤sò̌ nè̤ngó̤ ná nò̌okuốkyǎ èthǐ atè̤ithyóithya nuôtahe.
3 Quando eu estava de viagem, rumo da Macedônia, te roguei permanecesses ainda em Éfeso para admoestares a certas pessoas, a fim de que não ensinem outra doutrina,
4 Hésoní̤ èthǐ ná a ki me̤lò̌ kyǎdě tǎ tè̤shuốtè̤khè̌ ná tè̤dyá kanǐkano mú꤮ nukhè̌ nuôtahe ná tè̤dyáklwǐdyályǎ dố ahtǔ nuôtahe tǎmé̤. Tè̤nuôtahe ma a dyéohtya prè́ tè̤krékryá̤ lǔ, htuô̌to a me̤dídyǎ tǎ̤tṳ̂̌ tố̤kuô̌pó̤dû Cò́marya atè̤me̤ dố pè̤ me̤cyá̤ tû́prè́ è ná tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ yěnuônuô.
4 nem se ocupem com fábulas e genealogias sem fim, que, antes, promovem discussões do que o serviço de Deus, na fé.
5 Tè̤hétǎ̤ ngó̤yě a tè̤taze myásû̌ ma thyáphú a ki hturyǎ̤htya tè̤mo̤ agně nuôprè́. Tè̤mo̤ yěnuôma a hyǎhte dố kayǎ thè́plò mwǒ̤plǐ nuôtahe akǔ. Htuô̌rò a hyǎhte dố kayǎ o ná tè̤thè́gně tè̤ryá ná tè̤mǔmyá̤ rò a nwóphyé tè̤ dố aryá nuôtahe akǔ, htuô̌to a hyǎhte dố kayǎ o ná tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ má̤lakǒ nuôtahe akǔ.
5 Ora, o intuito da presente admoestação visa ao amor que procede de coração puro, e de consciência boa, e de fé sem hipocrisia.
6 Kayǎ tahehe nuô, a tarí kò́klò̌kyǎ ané̤ ná tè̤yětahe rò èthǐ cuốhébèdônyǎ ró̤khyělǔ ngó̤ dố a kyǎdě nuôtahe hò́.
6 Desviando-se algumas pessoas destas coisas, perderam-se em loquacidade frívola,
7 Èthǐ thè́zṳ̂́ htwǒhtya lahyǎ Cò́marya a prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe tadû́rò èthǐ atè̤hébè ní̤dû nuôtahe bèbè, èthǐ hékryá꤮ ǐtěnuô a thè́gně ka̤khyě ní̤dyé lahyǎ to. Tè̤ritè̤kyǎ tahe dố èthǐ hébè pryě̤kadí dố ari-akyǎnuô bèbè, èthǐ thè́gněplǒ ní̤dyé tôcô꤮ to.
7 pretendendo passar por mestres da lei, não compreendendo, todavia, nem o que dizem, nem os assuntos sobre os quais fazem ousadas asseverações.
8 Pè̤ nò̌e tè̤thyótè̤thya yě bí a kò nò̌e akhè̌nuô, pè̤ thè́gně ná aryá prè́.
8 Sabemos, porém, que a lei é boa, se alguém dela se utiliza de modo legítimo,
9 Pè̤ thè́gně ná tè̤thyótè̤thya yětahenuô, ǔ dyéohtya è dố kayǎcò́kayǎte̤ tahe agněnuô má̤to. Má̤tôkhónuô, ǔ dyéohtya pé̤ kayǎ dố a me̤thû́ tè̤thyótè̤thya tahe ná kayǎ dố a ní̤dǎ kuô̌ǔ to tahe, htuô̌rò kayǎ dố a bezṳ̂́benyá̤ kuô̌ǔ Cò́marya to tahe, ná kayǎ dố a me̤ tè̤thû́tè̤plá tahe, ná a cò́bè̌ kuô̌ǔ Cò́marya to tahe, ná a tane̤ kuô̌ǔ Cò́marya to tahe, ná a me̤thyě aphè̌ kimá̤torò amuố̤ tahe, ná a me̤thyě kayǎ tahe,
9 tendo em vista que não se promulga lei para quem é justo, mas para transgressores e rebeldes, irreverentes e pecadores, ímpios e profanos, parricidas e matricidas, homicidas,
10 kayǎ dố a cuốthû́ prè̤mòprè̤khǔ tahe, kayǎ dố a thè́plòka dố aphúaměkhu tahe, prè̤khǔ ná prè̤khǔ thû́khyělǔ, kayǎ pṳ̂́isè̌e ǔ ná rû̌ tahe, kayǎ dố a lahǒtè̤ tahe ná kayǎ dố a cuố khyábò̌khyábye athè́ tahe, kimá̤torò a me̤tè̤ dố aruô tôcôcô dố a lṳkhó ná tè̤ithyóithya acò́ate̤ tahe agně prè́.
10 impuros, sodomitas, raptores de homens, mentirosos, perjuros e para tudo quanto se opõe à sã doutrina,
11 Tè̤ithyóithya dố acò́ate̤ yěnuôma, myáhtye prè́ dố tè̤thè́krṳ̂̌mila akǔ yěnuô prè́. Cò́marya zṳ̂́ení̤ vǎ rò a dyé vǎ tè̤thè́krṳ̂̌mila yě dố vǎ ki bè pruốtǎ̤ agně nuôprè́. Tè̤ithyóithya acò́ate̤ yěnuôma a hyǎ dố tè̤sò̌ri a Cò́marya du dố ǔ htuthè́htya lǔ yětôprè̤ a o.
11 segundo o evangelho da glória do Deus bendito, do qual fui encarregado.
12 Pè̤ Byacè Jesǔ Krístu dyé hò́ vǎ tè̤hè̌tè̤re dố vǎ ki me̤ atè̤me̤ agně akhu-akhyě, vǎ hébwíhétaryě è. Htuô̌to a dya vǎ phú kayǎ dố acò́ ná angó̤ tôprè̤ rò a nwóhtya vǎ dố vǎ ki me̤pé̤ ètè̤me̤ akhu-akhyě, hébwíhétaryě è.
12 Sou grato para com aquele que me fortaleceu, Cristo Jesus, nosso Senhor, que me considerou fiel, designando-me para o ministério,
13 Dố꤮ aré̤khè̌ nuôma, vǎ hé mǔmyá̤ricyá̤ Jesǔ Krístu, vǎ me̤cyě̤me̤cṳ̂ è, vǎ pacyé̤ishyé è tadû́rò Byacè thè́zò̤ní̤ vǎ, me̤těhérò vǎ yǒ zṳ̂́enyá̤e kuô̌hí to, rò vǎ me̤tè̤ yětahenuô, vǎ yǒ thè́gně híto akhu-akhyě, a thè́zò̤ní̤ vǎ prè́.
13 a mim, que, noutro tempo, era blasfemo, e perseguidor, e insolente. Mas obtive misericórdia, pois o fiz na ignorância, na incredulidade.
14 Rò pè̤ Byacè klò̤̌lya̤ lyálya̤ è́nyacò́ hò́ abwíataryě dố vǎlo̤ rò a dyéhò́ vǎ tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ ná tè̤mo̤ dố a o dố Jesǔ Krístu akǔ nuôtahe hò́.
14 Transbordou, porém, a graça de nosso Senhor com a fé e o amor que há em Cristo Jesus.
15 Thyáphú Jesǔ Krístu ki hyǎ me̤lwóhteka̤ kayǎ tè̤thû́tè̤oraphú tahe rò, a hyǎlya̤ dố hekhu yě hò́. Tè̤hébè yěnuôma acò́ate̤ rò kayǎ lò̌꤮ plǐ tǒkò phyésû lò̌thulò̌thè́ è. Prè̤me̤thû́tè̤phú lò̌꤮ plǐ aklè̌nuôma vǎ ma kayǎ dố a me̤thû́ dulốǔ tôprè̤ hò́.
15 Fiel é a palavra e digna de toda aceitação: que Cristo Jesus veio ao mundo para salvar os pecadores, dos quais eu sou o principal.
16 Manárò thyáphú Cò́marya ki dyéluô̌htya Byacè Jesǔ Krístu a tè̤khyáthè́dǒ alốabǎ dố vǎlo̤ agněnuô, a thè́zò̤ní̤ vǎ. Me̤těhérò vǎ ma kayǎ dố a me̤tè̤thû́ dulốǔkhǒ tôprè̤ hò́. Thyáphú vǎ ki htwǒhtya pé̤ ǔ lé̤myábû̌ dố prè̤zṳ̂́e è dốkhyě tahe agně, htuô̌rò thyáphú èthǐ ki ní̤bèkuô̌ thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ talèkrè́ agně nuôrò Cò́marya thè́zò̤ní̤ vǎ prè́.
16 Mas, por esta mesma razão, me foi concedida misericórdia, para que, em mim, o principal, evidenciasse Jesus Cristo a sua completa longanimidade, e servisse eu de modelo a quantos hão de crer nele para a vida eterna.
17 Kayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ki htuthè́htya dû khwí dố a pốtarítè̤ tacṳ́prè̤ talèkrè́ rò a thyěcyá̤to yětôprè̤ ní꤮. È ma Cò́marya dố ǔ myáhtyecyá̤ lǔ to. Cò́marya mamá̤tû́ è tôprè̤ prè́. Kayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ki dyadudyahtǔdû è, ǔ ki me̤lǐme̤takhè̌ htyadû è pwǒ̤tôhtû̌ ní꤮. Amèn.
17 Assim, ao Rei eterno, imortal, invisível, Deus único, honra e glória pelos séculos dos séculos. Amém!
18 Vǎphúkhǔ Timothy, tè̤dố vǎ nò̌me̤ nè̤ khǒnyá̤ yětahe nuôma, a krwǒme̤ kuô̌prè́ kayǎ tahe a tè̤hébè one hò́ nè̤rinè̤kyǎ tahe nuôprè́. Thyáphú nè̤ ki sáryá tè̤ agněnuô, nò̌e Cò́marya a tè̤hébè one yětahe phú ǔ nò̌e takuô̤tabè̌ tahenuô ní꤮.
18 Este é o dever de que te encarrego, ó filho Timóteo, segundo as profecias de que antecipadamente foste objeto: combate, firmado nelas, o bom combate,
19 Rò pṳ̂́maní̤ nè̤ tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ ná nè̤ thè́plò a tè̤tane̤ mwǒ̤plǐ nuôtahe ní꤮. Kayǎ tahehenuô, a plwǒkyǎ lahyǎ atè̤ yětahe akhu-akhyě a tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ pyékyǎ lò̌ prè́.
19 mantendo fé e boa consciência, porquanto alguns, tendo rejeitado a boa consciência, vieram a naufragar na fé.
20 Kayǎ dố a tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ pyékyǎ phúnuôtahe ma má̤hò́ Hymenaeo ná Alexandro hò́. Thyáphú a ki htwǒ tè̤ithyó dố èthǐgně rò a ki okuốkyǎ a tè̤hébèthû́ Cò́marya nuôtahe agněnuô, vǎ dyétǎ̤kyǎ hò́ èthǐ dố khǐnéricyá̤ khuklò́ a takhukǔ hò́.
20 E dentre esses se contam Himeneu e Alexandre, os quais entreguei a Satanás, para serem castigados, a fim de não mais blasfemarem.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Timóteo 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.