1 Coríntios 15
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NVT
1 Vǎ khǒbò́thyó thǐ, khǒnyá̤rò vǎ thè́zṳ̂́ dyé thè́né̤htyabè khyěthyá thǐ ná tè̤thè́krṳ̂̌ ari-akyǎ dố vǎ hésodônyǎ pé̤ htuô̌hò́ thǐ rò thǐ ní̤bè htuô̌hò́ rò thǐ dyashyodyasò̌ htyahò́ thǐ tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ dố alo̤ yěnuô ari-akyǎ prè́.
1 Agora, irmãos, quero lembrá-los das boas-novas que lhes anunciei anteriormente. Vocês as receberam e nelas permanecem firmes.
2 Yěnuôma tè̤thè́krṳ̂̌ ari-akyǎ dố vǎ hésodônyǎ pé̤ htuô̌hò́ thǐ nuô hò́. Thǐ ki zṳ̂́e rò thǐ ki pṳ̂́klò̤ma ryá tè̤thè́krṳ̂̌mila ari-akyǎ yětôcô hénuôma, thǐ ní̤bèhò́ thǐ tè̤me̤lwóhteka̤ hò́. Thǐ ki me̤ phúnuôto hérò, thǐ tè̤zṳ̂́ yětahe nuôma tè̤zṳ̂́ dố a má̤lakǒ má̤to.
2 São essas boas-novas que os salvam, se continuarem a crer na mensagem como lhes anunciei; do contrário, sua fé é inútil.
3 Tè̤ritè̤kyǎ dố a lodulố ǔ dố vǎ ní̤bè rò vǎ dyétǎ̤ dǐtû́ pé̤ thǐ yěnuôma má̤hò́, thyáphú pè̤ ki siplè́ ná tè̤cirya pè̤ tè̤thû́ yěnuôrò, Krístu khyáthyě hò́ athè́ hò́, lisǎsè̌kǔ hé phúnuô.
3 Eu lhes transmiti o que era mais importante e o que também me foi transmitido: Cristo morreu por nossos pecados, como dizem as Escrituras.
4 Htuô̌to lisǎsè̌kǔ hé pó̤, ǔ iluốhtuô̌ Krístu rò thuô̌nyě tônyěnuô a ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě dố tè̤thyě.
4 Ele foi sepultado e ressuscitou no terceiro dia, como dizem as Escrituras.
5 A htwǒprè̤ ka̤khyě htuô̌rò a oluô̌htya pé̤ Petru, htuô̌rò a oluô̌htya pé̤ Prè̤dônyǎphú shyéthè́nyě̤.
5 Apareceu a Pedro e, mais tarde, aos Doze.
6 Htuô̌rò dốkhyěnuô, a oluô̌htya pé̤ pó̤ a khǒpacè̤̌ nyǎ̤zè̤ tôphuốtuô̌. Rò kayǎ dố a myáhtye lǔ yětahenuô, tahehe ma a thyěhtuô̌hò́ manárò tahehenuô, a ohtwǒprè̤ tuố̤pǎ khǒnyá̤khè̌ yěnuô a o è́klò̌ pǎ cò́ ná a thyě htuô̌ nuôtahe cò́.
6 Depois disso, apareceu a mais de quinhentos irmãos de uma só vez, a maioria dos quais ainda está viva, embora alguns já tenham adormecido.
7 Htuô̌rò a oluô̌htya pé̤htuô̌ Jakomo rò a cuố oluô̌htya pé̤ke lò̌꤮ Prè̤dônyǎphú nuôtahe.
7 Mais tarde, apareceu a Tiago e, posteriormente, a todos os apóstolos.
8 Dốkhyělố rò a oluô̌htya pé̤ kuô̌ke vǎ dố athyáná pacè̤̌phú dố a o bǎlè̌ kuô̌ǔ to yětôprè̤.
8 Por último, apareceu também a mim, como se eu tivesse nascido fora de tempo.
9 Dố Prè̤dônyǎphú lò̌꤮ plǐ aklè̌nuô, vǎ ma kayǎ dố akòabè kuô̌ǔ phú Prè̤dônyǎphú dố aruô nuôtahe taki꤮ to tôprè̤ hò́, me̤těhérò bí vǎ zṳ̂́e tyahí Jesǔ Krístu to akhè̌nuô, vǎ me̤cyě̤me̤cṳ̂ kayǎ dố a zṳ̂́e Jesǔ Krístu tahe akhu-akhyě, ǔ ki è́ kuô̌ vǎ ná Prè̤dônyǎphú tôprè̤prè́nuô꤮ a kòcò́ taki꤮ to.
9 Pois sou o mais insignificante dos apóstolos. Aliás, nem sou digno de ser chamado apóstolo, pois persegui a igreja de Deus.
10 Manárò, dố Byacè abwíataryě akhu-akhyě, khǒnyá̤rò vǎ htwǒhtyahò́ Prè̤dônyǎphú tôprè̤hò́. Tè̤bwítè̤taryě dố Cò́marya dyétǎ̤ vǎ yěnuô a kyǎdě to. Me̤těhérò vǎ yácû́ htò́hè̌htò́re me̤ klò̌ cò́ ná Prè̤dônyǎphú dố aruô tahe cò́. Vǎ me̤bè́ phúyě nuôma vǎhè̌vǎre ní̤dû má̤to. Cò́marya abwíataryě me̤ tố̤kuô̌ ná vǎ akhu-akhyě, vǎ me̤bè́ phúyě nuôprè́.
10 O que agora sou, porém, deve-se inteiramente à graça que Deus derramou sobre mim, e que não foi inútil. Trabalhei com mais dedicação que qualquer outro apóstolo e, no entanto, não fui eu, mas Deus que, em sua graça, operou por meu intermédio.
11 Phúnuôrò, vǎ hésodônyǎ pé̤ thǐ yětahenuô bèbè, èthǐ hésodônyǎ pé̤ thǐ tahenuô bèbè, thǐ zṳ̂́e thyálò̌ hò́ lǔ phúnuô hò́.
11 Logo, não faz diferença se eu prego ou se eles pregam, pois todos nós anunciamos a mesma mensagem na qual vocês já creram.
12 Pè̤ hésodônyǎ htuô̌ pé̤ hò́ thǐ ná Krístu ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě dố tè̤thyě tadû́rò dố thǐklè̌ tahehenuô, “Kayǎ thyě htuô̌hò́ tôkuôrò a ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyěcyá̤ pǎ takhyá꤮ to,” a cuốhé lahyǎ phúnuôma me̤tě?
12 Pois bem, se proclamamos que Cristo ressuscitou dos mortos, por que alguns de vocês afirmam não haver ressurreição dos mortos?
13 Phú thǐ hénuô a ki má̤lakǒ hérò, Krístunuô, a thyě ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě to, angó̤lasá hyǎ phúnuô hò́nuô̌.
13 Pois, se não existe ressurreição dos mortos, Cristo não ressuscitou.
14 Krístu ki thyě ihtòka̤khyě má̤lakǒ to kihérò, pè̤ hésodônyǎ pé̤ thǐ yěnuôma a ní̤bwíní̤taryě to. Thǐ zṳ̂́e nuô꤮ ma a ní̤bwíní̤taryě toto.
14 E, se Cristo não ressuscitou, nossa pregação é inútil, e a fé que vocês têm também é inútil.
15 Tû́yěnuô má̤to, thǐ hé ná kayǎ thyěhtuô̌nuô a htwǒprè̤ ka̤khyě cyá̤pǎto yěnuô a ki má̤lakǒ hérò, a tǎ̤ ná thǐ hé hò́ ná Cò́marya me̤htwǒprè̤ ka̤khyě khyěthyá Krístu má̤to phúnuô hò́nuô̌. A ki má̤lakǒ phúnuô hérò, pè̤ ma kayǎ dố a cuố dônyǎ lahǒlahya pé̤lò̌ hò́ ǔ ná Cò́marya ari-akyǎ tahe hò́, me̤těhérò pè̤ yǒ hésodônyǎ pé̤ ǔ ná Cò́marya me̤htwǒprè̤ ka̤khyě khyěthyá hò́ Krístu phúnuô nuô̌꤮. Manárò thǐ hé yětahe nuôma atǒ tôcô꤮ to.
15 Então estamos todos mentindo a respeito de Deus, pois afirmamos que ele ressuscitou a Cristo. Mas, se não existe ressurreição dos mortos, isso não pode ser verdade.
16 Kayǎ thyě tahe ki ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě to kihérò, Krístu nuô꤮ ma Cò́marya me̤ ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě lǔ dố tè̤thyě má̤to to.
16 E, se não existe ressurreição dos mortos, então Cristo também não ressuscitou.
17 Krístu ki thyě ihtòka̤khyě dố tè̤thyě to kihérò, thǐ zṳ̂́e Krístu nuô a kyǎdě lò̌ hò́. Htuô̌to tè̤thû́ tahe cò̌klò̤ma pǎprè́ thǐ prè́, a plwǒkyǎ hí thǐ to.
17 E, se Cristo não ressuscitou, a fé que vocês têm é inútil, e vocês ainda estão em seus pecados.
18 Thǐ héyě a ki tǒ hérò, kayǎ dố a zṳ̂́e Krístu rò a thyě htuô̌hò́ tahenuô, a tuố̤lò̌ hò́ dố tè̤pyétè̤kyǎ hò́.
18 Nesse caso, todos que adormeceram crendo em Cristo estão perdidos!
19 Pè̤ dố a zṳ̂́e Krístu rò a ohtwǒprè̤ pǎ khǒnyá̤yě tahenuô, pè̤ zṳ̂́e Krístu rò pè̤ ki myásû̌ prè́tû́ yětôhtû̌ agně prè́, pè̤ myásû̌ dố a ki me̤lwóhteka̤ pè̤ shyé꤮ nopǎ tôhtû̌ agněnuô a ki oto hérò, dố hekhu yěnuô, tǒ thè́zò̤lố ná kayǎ phú pè̤ yětahe nuôma a o pǎ to hò́.
19 Se nossa esperança em Cristo vale apenas para esta vida, somos os mais dignos de pena em todo o mundo.
20 Manárò, Krístu thyě ihtòka̤khyě yěnuôma a má̤lakǒ cò́. Dố è thyě ihtòka̤khyě ré̤lố ǔ dố tè̤thyě akhu-akhyě, a dyéluô̌ thè́gně tǎ̤te̤ pé̤ cò́ hò́ pè̤ ná kayǎ dố a thyě talwó htuô̌hò́ tahenuô, a ki ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě lò̌khyě dố tè̤thyě pǎ.
20 Mas Cristo de fato ressuscitou dos mortos. Ele é o primeiro fruto da colheita de todos que adormeceram.
21 Dố kayǎ tôprè̤prè̤ má̤hò́ pè̤ Adam me̤tè̤thû́ akhu-akhyěrò, prè̤lu hekhuphú pwǒ̤꤮ tôprè̤ bè thyě lò̌. Phúnuôhò́, dố kayǎ tôprè̤prè̤ má̤hò́ Jesǔ yě me̤ tè̤ akhu-akhyěrò, lò̌꤮ kayǎ thyě tahe ki ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě lò̌ khyěthyá dố tè̤thyě pǎ.
21 Uma vez que a morte entrou no mundo por meio de um único homem, agora a ressurreição dos mortos começou por meio de um só homem.
22 Prè̤lukayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ aklwǐalyǎ tǎ̤ kalya̤ dǐtû́ dố pè̤ Adam a o akhu-akhyě, kayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ bè thyě lò̌ prè́. Phúnuôhò́, kayǎ dố a htwǒ hò́ tôcô꤮ tuô̌ ná Krístu tahenuô, Krístu ki me̤htwǒprè̤ ka̤khyě lǔ pǎ.
22 Assim como todos morremos em Adão, todos que são de Cristo receberão nova vida.
23 Manárò tè̤ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě yěnuô a ki htwǒhtya tôcô htuô̌ tôcô pǎ. Pè̤ pwǒ̤꤮ tôprè̤ tǒbè opò̤́ tuố̤dố mò̤́nyě tǒ ihtò nuôtônyě pǎ. Byacè Jesǔ ihtò htwǒprè̤ ré̤lố pǎ. Htuô̌rò shyé꤮ Byacè Jesǔ Krístu hyǎlya̤ khyěthyá pǎ nuô a ki me̤ ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě kayǎ dố a zṳ̂́e lǔ nuôtahe pǎ.
23 Mas essa ressurreição tem uma sequência: Cristo ressuscitou como o primeiro fruto da colheita, e depois todos que são de Cristo ressuscitarão quando ele voltar.
24 Htuô̌pǎrò, hekhu ki tadûkyǎ pǎ. Bínuôkhè̌ pǎ, Krístu ki me̤pé̤kyǎ lò̌lò̌꤮ prè̤pốtè̤ tahe, tè̤taryěpro̤prya̤ tahe ná tè̤taryěshyosò̌ nuôtahe pǎ. Rò a ki dyétǎ̤kyǎ htyěké̤yě dố Phè̌ Cò́marya a takhukǔ pǎ.
24 Então virá o fim, quando ele entregará o reino a Deus, o Pai, depois de ter destruído todos os governantes e autoridades e todo poder.
25 Me̤těhérò Krístu bè pố tuố̤ tè̤ shyé꤮ Cò́marya me̤pé̤ lò̌lá̤takli htuô̌lò̌hò́ prè̤ dố a thè́hte Krístu yětahenuô, rò a dyatǎ̤ lò̌ hò́ èthǐ dố Krístu a khǎduôlè̤̌ hò́ pǎ.
25 Pois é necessário que Cristo reine até que tenha colocado todos os seus inimigos debaixo de seus pés.
26 Tè̤shyotè̤sò̌ dố khyělố ǔ tôcô dố Cò́marya ki bè me̤pyékyǎ è nuôma má̤hò́ tè̤thyě yěnuô hò́.
26 E o último inimigo a ser destruído é a morte.
27 “Cò́marya ki dyatǎ̤ lò̌ tè̤pwǒ̤꤮ tôcô dố akhǎduôlè̤̌ pǎ,” lisǎsè̌kǔ héphúnuô. Manárò ngó̤ yětômû̌nuô ma, a thè́zṳ̂́ hé ná Cò́marya o dố Krístu a taryěpro̤prya̤ shyosò̌ alè̤̌ phúnuô má̤to, me̤těhérò, prè̤ dố a nò̌pố Jesǔ Krístu ma Cò́marya prè́.
27 Pois as Escrituras dizem: “Deus pôs todas as coisas sob a autoridade dele”. Claro que, quando se diz que “todas as coisas estão sob a autoridade dele”, isso não inclui aquele que conferiu essa autoridade a Cristo.
28 Thyáphú Cò́marya ki pố lò̌lá̤takli tè̤pwǒ̤꤮ tôcô agněnuô, shyé꤮ Jesǔ Krístu pố hò́ tè̤lò̌꤮ plǐ pǎ akhè̌nuô, a ki ní̤dǎ a Phè̌ Cò́marya dố a nò̌pố lǔ yětôprè̤ angó̤ pǎ.
28 Então, quando todas as coisas estiverem sob a autoridade do Filho, ele se colocará sob a autoridade de Deus, para que Deus, que deu a seu Filho autoridade sobre todas as coisas, seja absolutamente supremo sobre todas as coisas em toda parte.
29 Vǎ thè́zṳ̂́ hé pé̤ pó̤ thǐ tôcô. Kayǎ thyěhtuô̌ tahenuô a ki htwǒprè̤ ka̤khyě pǎto hò́ kihérò kayǎ tahehe cuố plwǒ pé̤ tuố̤ htyě dố kayǎ thyě tahe agně rò a ní̤bwíní̤taryě dố èthǐgně phútě? Kayǎ thyěhtuô̌hò́ tahenuô, a ki htwǒprè̤ ka̤khyě cyá̤ pǎto hò́ kihérò, kayǎ nuôtahe cuố plwǒ pé̤ tuố̤ èthǐ htyě me̤tě?
29 E o que dizer dos que se batizam em favor dos mortos? Se os mortos não ressuscitam, como dizem eles, por que se batizam em favor dos que já morreram?
30 Pè̤ kuô̌kelé꤮, kayǎ thyěhtuô̌hò́ tahe ki ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě pǎto kihérò, pè̤ cuố khyá tuố̤ tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ yětahe pwǒ̤꤮ tônyě me̤tě?
30 E nós, por que arriscamos a vida o tempo todo?
31 Vǎ khǒbò́thyó thǐ꤮, vǎ myáhtyebè ná tè̤thyě pwǒ̤꤮ tônyě cò́. Dố thǐ zṳ̂́e Byacè Jesǔ Krístu akhu-akhyě, thǐ me̤thè́krṳ̂̌ nyacò́ vǎ nuôma Cò́marya thè́gně prè́. Htuô̌to, vǎ khyábè nyacò́ tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ nuôma Cò́marya thè́gně kuô̌dû prè́.
31 Pois eu afirmo, irmãos, que enfrento a morte diariamente, assim como afirmo meu orgulho daquilo que Cristo Jesus, nosso Senhor, fez em vocês.
32 Bí vǐ̤ Epheso akǔ yěnuô, vǎ khyábè nyacò́ tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ cò́, me̤těhérò kayǎ dố a thè́htethè́hǎ vǎ tahenuô a thè́zṳ̂́ e vǎzye nuôma a thyácò́ná tè̤mi̤tè̤myá̤ tahenuô cò́. Phúnuôrò, vǎ ki zṳ̂́e ná kayǎ thyěhtuô̌ tahe ki htwǒprè̤ ka̤khyě pǎto kihérò, vǎ cuố khyáthè́plòhtǔ, khyácyě̤khyácṳ̂ katè̤́꤮ yě me̤tě? Ki ǔ thyě ihtòka̤khyě pǎ to kihérò, aryálố ma pè̤ ki me̤mo̤me̤phwǐ pè̤né̤ rò pè̤ ki hé kuô̌ phú ǔ héo ngó̤ tômû̌,
32 E, se não haverá ressurreição dos mortos, de que me adiantou ter lutado contra feras, isto é, aquela gente de Éfeso? Se não há ressurreição, “comamos e bebamos, porque amanhã morreremos!”.
33 Zṳ̂́e tǎ kayǎ dố a hé phúnuô tahe tǎmé̤. Phú ǔ hé, “Thǐ ki bò́thyó thǐ khǒbò́thyó dố a me̤ tè̤mǔmyá̤ricyá̤ tahe rò a tane̤ tè̤mǔmyá̤ricyá̤ tahenuô, a ki rè̤̌ní̤ thǐ pǎ rò thǐ ki htwǒhtya thyákuô̌ kayǎ mǔmyá̤ricyá̤ phú èthǐ nuô pǎ.”
33 Não se deixem enganar pelos que dizem essas coisas, pois “as más companhias corrompem o bom caráter”.
34 Tane̤ tǎ̤tǒtǎ̤bè khyěthyá lahyǎ thǐ thè́plò rò vǐkyǎ kyǎ thǐ me̤tè̤thû́ nuô tahe. Me̤těhérò dố thǐklè̌ tahehenuô tuố̤khǒnyá̤ a thè́gně tǎ̤te̤ kuô̌ hí ǔ Cò́marya ari-akyǎ to. Tè̤ohtwǒhtya phúyě nuôma thǐ tǒkò thè́tarè̤̌ nyacò́.
34 Pensem bem sobre o que é certo e parem de pecar. Pois, para sua vergonha, eu lhes digo que alguns de vocês não têm o menor conhecimento de Deus.
35 Hékuốré̤, kayǎ tôprè̤prè̤ ki sudyǎ, “Kayǎ thyěhtuô̌nuô, a cuố htwǒprè̤ ka̤khyě cyá̤ phútě? A ki htwǒprè̤ ka̤khyě hérò, ané̤klò̤́ yě a ki htwǒhtya né̤klò̤́ phútě tôcôtě pǎ?” A ki sudyǎ phúnuô pǎ.
35 Alguém pode perguntar: “Como os mortos ressuscitarão? Que tipo de corpo terão?”.
36 Kayǎ olố thǐ꤮ thǐ iluố̤tǎ̤ tè̤klwǐ nuô, a ki phákrǎthò̌ré̤ to hérò a phè́htya cyá̤to.
36 Que perguntas tolas! A semente só cresce e se transforma em planta depois que morre.
37 Buốkǔlǎ plò bèbè, tè̤klwǐ ǐtětě꤮ bèbè, amò̤́ dố a kíré̤ phè́htya yě pǎ nuô a zǎ̤zo̤zǎ̤kí̤ ki thyáná tè̤klwǐ aplò yěnuô pǎ má̤to.
37 E aquilo que se coloca no solo não é a planta que crescerá, mas apenas uma semente de trigo ou de alguma outra planta.
38 Tè̤klwǐ tôcô ná tôcô nuô a tǒbè plòhte me̤ phútě nuô, Cò́marya tari one htuô̌lò̌dû hò́ cṳ́ athè́plò thè́zṳ̂́ me̤nuô hò́. Tè̤klwǐ tôcô ná tôcô nuô, amò̤́ tǒbè me̤khódû phútě nuô, Cò́marya tari one lò̌ htuô̌hò́ phú a thè́zṳ̂́ me̤nuô hò́.
38 Então Deus lhe dá o novo corpo como ele quer. Um tipo diferente de planta cresce de cada tipo de semente.
39 Phúnuôhò́, Cò́marya byátǎ̤ thè́htwǒprè̤ tahe ané̤klò̤́ pházye tôcô ná tôcô nuô a thyálǔ to. Kayǎ tahe ané̤klò̤́ pházye bèbè, tè̤phútè̤lye̤ tahe ané̤klò̤́ pházye bèbè, htu tahe ané̤klò̤́ pházye bèbè, tè̤̌ tahe ané̤klò̤́ pházye bèbè, tôcô ná tôcô nuô a khólǔ.
39 Da mesma forma, há tipos diferentes de carne: um tipo para os seres humanos, outro para os animais, outro para as aves e outro para os peixes.
40 Phúnuôrò né̤klò̤́pházye dố mò́khu agněnuô a khódû, dố hekhu agněnuô a khódû. Mò́khu ané̤klò̤́ pházye a tè̤twó̤tè̤ryá yěnuô atwó̤ khòdû tômyě, hekhuné̤khu ané̤klò̤́ pházye a tè̤twó̤tè̤ryá yěnuô atwó̤ khòdû tôcô.
40 Também há corpos celestes e corpos terrestres. A glória dos corpos celestes é diferente da glória dos corpos terrestres.
41 Tamò̤́ a tè̤twó̤tè̤ryá bèbè, lè̌ a tè̤twó̤tè̤ryá bèbè, sè a tè̤twó̤tè̤ryá bèbè, tôcô ná tôcô nuô, atwó̤ khódû lǔ. Sè tômě ná tômě a tè̤twó̤ prè́ nuô a khódû lǔ.
41 O sol tem um tipo de glória, enquanto a lua e as estrelas têm outro. E até mesmo as estrelas diferem em glória umas das outras.
42 Phúnuôhò́ shyé꤮ ǔ thyě ihtòka̤ pǎ tônyěnuô, pè̤né̤klò̤́ yě a khódû ná pè̤né̤klò̤́ khǒnyá̤ yěnuô pǎ. Kayǎ thyě tôprè̤ ané̤klò̤́ nuô a ki thò̌kyǎ pǎ tadû́rò shyé꤮ a thyěihtòka̤ pǎ tônyěnuô, ané̤klò̤́ yěnuô a thyěcyá̤ pǎto hò́, a thò̌cyá̤ pǎto hò́.
42 O mesmo acontece com a ressurreição dos mortos. Quando morremos, o corpo terreno é plantado no solo, mas ressuscitará para viver para sempre.
43 Bí kayǎ tôprè̤ ohtwǒprè̤ pǎ akhè̌nuô, ané̤klò̤́ pházyeyě a dyéhtwǒhtya lǔ tè̤thè́plòpyé ná tè̤hè̌cè̤́recè̤́ tahe prè́. Manárò shyé꤮ a thyě ihtòka̤khyě pǎ tônyěnuô, ané̤klò̤́ pházyeyě a ki lốbǎ ná tè̤lǐtè̤takhè̌ ná tè̤taryěshyosò̌ pǎ.
43 Nosso corpo é enterrado em desonra, mas ressuscitará em glória. É enterrado em fraqueza, mas ressuscitará em força.
44 Pè̤ hekhuné̤khu ané̤klò̤́ yěnuô, ǔ ki iluố tǎ̤kyǎ è pǎ. Manárò shyé꤮ pè̤ thyě ihtòka̤khyě hò́ pǎ nuô pè̤ ki ní̤bè khódû né̤klò̤́ athè̌ dố a ki ohtwǒprè̤ bè́cyá̤ dố mò́khu rò a ki thyěcyá̤ pǎto yěnuô pǎ.
44 É enterrado como corpo humano natural, mas ressuscitará como corpo espiritual. Pois, assim como há corpos naturais, também há corpos espirituais.
45 “Prè̤lukayǎ aré̤lố tôprè̤ dố ǔ è́ lǔ ná Adam yěnuô Cò́marya dyé lǔ thè́htwǒprè̤,” lisǎsè̌kǔ héphúnuô. Manárò Jesǔ Krístu dố ǔ è́ lǔ ná Adam dố khyělố yětôprè̤nuô, a dyétǎ̤ dǐtû́ hò́ prè̤lukayǎ tahe a tè̤ohtwǒprè̤ athè̌ ná Thè́ Sǎsè̌ Byacè hò́.
45 As Escrituras nos dizem: “O primeiro homem, Adão, se tornou ser vivo”. Mas o último Adão é espírito que dá vida.
46 Pè̤né̤klò̤́ dố a thyěcyá̤ yěnuô a hyǎ ré̤klò̌, htuô̌rò pè̤ thè́htwǒprè̤ ané̤klò̤́ yěnuô a hyǎno dố khyě prè́.
46 Primeiro vem o corpo natural, depois o corpo espiritual.
47 Prè̤lukayǎ Adam aré̤lố tôprè̤nuô, ǔ byá lǔ ná hemû prè́. Manárò Jesǔ Krístu dố ǔ è́ lǔ ná Adam nyě̤prè̤ tôprè̤ yětôprè̤nuô a o cò́ dố mò́khu hyǎlya̤.
47 O primeiro homem foi feito do pó da terra, enquanto o segundo homem veio do céu.
48 Prè̤lukayǎ lò̌꤮ plǐ nuô a o ná ané̤klò̤́ dố athyáná prè̤lukayǎ aré̤lố dố ǔ byátǎ̤ lǔ ná hemû nuô tôprè̤ hò́. Manárò kayǎ dố a krwǒ Jesǔ Krístu akhyě tahenuô, shyé꤮ mò́khu pǎ, ané̤klò̤́ ki thyáná kayǎ o dố mò́khu hyǎlya̤ nuôtôprè̤ pǎ.
48 Os que são da terra são como o homem terreno, e os que são do céu são como o homem celestial.
49 Pè̤ pwǒ̤꤮ tôprè̤ pè̤ o ná pè̤né̤klò̤́ dố athyáná Adam ané̤klò̤́ nuô. Manárò dố khyě pǎ pè̤né̤klò̤́ yěnuô a ki thyáná Krístu dố a hyǎlya̤ dố mò́khu yěnuô tôprè̤ ané̤klò̤́ pǎ.
49 Da mesma forma que agora somos como o homem terreno, algum dia seremos como o homem celestial.
50 Khǒbò́thyó thǐ꤮, khǒnyá̤yě vǎ thè́zṳ̂́ hé pé̤ thǐ ná pè̤né̤klò̤́ pházye dố a o ná thwi ná htyě yěnuô a cuốnuô̌ ohtwǒprè̤cyá̤ dố Cò́marya ahtyěaké̤kǔ to. Me̤těhérò pè̤né̤klò̤́ dố athò̌apyékyǎ cyá̤ tacṳ́prè̤ yěnuô, a ohtwǒprè̤ khyǎnyě̤bè́ tacṳ́prè̤ to.
50 Estou dizendo, irmãos, que nosso corpo físico não pode herdar o reino de Deus. Este corpo mortal não pode herdar aquilo que durará para sempre.
51 Khǒnyá̤yě vǎ thè́zṳ̂́ hé pé̤ thǐ tè̤ dố ǔ thè́gně híto nuôtahe. Pè̤ ki thyě lò̌ pwǒ̤꤮ tôprè̤ pǎnuô má̤to. Manárò pè̤né̤klò̤́ yěnuô a ki htulya taplekyǎ lò̌ pwǒ̤꤮ tôprè̤ pǎ.
51 Mas eu lhes revelarei um segredo maravilhoso: nem todos dormiremos, mas todos seremos transformados!
52 Shyé꤮ a htwǒhtya hò́ pǎnuô, apryǎ nyacò́ pǎ, a ki pryǎklò̌ pǎ cò́ ná pè̤ bòklè́ pè̤mèthè nuô pǎ cò́. Mò̤́nyědốkhyě tadûhò́ pǎ tônyěnuô, pè̤ ki ní̤huô̌ kwo̤ pra̤htya pǎ. Bí kwo̤ pra̤htya akhè̌nuô, thyáphú kayǎ dố a thyě tahe ki htwǒprè̤ ka̤khyě lahyǎ tacṳ́prè̤ pǎ agněnuôrò, èthǐ ihtòka̤ dố tè̤thyě pǎ. Manárò kayǎ dố a ohtwǒprè̤ tuố̤pǎ bínuôtônyě pǎ tahenuô, ané̤klò̤́ tahe ki htulya taple ka̤lò̌ pǎ.
52 Acontecerá num instante, num piscar de olhos, ao som da última trombeta. Pois, quando a última trombeta soar, aqueles que morreram ressuscitarão a fim de viver para sempre. E nós que estivermos vivos também seremos transformados.
53 Pè̤né̤klò̤́ dố a thò̌pyécyá̤ yěnuô, a bè htulya taplekyǎ ná né̤klò̤́ dố a thò̌pyécyá̤to yěnuô pǎ. Pè̤né̤klò̤́ dố a thyěcyá̤ yěnuô, a bè htulya taplekyǎ ná né̤klò̤́ dố a thyěcyá̤to yěnuô pǎ.
53 Pois nosso corpo mortal precisa ser transformado em corpo imortal.
54 Shyé꤮ pè̤né̤klò̤́ htulya taplekyǎ hò́ ná né̤klò̤́ dố a thyěcyá̤to yě pǎ akhè̌nuô, a ki lốhtyabǎhtya thyáná lisǎsè̌kǔ hé, “Tè̤thyě lacṳ́kyǎ hò́, ǔ me̤pé̤ plû́lǎ hò́ lǔ hò́.”
54 Então, quando nosso corpo mortal tiver sido transformado em corpo imortal, se cumprirá a passagem das Escrituras que diz: “A morte foi engolida na vitória.
55 “Kố꤮ tè̤thyě, nè̤ me̤pécyá̤ pǎ ǔ to. Nè̤ takuô̤tabè̌ ashyo-asò̌ dố a ki me̤pyá̤me̤sè̌ ǔ tahenuô a otǒ bítě?”
55 Ó morte, onde está sua vitória? Ó morte, onde está seu aguilhão?”.
56 Tè̤thyě a taryěshyosò̌ dố a ki me̤pyá̤me̤sè̌ ǔ nuôma a ní̤bè dố tè̤thû́tè̤ora alo̤ rò tè̤thû́tè̤ora a taryěshyosò̌ yěnuôma a ní̤bè dố tè̤thyótè̤thya alo̤ prè́.
56 O pecado é o aguilhão da morte que nos fere, e a lei é o que torna o pecado mais forte.
57 Manárò pè̤ hébwíhétaryě Cò́marya kanó̤꤮ to, dố Byacè Jesǔ Krístu me̤pé̤ htuô̌hò́ tè̤ dố pè̤gně akhu-akhyě, Cò́marya dyé hò́ pè̤ tè̤me̤pé̤ tè̤thû́ a taryěshyosò̌ ná tè̤thyě a taryěshyosò̌ yětahe hò́.
57 Mas graças a Deus, que nos dá vitória sobre o pecado e sobre a morte por meio de nosso Senhor Jesus Cristo!
58 Phúnuôrò, vǎ khǒbò́thyó thǐ, khǒnyá̤rò ihtò tanyǎryá lahyǎ rò oklò̤sò́ma lahyǎ dố thǐ tè̤zṳ̂́ akǔnuô ní꤮. Me̤ shyoshyo lahyǎ Cò́marya atè̤me̤ pwǒ̤꤮ tôphuố ní꤮, me̤těhérò thǐ me̤ Byacè atè̤me̤ nuô a kyǎdě dố thǐgně to.
58 Portanto, meus amados irmãos, sejam fortes e firmes. Trabalhem sempre para o Senhor com entusiasmo, pois vocês sabem que nada do que fazem para o Senhor é inútil.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.