1 Coríntios 10
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ARA
1 Vǎ khǒbò́thyó thǐ꤮! Vǎ thè́zṳ̂́ nò̌thè́gně kuô̌ thǐ ná pè̤phyěpè̤phuô̌ dố Mosè thǔka̤ lǔ dố nuôkhè̌ tahe ari-akyǎ. Ò́luố̤ dố a dyéluô̌ ná Cò́marya hyǎlya̤ otố̤kuô̌ ná èthǐ yětôba nuô, a zo̤uôka̤ pé̤ dố èthǐkhu. Htuô̌rò èthǐ ka̤cuố talwóbè́ ryáryádèdè lò̌plǐ ná htyědutava̤ dố ǔ è́ ná htyěli̤du yěnuô tôbǒ cò́.
1 Ora, irmãos, não quero que ignoreis que nossos pais estiveram todos sob a nuvem, e todos passaram pelo mar,
2 Lò̌꤮ èthǐ yětahenuô a thyáhò́ ná èthǐ plwǒ lahyǎ lò̌plǐ hò́ htyě dố ò́luố̤ yětôba akǔ ná dố htyědutava̤ yě akǔnuô hò́, rò èthǐ htwǒ ka̤lò̌ hò́ Mosè a khǒpacè̤̌ dố a krwǒ lǔkhyě tahe hò́.
2 tendo sido todos batizados, assim na nuvem como no mar, com respeito a Moisés.
3 Èthǐ eró̤ lò̌plǐ lǔ khò́mǔ dố Cò́marya dyétǎ̤ èthǐ yěnuô pwǒ̤꤮ tôprè̤ hò́.
3 Todos eles comeram de um só manjar espiritual
4 Htuô̌rò èthǐ ǒró̤ lò̌plǐ lǔ htyě dố Cò́marya dyé èthǐ yěnuô hò́. Htyě dố èthǐ ǒ yěnuôma a o dố lò̤́kǔ hte. Lò̤́ yěnuôma má̤hò́ Jesǔ Krístu hò́. Èthǐ cuố bítě꤮ tôpho bèbè nuô, Jesǔ cuố tố̤kuô̌ ná èthǐ.
4 e beberam da mesma fonte espiritual; porque bebiam de uma pedra espiritual que os seguia. E a pedra era Cristo.
5 Cò́marya me̤cwó̤me̤kǒ pé̤ cò́ èthǐ bánuô cò́ tadû́rò dố èthǐklè̌ tahehenuô a me̤ tǒ Cò́marya athè́plò to nuô a o è́nyacò́. Phúnuôrò èthǐ thyěkyǎ lò̌ dố ké̤sè̌htyěkya̤ lò̤́tamákhu.
5 Entretanto, Deus não se agradou da maioria deles, razão por que ficaram prostrados no deserto.
6 Pè̤phyěpè̤phuô̌ yětahe lṳ̂krwǒme̤ a tè̤thè́zṳ̂́ mǔmyá̤ricyá̤ tahe akhu-akhyě a htwǒhtya hò́ phúnuô hò́. Thyáphú pè̤ ki myábû̌ krwǒme̤kuô̌ tǎ phú èthǐ me̤nuô tǎmé̤ nuô, a htwǒhtya hò́ tè̤ithyó tôcô dố pè̤gně hò́.
6 Ora, estas coisas se tornaram exemplos para nós, a fim de que não cobicemos as coisas más, como eles cobiçaram.
7 Pè̤ bè cò́bè̌ní̤kuô̌ prè̤zo̤ phú èthǐ nuô to. Me̤těhérò lisǎsè̌kǔ hé, “Èthǐ onyǎ takruô̤̌takrè́ emṳ̂ǒmṳ̂ lahyǎ rò ilěpré̤ilěmya̤ ní̤dyé lò̌ lahyǎ.”
7 Não vos façais, pois, idólatras, como alguns deles; porquanto está escrito: O povo assentou-se para comer e beber e levantou-se para divertir-se.
8 Pè̤ bè cuốthû́ ní̤kuô̌ prè̤mòprè̤khǔ phú dố èthǐ aklè̌ tahehe cuố thû́ nuô to. Dố èthǐ cuốthû́ prè̤mòprè̤khǔ akhu-akhyě, tônyě akǔ prè́ nuô, èthǐ thyěkyǎ kayǎ nyě̤thò́ ná thuô̌rí cò́.
8 E não pratiquemos imoralidade, como alguns deles o fizeram, e caíram, num só dia, vinte e três mil.
9 Byacè tôkuô꤮ rò ma acò́ ná a tè̤ò́lya̤ è̌, ma acò́ to è̌ phúnuôma pè̤ bè hémyáme̤myá ní̤ Byacè phú èthǐ tahe hémyáme̤myá nuô to. Pè̤phyěpè̤phuô̌ tahenuô a me̤myá lahyǎ phúnuô akhu-akhyě, rṳ́ tahe iphuô̌ thyěkyǎ è́lǎ èthǐ.
9 Não ponhamos o Senhor à prova, como alguns deles já fizeram e pereceram pelas mordeduras das serpentes.
10 Pè̤ bè tamwǒ̤talè̌ní̤ phú èthǐ tahehe tamwǒ̤talè̌ nuô to. Pè̤phyěpè̤phuô̌ dố nuôkhè̌ tahe tamwǒ̤talè̌ lahyǎ akhu-akhyě, mò́khu tanéphú me̤thyěkyǎ èthǐ.
10 Nem murmureis, como alguns deles murmuraram e foram destruídos pelo exterminador.
11 Tè̤yětahe cuố htwǒhtya tuố̤ lò̌plǐ phúnuô me̤těhérò thyáphú kayǎ dố aruô tahe ki krwǒ myábû̌ me̤kuô̌ tǎ phúnuô tǎmé̤ nuô, a dyéluô̌ pé̤ ǔ prè́. Thyáphú ǔ ki dyérò̤dyéryě̤ one pé̤ pè̤ dố a ohtwǒprè̤ dố khyělố ǔ yětôhtû̌ tahe agněnuôrò, ǔ rǎmárǎdyǎ okyǎ pé̤ dố lisǎsè̌kǔ yěprè́.
11 Estas coisas lhes sobrevieram como exemplos e foram escritas para advertência nossa, de nós outros sobre quem os fins dos séculos têm chegado.
12 Phúnuôrò nè̤ ki tane̤ ní̤dyé nè̤né̤ ná vǎ tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ sò̌ nyacò́ hò́ kihérò, orò̤oryě̤ ní̤dyé nè̤né̤ ní꤮, pǎma nè̤ me̤thû́ kuô̌ he.
12 Aquele, pois, que pensa estar em pé veja que não caia.
13 Lò̌ tè̤ilo-ilyá dố nè̤ myáhtye hyǎbènò́ tahe nuôma a thyá prè́ ná prè̤lu hekhuphú dố aruô tahe myáhtye hyǎbènò́ nuôtahe prè́. Manárò Cò́marya nuô acò́ ná angó̤, me̤těhérò tè̤ilo-ilyá dố ashyo-asò̌ dố nè̤ khyábè́ to tahenuô, a nò̌khyá nè̤ to. Bí tè̤me̤myá hyǎbè nè̤ akhè̌nuô, thyáphú nè̤ ki khyáthè́plòhtǔbè́ è, htuô̌to thyáphú nè̤ ki siplè́bè́ ná tè̤ilo-ilyá yě agněnuô, Cò́marya ki bámǒ pé̤ nè̤ klyá pǎ.
13 Não vos sobreveio tentação que não fosse humana; mas Deus é fiel e não permitirá que sejais tentados além das vossas forças; pelo contrário, juntamente com a tentação, vos proverá livramento, de sorte que a possais suportar.
14 Vǎ khǒbò́thyómo̤ thǐ, cò́bè̌ tǎ lahyǎ prè̤zo̤ taki꤮ tǎmé̤ ní꤮.
14 Portanto, meus amados, fugi da idolatria.
15 Thǐ ma kayǎ dố acyá̤adè tahe. Phúnuôrò vǎ hé pé̤ thǐ khǒnyá̤yě nuôma athû́ è̌ ma atǒ è̌ nuô tane̤ tǎ̤te̤ ní̤dû lahyǎ ní꤮.
15 Falo como a criteriosos; julgai vós mesmos o que digo.
16 Bí pè̤ eǒ ró̤lǔ Byacè tè̤eǒ sǎsè̌ mò̤́hé akhè̌ rò pè̤ kwǐhtya Cò́marya ná a ki sò̌risò̌bǔ thòbǐthèhtyěbě yě akhè̌nuô, a dyéluô̌ hò́ ná dố Krístu athwi akhu-akhyě, pè̤ htwǒhtya tôcôcô꤮ tuô̌ lǔ ná è hò́ má̤to è̌? Phúnuôhò́ bí pè̤ ibiphè́ khò́mǔ rò pè̤ e è akhè̌nuô, a dyéluô̌ hò́ ná pè̤ htwǒhtya tôcôcô꤮ tuô̌ lǔ ná Krístu ané̤klò̤́ hò́, má̤to è̌?
16 Porventura, o cálice da bênção que abençoamos não é a comunhão do sangue de Cristo? O pão que partimos não é a comunhão do corpo de Cristo?
17 Pè̤ ecû̌ǒcû̌ ró̤ lò̌plǐ lǔ khò́mǔ tôklò̤́tuô̌. Phúnuôrò pè̤ oró̤oè́ tadû́rò pè̤ ma né̤ tôprè̤prè̤꤮ tuô̌ lǔ prè́.
17 Porque nós, embora muitos, somos unicamente um pão, um só corpo; porque todos participamos do único pão.
18 Tane̤myámò̌ lahyǎ Judaphú dố a e lahyǎ tè̤zye dố ǔ lǔtyǎhtya ná Cò́marya tahenuô. Dố èthǐ e tè̤lǔtyǎhtya yětahe akhu-akhyě, èthǐ cò́bè̌htya lò̌plǐ hò́ Cò́marya yěnuô hò́.
18 Considerai o Israel segundo a carne; não é certo que aqueles que se alimentam dos sacrifícios são participantes do altar?
19 Ma vǎ thè́zṳ̂́ hé ná prè̤zo̤ dố kayǎ cò́bè̌ ní̤dyé è yěnuôma a o ná a taryěshyosò̌ phúnuô è̌? Toròma vǎ thè́zṳ̂́ hé ná tè̤etè̤ǒ dố ǔ lǔhtya ná prè̤zo̤ yěnuôma a lodu klò̌, vǎ thè́zṳ̂́ hé phúnuô è̌?
19 Que digo, pois? Que o sacrificado ao ídolo é alguma coisa? Ou que o próprio ídolo tem algum valor?
20 Vǎ thè́zṳ̂́ hé phúnuô má̤ taki꤮ to. Vǎ thè́zṳ̂́ hé ná tè̤ dố ǔ lǔhtya ná prè̤zo̤ tahe nuôma a lǔhtya lahyǎ prè́ khǐnékhǐnò̌ prè́, a lǔhtya lahyǎ Cò́marya má̤to. Phúnuôrò vǎ thè́zṳ̂́ nò̌ bò́thyóbò́lǎ thǐ ná khǐnékhǐnò̌ to.
20 Antes, digo que as coisas que eles sacrificam, é a demônios que as sacrificam e não a Deus; e eu não quero que vos torneis associados aos demônios.
21 Byacè tè̤eǒsǎsè̌ mò̤́hé rò thǐ cuố nuô̌enuô̌ǒ kuô̌ǔ ǔ, kayǎ dố a cò́bè̌ prè̤zo̤ tahe buô ní̤dyé asèesèǒ ná khǐnékhǐnò̌ tahenuô rò thǐ cuốnuô̌ etố̤ǒtố̤kuô̌ǔ ǔ, thǐ cuố me̤phúnuô ma, aní̤ to. Me̤těhérò, nè̤ ki cuố nuô̌enuô̌ǒ tố̤kuô̌ phúnuô hénuôma athyáná nè̤ bò́thyó hò́ ná khǐnékhǐnò̌ hò́.
21 Não podeis beber o cálice do Senhor e o cálice dos demônios; não podeis ser participantes da mesa do Senhor e da mesa dos demônios.
22 Pè̤ thè́zṳ̂́ nò̌ thè́plòdu Cò́marya ná pè̤né̤ è̌? Ma pè̤ hè̌shyoresò̌klò̌ nyǎ ná Cò́marya è̌?
22 Ou provocaremos zelos no Senhor? Somos, acaso, mais fortes do que ele?
23 Dố thǐklè̌ tahehenuô a hé lahyǎ, “Pè̤ me̤ ǐtětě꤮ ma aní̤ prè́,” phúnuô. A hé phúnuôma amá̤vǎ tadû́rò ǐtětě ma a htwǒbwíhtwǒtaryě lò̌ má̤to. “Pè̤ me̤ ǐtětě ma aní̤ prè́,” tadû́rò ǐtětě꤮ bèbè nuô, a dyéshyodyésò̌htya cyá̤ ǔ tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ to.
23 Todas as coisas são lícitas, mas nem todas convêm; todas são lícitas, mas nem todas edificam.
24 Tè̤ dố a ní̤bwíní̤taryě prè́tû́ thǐ tôprè̤ agně ní̤dû nuô, thǐ tǒ myápṳ̌ me̤ní̤ tôprè̤꤮ to. Má̤tôkhónuô, thǐ tǒ myápṳ̌ me̤pé̤ kuô̌ tè̤ dố a ní̤bwíní̤taryě dố ǔruô agněnuô tahe.
24 Ninguém busque o seu próprio interesse, e sim o de outrem.
25 Dố klè́kǔ nuô, ǔ isè̌ e tè̤zye ǐtětě꤮ bèbè, thǐ ení̤ lò̌plǐ prè́. Thyáphú thǐ ki thè́plòmo̤ agněnuô, tè̤zye yěma ǔ buô htuô̌hò́ ná prè̤zo̤ è̌, ma to è̌ sudyǎ tǎ ǔ tǎmé̤.
25 Comei de tudo o que se vende no mercado, sem nada perguntardes por motivo de consciência;
26 Vǎ hé phúyě me̤těhérò, “Hekhu ná tè̤ dố a o dố hekhu alo̤yě pwǒ̤꤮ tôcô nuôma Cò́marya atè̤ lò̌꤮ plǐ prè́,” lisǎsè̌kǔ hé phúnuô.
26 porque do Senhor é a terra e a sua plenitude.
27 Krístuphú má̤to tôprè̤ ki è́ e nè̤ dǐ rò nè̤ ki dya hò́ nè̤ thè́plò ná nè̤ ki cuố e hénuô, ǔ taritaryǎ dyatǎ̤sû pé̤ nè̤ ǐtětě꤮ bèbè nuô, tarú e è. Thyáphú nè̤ thè́plòmo̤ agněnuô, tè̤zye yěnuôma ǔ buô htuô̌hò́ ná prè̤zo̤ è̌ ma ǔ buô htuô̌ híto è̌ nuô, sudyǎ pǎ tǎ ǔ mé̤, tarú enuô.
27 Se algum dentre os incrédulos vos convidar, e quiserdes ir, comei de tudo o que for posto diante de vós, sem nada perguntardes por motivo de consciência.
28 Manárò kayǎ tôprè̤prè̤ ki hé thǐ, “Tè̤zye yěnuô ǔ buôhtya htuô̌hò́ ná prè̤zo̤ hò́ meně,” a ki hé thǐ rò, thyáphú thǐ ki me̤cyě̤ tǎ kayǎ dố a hé thǐ yětôprè̤ athè́plò tǎmé̤ nuô, tane̤ pé̤ kuô̌ ègně rò e tǎmé̤.
28 Porém, se alguém vos disser: Isto é coisa sacrificada a ídolo, não comais, por causa daquele que vos advertiu e por causa da consciência;
29 Thǐ thè́gně ná thǐ e tè̤zye ma aní̤ prè́ akhu-akhyě, thǐ thè́plòmo̤ prè́. Manárò vǎ bèzò̤ pé̤ kayǎ dố aruô tahe agně. Hékuốré̤, dố thǐklè̌ tôprè̤prè̤ ki sudyǎ, “Vǎ ki me̤ ǐtětě꤮ ma aní̤ prè́, mame̤těrò vǎ bècuố krwǒlṳ̂me̤ tuố̤ pé̤ kuô̌pǎ kayǎ dố a tane̤mo̤ to yětôprè̤ agně phútě?” A ki hé phúnuô.
29 consciência, digo, não a tua propriamente, mas a do outro. Pois por que há de ser julgada a minha liberdade pela consciência alheia?
30 Tomaná, dố thǐklè̌ dố aruô tôprè̤prè̤ ke rò a ki sudyǎke, “Sèesèǒ dố vǎ ki e yěnuô, vǎ ki hébwíhétaryěhtya Cò́marya rò vǎ ki e hénuô, tè̤etè̤ǒ phúnuô tôklò́ma tè̤thû́ o prè́ kayǎ tahehe cuố hé tuố̤ phúnuô rò me̤tě?”
30 Se eu participo com ações de graças, por que hei de ser vituperado por causa daquilo por que dou graças?
31 Phúnuôrò, vǎ ki hésûplǒ pé̤ èthǐ, thǐ me̤ ǐtětě꤮ bèbè, thǐethǐǒ ǐtětě꤮ bèbè, me̤ dố ǔ ki htuthè́htya lahyǎ Cò́marya agně nuô.
31 Portanto, quer comais, quer bebais ou façais outra coisa qualquer, fazei tudo para a glória de Deus.
32 Dố Judaphú tahe agně bèbè, Judaphú má̤to tahe agně bèbè, Cò́marya a prè̤zṳ̂́etè̤ plò́mṳphú tahe bèbè, thǐ me̤ tè̤ ǐtětě꤮ nuô nò̌htwǒhtya tǎ tè̤lakhû́lalò̌ dố èthǐ agně tǎmé̤.
32 Não vos torneis causa de tropeço nem para judeus, nem para gentios, nem tampouco para a igreja de Deus,
33 Me̤kuô̌ lahyǎ phú vǎ me̤ nuô. Thyáphú ǔ ki ní̤bè tè̤me̤lwóhteka̤ agněnuô, vǎ me̤ ǐtětě꤮ bèbè, vǎ yácû́ lṳ̂me̤tǒ pé̤ ǔ thè́plò a tè̤thè́zṳ̂́ tahe. Vǎ tane̤ me̤ prè́ tè̤ dố vǎ thè́zṳ̂́ me̤ nuôtahe ná tè̤ dố aryá dố vǎ tôprè̤ agně ní̤dû nuôtahe má̤to. Vǎ pṳ̌ me̤pé̤ tè̤ dố aryá dố kayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ agně nuôtahe prè́.
33 assim como também eu procuro, em tudo, ser agradável a todos, não buscando o meu próprio interesse, mas o de muitos, para que sejam salvos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.