Rute 4

Kuni-Boazi Bible (KVG_WBT) vs BKJ

Sair da comparação
1 Yaq Boaz até gendego, vemiav mboqog tambav-té genøwáv, angana ma manqat gi꞉vøovumam, vømø̄qom. Yaq Elimelek-ge ekeza ezoqam ge-omet ndøgo, teqa yaq-te Boaz Lut manqat gembøe-ein, yaq sègembo-akhá, “Khanánqa. Qotøndéqā. Qànøqóm nqanek.” Yaq ndego ezoqam gendowav, vø̄qom.
1 Então, Boaz subiu até o portão, e ali se assentou; e eis que o parente do qual Boaz havia falado se aproximou; ao qual ele disse: Ó, fulano! Vira-te, e assenta-te aqui. E ele se virou e se assentou.
2 Yaq Boaz vemiav megetapak ten sasa zø-akha, gezø-ein, “Qànøqonáv nqanek,” yaq ndigu vø̄qonav.
2 E ele tomou dez homens dos anciãos da cidade, e disse: Assentai-vos aqui. E eles se assentaram.
3 Yaq Boaz ndego ezoqam gembo-ein, “Qo mòqote-qatéq. Naomi, ndugu sævam, Moab manqei-te gunduqavan, tugi anganeam-pakha Elimelek, ndego nigé ezoqám. Yaq ndakin ndugu Naomi, teqa manqei wi-qa ndøgó, tege ekeza ezoqa nøme-te.
3 E ele disse ao parente: Noemi, que retornou da terra de Moabe, vende uma parte da terra, o qual era do nosso irmão Elimeleque;
4 No āv qate-matøvém nqǽgo, qo bàtaqa-eín, taqa yaq-te. Qo nqanek manqei taqa-pøovat, kopømbá. Nginik vemiav megetapak neka ezoqa ewaqape-qa bøi-te, ngiqonøve, soqó-eín. Geté qo wii poeveav tøgoat, taqambo-qasi, sègenø-eín. Zapa ndǿgo, qoqa zita-te ezoqa nøme mbaín, nqanek manqei tewi. No mba nogó.” Yaq ndego Elimelek-ge ekeza ezoqam gendo-ein, “Qanimáv. Manqei ndæ̀wí.”
4 e eu pensei em te anunciar, dizendo: Compra-a diante dos habitantes, e diante dos anciãos do meu povo. Se quiseres redimi-la, redime-a; mas se não quiseres redimi-la, então diz-me para que eu possa saber; pois não há ninguém para redimi-la além de ti; e eu venho depois de ti. E ele disse: Eu a redimirei.
5 Yaq Boaz manqat nøme gembo-ein, “Geté nqanek manqei Naomi-te toqondap, até Lut voqó-okɨ̄, ndugu Moab sævam, Elimelek-ge yo-pakha-gu zas. Yaq av ndægo, ta manqei ndøgo løvøte ezoqam-qa iz-te sekembá segégoát.”
5 Então disse Boaz: No dia em que comprares a terra da mão de Noemi, tu deves também comprá-la de Rute, a moabita, a esposa do falecido, para levantar o nome do falecido sobre a sua herança.
6 Yaq ndego ezoqam gendo-ein, “Av tægoat ndægo, yaq no kopømba mbaín manqei tæwi. Soqaín ndøgo, nogi nakheis sa timøløvuz, noqa løvøte khøuwa-te manqei tiqaqaem. Qo taqa-pøovat, qakeza ndøndáp. No kopømba mbaín tændap.”
6 E o parente disse: Para mim não posso redimi-la, para não prejudicar a minha própria herança; redime tu para ti o meu direito; pois não posso redimi-la.
7 Ta khøuwa-te ndøgo, Izlael manqei-te, matev āv qazømbe-goám nqǽgo. Ezoqa manqei o gigiap ezoqa nøme-qa zenda-te ge-ivavɨn, ndego tamak kopo ndøkhofaɨ́n, ndego ezoqa nøme vømbō-etoamɨn. Yaq ezoqa ewaqape tìabiti-zøtéz, av nqægo, ta gigiap ndøgo, ndakin ezoqa vini-qá. Nqanek Izlael ezoqam-qá matév.
7 Ora, esta era a maneira, em tempos antigos em Israel, acerca da redenção e da troca, para se confirmar todas as coisas: um homem retirava o seu calçado, e o dava ao seu próximo; e isto era um testemunho em Israel.
8 Yaq ndego Elimelek-ge ekeza ezoqam Boaz gembo-ein, “Qo qakeza ndøwí.” Yaq ndego até gendego, tamak kopo gèkhofá, Boaz sasa mbo-etoam.
8 Portanto, o parente disse a Boaz: Compra-a para ti. Então ele retirou o seu calçado.
9 Ndego nqanek matev gego, yaq Boaz vemiav megetapak neka ezoqa ewaqape giqonavam, āv gezømbe-eín nqǽgo, “Nqægo khøuwa, zo ezoqa ewaqape ate nqazøte-qonøve, zo mòzoqeivím. Manqei ndøgo, Elimelek neka tegi nakheis, Kilion neka Malon, tiqa manqei qagoam, no nowí, Naomi-te.
9 E Boaz disse aos anciãos, e para todo o povo: Neste dia vós sois testemunhas, que comprei tudo o que era de Elimeleque, e tudo o que era de Quiliom e Malom, da mão de Noemi.
10 Yaq ngunuk ngæmam, Lut, Moab sævam, Malon gu-okɨam, ndugu ndakin nogú sævám. Neka yaq nakhasam anganeam tumumbu-fakhan, ngenek løvøte ezoqam-qá íz neka manqei teabete-ndapét. Yaq av nqægo, Malon-qa iz sa gemǿ-navøemák teqa bawan-te neka nqanek vemiav-te. Nqægo khøuwa zo ezoqa ewaqape ate nqazøte-qonøve, matev mòzoqeivím.”
10 Além disso, comprei para ser minha esposa, Rute, a moabita, a esposa de Malom, para levantar o nome do falecido sobre a sua herança, para que o nome do falecido não seja cortado dentre os seus irmãos, e do portão deste lugar; neste dia vós sois testemunhas.
11 Yaq ndigu megetapak neka ezoqa nøme, mboqog-te ndøgo giqonavam, gindu-einim, “Qanimáv. Ni mø̀iqeivím. Yawe zenda ndò꞉vé, ngunuk sævam-te, qo toqo-okɨ, qoqa khoev-te tunduwav. Yaq ngunuk sævam nakheis kopoav tìabembøe-fakház, av nginik sakhei menas ngi꞉gu, Laisol neka Lia nakheis gizømbe-fakhaz, ni Izlael bawan ate nqazi꞉gu qazindu-manazømem. Yaq Eflat khagua bawan mokho-te neka Betliem vemiav-te nqanek, qoqa iz kandambaqape tàbetaqambegó neka gigiap kopoav ezoqam voqógoāt.
11 E todo o povo que estava no portão, e os anciãos, disseram: Nós somos testemunhas. O SENHOR faça da mulher que veio à tua casa como Raquel e Lia; as duas edificaram a casa de Israel; e age tu com dignidade em Efrata, e sê afamado em Belém;
12 Yaq nakheis ndigu Yawe teqa-etoam, ngunuk sævam-te, tigi zi kopoav-qape tìabitigú, av Pelez-gi zi ndi꞉gu, ndego Tama neka Zuda, tige yo.”
12 e permite que a tua casa seja como a casa de Perez, ao qual Tamar deu à luz a Judá, da semente que o SENHOR te dará desta moça.
13 Yaq Boaz até gendego, Lut vø̄-okɨ, venanqei nonqo vø̄tøkuanem. Yaq Yawe gèmbotøké, kha viniv vø̄ndap. Yaq nakhasam anganeám gundaf, gui-ova.
13 Assim, Boaz tomou Rute, e ela tornou-se sua esposa; e quando ele a possuiu, o SENHOR lhe deu concepção, e ela deu à luz um filho.
14 Yaq Lut gui-ova, sakheis vemiav-te ndøgo, Naomi āv gimbøe-einím nqǽgo, “Khanakhanákh Yawe-te, ndego qo qazeo geqa-etoam. Ngenek ezoqam iz akhae ndǿgoát, Izlael manqei-te.
14 E as mulheres disseram a Noemi: Bendito seja o SENHOR, que hoje não te deixou sem um parente; que o seu nome seja afamado em Israel.
15 Ngenek qazeo, qo khanakhanakh ndø̀qa-etoám, qoqa yage-te. Yaq qo toqotumu-ngæpuka-eq, ndego qo qákewagát. Neka qo khanakhanákh. Qogu qæwap-pakha, ngenek nakhasam gui-ova, ndugu poev kandambá qo-te. Qo amba nakhei angana seven tiqagonɨn, ndigu ambá kopømba mbaín tiqa-tøkeemɨn, av Lut nguigu, matev guimatanam qo-te.”
15 E ele será para ti um restaurador da tua vida, e um provedor da tua velhice; pois a tua nora, que te ama, que é melhor para ti do que sete filhos, o concebeu.
16 Yaq Naomi nakhasam sègendáf, vø̄ngenøtam. Yaq ndugu Lut noundape mbotøkeám.
16 E Noemi pegou a criança, e a deitou no seu seio, e dela se tornou cuidadora.
17 Yaq ndigu sakheis, ta vemiav-te ndøgo giyagam, gi-einim, “Yáiyé! Ndakin Lut nakhasam anganeam mø̀ndømboqán. Ndego andé Naomi-gé nakhasám.” Yaq ndigu iz Obed mbo-akhaém. Yaq ndego Obed gumu-khouwev, nakhasam gembo-fakhan, Zesí. Neka ndego Zesi gumu-khouwev, nakhasam gembo-fakhan, Deivíd, ndego iz akhae kandambaqape gegoam, Izlael manqei-te ndøgo.
17 E as mulheres, suas vizinhas, deram-lhe um nome dizendo: Nasceu um filho a Noemi; e eles o chamaram de Obede: ele é o pai de Jessé, o pai de Davi.
18 Deivid-qa zapa av nqǽgo qande-itán: Tege atanakha-zapa Peléz. Pelez gemanaz, Ezlon ndøqán.
18 Ora, estas são as gerações de Perez: Perez gerou Esrom,
19 Yaq Ezlon gemanaz, Lam vø̄qan. Yaq Lam gemanaz, Aminadab vø̄qan.
19 e Esrom gerou Arão, e Arão gerou Aminadabe,
20 Yaq Aminadab gemanaz, Nason vø̄qan. Yaq Nason gemanaz, Salmon vø̄qan.
20 e Aminadabe gerou Naassom, e Naassom gerou Salmom,
21 Yaq Salmon gemanaz, Boaz vø̄qan. Yaq Boaz gemanaz, Obed vø̄qan.
21 e Salmom gerou Boaz, e Boaz gerou Obede,
22 Yaq Obed gemanaz, Zesi vø̄qan. Yaq Zesi gemanaz, Deivid vø̄qan.
22 e Obede gerou Jessé, e Jessé gerou Davi.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Rute 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.