Rute 3
Kuni-Boazi Bible (KVG_WBT) vs ARC
1 Khøuwa nøme, Naomi Lut gumbo-ein, “Sǽ-pakha. No anganeam é-bataqa-omét. Yaq qo mbomambá tøneyagé.
1 E disse-lhe Noemi, sua sogra: Minha filha, não hei de eu buscar descanso, para que fiques bem?
2 Qo mòqote-qatéq. Boaz, tegi sasae mbasønakheis namba qoqote-sasaetat, ndego nigí angana-gé ezoqám. Nqáe! Nqægo lova ndego bali nanga ndø̀-evemét, bali nanga tøkuza manqei-te.
2 Ora, pois, não é Boaz, com cujas moças estiveste, de nossa parentela? Eis que esta noite padejará a cevada na eira.
3 Ndakin āv qoqotégó nqǽgo: Vø̀khæ-khakuám. Tae et sisip mbomambaqape qógé, neka ndabua eqeieqei voqó-uzām. Yaq teqa bali nanga tøkuza manqei-té qonǿqáv. Geté Boaz beqàme᷄kh. Ndego lou loge ùni bembøe-navøém.
3 Lava-te, pois, e unge-te, e veste as tuas vestes, e desce à eira; porém não te dês a conhecer ao homem, até que tenha acabado de comer e beber.
4 Yaq ndego temøbuv, qo ùnime꞉-omét, ma te꞉buv ndøgo. Yaq venanqei tebuvit ndøgo, qo toqonǿqáv ndøgo, teqa ndabua khafuvam nonqo voqombó-onqā, teqa zenda tokhotapak-te, sasa qóbūv. Yaq manqat ndǿgo, tenøqá-eín, qo ande gekha matev me qógō.”
4 E há de ser que, quando ele se deitar, notarás o lugar em que se deitar; então, entra, e descobrir-lhe-ás os pés, e te deitarás, e ele te fará saber o que deves fazer.
5 Yaq Lut nqanek manqat gu-ewag, gundu-ein, “Qanimáv. No matev ndæ̀matanám, av qonømbe-manqatat ndægo.”
5 E ela lhe disse: Tudo quanto me disseres farei.
6 Yaq ta lova ndøgo, ndugu tunøwáv ndǿgo, bali nanga tøkuza manqei-te, yaq manqat ate ndægo vømbōpaev, av zakhapuka-pakha gumøndæ-ein.
6 Então, foi para a eira e fez conforme tudo quanto sua sogra lhe tinha ordenado.
7 Yaq Boaz lou gumulog ndøgo, khanakhanakh gendap, yaq bali nanga møvøza avønin-té segebúv. Yaq venanqei gebuvat ndøgo, Lut até gundigu, aiyav-tē gunøwāv, Boaz-qa ndabua khafuvam nonqo vø̄-onqa, sa zenda tokhotapak-te ndøgo, sasa ndøbuv, teqa zenda tokhotapak qame-vavøem.
7 Havendo, pois, Boaz comido e bebido, e estando já o seu coração alegre, veio deitar-se ao pé de um monte de cereais; então, veio ela de mansinho, e lhe descobriu os pés, e se deitou.
8 Ande āv lova u mbá ndægó, Boaz tènesuzám. Yaq ma ge꞉qambun, nqova mbondáf. Áe, teqa zenda tokhotapak vavap-te sævam gubuvam.
8 E sucedeu que, pela meia-noite, o homem estremeceu e se voltou; e eis que uma mulher jazia a seus pés.
9 Yaq gumbobevap, “Qo gekha ezoqâm?” Yaq gundu-ein, “No Lút. No ezoqam khapúmbá. No andé qogú sasae mbasønakám. Qoqa ndabua khafuvam nonqo, ov-qase nandav, no qonǿkhafuí. Yaq no tàbate-nøtén, av nqægo, qonǿ-kewagát. Zapa ndǿgo, qo nogé anganeam-pakha-gé ekeza ezoqám. No ambá qonøkeɨ́n.”
9 E disse ele: Quem és tu? E ela disse: Sou Rute, tua serva; estende, pois, tua aba sobre a tua serva, porque tu és o remidor.
10 Yaq Boaz gumbo-ein, “Sǽ-pakha. Yawe ndø̀goát qo namba. Qo qakhapuka-pakha matev qaniqanimáv qoqombo-goam. Geté matev ndakin ndoqo-matønumit, qo no-te tøke-qa qoqotøndoqav, ndøgo mø̀ndøløvú qoqa matev mbomømboma ate ndægo, qoqo-matønumam. Angana ndakinak kopoáv ngiyage. Nøme gigiap kopoav ezoqám neka nøme gigiap-av ezoqám. Geté qo matavapøteáv av nqægo, ‘No anganeam ndakinak sǣndāf.’
10 E disse ele: Bendita sejas tu do Senhor , minha filha; melhor fizeste esta tua última beneficência do que a primeira, pois após nenhuns jovens foste, quer pobres quer ricos.
11 Sǽ-pakha. Qo møe ndø̀go᷄. Gekha manqāt ndøgo, qo toqonø-ein, sǽmatanám. Ezoqa ate ngi꞉gu, nqanek vemiav-te ngiyage, mø̀ndæzøtéz, qo sævam matev mbomambaqapú.
11 Agora, pois, minha filha, não temas; tudo quanto disseste te farei, pois toda a cidade do meu povo sabe que és mulher virtuosa.
12 Unimanqatín. No qogé anganeam-pakha-gé ekeza ezoqám. No yàbataqa-keogé. Geté ezoqa nøme ndêgó, ndego uni qoge qøivis-pakha-ge ekeza ezoqam. Ndego bàmbokho-beváp.
12 Porém, agora, é muito verdade que eu sou remidor; mas ainda outro remidor há mais chegado do que eu.
13 Até vøkhægót nqanek, nqægo lova. Yaq qanaqanus sizíqeivím, andé gekha matev me petéfakhān, penømakhaya. Ndego tømbopoe teqakɨ, ság, beqakɨ́. Geté ndego tømbøeqasi, kopømbá. No Yawe-qá bugug-té qataqambø-manqaté, no ndæ̀qakɨ́, ndego poeveav tøgoat. Até vøkhæbuvít nqanek, atema qanaqanus.”
13 Fica-te aqui esta noite, e será que, pela manhã, se ele te redimir, bem está, ele te redima; porém, se te não quiser redimir, vive o Senhor , que eu te redimirei; deita-te aqui até à manhã.
14 Yaq Lut Boaz-qá zenda tokhotapak-té gubuvát, atema vøndōnqoe. Geté agé paveateáv. Até gupøistám. Yaq é-møndosuzám. Ezoqa bøi vizu møe ndøgó. Zapa ndǿgo, Boaz āv gumbøe-eín nqǽgo, “Ezoqa nøme betezø̀te᷄z av nqægo, sævam mø̀ndøgoām, no namba, nqanek bali nanga tøkuza manqei-te.”
14 Ficou-se, pois, deitada a seus pés até pela manhã e levantou-se antes que pudesse um conhecer a outro, porquanto disse: Não se saiba que alguma mulher veio à eira.
15 Yaq Boaz Lut manqat nøme gumbo-ein, “Qakeza ndabua nøme nandav, nqanqa-te nandaqambovi꞉, vøkhofá. Qóvøndáz.” Yaq Lut ndabua vø̄vøndaz. Yaq Boaz até gendego, bali nanga vømbø̄e-qoutaz. Kopoáv gumbøeqoutaz, ndabua até vømømbō-qoqovøem. Taqa viniv andé áv 20 kilogrém ndægó. Yaq Boaz Lut bali nanga kawa-té gumbøezáv, Lut vø̄wav, yaq ndego ekeza vemiav-te sasa ndøqavan.
15 Disse mais: Dá cá o roupão que tens sobre ti e segura-o. E ela segurou-o; e ele mediu seis medidas de cevada e lhas pôs em cima; então, entrou na cidade.
16 Yaq Lut zakhapuka-pakha-te guqavan, zakhapuka-pakha āv gumbøebeváp nqǽgo, “Sǽ-pakha. Matev áv khaqambé-fakhan?” Yaq Lut emanqat ate ndægo vømbø̄e-votot, av Boaz matev qaniqanimav gumbøe-matanam.
16 E veio à sua sogra, a qual disse: Como se te passaram as coisas, minha filha? E ela lhe contou tudo quanto aquele homem lhe fizera.
17 Yaq manqat nøme gundu-ein, “Nginik bali nanga-qape Boaz nø-etoám. Ndego āv genømbe-eín nqǽgo, ‘Qo qakhapuka-pakha-te zenda-zenda mba ndøqàva᷄q.’”
17 Disse mais: Estas seis medidas de cevada me deu, porque me disse: Não vás vazia à tua sogra.
18 Yaq Naomi gundu-ein, “Sǽ-pakha. Sizió-kewagét, andé gekha matev me ndǿfakhān. Ndego Boaz pusa naqanøká gétayák. Matev unimé꞉gó, nqægo khøuwa.”
18 Então, disse ela: Sossega, minha filha, até que saibas como irá o caso, porque aquele homem não descansará até que conclua hoje este negócio.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Rute 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.