Mateus 14
Kuni-Boazi Bible (KVG_WBT) vs NVI
1 Ta khøuwa-te ndøgo, Elod ndego, Gelili plovins-ge kawa ezoqam gegoam, Yesu-qa yaq-te, manqat ndø-ewág.
1 Por aquele tempo Herodes, o tetrarca, ouviu os relatos a respeito de Jesus
2 Yaq ekeza sasae ezoqam gezø-ein, “Ngenek Zión ategó, ndego ezoqa ibøkha iz gezø-etoumam. Løvøte-te nangó abetøndo-khandí꞉v. Yaq nakémbá, bazaføgakh teqa mokho-te ndøu-sasaeat, umingiap matev ndematanam.”
2 e disse aos que o serviam: "Este é João Batista; ele ressuscitou dos mortos! Por isso estão operando nele poderes miraculosos".
3 Elod nqanek manqat ge-ein, zapa ndǿgo. Ibugukhokhof Elod Zion gèmøvøiú, ndimbula-te vø̄-utav. Elodias zapayá gene-matanám. Ndugu Elodias, ibugukhokhof tege namba qawan Filip-gú zas ndøgoám. Geté Elod sègeviwám.
3 Pois Herodes havia prendido e amarrado João, colocando-o na prisão por causa de Herodias, mulher de Filipe, seu irmão,
4 Yaq Zion Elod āv gembøe-manqatám nqǽgo, “Khafeáp nandav, namba qawan-gu sævam qoqo-okɨ.”
4 porquanto João lhe dizia: "Não te é permitido viver com ela".
5 Yaq Elod Zion ambá gelavawɨ́n, ta zapaya. Geté ndego ezoqam-qá møe ndøgoám. Zapa ndǿgo, ndigu Zion Mbumbukiam-gé manqa vevezam ezoqam me꞉vewám.
5 Herodes queria matá-lo, mas tinha medo do povo, porque este o considerava profeta.
6 Yaq Elod ge꞉qan, ta khøuwa iz gemø-khantaz, zifuap namba lou gilog, Elodias-gu yu tiqa megemege-te, gè-ogiám. Yaq Elod poev kandambá qambowav, tuqa ogiam-te.
6 No aniversário de Herodes, a filha de Herodias dançou diante de todos, e agradou tanto a Herodes
7 Yaq Elod até gendego, vømbō-ein, “No unimanqatín nqataqa-manqate. Nøtaqambé-khavozák. Gekha gigiāp ndøgo, qo poev taqagoat, soqonǿ-eín, yaq søtaqá-etoám.”
7 que ele prometeu sob juramento dar-lhe o que ela pedisse.
8 Yaq ndugu evo mbobeváp, taqa yaq-te. Yaq ndugu Elod manqat āv tumbøe-qavøiú, av evo-qa poev qægoam, gumbo-ein, “Noqa poev nqánek. Zion, ndego ibøkha iz etoam ezoqam, teqa kawa melek-té qazøtøndó-qonøvém, no-te sasa zotøndó-ndapēm.”
8 Influenciada por sua mãe, ela disse: "Dá-me aqui, num prato, a cabeça de João Batista".
9 Yaq Elod nqanek manqat ge-ewag, ndego khanakhanakh mbaín. Mbøni mbová. Geté ndego nakhag ezoqam āv tezømbe-eín, av tuqa poev qægoam. Zapa ndǿgo, ndego manqat ezoqa ewaqape-qá bøi-té genø-eín.
9 O rei ficou aflito, mas, por causa dos juramento e dos convidados, ordenou que lhe fosse dado o que ela pedia
10 Yaq ndigu até gindigonem, ndimbula khoev-té ginøzáv, Zion monqo vømømbō-kepøzem.
10 e mandou decapitar João na prisão.
11 Yaq Zion-qa kawa, melek-té ginø-qonøvém, mbasønakam vømømbó-etøomem. Yaq ndugu evo-té gunøndáp, vømømbó-etoam.
11 Sua cabeça foi levada num prato e entregue à jovem, que a levou à sua mãe.
12 Yaq Zion-gi paev ezoqam manqat giyogem, tinduzáv ndǿgo, Zion-qa kha vø̄ndapem, sasa mø-ozem. Yaq Yesu-té ginøzáv, vømømbō-einim.
12 Os discípulos de João vieram, levaram o seu corpo e o sepultaram. Depois foram contar isso a Jesus.
13 Yesu Zion-qa yaq-te manqat ge-ewag, gilaem, ndego khagua-té genøketáo, yaq-keoqa sasa ndøqantav. Ndego ambá ezoqam-av manqei-té genøtinín, neka vømē-yakhapusivin. Geté ezoqam giyogem, av nqægo, mø̀ndø-qantāv, ndigu tiqa vemivemiav sège-yovitát, Yesu gimbopavat. Zapá ginøzáv.
13 Ouvindo o que havia ocorrido, Jesus retirou-se de barco em particular para um lugar deserto. As multidões, ao ouvirem falar disso, saíram das cidades e o seguiram a pé.
14 Yesu gemø-asa, ezoqa bawan-qape mba mo꞉qeív. Yaq ndego tanakh zøgó, neka enqoni-us ezoqam vø̄khakheinøvem.
14 Quando Jesus saiu do barco e viu tão grande multidão, teve compaixão deles e curou os seus doentes.
15 Yaq qakhagus ndøgo, ekeza paev ezoqam tinduzáv ndǿgo, vømbō-einim, “Gèkhagustét, neka vemiav mbaín, nqanek. Ezoqa bawan-qape é-moqo-khofosám. Yaq vemivemiav-té giabenøzáv, ekeza lou bemø̄wi.”
15 Ao cair da tarde, os discípulos aproximaram-se dele e disseram: "Este é um lugar deserto, e já está ficando tarde. Manda embora a multidão para que possam ir aos povoados comprar comida".
16 Geté Yesu gezø-ein, “Mbaín. Ndigu qavønipøteav tøgoat, kopømbá. Lou zo zozǿ-etoám, tilog.”
16 Respondeu Jesus: "Eles não precisam ir. Dêem-lhes vocês algo para comer".
17 Yaq gimbo-einim, “Gê, áv khatígonēm? Ni flawa faev neka zonga menas mba nigú.”
17 Eles lhe disseram: "Tudo o que temos aqui são cinco pães e dois peixes".
18 Yaq Yesu gezø-qavøiu, “Zøtøndé-upøzonām.”
18 "Tragam-nos aqui para mim", disse ele.
19 Yaq ndego ezoqa bawan-qape, gagayag-te qonam manqat zø-eín. Yaq até gendego, nginik flawa faev neka zonga menas, gè-upøzó, yan-te sasa ndøqan, Mbumbukiam ike manqat vømbō-ein. Yaq flawa gèmbegím, ekeza paev ezoqam vøzø̄-etoam, yaq ndigu ezoqa ewaqape sasa zø-etoam.
19 E ordenou que a multidão se assentasse na grama. Tomando os cinco pães e os dois peixes e, olhando para o céu, deu graças e partiu os pães. Em seguida, deu-os aos discípulos, e estes à multidão.
20 Yaq ezoqa ewaqape lou tilóg ndǿgo, até vøzø̄-ewez. Yaq lou mbegeap ndøgo, ezoqa gi-ivøvem, gèpizumém. Yakhav tuélv ginqeitømem, qamøvea.
20 Todos comeram e ficaram satisfeitos, e os discípulos recolheram doze cestos cheios de pedaços que sobraram.
21 Ezoqa kopoav-qapé, nqanek lou gilog. Angana ate gi꞉goam, ande āv faev taosén ndi꞉gú. Geté sakheis neka nakheis, lou gilog, ndigu gevebøpøteáv.
21 Os que comeram foram cerca de cinco mil homens, sem contar mulheres e crianças.
22 Yesu nginik ezoqa kopoav-qape, lou guzumbu-etoam, yaq até gendego, tegi paev ezoqam vøzø̄-ein, “Zo khagua-té qanøketáb, yaq-keoqa vō꞉qantav. No nginik ezoqa ndø̀tokho-khofosám.” Yaq ndigu vø̄søkuzim, sasa ndøtinim.
22 Logo em seguida, Jesus insistiu com os discípulos para que entrassem no barco e fossem adiante dele para o outro lado, enquanto ele despedia a multidão.
23 Yesu ezoqa gumu-khofosam, yaq manqei poyat-té genøqavíg, yakhapus-mba vømø̄-guligulim. Yaq qapøistat, yakhapus mbá segegoát.
23 Tendo despedido a multidão, subiu sozinho a um monte para orar. Ao anoitecer, ele estava ali sozinho,
24 Ndakin tegi paev ezoqam-qa khagua, anana-mbá qanuteitát. Qámbá. Khamøe sògo-qaqavøemám neka vø̄sintavam.
24 mas o barco já estava a considerável distância da terra, fustigado pelas ondas, porque o vento soprava contra ele.
25 Yaq lova ande av 3 o 4 oklok ndægo, Yesu ekeza paev ezoqam-té genøwáv. Ibøkha mumát gono꞉mát.
25 Alta madrugada, Jesus dirigiu-se a eles, andando sobre o mar.
26 Geté ibøkha mumat go꞉geavun, gi-ometam, ndigu møe kandambá gigonem. Até vøe-einim, ndego gevøgév. Yaq gèzøgeá.
26 Quando o viram andando sobre o mar, ficaram aterrorizados e disseram: "É um fantasma! " E gritaram de medo.
27 Geté Yesu até gendego, gèzøndo-akhá, “Zo møe ndøgòne᷄m. Nó!”
27 Mas Jesus imediatamente lhes disse: "Coragem! Sou eu. Não tenham medo! "
28 Yaq Pita gembo-ein, “Evézøza. Unimanqatin qo toqogoat, qonǿ-eín. Yaq ibøkha mumát qatøndónáv qo-te.”
28 "Senhor", disse Pedro, "se és tu, manda-me ir ao teu encontro por sobre as águas".
29 Yaq gembo-qavøiu, “Qanimáv. Mòqotøndoqáv.” Yaq Pita até gendego, khagua gè-iváv, ibøkha-te vø̄vuao, Yesu-te sasa ndøwav, ibøkha mumat.
29 "Venha", respondeu ele. Então Pedro saiu do barco, andou sobre a água e foi na direção de Jesus.
30 Geté khamøe-qape geqeiv, ndego møe ndøgó. Yaq gègeonát. Gendo-akha, “Evézøza. Gènøtøké.”
30 Mas, quando reparou no vento, ficou com medo e, começando a afundar, gritou: "Senhor, salva-me! "
31 Yaq Yesu nakhamas-té genøvisí, vømbōgea. Gembo-ein, “Qoqa unimanqatin khapémbá, Mbumbukiam-te. Gekha zapâ ndoqoto-nake?”
31 Imediatamente Jesus estendeu a mão e o segurou. E disse: "Homem de pequena fé, porque você duvidou? "
32 Yaq ndigu ezoqa menas khagua-te gi꞉ketab, khamøe-qape sègevøitáv.
32 Quando entraram no barco, o vento cessou.
33 Yaq ezoqam ndigu, khagua-te gu꞉guvam, Yesu gèmbo-vizumém. Gimbo-einim, “Unimanqatín. Qo uni Mbumbukiam-gé-Yo-ín.”
33 Então os que estavam no barco o adoraram, dizendo: "Verdadeiramente tu és o Filho de Deus".
34 Yesu tegi paev ezoqam namba giqantavat, yaq Genesalet manqei-té gimøqá.
34 Depois de atravessarem o mar, chegaram a Genesaré.
35 Ta manqei-te ndøgo, ezoqa Yesu gimatøvemem, yaq vemivemiav ndøgo, avøavun qagoat, manqa ndøkhofotømém, yaq ndigu enqoni-us ezoqa ate gi꞉goam, te-te sasa ndo-upøgim.
35 Quando os homens daquele lugar reconheceram Jesus, espalharam a notícia em toda aquela região e lhe trouxeram os seus doentes.
36 Yaq ezoqa āv gimbøe-viømém nqǽgo, “Kopømbâ, nginik enqoni-us ezoqam, ndabua ov-qase mba tiqa-khanøzumat. Yaq enqoni segezǿ-navøemát.” Yaq gekha ezoqām ndigu, teqa ndabua gimbo-khanazumat, enqoni sègezø-navøemtát.
36 Suplicavam-lhe que apenas pudessem tocar na borda do seu manto; e todos os que nele tocaram foram curados.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.