Mateus 26
Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs NTLH
1 Yesu nqanek manqa manqate ate qægoam qamømbøe-navøem, yaq ekeza paev ezoqam gezø-ein,
1 Quando Jesus acabou de ensinar essas coisas, disse aos discípulos:
2 “Zo mø̀zøte-zøtéz, khøuwa menas mba mui-ozá, niqa Pasova khøuwa kandambaqape tizi-khantøzem. Yaq Ezoqam-ge Yo gémøvøinám, tae mutui-te vǿtøkewēm.”
2 — Vocês sabem que daqui a dois dias vai ser comemorada a
3 Ta khøuwa-te ndøgo, Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda neka Zu megetapak, gèmøváb. Kayafas-qá khoev-té ginømøváb, ndego Mbumbukiam-ge iziz ezoqam kandambaqape.
3 Os chefes dos sacerdotes e os líderes judeus se reuniram no palácio de Caifás, o Grande Sacerdote ,
4 Yaq matavap āv giniveém nqǽgo: Yesu gémøvøinám, khonoam-té, vǿlaēm.
4 e fizeram um plano para prender Jesus em segredo e matá-lo.
5 Geté āv gini-einím nqǽgo, “Ni khøuwa kandambaqape-te, bizi-matønø̀me᷄m. Soqaín ndøgo, ezoqa qaqa tigonem ni-te, yaq nøfe kandambaqape ndǿfakhān, ti mokho-te.”
5 Eles diziam: — Não vamos fazer isso durante a festa, para não haver uma revolta no meio do povo.
6 Yesu Betani vemiav-te gegoam, Saemon-qá khoev-té geqotám. Ngenek Saemon, bugukhokhof kha sisi-us ndøgoám.
6 — ausente —
7 Yaq Yesu ate av-té lou ge꞉logat, sævam kopo tunduwáv ndǿgo, botol-qase vøndōndap. Tae et sisip qanimav-qape mu꞉nqeitavám. Taqa fia kandamba tantáv. Yaq ndugu até gundigu, Yesu, kawa-té gumbøe-qóuz.
7 — ausente —
8 Tegi paev ezoqam, nqanek matev giqeivim, ndigu khanakhanakh mbaín, gi-einim, “Gekha zapâ, ngunuk nqanek tae et fia kandambaqape, sa ngungiitit?
8 Ao verem aquilo, os discípulos ficaram zangados e disseram: — Que desperdício!
9 Ngunuk ambá gewiín, fia kandambaqape vø̄qasɨn, yaq ni moni gigiap-av ezoqam vizizø̄-etoamɨn.”
9 Esse perfume poderia ter sido vendido por uma fortuna, e o dinheiro, dado aos pobres.
10 Yesu é-møndæ-otév, av manqat gi꞉manqatam, yaq gezø-ein, “Gekha zapâ, zo ngunuk sævam viniv nqazombøe-veet? Ngunuk matev mbomambaqapé gunø-matanam.
10 Mas Jesus, sabendo o que eles diziam, disse:
11 Zo gigiap-av ezoqam namba oskia zøté-yageapát. Geté no namba, oskia zí꞉yageák.
11 Pois os pobres estarão sempre com vocês, mas eu não.
12 Ngunuk nqanek tae et sisip mbomambaqape, noqa kha-te guoqouz, ndugu no otønat nonqo me꞉khakheinømbém.
12 O que ela fez foi perfumar o meu corpo para o meu sepultamento.
13 No unimanqatín nqazø-manqate. Gekha manqei-tē ndøgo, ezoqa nqanek Manqat Mbomambaqape ti꞉zømesimat, manqei-qape-te ate nqægo, ezoqa ngunuk sævam-qa yaq-te mé꞉manqatát, matev mbomambaqape av guimatanam, neka ngunuk vømbøé-matavupāt.”
13 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: em qualquer lugar do mundo onde o
14 Taqa zita-te ndøgo, ndigu Yesu-gi paev ezoqa tuelv, ezoqa kopo, iz nqambogo, Zudas Iskaliot, Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda-té genøwáv,
14 Então um dos doze discípulos, chamado Judas Iscariotes, foi falar com os chefes dos sacerdotes.
15 vøzø̄-ein, “Yaq-fia gekha zønǿ-etøomēm, ndego Yesu zoqa zenda-te tæve?” Yaq ndigu até gindigonem, moni mokho 30 vø̄gevebømem, sasa mbo-etøomem.
15 Ele disse: — Quanto vocês me pagam para eu lhes entregar Jesus? E eles lhe pagaram trinta moedas de prata.
16 Yaq Zudas ndakin nakhoa-qa ndøváo, Yesu tiqa zenda-te ande āv kenévē.
16 E daí em diante Judas ficou procurando uma oportunidade para entregar Jesus.
17 Zu ezoqam-qa khøuwa kandakanda qangaz, ndøgo flawa poponøvemav gilouzatun, ta bugukhokhof khøuwa-te ndøgo, Yesu-gi paev ezoqam tinduzáv ndǿgo, vømbō-bevøpem, “Gê, qoqa poev gekhâm? Ni Pasova lou gekham-tē qeimøqá-khakheinømēm?”
17 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento , os discípulos chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Onde é que o senhor quer que a gente prepare o jantar da
18 Yaq Yesu manqa gezø-qavøiu, ezoqam-qá iz zø-etoám, gezø-ein, “Zelusalem taon mokho-té qazonǿzáv, ngenek ezoqam manqat vømømbó-einīm. Āv qazømbøé-einím nqǽgo, ‘Nømendim ezoqam, āv gene-eín: Noqa khøuwa iz mø̀ndøndáp. No paev ezoqam namba, Pasova lou, qoqá khoev-té qeitǿlóg.’”
18 Ele respondeu:
19 Yaq paev ezoqam āv tini-matønømém, av Yesu gezømbe-ein, Pasova lou vømø̄-khakheinømem.
19 Os discípulos fizeram como Jesus havia mandado e prepararam o jantar da Páscoa.
20 Yaq qakhagus ndøgo, Yesu tegi paev ezoqam tuelv namba tinøpindám ndǿgo, lou loge-te vø̄qonav.
20 Quando anoiteceu, Jesus e os doze discípulos sentaram para comer.
21 Yaq ate av-té lou gi꞉logat, Yesu āv gezømbe-eín nqǽgo, “No unimanqatín nqazø-manqate: Zo ezoqa kopo segenǿ-qambún, neka no qaqa ezoqam-qa zenda-te vǿvē.”
21 Durante o jantar Jesus disse:
22 Yaq ndigu mbøni zøvá, nqanek manqat giyogem. Mbøni vaev kandambá. Yaq ezoqa kopokopo ate gi꞉goam āv gimbøe-bevupát nqǽgo, “Evézøza. Éisa. Qo ekeqá no qote-manqaté.”
22 Eles ficaram muito tristes e, um por um, começaram a perguntar: — O senhor não está achando que sou eu; está?
23 Yaq gezø-qavøiu, “Ezoqam ndégo tégoát, ndego no namba lou yaf-te sa qeitumu-afønam.
23 Jesus respondeu:
24 Ezoqam-ge Yo ndø̀naním, av Mbumbukiam-qa Manqat qæ-ein. Geté te-te ndego, unimé꞉-soqá, ndego Ezoqam-ge Yo sa temboqambun, neka qaqa ezoqam-qa zenda-te vǿvē. Ngenek ezoqam qaneav tøgonin, ambá qanimáv te-te.”
24 Pois o
25 Yaq Zudas, ndego Yesu sa gemboqambun, āv gembøe-eín nqǽgo, “Nøméndim ezoqam. Éisa. Qo ekeqá no qote-manqaté?”
25 Então Judas, o traidor, perguntou: — Mestre, o senhor não está achando que sou eu; está? Jesus respondeu:
26 Ndigu ate av-té lou gi꞉logat, yaq Yesu flawa ndøndapáz, Mbumbukiam-te ike manqat vø̄-ein, sasa ndømbegim, ekeza paev ezoqam vøzø̄-etoam, gezø-ein, “Mòzo-upøgím, neka vø̄louz. Nqanek noqá khá.”
26 Enquanto estavam comendo, Jesus pegou o pão e deu graças a Deus. Depois partiu o pão e o deu aos discípulos, dizendo:
27 Yaq izam nonqo ndøndáp, waen-ús, Mbumbukiam ike manqat vømbō-ein, ekeza paev ezoqam vøzø̄-etoam, gezø-ein, “Mòzo-izám, zo ate ndøzøte꞉go.
27 Em seguida, pegou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois passou o cálice aos discípulos, dizendo:
28 Nqanek noqá kóuk. Mbumbukiam poev mé꞉-unimanqatín, tegi ezoqam namba. Noqa kouk, ezoqam kopoav zapayá qanéwá. Manqa-zapazapa zømbé-sunguzát.
28 porque isto é o meu sangue, que é derramado em favor de muitos para o perdão dos pecados, o sangue que garante a
29 No nqazǿ-manqate: No waen tae nanga-qa et, nqawa naqanøká nǿ-izák. No sa ndǿgo tømé-íz, ta khøuwa-te ndøgo, zo namba Tat-qa Megeat Matev-te, waen ndakinak tizimø-izømem.”
29 Eu afirmo a vocês que nunca mais beberei deste vinho até o dia em que beber com vocês um vinho novo no
30 Lou gumulog, Mbumbukiam-te ouv sasa ndøqaem, yaq Oliv manqei pøyat-té ginøzáv.
30 Então eles cantaram canções de louvor e foram para o monte das Oliveiras.
31 Yaq Yesu ekeza paev ezoqam gezø-ein, “Nqægo lova, zo ate nqazøte꞉go, møe zóbøín. No sozó-nøuvøném. Mbumbukiam-qa Manqat, āv qane-peawáp nqǽgo, ‘No sip keoge ezoqam nólaváo. Yaq sip segemǿ-panqaním.’ Yaq ndakin matev āv tønéfakhán, av ndǽgo.
31 E Jesus disse aos discípulos:
32 Geté no løvøte-te tøtøndo-khandi꞉n, yaq Gelili plovins-té qatǿnáv. No é-ndøto꞉má ndøgo, zoqa megemege-te.”
32 Mas, depois que eu ressuscitar, irei adiante de vocês para a Galileia.
33 Yaq Pita gendo-ein, “Ezoqa ewaqape, qo ambá giní-qouvøqém. Geté no, nóqouvaqák.”
33 Então Pedro disse a Jesus: — Eu nunca abandonarei o senhor, mesmo que todos o abandonem.
34 Yaq Yesu gembo-qavøiu, “No unimanqatín nqataqa-manqate: Nqægo lova kokolok naqanøká gé-ogeayák. Qo noqa yaq-te ndòqotøkhæ-nawám. Misiká toqoto-nawam.”
34 Mas Jesus lhe disse:
35 Geté Pita gembo-qavøiu, “Āv taoká. Oskiá ndøgo, qo namba tøtenanim. No notó-nawamák, qoqa yaq-te.”
35 Pedro respondeu: — Eu nunca vou dizer que não o conheço, mesmo que eu tenha de morrer com o senhor! E todos os outros discípulos disseram a mesma coisa.
36 Yaq Yesu ekeza paev ezoqam namba, khae manqei-té ginøzáv. Taqa iz, Getsemaní. Yaq gimøfakhaz ndøgo, tegi paev ezoqam, āv gezømbe-eín nqǽgo, “Até vo꞉qonøvé nqanek. No elavøqase nøme nǿnáv. Nomǿ-guligulím.”
36 Jesus foi com os discípulos para um lugar chamado Getsêmani e lhes disse:
37 Yaq ndego ti-mba ngínik gekhatób, namba gi꞉zav, Pita neka Zebedi-gi nakhei menas. Yaq Yesu mbøni vaev matev mbongáz. Viniv kandambá gembo-ewag.
37 Então Jesus foi, levando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu. Aí ele começou a sentir uma grande tristeza e aflição
38 Yaq gezø-ein, “Noqa mbøni kandambá qanevá. No avønín, nǿnaním. Até vøgó nqanek, neka até vo꞉tiawét, no namba.”
38 e disse a eles:
39 Yaq Yesu elavøqase nøme vø̄wav. Khapémbá. Yaq ekeza kha, manqei me꞉laváo, bugug até manqei-té, Mbumbukiam-te sasa ndøviam. Āv gene-guligulím nqǽgo, “Tát! Kopømba tøgoat, nqanek nqosøgeap kandambaqape, ndøgo ande ibøkha khaqain-qape me tønømbe-fakhan, ambá qøndapɨ́n. Geté matev āv tabete-fakhán, av qoqa poev ndægo. Ambá ndø̄go, av no nqanømbe-poev.”
39 Ele foi um pouco mais adiante, ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e orou:
40 Yaq ndego tegi paev ezoqa misika-te gevesez, tezømét ndǿgo. Gèsømbiám. Yaq Yesu Pita gembo-ein, “Ge zô, kopømba mbaîn, no namba elavøqase tøzøte-tiawet?
40 Depois voltou e encontrou os três discípulos dormindo. Então disse a Pedro:
41 Até vo꞉tiawét, neka gèguligulimít. Soqaín ndøgo, khamasim matev tøndowav zo-te, yaq zo zō-o꞉āz. Unimanqatín. Nqova poev ndømbôgó. Geté kha, bazaføgakh mbaín.”
41 Vigiem e orem para que não sejam tentados. É fácil querer resistir à tentação; o difícil mesmo é conseguir.
42 Yaq Yesu nangó genøwáv, vømø̄-guligulim, ge-ein, “Tát! Nakhoa nøme mbain tøgoat. Qo taqa-pøovat, no nqanek ibøkha khaqain-qape sa tæ-iz, ság. Qoqa poev matev sà befakhán.”
42 Pela segunda vez Jesus foi e orou, dizendo:
43 Yaq tegi paev ezoqa misika-te nango gendovesez, gezømet, ndigu nqawá ginø-sømbiám. Kopømba mbaín, to꞉tiawet.
43 Ele voltou de novo e encontrou os discípulos dormindo. Eles estavam com sono e não conseguiam ficar com os olhos abertos.
44 Yaq Yesu sègezø-iváv, nango vø̄wav. Yaq gèmømbo-misiká, geguligulimat. Manqat ge-ein, até kopó, av bugukhokhof ge꞉manqatam.
44 Jesus tornou a sair de perto deles e orou pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 Yaq tegi paev ezoqam-te nango gendovesez, gezø-ein, “Zo sekembā sozó-sømbiapet neka pusa zótavet? Nqáe! Khøuwa iz mìzi-khanøzém. Ezoqam-ge Yo, manqa-zapazapa-us ezoqam-qá zenda-té ginǿveém.
45 Então voltou até onde os discípulos estavam e perguntou:
46 Mòzosúz. Bìziniáv. Ngé! Ezoqam ngének, no ezoqam-qa zenda-te teve!”
46 Levantem-se, e vamos embora. Vejam! Aí vem chegando o homem que está me traindo!
47 Yesu ate av-té manqat ge꞉manqatam, Zudas tènefakhán. Tegi paev ezoqa tuelv, ezoqa nøme ndégo tegoám. Ezoqa kopoáv, namba me꞉geavún, ndigu kaiya neka ndawa vøndō-upøgim. Nginik Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda neka Zu megetapak ndokhofotáz.
47 Jesus ainda estava falando, quando chegou Judas, um dos doze discípulos. Vinha com ele uma grande multidão armada com espadas e porretes, que tinha sido mandada pelos chefes dos sacerdotes e pelos líderes judeus.
48 Zudas, manqa é-møndøzø-eín, av nqægo, “Ezoqam ndégo, no tængenøtam. Ndégo tozó-møvøinám.”
48 O traidor tinha combinado com eles um sinal. Ele tinha dito: “Prendam o homem que eu beijar, pois é ele.”
49 Yaq Zudas até gendego, Yesu-té genøwáv, gembo-ein, “Nøméndim ezoqam. Lova mbomá.” Neka sasa ndøngenøtam.
49 Judas foi até perto de Jesus e disse: — Mestre, que a paz esteja com o senhor! E o beijou.
50 Yaq Yesu gembo-qavøiu, “Nǿfu. Matev vø̀matanám, ma qoqombøe-geavun.”
50 Jesus respondeu: Então eles chegaram, prenderam Jesus e o amarraram.
51 Yaq nqáe! Ezoqa kopo, Yesu namba ge꞉goam, até gendego, kaiya mba ndøliváz, Mbumbukiam-ge iziz ezoqam kandambaqape, tege sasae ezoqam, gea vømbōkawa.
51 Mas um dos que estavam ali com Jesus tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou uma orelha dele.
52 Geté Yesu gembo-ein, “Kaiya nandiv, nango vø̀-utáz, ma qoqotønde-livaz. Ezoqam ndigu kaiya ti꞉khanæmat, kaiyá gimí-pakhaéz.
52 Aí Jesus disse:
53 Ge qô, qateqateâv, av nqægo? No amba tønø-poevɨn, yaq no ambá kopømbá. Ambá Tat nombo-akhaɨ́n, tøke-qa. Yaq ndego até tendegonɨn, enzol ezoqam vøndō-khofotazɨn, no vønø̄-tøkeemɨn. Ndego enzol ezoqam kopoav-qapé tendo-khofotazɨn. Tiqa bawan ate tægonɨn, tuelv ndø̀mø-løvuín.
53 Você não sabe que, se eu pedisse ajuda ao meu Pai, ele me mandaria agora mesmo doze exércitos de anjos?
54 Geté Mbumbukiam tegi enzol ezoqam amba tendo-khofotazɨn, yaq gê, Mbumbukiam-qa Manqat áv khané-unimanqatīn, ndøgo qa-ein, av nqægo, matev yà befakhān, av ndakin tæfakhan ndægo?”
54 Mas, nesse caso, como poderia se cumprir aquilo que as
55 Yaq Yesu ezoqa ewaqape gezø-ein, “Ge zô, no pepen ezoqam zøténæmbem, nakhag kaiya neka ndawa-us qazogeavun, no vozó-møvønonām? No khøuwa ate qæpavpavemam, Mbumbukiam-qá khoev-té qæqoám, ezoqa vøtē-zømesimam. Geté ndøgo, zo no møvønoateáv.
55 Depois Jesus disse para aquela gente:
56 Geté nqanek matev ate ndægo, tønefakhán ndǿgo, Mbumbukiam-qa Manqat tàbete-unimanqatín, av tegi manqa vevezam ezoqam gi꞉peaumam.”
56 Mas tudo isso está acontecendo para se cumprir o que os Então todos os discípulos abandonaram Jesus e fugiram.
57 Ezoqam ndigu, Yesu gimøvøinam, yaq Kayafas-qá khoev-té ginøndafém, ndego Mbumbukiam-ge iziz ezoqam kandambaqape. Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam neka Zu megetapak nøme, é-møndømøváb ndøgo.
57 Os homens que prenderam Jesus o levaram até a casa do Grande Sacerdote Caifás, onde estavam reunidos alguns mestres da Lei e alguns líderes judeus.
58 Pita Yesu até gembopavát. Andé qámbá gendopavam. Yaq Mbumbukiam-ge iziz ezoqam kandambaqape-qa khoev-te gemøfakhan, até ndegó-a, uta mokho-te vø̄-on, vos keoge ezoqam namba vømēqonav. Ndego matev qeivi-qa ndøgoám, Yesu andé gekha matev me mbøégonēm.
58 Pedro seguiu Jesus de longe até o pátio da casa do Grande Sacerdote. Entrou e sentou-se com os guardas para ver como aquilo ia terminar.
59 Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda neka Zu ezoqam-gi manqa ovøyam megetapak ate gi꞉goam, Yesu, manqa-zapazapa-qa mbovawát. Yaq ezoqa amba khokho manqat ti-einimin, teqa yaq-te, ndigu ambá gelaemɨ́n.
59 Os chefes dos sacerdotes e todo o Conselho Superior estavam procurando alguma acusação falsa contra Jesus a fim de o condenar à morte.
60 Ezoqa kopoáv gindu-okhoat, khokho manqat gimanqatat, teqa yaq-te. Geté ndigu megetapak nakhoa qeiviáv, vǿelaēm. Yaq vaev, ezoqa menas tinduzáv ndǿgo, gindu-einim,
60 Mas não puderam encontrar nada contra ele, embora muitos se levantassem para dizer mentiras a respeito dele. Afinal dois homens se apresentaram
61 “Ngenek ezoqam āv gene-eín nqǽgo, ‘No kopømbá. Mbumbukiam-qa khoev nó-evøzám. Yaq khøuwa misika mokho-te, nangó qatǿwév.’”
61 e disseram: — Este homem afirmou: “Eu posso destruir o Templo de Deus e construí-lo de novo em três dias.”
62 Yaq Mbumbukiam-gé iziz ezoqam kandambaqape ndø-itán, Yesu vømbō-ein, “Ge qô, yaq manqa qavøiwat taqágo, nginik qo-te manqat ngi-møvøet?”
62 Aí o Grande Sacerdote se levantou e perguntou a Jesus: — Você não vai se defender desta acusação?
63 Geté Yesu manqat einiáv. Yaq Mbumbukiam-ge iziz ezoqam kandambaqape gembo-ein, “Khandi Miav-ak Mbumbukiam-qa iz-te, soqoní-eín. Gê, qo Mesayâ? Mbumbukiam-gê Yò?”
63 Mas Jesus ficou calado. Então o Grande Sacerdote tornou a perguntar: — Em nome do Deus vivo, eu exijo que você diga para nós: você é o
64 Yaq Yesu gembo-qavøiu, “No nándev, av qo ndoqote-manqate. Geté no nqazǿ-manqate. Zuá. Zo Ezoqam-ge Yo zomǿ-ometám. Mbumbukiam Bazaføgakh-qape-qá nakeamo zenda-té géqotát. Yaq ndego khaiya ozoz-té genǿgeáv.”
64 Jesus respondeu:
65 Yaq ndego Mbumbukiam-ge iziz ezoqam kandambaqape, mbøni mbonqosøgím, nqanek manqat ge-ewag. Yaq até gendego, ekeza ndabua vø̄keqa, gendo-ein, “Ngenek Mbumbukiam-qá iz ndøngiú. Ság! Bøi vizu ezoqa nøme-qa bizivàwe᷄m. Nqáe! Zo mòzombo-yogém, Mbumbukiam-qa iz gengiu.
65 Aí o Grande Sacerdote rasgou as suas próprias roupas e disse: — Ele
66 Ge zô, áv khazømbøé-matavap?”
66 Então, o que resolvem? Eles responderam: — Ele é culpado e deve morrer!
67 Yaq ndigu até gindigonem, køse vømbø̄e-pisibømem, teqa bugug-te, neka vø̄zuim. Ezoqa nøme, tømøi mbotøkubím,
67 Em seguida cuspiram no rosto de Jesus e deram bofetadas nele. E os que batiam nele
68 yaq āv gimbøe-einím nqǽgo, “Qo Mesaya toqogoat, ndego Mbumbukiam tendo-khofotav, yaq qotínømánd, av nqægo, qo gekha ezoqām ndǿlavaq?” Yesu manqa ovøyam-te gindafem|alt="FF" src="IB-060gr.tif" size="span" copy="United Bible Society" ref="26:57-68"
68 diziam: — Ei, Messias, adivinhe para nós quem foi que bateu em você!
69 Pita khoev uta mokho-te gu꞉qotam, yaq sasae mbasønakam ndowáv, gumbo-ein, “Até qó-a, Yesú namba qotegoám, ndego Gelili plovins-ak.”
69 Pedro estava sentado lá fora no pátio, quando uma das empregadas chegou perto dele e disse: — Você também estava com Jesus da Galileia.
70 Geté ndego gò꞉nawám. Yaq ezoqa ewaqape-qa bugug-te, āv gene-eín nqǽgo, “No nø̀tenøtenák, qo gekhā qotē-manqate.”
70 Mas ele negou diante de todos, dizendo: — Eu não sei do que é que você está falando.
71 Yaq ndego uta mboqog-te gendo-fakhan, sasae mbasønakam nømu tùni-omét. Yaq ndugu ezoqa nøme, giwaniapam ndøgo, āv guzømbe-eín nqǽgo, “Ngenek Yesú namba me꞉goám, ndego Nazalet vemiav-ak.”
71 Depois foi para a entrada do pátio. Outra empregada o viu e disse às pessoas que estavam ali: — Ele estava com Jesus de Nazaré.
72 Yaq até nangó, Pita gò꞉nawám, gendo-qavøiu, “No unimanqatín nqataqa-manqate. Mbumbukiam-qa iz-te, no ngenek ezoqam nø̀tenøtenák.”
72 Pedro negou outra vez, respondendo: — Juro que não conheço esse homem!
73 Yaq khapélæ qa-auwam. Yaq até ezoqa nømé-a, giwaniapam, Pita-te vø̄ndozáv, gimbo-einim, “Unimanqatín. Ezoqa nøme qó, te namba qazøtegoam. Ni tøtinøtén ndǿgo, qoqa manqat elavøqase viní. Gelili ezoqam-qá manqát.”
73 Pouco depois, os que estavam ali chegaram perto de Pedro e disseram: — O seu modo de falar mostra que, de fato, você também é um deles.
74 Yaq Pita gezø-qavøiu, “No unimanqatín nqazø-manqate. No nandev ezoqam nø̀tenøtenák. No tøte-khavozumit, yaq Mbumbukiam kopømbaqapé, bèlavámb.”
74 Então Pedro disse: — Juro que não conheço esse homem! Que Deus me castigue se não estou dizendo a verdade! Naquele instante o galo cantou,
75 Yaq Pita manqat gèmbo-matøvém, av Yesu gembøe-ein nqægo, “Kokolok naqanøká gé-ogeayák. Qo noqa yaq-te ndòqotøkhæ-nawám. Misiká toqoto-nawam.”
75 e Pedro lembrou que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.” Então Pedro saiu dali e chorou amargamente.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.