Mateus 23
Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs NTLH
1 Yesu ekeza paev ezoqam neka ezoqa ewaqape gezø-ein,
1 Então Jesus falou à multidão e aos seus discípulos.
2 “Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam neka Felisi ezoqam, Mozes-qá iziz ndøndapém, zo ndi꞉zømesim.
2 Ele disse:
3 Yaq nakémbá, zo tiqa manqat, o-mba zømbo-ndapé, neka matev ate ndægo vø̀gó, av ndizømbe-manqate! Geté tiqa matev mbòpa᷄ev. Zapa ndǿgo, matev ndøgo, ezoqa nøme ndi꞉zømesim, ndigu ekezan matønumáv.
3 Por isso vocês devem obedecer e seguir tudo o que eles dizem. Porém não imitem as suas ações, pois eles não fazem o que ensinam.
4 Ndigu ezoqam-qa nqanqa-te, viniv-qape mo꞉-aumatún. Yaq ezoqa amba-amba me꞉-eqagimatún. Geté ndigu zenda-qase aumáv, ezoqa vøzømbé-tøkeāt, ndigu nqanek viniv ndi-eqawat.
4 Amarram fardos pesados e os põem nas costas dos outros, mas eles mesmos não os ajudam, nem ao menos com um dedo, a carregar esses fardos.
5 Ndigu matev ate ndægo, ezoqa qeivi nonqo mba ndøgoatún. Mboges-qase ndøgo, Mbumbukiam-qa Manqat-qase ndøu-peawap, tiqa kawa-pap-te neka pingim-te giløvønumatun, kandakandá sege-khakheinumatún, neka ndabua gi-uzamɨn, gi loloákh segezǿ-følæpát. Yaq ezoqa iz tìabezømbe-eqawát.
5 Tudo o que eles fazem é para serem vistos pelos outros. Vejam como são grandes os trechos das das suas
6 Ndigu tøzømbe-khaneát ndǿgo, lou loge kandakanda-te neka guliguli khoev-te, iz akhayapak-qá qonam nonqo-té gíqonumát,
6 Eles preferem os melhores lugares nos banquetes e os lugares de honra nas
7 neka ezoqa ewaqape, maket manqei-te, ndigu khaiya mboma manqat vizap-us bezø̄-manqate, neka ‘nømendim ezoqam’ sasa bezø-akhayam.
7 Gostam de ser cumprimentados com respeito nas praças e de ser chamados de “mestre”.
8 Geté zo, ‘nømendim ezoqam’ bezø-akhàya᷄m. Zapa ndǿgo, zo nømendim ezoqa kopo zømbegó. Geté zo evenáp. Vinivinimba mbaín.
8 Porém vocês não devem ser chamados de “mestre”, pois todos vocês são membros de uma mesma família e têm somente um Mestre.
9 Neka zo ezoqa ‘Tat’ mbo-akhàya᷄m, nqanek manqei-qape-te. Zapa ndǿgo, zo tat kopo zømbegó. Ndégo, yan-te ngo꞉yage.
9 E aqui na terra não chamem ninguém de pai porque vocês têm somente um Pai, que está no céu.
10 Neka zo ‘megeat ezoqam’ bezø-akhàya᷄m. Zapa ndǿgo, zo megeat ezoqam kopo zømbegó. Kelisó.
10 Vocês não devem também ser chamados de “líderes” porque vocês têm um líder, o
11 Gekha ezoqām kandambaqape ndego, zo mokho-te, ndego zogé sasae ezoqam begó.
11 Entre vocês, o mais importante é aquele que serve os outros.
12 Zapa ndǿgo, gekha ezoqām ndego, ekeza iz te-eqatat, teqa iz gévoatát. Neka gekha ezoqām ndego, ekeza iz tevoatat, teqa iz gó꞉-eqatát.” Felisi ezoqam|alt="LB" src="LB00276B.tif" size="col" copy="The British and Foreign Bible Society. Used with permission"
12 Quem se engrandece será humilhado, mas quem se humilha será engrandecido.
13 Yaq Yesu manqat nøme ge꞉zømas, gezø-ein, “Zo mòzo-soqoéz, zo Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam neka zo Felisi ezoqam. Zo khavozam ezoqám. Zo mboqog, zòto-tokøvém, Mbumbukiam-qa Megeat Matev-te, ezoqa vǿe-ōz. Zo zøkezan onimáv. Neka ezoqam ndigu, onim-qa ndigu, zo zòzømbe-khafeáp.
13 — Ai de vocês,
14 — ausente —
14 [— Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês exploram as viúvas e roubam os seus bens e, para disfarçarem, fazem longas orações! Por isso o castigo de vocês será pior!]
15 Zo mòzo-soqoéz, Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam, neka zo Felisi ezoqam. Zo khavozam ezoqám. Zo qamba-qambá ndozo-okho neka ndozo-ane, ezoqa kopo-qa ndozovawe, zo tezøpaev. Yaq ndego zo tezøpaev, zo manqa-zapa-te nøme mba zotóveém, āv taoká, av zo zøkezan ndøzøte꞉go. Yaq até ndegó-a, gøinam-té gemǿwáv, zo namba.
15 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês atravessam os mares e viajam por todas as terras a fim de procurar converter uma pessoa para a sua religião. E, quando conseguem, tornam essa pessoa duas vezes mais merecedora do inferno do que vocês mesmos.
16 Zo mòzo-soqoéz. Zo bøi waev mbain ezoqam, ituza-qa zogó. Geté até zó-a, bøi waev mbaín. Zo āv qazøte-manqaté nqǽgo, ‘Ezoqa Mbumbukiam-qa khoev-qa iz-te, manqa mbusa teve, gete manqa mbusa geawateav tøgoat, ndøgo kopømbá. Mbumbukiam te-te ndego yaq-fia gétayák. Geté ezoqa gol-qa iz-te, ndøgo Mbumbukiam-qa khoev-te ndøuve, manqa mbusa teve, yaq ndego manqa mbusa até begeawát.’
16 — Ai de vocês, guias cegos! Pois vocês ensinam assim: “Se alguém jurar pelo Templo, não é obrigado a cumprir o juramento. Mas, se alguém jurar pelo ouro do Templo, então é obrigado a cumprir o que jurou.”
17 Ge zô, matavap neka bøi waev mbain ezoqam, gigiap kandambaqape ākhanégo? Gôl, ó, Mbumbukiam-qâ khòev? Gol, ndøgo khokhó. Geté Mbumbukiam-qa khoev-te qamø-oeɨn, ndǿgo tøme-gigiap-qape-ɨ́n, vømø̄-Mbumbukiam-qa-gigiap-ɨn.
17 Tolos e cegos! Qual é mais importante: o ouro ou o Templo que
18 Neka zo nøme, āv qazøte-manqaté nqǽgo, ‘Ezoqa lou-qase-qa iz-te, manqa mbusa teve, ndøgo Mbumbukiam-te søvakha gigiap ndiløvutam, gete manqa mbusa geawateav tøgoat, ndøgo kopømbá. Mbumbukiam te-te ndego yaq-fia gétayák. Geté ezoqa søvakha gigiap-qa iz-te, manqa mbusa teve, ndøgo lou-qase-te to꞉ve, yaq ndego manqa mbusa até begeawát.’
18 Vocês também ensinam isto: “Se alguém jurar pelo altar, não é obrigado a cumprir o juramento. Mas, se jurar pela oferta que está no altar, então é obrigado a cumprir o que jurou.”
19 Zo bøi waev mbain ezoqam, gê, gigiap kandambaqape ākhanégo? Ndǿgò, søvakha gigiâp, o ndǿgò, søvakha løvutam nonqo, Mbumbukiam-qa khoev-te ndøugu? Søvakha gigiap ndøgo, khokhó. Geté sa ndǿgo, tøme-gigiap-qape-ɨ́n, søvakha løvutam nonqo toqomo꞉ve, vømø̄-Mbumbukiam-qa-gigiap-ɨn.
19 Cegos! Qual é mais importante: a oferta ou o altar que santifica a oferta?
20 Yaq nakémbá. Gekha ezoqām ndego, søvakha gigiap løvutam nonqo-qa iz-te, manqa mbusa teve, ndego manqa mbusa, gigiap menas-qá iz-té genǿvé, søvakha løvutam nonqo neka gigiap ate ndægo, ndøgo ndo꞉ve.
20 Por isso, quando alguém jura pelo altar, está jurando pelo altar e por todas as ofertas que estão em cima dele.
21 Neka gekha ezoqām ndego, Mbumbukiam-qa khoev-qa iz-te, manqa mbusa teve, ndego até Mbumbukiam-qá iz-té-a, vǿvē. Zapa ndǿgo, Mbumbukiam ndǿgo teyagé.
21 Quando alguém jura pelo Templo, está jurando pelo Templo e por Deus, que mora ali.
22 Neka gekha ezoqām ndego, yan-qa iz-te, manqa mbusa teve, ndego Mbumbukiam-qá qonam nonqo-qá iz-té genǿvé. Zapa ndǿgo, yan ndøgo, Mbumbukiam-qá qonam nonqó. Neka ndego, manqa mbusa, até Mbumbukiam-qá iz-té-a, vǿvē.
22 E, quando alguém jura pelo céu, está jurando pelo trono de Deus e pelo próprio Deus, que está sentado nele.
23 Zo mòzo-soqoéz, Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam neka Felisi ezoqam. Zo khavozam ezoqám. Zo até avøe gigiap uni khasøkhasis-ín-a, qazøtøndo-pe꞉tatun, zòqaqaemɨ́n, qaqageap vømø̄-ten-ɨn, yaq qatoat kopo, Mbumbukiam vozombō-etøomemɨn. Matev khasøkhasis av nqægo, zo mòzogoatún. Geté matev kandakanda, Mbumbukiam-qa guguna manqat-te nqapeawap, zòsanqawatún, kopømba ande av ezoqa nøme-te, matev eqeieqei matanam matev, neka tanakh matev, neka unimanqatin matev. Matev eqeieqei khasøkhasis tozogoat, ndøgo kopømbá. Geté gigiap-qape ndǿgo, matev eqeieqei kandakanda tozogoat.
23 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês dão a Deus a décima parte até mesmo da hortelã, da erva-doce e do
24 Zo bøi waev mbain ezoqam, ituza-qa zøgó. Geté até zó-a, bøi waev mbaín. Zo yaf-te, piopam zoqombinamɨ́n. Geté kemol-qapu ndu꞉vøete, zo sòzo-khoutøve꞉mɨ́n.
24 Guias cegos! Coam um mosquito, mas engolem um camelo!
25 Zo mòzo-soqoéz, Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam neka Felisi ezoqam. Zo khavozam ezoqám. Zo kap neka melek, mumat mba zoto-sunguzumatún. Geté mokho-te ndøugu, khavim-ús. Ta kap neka melek ndøgo, zó. Zoqa mokho-te, gigiap qovet møqæ neka zøkeza kha mba qeivi matev zømbu꞉gú.
25 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês lavam o copo e o prato por fora, mas por dentro estes estão cheios de coisas que vocês conseguiram pela violência e pela ganância.
26 Zo Felisi ezoqam, zo bøi waev mbaín. Bugukhokhof, mokho-té qazonǿ-sunguzám. Yaq até bavokhó-a, segébæbǽs.
26 Fariseu cego! Lave primeiro o copo por dentro, e então a parte de fora também ficará limpa!
27 Zo mòzo-soqoéz, Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam neka Felisi ezoqam. Zo khavozam ezoqám. Zo andé manqei-pakha ozáp. Bavokho ndo꞉go, khakheitáp neka busøgeáp neka voqoát. Geté mokho-te ndøugu, bazag neka peakha vøvanq mba mu꞉gú.
27 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês são como túmulos pintados de branco, que por fora parecem bonitos, mas por dentro estão cheios de ossos de mortos e de podridão.
28 Zo até kopó. Bavokho nandozo-keoge, bugug eqeieqeí. Geté zoqa mokho-te nandøugu, khavozam neka manqa-zapazapá qazømbe-tøtøvøyám.
28 Por fora vocês parecem boas pessoas, mas por dentro estão cheios de mentiras e pecados.
29 Zo mòzo-soqoéz, Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam neka Felisi ezoqam. Zo khavozam ezoqám. Zo Mbumbukiam-gi manqa vevezam ezoqam neka gekha ezoqa eqeieqei nøme, ibugukhokhof giyageapam, khoev qaniqanimav zozø-puanumatún, tiqa manqei-pakha-te, neka vozozø̄-fegatun.
29 — Ai de vocês,
30 Neka zo āv qazøte-manqatatún nqǽgo, ‘Ni amba nigi atanakha-zapazapa-za-qa khøuwa-te tizi-yageɨn, ni ndigu ambá nizǿ-tøkeák, ndigu Mbumbukiam-gi manqa vevezam ezoqam gizitagat.’
30 E dizem: “Se tivéssemos vivido no tempo dos nossos antepassados, não teríamos feito o que eles fizeram, não teríamos matado os profetas.”
31 Zo av ndøzøte-manqate, yaq zo āv qazøte-vøndæmét nqǽgo, zo tigí zí, ndigu Mbumbukiam-gi manqa vevezam ezoqam gizitagat.
31 Assim vocês confirmam que são descendentes daqueles que mataram os profetas.
32 Ság. Vø̀-apét. Nandav matev, ùnime꞉-khouím, av zogi atanakha-zapazapa-za gi꞉matønumam.
32 Portanto, vão e terminem o que eles começaram!
33 Zo waza soqøsoqa. Ge zô ndozo-matavap, gøina wageap-qa møe, áv khazømbøé-khokhōz?
33 Cobras venenosas, ninhada de cobras! Como esperam escapar da condenação do inferno?
34 Nqáe! No Mbumbukiam-gi manqa vevezam ezoqam neka matavap loloakh ezoqam neka nømendim ezoqam notøndó-khofosumát, zo-te. Geté zo ndigu ezoqa nøme, pakhapakha zozǿ-khanæmát, neka nøme tae mutui-te vozó-tøkebumāt, neka nøme Zu ezoqam-qa guliguli khoev-te vozó-febumāt, neka vemiav nøme-te atema vemiav nøme-te vozó-ngeasumāt.
34 Pois eu lhes mandarei profetas, homens sábios e mestres. Vocês vão matar alguns, crucificar outros, chicotear ainda outros nas
35 Yaq nakémbá, ezoqa eqeieqei ate ndi꞉gu, pakhapakha gizø-khanæmam, Eibol gilaem, qamat, atema zo Zekalaya, Belekia-ge yo, pakhapakha qazombo-khanøem, yaq Mbumbukiam-qa khoev-a, yaq søvakha gigiap løvusam nonqo lou-qase-te, taqa yaq-fia nqosøgeap zo-té qanǿ-nqeivøém.
35 Por isso Deus castigará vocês pela morte de todas as pessoas inocentes que os antepassados de vocês mataram, desde a morte do inocente Abel até a de Zacarias, filho de Baraquias, que vocês mataram entre o Templo e o altar.
36 No unimanqatín nqazø-manqate: Nqanek yaq-fia nqosøgeap ate nqægo, zo-té qanǿ-nqeivøém, zo ndakin nqazoyage.”
36 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o castigo por tudo isso cairá sobre o povo de hoje.
37 Yaq Yesu manqat nøme ge-ein, “Zelusalem, Zelusalem, zo Mbumbukiam-gi manqa vevezam ezoqam, pakhapakha ndozozø-khaneam, neka nandī ndø̄zø̄tē-zītø̄gē, ndigu Mbumbukiam zo-te ndendo-khofosam, no khøuwa kopoáv, baqa amba nøte-eqagimám zo-te, kopømba ande av kokolok evo nduigu, nakheis gukhatobɨn, ekeza taf mokho-te vø̄-ozɨn. Geté zo gèzømbo-qasi꞉vám.
37 Jesus terminou, dizendo:
38 Nqáe! Zoqa khoev nqanek, gésoqá. Ezoqam mbaín, segégoát.
38 Agora a casa de vocês ficará completamente abandonada.
39 No nqazǿ-manqate: Zo no nango naqanøká zónømendamák. Geté ta khøuwa-te ndǿgo, sa tøzøté-nømendám, zo tozo-einim, av nqægo, ‘Mbumbukiam ngenek ezoqam bèkhakheinøvém, Evezøza-qa iz-te ngegeav!’”
39 Eu afirmo que vocês não me verão mais, até chegar o tempo em que dirão: “Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor!”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.