Mateus 19
Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs NAA
1 Yesu nqanek manqa manqate qamømbøe-navøem, Gelili plovins tène-iváv. Yaq Zudia plovins-té genøwáv, ndøgo Zoden kea yaq-keoqa.
1 Quando Jesus acabou de proferir estas palavras, deixou a Galileia e foi para o território da Judeia, além do Jordão.
2 Ezoqa mø̀ndømbo-pavát, bawan-qape kandambá, neka ndego enqoni-us ezoqam vø̄khakheinøvemat.
2 Grandes multidões o seguiram, e ele as curou ali.
3 Yaq Felisi ezoqam ndozáv, Yesu-te. Ambá gembo-matemateømemín, gimbo-einim, “Gê, Mozes-qa guguna manqat, áv khané-ein? Ezoqa kopømbâ, sævam sa te-ivav, ndego poev tømbogoat, ó, kopømba mbaîn?”
3 Alguns fariseus se aproximaram de Jesus e, testando-o, perguntaram: — É lícito ao homem repudiar a sua mulher por qualquer motivo?
4 Yaq Yesu gezø-qavøiu, “Ge zô, Mbumbukiam-qa Manqat mozó-geveømem, av qæ-ein nqægo? ‘Mbumbukiam ezoqa ande ge꞉khakheinøvem, anganeam neká sævam, tèkhakheinøvém.’
4 Jesus respondeu:
5 Yaq Mbumbukiam āv gene-eín nqǽgo, ‘Yaq nakémbá, anganeam eve neka evo géziváz. Yaq zās namba mé꞉tøkuaném, yaq ndigu ezoqa menas, vømǿ-kha-kopo-ēz.’
5 e que disse: “Por isso o homem deixará o seu pai e a sua mãe e se unirá à sua mulher, tornando-se os dois uma só carne”?
6 Yaq ndakin ndigu ambá av nqǣgo, kha menās, av bugukhokhof gi꞉goam. Geté kha kopó. Ndigu Mbumbukiam ndøtøkuzú. Yaq ezoqa beqatø̀zo᷄.”
6 De modo que já não são mais dois, porém uma só carne. Portanto, que ninguém separe o que Deus ajuntou.
7 Yaq Felisi ezoqam gimbo-einim, “Av tægoat ndægo, yaq gekha zapâ, Mozes-qa guguna manqat av qæ-ein av nqægo? Anganeam sævam ivøve-qa tegoat, ndego sakhei zøuvis pepa bepeawám, bembō-etoam, sasa bekhofotav.”
7 Os fariseus perguntaram: — Então por que Moisés ordenou dar uma carta de divórcio e repudiar a mulher?
8 Yaq Yesu gezø-qavøiu, “Mozes sakhei zøuvis matev sa gezøtak, zapa ndǿgo: Zo khàpe zøtesapí꞉z. Geté Mbumbukiam ezoqa ande ge꞉khakheinøvem, av me꞉matøvemák, av ndægo.
8 Jesus respondeu:
9 No nqazǿ-manqate: Gekha ezoqām ndego, sævam te-ivav, getē ndugu mambe okhoeāv, yaq sævam vini vǿ-okɨ̄, ndego nøkenøkem matev ndǿngiú neka mambe mé꞉wáv.”
9 Eu, porém, lhes digo: quem repudiar a sua mulher, não sendo por causa de relações sexuais ilícitas, e casar com outra comete adultério.
10 Yaq Yesu-gi paev ezoqam gimbo-einim, “Av tægoat ndægo, anganeam kopømba mbain tøgoat, sævam sa te-ivav, yaq qanimav ndǿgo, nøkenøkem tiá, sà biziyagé.”
10 Os discípulos de Jesus disseram: — Se essa é a situação do homem em relação à sua mulher, não convém casar.
11 Yaq Yesu gezø-qavøiu, “Nandav manqat, nøkenøkem mbain-qa yaq-te, ezoqa ewaqape-qá mbá. Geté tiqa mba ndígu, Mbumbukiam matev tezø-etoam.
11 Jesus, porém, lhes respondeu:
12 Ezoqa sakhei zøkemav ndigu, zapazapa vinivinimbá. Nøme ndigu āv tiniqáz. Neka ezoqa nøme, zapa ndǿgo: Ezoqa āv tizømbe-matanám. Geté ezoqa nøme, sakhei zøkemav ndigu, Mbumbukiam-qá Megeat Matev zapayá.
12 Porque há eunucos de nascença; há outros a quem os homens fizeram tais; e há outros que se fizeram eunucos, por causa do Reino dos Céus. Quem é apto para aceitar isto, que aceite.
13 Yaq ezoqa nøme, Yesu-te, nakheis ndo-upøgím. Ndigu mø̀ndøzøpoé, Yesu ambá zenda zømbø-awamɨ́n neka vøzø̄-guligulimɨn. Geté tegi paev ezoqam gèzømbe-khafén, ndigu ezoqam.
13 Então trouxeram algumas crianças a Jesus para que ele lhes impusesse as mãos e orasse, mas os discípulos os repreendiam.
14 Geté Yesu gendo-ein, “Nakheis bègeáv, no-te. Zømbo-khakhàza᷄m. Zapa ndǿgo, Mbumbukiam-qa Megeat Matev, tiqa ndígu, av nakheis ngi꞉gu.”
14 Jesus, porém, disse:
15 Yaq Yesu até gendego, nakheis zenda vøzømbø̄-awam neka vøzø̄-guligulim. Yaq qamømbøe-navøem, tènewáv.
15 E, tendo-lhes imposto as mãos, retirou-se dali.
16 Khøuwa nøme, ezoqa tendowáv ndǿgo, Yesu-te, vømbō-ein, “Nøméndim ezoqam. Gekha matev eqeieqei nómatønumāt, khandi miavmiav vøténdāp?”
16 E eis que alguém, aproximando-se de Jesus, lhe perguntou: — Mestre, que farei de bom para alcançar a vida eterna?
17 Yaq Yesu gembo-qavøiu, “Gekha zapâ, no matev eqeieqei-qa yaq-te, ndoqonømbe-bevap? Eqeieqei Mbumbukiam mba me꞉gó. Geté qo khandi miavmiav ndape-qa ndoqombogo, qo Mbumbukiam-qá guguna manqat qombópavát.”
17 Jesus respondeu:
18 Yaq ndego gendo-ein, “Gekha guguna manqat nombópavāt?”
18 E ele lhe perguntou: — Quais? Jesus respondeu:
19 Qave neká qavo, gèzøvizáp. Ezoqa nøme-te, kuku āv tabetaqambe꞉gó, av qakeza kha-te kuku ndaqambe꞉go.”
19 honre o seu pai e a sua mãe e ame o seu próximo como você ama a si mesmo.”
20 Yaq ngenek ezoqa ndakinak gendo-ein, “Nqanek guguna manqat ate ndægo nqæmbôpáev. Yaq gekha matev nøme ndǿgò, no matønumav ndøgo?”
20 O jovem disse: — Tudo isso tenho observado. O que me falta ainda?
21 Yaq Yesu gembo-ein, “Qo ndaføyamba-qape gone-qa toqogoat, vø̀khæqáv, qoqa gigiap ate ndægo, vømø̄wi. Yaq moni ndigu toqoqas, gigiap-av ezoqam qozǿ-etoám. Av toqotego ndægo, yaq qo gigiap qaniqanim yan manqei-té qoqonǿ-møvøemét. Yaq vø̀ndoqáv. No qonøndó-páev.”
21 Jesus respondeu:
22 Yaq ndego ezoqa ndakinak, nqanek manqat ge-ewag, sègewáv. Avus-mba mbovoé. Zapa ndǿgo, ndego gigiap kopoáv qambogoam.
22 Mas o jovem, ouvindo esta palavra, retirou-se triste, porque era dono de muitas propriedades.
23 Yaq Yesu ekeza paev ezoqam gezø-ein, “No unimanqatín nqazø-manqate. Ezoqam ndego gigiap kopoav tømbogoat, te-te ndego unimé꞉-føgákh, Mbumbukiam-qa Megeat Matev-te te-on.
23 Então Jesus disse aos seus discípulos:
24 Unimanqatín. Kemol ndugu, søvakha gigiap kandambaqapu, mil nqa-te one-qa tugoat, tu-te ndugu, føgakh andé mbaín, av gigiap kopoav ezoqam-te føgakh ndægo, ndego Mbumbukiam-qa Megeat Matev mokho-te one-qa tegoat.”
24 E ainda lhes digo que é mais fácil um camelo passar pelo fundo de uma agulha do que um rico entrar no Reino de Deus.
25 Yaq paev ezoqam nqanek manqat giyogem, ndigu nqova ndafe kandambá, yaq gimbo-bevøpem, “Av tægoat ndægo, yaq gekha ezoqām ndǿkhandī꞉v?”
25 Ouvindo isto, os discípulos ficaram muito admirados e perguntaram: — Sendo assim, quem pode ser salvo?
26 Yaq Yesu ti-te gekewag, gezø-ein, “Matev av nqægo, ezoqa kopømba mbaín. Geté Mbumbukiam kopømbaqapé. Gekha matēv ndøgo, ndego gone-qa ndembogo, kopømbá, segégó.”
26 Jesus, olhando para eles, disse:
27 Yaq Pita gembo-qavøiu, “Nqáe! Ni gigiap ate qanimbi-goam, zitá qati-wuøém, qo nqeitaqambe-paev.”
27 Então Pedro, tomando a palavra, disse: — Eis que nós deixamos tudo e seguimos o senhor; que será, pois, de nós?
28 Yaq Yesu gezø-ein, “No unimanqatín nqazø-manqate. Gigiap neka matev ate ndægo tøndakinak, yaq Ezoqam-ge Yo iz kandambaqape tendap, neka kawa ezoqam-qa qonam nonqo qanimav-qape-te vó꞉qotāt, yaq até zó-a, zo ezoqa tuelv, no nqazonøndo-paev, zøkeza kawa ezoqam-qá qonam nonqo-té qazotó-qonavát, neka Izlael khagua bawan tuelv vozozømbó-kawaeztāt.
28 Jesus lhes respondeu:
29 Gekha ezoqām ndego, khoev te-ivav, o namba-qaniap o eve o evo o nakheis tezivaz, o khae te-ivav, no zapaya; ndego Mbumbukiam nøme mba mbøé-etoám, kopoav-qapé, wan andléd ate tægoat, yaq ndego khandi miavmiav vømǿndāp.
29 E todo aquele que tiver deixado casas, irmãos, irmãs, pai, mãe, filhos ou campos, por causa do meu nome, receberá muitas vezes mais e herdará a vida eterna.
30 Geté ezoqa kopoáv, ndigu ndakin nduo-megetap, gendópavát. Neka ezoqa kopoav, ndigu ndakin ndindopaev, gó꞉megetát.”
30 Porém muitos primeiros serão últimos; e os últimos serão primeiros.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.