Mateus 17
Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs NTLH
1 Yaq khøuwa siks-qa zita-te, Yesu, Pita neka Zems neka tege namba qawan Zion, manqei poyat-qape-té genø-itúb, vømø̄-yakhapus-mokho-mba-ez.
1 Seis dias depois, Jesus foi para um monte alto, levando consigo somente Pedro e os irmãos Tiago e João.
2 Yaq Yesu-te gi꞉kewagam, ndego bugug sògo-enendtát, tiqa bøi-te. Teqa bugug andé khøuwa waev me me꞉sanqatavavún, neka teqa ndabua ùnime꞉-papaqá. Andé wáev.
2 Ali, eles viram a aparência de Jesus mudar: o seu rosto ficou brilhante como o sol, e as suas roupas ficaram brancas como a luz.
3 Yaq nqáe! Mozes neká Ilaiza, sègezø-fakház. Yesu namba, manqat ndømanqatám.Yesu bugug qambo-enend|alt="FF" src="IB-015gr.tif" size="col" copy="International Bible Society. Used with permission." ref="17:1-2"
3 E os três discípulos viram Moisés e Elias conversando com Jesus.
4 Yaq Pita Yesu gembo-ein, “Evézøza. Qanimáv, ni nqeigu. Qo taqa-pøovat, no khoev-qasis misika nøzǿpuán, qoqa kopo neka Mozes-qa kopo neka Ilaiza-qa kopo.”
4 Então Pedro disse a Jesus: — Como é bom estarmos aqui, Senhor! Se o senhor quiser, eu armarei três barracas neste lugar: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias.
5 Pita ate av-té manqat ge꞉manqatam, yaq ozoz ndøgutáz. Waev-ús. Yaq nqáe! Ozoz-te ndøgo, manqat ndofakhán. Āv qande-eín nqǽgo, “Ngenek nogé Yó. No poev kandambá te-te, neka no nø̀mbøe-khafuát. Zo teqa manqat gèyogé.”
5 Enquanto Pedro estava falando, uma nuvem brilhante os cobriu, e dela veio uma voz, que disse: — Este é o meu Filho querido, que me dá muita alegria. Escutem o que ele diz!
6 Yaq ndigu paev ezoqam, nqanek manqat giyogem, møe kandambá gigonem. Yaq sège-o꞉áz. Bugug até manqei-té.
6 Quando os discípulos ouviram a voz, ficaram com tanto medo, que se ajoelharam e encostaram o rosto no chão.
7 Geté Yesu tendowáv ndǿgo, kha vøzø̄-khanøzam. Gezø-ein, “Mòzowán. Møe ndøgòne᷄m!”
7 Jesus veio, tocou neles e disse:
8 Yaq kawa gi-eqagim, gikewag, Yesu mba ndø-ometám. Ezoqa nøme mbaín.
8 Então eles olharam em volta e não viram ninguém, a não ser Jesus.
9 Manqei poyat-te nango gi꞉visat, Yesu manqa zøløvuá. Gezø-ein, “Matev nqanek, zo qazoqeivim, ezoqa nøme naqanøká me꞉zø̀ma᷄s. Geté Ezoqam-ge Yo, løvøte-te bètøndokhæ-khandí꞉v.”
9 Quando estavam descendo do monte, ele lhes deu esta ordem:
10 Yaq tegi paev ezoqam gimbo-bevøpem, “Gekha zapâ Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam ndimanqate, av nqægo, ‘Ilaiza betøkhæ-fakhān.’?”
10 Então os discípulos perguntaram: — Por que os
11 Yaq Yesu gezø-qavøiu, “Unimanqatín, Ilaiza bugukhokhof ndø̀khæ-fakhán, gigiap ate ndægo vǿkhakheinām.
11 Ele respondeu:
12 Geté no nqazǿ-manqate: Ilaiza mø̀ndø-fakhán. Geté ezoqa ndego matavapøteáv. Yaq matev āv timbi-matønømém, av ekezan qazømbe-pøovat. Yaq até Ezoqam-gé Yó-a, nqosøgeap ndǿndáp, tiqa zenda-te.”
12 porém eu afirmo a vocês que Elias já veio, e não o reconheceram, mas o maltrataram como quiseram. Assim também maltratarão o Filho do Homem.
13 Yaq paev ezoqam, manqa mokho tinømbo-ndapém ndǿgo, Yesu Ilaiza ge꞉manqatam, ndego Zion me꞉manqatám, ndego ibøkha iz etoam ezoqam.
13 Então os discípulos entenderam que Jesus estava falando a respeito de João Batista.
14 Yesu paev ezoqa misika namba, manqei pøyat-te ginduvis, ezoqa bawan-qape mø̀ndøgoám. Yaq ezoqam tendowáv ndǿgo, teqa megemege-te katuk vø̄møkui.
14 Quando eles chegaram perto da multidão, um homem foi até perto de Jesus, ajoelhou-se diante dele
15 Gembo-ein, “Evézøza. Noge yo tanakh gèmbogó! Gèmbo-qanavøém. Ùnime꞉-soqoevɨ́n. Nøme gøinam-té genø-bøiavɨ́n neka nøme ibøkha-te vø̄bafɨn.
15 e disse: — Senhor, tenha pena do meu filho! Ele é epilético e tem ataques tão fortes, que muitas vezes cai no fogo ou na água.
16 No qogi paev ezoqam-te qændafat, ndigu amba me꞉khamasém. Geté ndego eqeieqeivateáv.”
16 Eu o trouxe para os seus discípulos a fim de que eles o curassem, mas eles não conseguiram.
17 Yaq Yesu gendo-qavøiu, “Zo matev køfigiap neka unimanqatin mbain ezoqam, zo ndakin nqazoyage, gê, no khøuwa andé gekhâm, zo namba tizi꞉yagat neka zoqa viniv vǿe-eqatāt? Geté ság! Opønakam vø̀ndo-ndafém.”
17 Jesus respondeu:
18 Yaq gindu-ndafem, Yesu nqova soqa gèmbøe-khafén, ndego opønakam-qa mokho-te gu꞉goam, yaq ndego vømbō-fakhan. Yaq opønakam, sège-eqeieqei-év.
18 Então deu uma ordem, o demônio saiu, e no mesmo instante o menino ficou curado.
19 Taqa zita-te, tegi paev ezoqam, Yesu namba gimi-yakhapus-mokho-mba-ez, gèmbo-bevøpém, “Ni gekha zapâ, nqova soqa amba qambøi-ngeatømem?”
19 Depois os discípulos chegaram perto de Jesus, em particular, e perguntaram: — Por que foi que nós não pudemos expulsar aquele demônio?
20 Yaq gezø-ein, “Zapa ndǿgo, zoqa unimanqatin khapémbá. No unimanqatín nqazø-manqate: Zoqa unimanqatin Mbumbukiam-te, kopømba ande av masted tae nanga-qasis ndægo tøgonɨn, yaq zo ambá kopømbá, manqei poyat nqanek ambá āv qazømbøe-einimín nqǽgo, ‘Manqei nøme-té qonǿqáv.’ Yaq ndøgo ambá segewavɨ́n. Matev ate ndægo, zo ambá kopømbá tozo-matønømemɨn.”
20 Jesus respondeu:
21 — ausente —
21 [Mas esse tipo de demônio só pode ser expulso com oração e jejum.]
22 Khøuwa nøme, Yesu tegi paev ezoqam namba, Gelili plovins-te gipindam, Yesu āv gezømbe-eín nqǽgo, “Ezoqam-ge Yo, avønín, ezoqam-qá zenda-té ginǿveém,
22 Um dia os discípulos estavam se reunindo na Galileia, e Jesus disse a eles:
23 neka vǿlaēm. Geté khøuwa timømbo-misika-ez ndøgo, ndego Mbumbukiam nango ndø̀khandí꞉v.” Ndigu paev ezoqam, nqanek manqat giyogem, yaq mbøni zøvá. Mbøni vaev kandambá.
23 e eles vão matá-lo; mas três dias depois ele será ressuscitado. E os discípulos ficaram muito tristes.
24 Yesu tegi paev ezoqam namba, Kapenaum taon-te gimøfakhaz, yaq teks moni upøgim ezoqam ndozáv, ndigu Mbumbukiam-qa khoev teks moni gi-upøgimatun. Pita-té ginduzáv, gimbo-einim, “Gê, zoge nømendim ezoqam, teks moni møndǿ-abumatun, Mbumbukiam-qa khoev nonqo?”
24 Quando Jesus e os discípulos chegaram à cidade de Cafarnaum, os cobradores do imposto do Templo foram perguntar a Pedro: — O mestre de vocês não paga o imposto do Templo?
25 Yaq Pita gendo-qavøiu, “Mø̀ndø-abumatún.”
25 — Paga, sim! — respondeu Pedro. Depois Pedro entrou em casa, mas, antes que falasse alguma coisa, Jesus disse:
26 Yaq Pita gendo-ein, “Ezoqa vini-té gindu-upøgimatún.”
26 — São os estrangeiros! — respondeu Pedro.
27 Geté, ság, soqaín ndǿgo, nginik teks moni upøgim ezoqam, qaqa tizizø-løwaz. Yaq nakémbá. Kewan-té qanø-ová, vømø̄-faleam. Yaq zongøyam ndego, bugukhokhof toqo-tøkhatav, manqa-nqa qombó-mboqoá. Yaq moni mokho toqózømét ndǿgo. Yaq ndigu moni mokho, teks moni upøgim ezoqam-té qonǿ-ndapáz. Yaq qo neka no, nigi teks moni nándiv.”
27 Mas nós não queremos ofender essa gente. Por isso vá até o lago, jogue o anzol e puxe o primeiro peixe que você fisgar. Na boca dele você encontrará uma moeda. Então vá e pague com ela o meu imposto e o seu.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.