Marcos 9

Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Yaq Yesu manqat nøme gezø-ein, “No unimanqatín nqazø-manqate. Zo ezoqa nøme, nqazo-waniap, naqanøká zópakhaezák. Geté Mbumbukiam-qa Megeat Matev ndòzotøkhæ-qeivím. Bazaføgakh-us ndǿgeáv.”
1 Dizia-lhes ainda:
2 Yaq khøuwa siks-qa zita-te, Yesu, Pita neka Zems neka Zion, manqei poyat-qape-té genø-itúb, vømø̄-yakhapus-mba-ez. Yaq Yesu-te gi꞉kewagam, ndego bugug sògo-enendtát, tiqa bøi-te,
2 Seis dias depois, Jesus tomou consigo Pedro, Tiago e João e os levou, em particular, a sós, a um alto monte. E Jesus foi transfigurado diante deles.
3 neka teqa ndabua vømømbō-papaqa-qape. Bøi sanqatøve-ús. Manqei-qape-te ate nqægo, ezoqa kopømba mbaín, ndabua tezunguz, vǿpapaqā, kopømba ande av teqa ndabua qægoam.
3 As suas roupas se tornaram resplandecentes, de um branco muito intenso, como nenhum lavandeiro no mundo as poderia alvejar.
4 Yaq Ilaizā neka Mozes, sègezø-fakház. Yesu namba, manqat ndømanqatám.
4 E lhes apareceu Elias com Moisés, e estavam falando com Jesus.
5 Yaq Pita Yesu gembo-ein, “Nøméndim ezoqam. Qanimáv, ni nqeigu. Ni khoev-qasis misika nizǿpuán, qoqa kopo neka Mozes-qa kopo neka Ilaiza-qa kopo.”
5 Então Pedro, tomando a palavra, disse a Jesus: — Mestre, bom é estarmos aqui. Façamos três tendas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias.
6 Pita nqanek manqat khokhó sege-eín. Ndego otevateáv gekha manqat ndǿ-eīn. Zapa ndǿgo, ndigu møe ndøgoném.
6 Pois não sabia o que dizer, por estarem eles apavorados.
7 Yaq ozoz ndokawá, vø̄gutaz. Yaq ta ozoz-te ndøgo, manqat ndofakhán. Āv qande-eín nqǽgo, “Ngenek nogé Yó. No poev kandambá te-te. Zo teqa manqat gèyogé.”
7 A seguir, veio uma nuvem que os envolveu; e dela veio uma voz que dizia: — Este é o meu Filho amado; escutem o que ele diz!
8 Yaq ndigu amba me꞉qambuním. Geté ezoqa nøme zømeteáv. Yesu mba ndø-ometám, ti namba ge꞉goam.
8 E, de repente, olhando ao redor, não viram mais ninguém com eles, a não ser Jesus.
9 Yaq manqei poyat-te gi꞉visat, Yesu manqa āv gezømbe-løvuá nqǽgo, “Matev nqanek, zo qazoqeivim, ezoqa nøme naqanøká me꞉zø̀ma᷄s. Geté Ezoqam-ge Yo, løvøte-te bètøndokhæ-khandí꞉v.”
9 Ao descerem do monte, Jesus lhes ordenou que não divulgassem as coisas que tinham visto, até o dia em que o Filho do Homem ressuscitasse dentre os mortos.
10 Yaq ndigu teqa manqat gèkhatiwím. Geté yakhapus mokho-mba, āv ginibondát nqǽgo, “Ngenek løvøte-te khandi꞉vat-qa yaq-te, manqat ge-ein, taqa manqa mokho áv khanégo?”
10 Eles guardaram a recomendação, perguntando uns aos outros o que seria esse ressuscitar dentre os mortos.
11 Yaq Yesu gèmbo-bevøpém, “Gekha zapâ ndøgo, Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam ndimanqate, av nqægo, ‘Ilaiza betøkho-fakhān.’?”
11 Então perguntaram a Jesus: — Por que os escribas dizem ser necessário que Elias venha primeiro?
12 Yaq Yesu gezø-qavøiu, “Unimanqatín, Ilaiza bugukhokhof ndø̀kho-fakhán, gigiap ate ndægo vǿkhakheinām. Geté Ezoqam-ge Yo-qa yaq-te, Mbumbukiam-qa Manqat nøme mozó-geveømem? Ndøgo āv qane-eín nqǽgo, ‘Ndego nqosøgeap kandambaqape ndǿqeív neka ezoqa gésanqawém.’
12 Jesus respondeu:
13 Geté Ilaiza-qa yaq-te, no nqazǿ-manqate: Ndego mø̀ndø-fakhán. Yaq ezoqam ndego, āv timbøe-matønumát, av ndigu ekeza qazømbe-pøovam. Nqanek matev āv tønefakhán, av Mbumbukiam-qa Manqat teqa yaq-te qæ-ein.”
13 Eu, porém, lhes digo que Elias já veio, e fizeram com ele tudo o que quiseram, como está escrito a respeito dele.
14 Yaq Yesu, Pita neka Zems neka Zion namba, tegi paev ezoqa nøme-te nango ginduqavaz, givisavun, yaq tizømét ndǿgo, ezoqa kopoáv giwaniapam ti-te. Neka ndigu Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam namba, manqa ndø-itumbumát.
14 Quando eles se aproximaram dos outros discípulos, viram numerosa multidão ao redor deles e os escribas discutindo com eles.
15 Yaq ezoqa ewaqape, Yesu gi-ometam, ndigu nqova zøndáf. Yaq tinøbǿin ndǿgo, khaiya mboma manqat vømbō-einim.
15 E logo toda a multidão, ao ver Jesus, ficou surpresa e, correndo até ele, o saudava.
16 Yaq Yesu gezø-ein, “Gekha zapayā zøté-ponqombupit?”
16 Então Jesus perguntou:
17 Yaq ezoqa tendowáv ndǿgo, manqat vømbō-ein, “Nøméndim ezoqam. No nøkeza yo notøndo-ndáf qo-te. Ndego nqova soqa mbøigú, neka manqa khóu.
17 E um, do meio da multidão, respondeu: — Mestre, eu trouxe até o senhor o meu filho, que está possuído de um espírito mudo;
18 Nqova soqa gè-uvutumatún. Yaq manqei me꞉lavawɨ́n. Yaq køse møndæqouzín, teqa manqa-nqa-te, neka khaya vø̄vivisamɨn, neka kha vømbō-føgakhɨn. No qogi paev ezoqam, mø̀ezø-eín. Nqova soqa ambá gengeatømemɨ́n. Geté ndigu amba me꞉goném. Kopømba mbaín.”
18 e este, sempre que se apossa dele, lança-o por terra, e ele espuma, range os dentes e vai definhando. Pedi aos seus discípulos que o expulsassem, mas eles não puderam.
19 Yaq Yesu gendo-qavøiu, “Zo unimanqatin mbain ezoqam, zo ndakin nqazoyage, gê, no khøuwa andé gekhâm, zo namba tizi꞉yagat neka zoqa viniv vǿe-eqatāt? Geté ság! Opønakam vø̀ndo-ndafém.”
19 Então Jesus exclamou:
20 Yaq opønakam vøndō-ndafem. Yaq nqova soqa Yesu ge-omet, ndego até gendego, nakhasam vø̄-uvutam. Kha sègembøi-wageapát. Yaq nakhasam manqei-té genø-ogiú. Sège-qambinimát, neka manqa-nqa-te køse vømbō-qounat.
20 E eles o trouxeram. Quando ele viu Jesus, o espírito imediatamente agitou o menino com violência, e, caindo ele por terra, revolvia-se espumando.
21 Yaq Yesu eve gèmbobeváp, “Gekha khøuwā qambǿengaz?”
21 Jesus perguntou ao pai do menino: O pai respondeu: — Desde a infância;
22 Khøuwa nøme, nqova soqa, gøinam-té neka ibøkha-té genø-nqagevemám. Laelae-qa mbogoám. Geté qo kopømba toqogoat, ambá tanakh qoniguɨ́n neka voqonī-tøkein.”
22 e muitas vezes o tem lançado no fogo e na água, para o matar. Mas, se o senhor pode fazer alguma coisa, tenha compaixão de nós e ajude-nos.
23 Yaq Yesu gembo-ein, “Gekha zapâ, av nqoqote-manqate nqægo, ‘Qo kopømba toqogoat?’ Matev ate ndægo kopømbá, te-te ndego, nde-unimanqatinat.”
23 Ao que Jesus respondeu:
24 Yaq nakhamas-té, ndego nakhasam-ge eve, āv gene-akhá nqǽgo, “No mø̀e-unimanqatín. Gènøtøké. Yaq no kopømbaqapé, tæ-unimanqatin.”
24 E imediatamente o pai do menino exclamou: — Eu creio! Ajude-me na minha falta de fé!
25 Yaq Yesu geqeiv, av nqægo, ezoqa bawan-qape gèpindumīt, yaq ndego nqova soqa gèmboponqóm, gembo-ein, “Qo nqova soqa, manqa-khou neka gea kandøgeap, no nqataqá-manqate. Ngenek nakhasam mòqo-iváv, neka nango ndø̀-o᷄q, teqa mokho-te.”
25 Vendo Jesus que muita gente estava se reunindo, repreendeu o espírito imundo, dizendo-lhe:
26 Yaq ngenek nqova soqa, gè-ogeá, neka nakhasam vø̄-uvutam. Kandambá ge-uvutam, sasa ndøfakhan. Yaq ndego nakhasam, andé løvøte bugug me me꞉kewagám. Yaq ezoqa nøme āv gini-einím nqǽgo, “Ndego mø̀ndønaním.”
26 E ele, gritando e agitando-o muito, saiu, deixando-o como se estivesse morto, a ponto de muitos dizerem: — Morreu.
27 Geté Yesu zenda mbogeá, sasa ndø-eqeiu, vø̄-itan.
27 Mas Jesus, tomando-o pela mão, o ergueu, e ele se levantou.
28 Yaq vaev-te, Yesu khoev-te ge-on, ekeza paev ezoqam namba gimi-yakhapus-mba-ez, ndigu gèmbo-bevøpém, “Ni gekha zapâ ndøgo, nqova soqa amba qati-ngeatømem?”
28 Quando Jesus entrou em casa, os seus discípulos lhe perguntaram em particular: — Por que nós não pudemos expulsá-lo?
29 Yaq Yesu gezø-qavøiu, “Nqova soqa av nge꞉go, guligulim mbá qoté-ngeatám.”
29 Jesus respondeu:
30 Yesu ekeza paev ezoqam namba, nqanek manqei gi-ivøvem, yaq Gelili plovins mokho-té sugu-apát. Yaq ndego poeveáv, ezoqam ti꞉zøtez av nqægo, ndego gekham-tē gego.
30 E, tendo saído dali, passavam pela Galileia, e Jesus não queria que ninguém o soubesse,
31 Zapa ndǿgo, ndego ekeza paev ezoqam me꞉zømesimát. Gezø-ein, “Ezoqam-ge Yo, ezoqam-qá zenda-té ginǿveém, neka pakhapakha vømbó-khanøēm. Geté tenanim, yaq khøuwa misika-qa zita-te, nqawa ndø̀khandí꞉v.”
31 porque ensinava os seus discípulos e lhes dizia:
32 Tegi paev ezoqam, nqanek manqat giyogem, ndigu manqa mokho ndapeáv. Geté møe ndøgoném, vømbøé-bevøpēm.
32 Eles, porém, não compreendiam isto e tinham medo de perguntar.
33 Yaq Yesu, ekeza paev ezoqam namba, Kapenaum taon-té ginøzáv. Khoev-te gimø-oz ndøgo, yaq āv gezømbe-eín nqǽgo, “Zo nakhoa-te ndøgo, gekha zapayá qazøté-ponqombem?”
33 Chegaram, então, a Cafarnaum. Estando em casa, Jesus perguntou aos discípulos:
34 Geté ndigu yaq manqat qavøiwateáv. Zapa ndǿgo, nakhoa-te ndøgo, taqa yaq-te ndǿgo tini-ponqombém, ti mokho-te, iz akhae kandambaqape, gekha ezoqām ndǿgo.
34 Mas eles se calaram, porque, no caminho, tinham discutido entre si sobre quem era o maior.
35 Yaq Yesu segeqóm ndǿgo, ekeza paev ezoqam tuelv, sasa ndømøvab, gezø-ein, “Gekha ezoqām ndego, megeat iz ndape-qa tegoat, ndego yà betøndo-páev, neka ndego ezoqa ewaqape-gé sasae ezoqam begó.”
35 E Jesus, assentando-se, chamou os doze e lhes disse:
36 Yaq Yesu nakhasam ndo-itú, tiqa mokho-te livin-mba ndøugu vø̄ve, sasa ndøngenøtam, gezø-ein,
36 Trazendo uma criança, colocou-a no meio deles e, tomando-a nos braços, disse-lhes:
37 “Gekha ezoqām ndego, noqa iz-te, nakhasam av nge꞉go tekhato, ndego no ndǿkhatómb. Neka gekha ezoqām ndego, no tekhatomb, ndego no mba gékhatombák, geté até ndegó-a, Mbumbukiam, no gendo-khofotan.”
37 — Quem receber uma criança, tal como esta, em meu nome, recebe a mim; e quem receber a mim, não é a mim que recebe, mas aquele que me enviou.
38 Zion Yesu gembo-ein, “Nøméndim ezoqam. Ni ezoqam mø̀i-ometám. Ndego nqova soqøsoqa ndøngeasumatún. Qoqá iz-té genøgoatún. Yaq ni ndego nìmbøe-khafeném. Zapa ndǿgo, ndego ni namba okhomáv.”
38 João disse a Jesus: — Mestre, vimos um homem que expulsava demônios em seu nome, mas nós o proibimos de fazer isso, porque não nos seguia.
39 Geté yaq Yesu gezø-qavøiu, “Mbøe-khafèa᷄p, ndego. Zapa ndǿgo, gekha ezoqām ndego, noqa iz-te umingiap matev ndematanam, ndego noqa iz nakhamas-te géngiuák.
39 Mas Jesus respondeu:
40 Gekha ezoqām ndego, ni-te sanqaupav ndego, ndego nigí.
40 Pois quem não é contra nós é a favor de nós.
41 No unimanqatín nqazø-manqate. Gekha ezoqām ndego, zo noqa iz-te, ibøkha-qase tezø-etoam, zapa ndø̄go, zo Keliso-gē ezoqām, ngenek ezoqam yaq-fia eqeieqei ndø̀møndáp.”
41 Pois aquele que lhes der de beber um copo de água, em meu nome, porque vocês são de Cristo, em verdade lhes digo que de modo nenhum perderá a sua recompensa.
42 Yaq Yesu manqat nøme gezø-ein, “Gekha ezoqām ndego, nakhei nqonqon av ngi꞉gu, ndigu no ndi-unimanqatinat, manqa-zapa-te te-itub, teqa manqa-zapa kandamba tantáv. Ndego amba nandi-qape monqo-te timbo-møpøtøzemɨn, kewan-te sasa mø-oginamɨn, yaq ta yaq-fia te-te ndego, ambá andé khapémbá. Geté yaq-fia kandambaqape ndǿgo, Mbumbukiam-te temøndap.
42 — E, se alguém fizer tropeçar um destes pequeninos que creem em mim, seria melhor para esse que uma grande pedra de moinho fosse pendurada ao seu pescoço e fosse jogado no mar.
43 Qoqa zenda kopo, manqa-zapa-te tø-ituqabat, sègekepáz. Zenda kopo mba taqagoat, khandi miavmiav-te toqomø-oq, ndøgo kopømbá. Geté soqain ndǿgo, qo zenda menas taqagoat, yaq gøinam-tē qonǿqāv, ta gøinam ndøgo, khouvøemav ndøgo.
43 E, se a sua mão leva você a tropeçar, corte-a; pois é melhor você entrar aleijado na vida do que, tendo as duas mãos, ir para o inferno, para o fogo que nunca se apaga
44 — ausente —
44 [onde não lhes morre o verme, nem o fogo se apaga].
45 Neka qoqa zenda tokhotapak kopo, manqa-zapa-te tø-ituqabat, sègekepáz. Zenda tokhotapak kopo mba taqagoat, khandi miavmiav-te toqomø-oq, ndøgo kopømbá. Geté soqain ndǿgo, qo zenda tokhotapak menas taqagoat, yaq gøinam-tē gimǿ-ogeqænām.
45 E, se o seu pé leva você a tropeçar, corte-o; pois é melhor você entrar na vida aleijado do que, tendo os dois pés, ser lançado no inferno
46 — ausente —
46 [onde não lhes morre o verme, nem o fogo se apaga].
47 Neka qoqa bøi kopo, manqa-zapa-te tø-ituqabat, sègekhofá. Qo bøi kopo mba taqagoat, Mbumbukiam-qa Megeat Matev mokho-te toqomø-oq, ndøgo kopømbá. Geté soqain ndǿgo, qo bøi menas taqagoat, yaq gøinam-tē gimǿ-ogeqænām.
47 E, se um dos seus olhos leva você a tropeçar, arranque-o; pois é melhor você entrar no Reino de Deus com um olho só do que, tendo os dois, ser lançado no inferno,
48 Ta gøinam-te ndøgo, nonqou ndigu, ezoqam-qa kha ndiloge, nasiniapáv, neka gøinam khouvøemáv.
48 onde não lhes morre o verme, nem o fogo se apaga.
49 Mbumbukiam-gi iziz ezoqam, te-te søvakha gigiap giløvusamɨn, gøinam-te, ndigu ngalam mo꞉geemɨ́n. Yaq ndǿgo, søvakha gigiap sège-eqeieqei-ín, Mbumbukiam-qa bøi-te. Yaq matev até kopó, matev føgøføgakh yà betøndo-fakhaté, ezoqa ewaqape-te, ndigu bemø̄-eqeieqei-ez, Mbumbukiam-qa bøi-te.
49 — Porque cada um será salgado com fogo.
50 Ngalam gigiap qanimáv. Geté mokhov tømømbo-navøem, yaq áv khoqotégō, nqawa ti-mokhov-us-ez? Zo ngalam bezømbu꞉gú, zo mokho-te. Neka sambi matev-té qanøyagé, yaqyaq-a.”
50 O sal é bom; mas, se o sal vier a se tornar insípido, como lhe restaurar o sabor? Tenham sal em vocês mesmos e paz uns com os outros.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.