Marcos 5

Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 Yesu ekeza paev ezoqam namba, kewan yaq-keoqá ginøqantáv, Gelasa ezoqam-qa manqei-te vømø̄fakhaz.
1 Chegaram então ao outro lado do mar, à terra dos gerasenos.
2 Yesu khagua-te é-vøndovuáo-ae, ezoqa nqova soqøsoqa-us é-vøndōwav. Nandi nqa-té gendo-fakhán.
2 E, logo que Jesus saíra do barco, lhe veio ao encontro, dos sepulcros, um homem com espírito imundo,
3 Ta nandi nqa-te ndøgo, løvøte ezoqam ndø-osupám. Ngenek ndǿgo teyagám. Ndego bazaføgakh kandambá. Até auli sén-a, kopømba mbaín, toqote-løvønøvem.
3 o qual tinha a sua morada nos sepulcros; e nem ainda com cadeias podia alguém prendê-lo;
4 Khøuwa kopoáv, ezoqa ambá gini-løvønøvemám, bov-té neka pingim-te. Geté sen sègezø-løvusám. Ezoqa bazaføgakh-qape mbaín, vømbøé-khāz.
4 porque, tendo sido muitas vezes preso com grilhões e cadeias, as cadeias foram por ele feitas em pedaços, e os grilhões em migalhas; e ninguém o podia domar;
5 Pavpave neká lovølova, ndego manqei-pakha-te neka manqei popotap-té genø-okhoám. Sugú-akhaemét neka ekeza kha nandí gene-qaqagumám.
5 e sempre, de dia e de noite, andava pelos sepulcros e pelos montes, gritando, e ferindo-se com pedras,
6 Yesu qámbá gegoam. Yaq ndego ezoqam Yesu ge-omet, gèndovuáo, Yesu-qa megemege-te, ekeza kha, manqei vø̄elavao.
6 Vendo, pois, de longe a Jesus, correu e adorou-o;
7 Yaq ndego ezoqam, kandambaqapé møndæ-akhá, ge-ein, “Yésu, Mbumbukiam-ge Yo, ndego Eqeiwat-Qape, qo no gekha qonǿgō? Mbumbukiam-qa iz-te, nø̀taqa-viám, no nqosøgeap nø-etòa᷄m!”
7 e, clamando com grande voz, disse: Que tenho eu contigo, Jesus, Filho do Deus Altíssimo? conjuro-te por Deus que não me atormentes.
8 Ndego nqanek manqat ge-ein, zapa ndǿgo: Yesu āv gene-eín nqǽgo, “Qo nqova soqa, nandev ezoqam-qa mokho-te ndoqotu꞉gu, mòqotøndo-fakháq.”
8 Pois Jesus lhe dizia: Sai desse homem, espírito imundo.
9 Yaq Yesu gembobevap, “Qo gekha îz?” Yaq gembo-qavøiu, “Noqa iz Bawan-qapé. Zapa ndǿgo, ni nqova soqøsoqa kopoáv.”
9 E perguntou-lhe: Qual é o teu nome? Respondeu-lhe ele: Legião é o meu nome, porque somos muitos.
10 Yaq ngenek nqova soqa, Yesu āv gembøeviám nqǽgo, “Ni nqanek manqei-te nqeigu, ndøkhofòta᷄n.” Viam kandambá gego.
10 E rogava-lhe muito que não os enviasse para fora da região.
11 Ta manqei avønin-te ndøgo, bøsi nen mø̀ndøwanám. Kopoav-qapé. Manqei poyat-té givagimám.
11 Ora, andava ali pastando no monte uma grande manada de porcos.
12 Yaq nqova soqøsoqa Yesu gimbo-viømem, “Ni bøsik-qá mokho-té qanø-khofotán.”
12 Rogaram-lhe, pois, os demônios, dizendo: Manda-nos para aqueles porcos, para que entremos neles.
13 Yaq Yesu sègezøták. Yaq ndigu nqova soqøsoqa até gindigonem, vø̄fakhaz, ndego ezoqam-qa mokho-te gu꞉goam, bøsik-te sasa mø-oz. Yaq bøsik manqei khavoe-té ginøbøín, ibøkha-te vømø̄-geonim. Bøsik kopoav-qapé, ande āv tu taosén ndægó, gigeonim.
13 E ele lho permitiu. Saindo, então, os espíritos imundos, entraram nos porcos; e precipitou-se a manada, que era de uns dois mil, pelo despenhadeiro no mar, onde todos se afogaram.
14 Yaq ezoqam ndigu, bøsik gizø-kewagam, møe ndøbøín, yaq taon-te neka vemivemiav-te, ezoqa emanqat vømøzømbē-vototap. Yaq ezoqa tinduzáv ndǿgo, matev ndǿqeivím, ma qæfakhan.
14 Nisso fugiram aqueles que os apascentavam, e o anunciaram na cidade e nos campos; e muitos foram ver o que era aquilo que tinha acontecido.
15 Yaq Yesu-te gifakhaz, matev āv giniqeivím nqǽgo: Ezoqam ndego nqova soqøsoqa gimbøigoam, geqotam, ndabua ndø-uzupám neka matavap kopømbá qambogoam. Yaq ndigu møe ndøgoném.
15 Chegando-se a Jesus, viram o endemoninhado, o que tivera a legião, sentado, vestido, e em perfeito juízo; e temeram.
16 Yaq ezoqam ndigu, matev bøi gi꞉qeivim, emanqat zømbe-vototáp, teqa yaq-te ndego, nqova soqøsoqa gimbøigoam, neka bøsik, matev ande āv khazømbē-fakhan.
16 E os que tinham visto aquilo contaram-lhes como havia acontecido ao endemoninhado, e acerca dos porcos.
17 Yaq ezoqa Yesu āv gimbøe-viømém nqǽgo, “Niqa manqei ambá qo-ivavɨ́n.”
17 Então começaram a rogar-lhe que se retirasse dos seus termos.
18 Yesu khagua-te ge꞉ketawat, yaq ezoqam ndego, nqova soqøsoqa gembo-ngeasam, te namba okho-qa mboviám.
18 E, entrando ele no barco, rogava-lhe o que fora endemoninhado que o deixasse estar com ele.
19 Geté Yesu ndego takeáv, gembo-ein, “Qakeza khoev-té neka ezoqam-té qonǿqáv. Neka matev kandambaqape qaqafakhan, emanqat qozømbé-vototupát, av Mbumbukiam Evezøza geqambe-matanam neka tanakh āv keqambēgo.”
19 Jesus, porém, não lho permitiu, mas disse-lhe: Vai para tua casa, para os teus, e anuncia-lhes o quanto o Senhor te fez, e como teve misericórdia de ti.
20 Yaq ndego ezoqam tènewáv. Ta vemiav ten ate qægoam, ekeza manqei-te, ezoqa sùguzumbu-manqatát, Yesu ande āv kembøē-matanam. Yaq ezoqa nqova ndafe kandambá, giyogem.
20 Ele se retirou, pois, e começou a publicar em Decápolis tudo quanto lhe fizera Jesus; e todos se admiravam.
21 Yesu kewan yaq-keoqa nqawa giqantavat, gimøqa, yaq ezoqa kopoáv gindupindam te-te. Ndego ndøgeg-te até gegoám,
21 Tendo Jesus passado de novo no barco para o outro lado, ajuntou-se a ele uma grande multidão; e ele estava à beira do mar.
22 yaq Zu ezoqam-qa guliguli khoev megeat ezoqam ndowáv. Teqa iz Zailés. Yaq Yesu ge-omet, ndego teqa zenda tokhotapak-qa megemege-te, ekeza kha, manqei me꞉laváo,
22 Chegou um dos chefes da sinagoga, chamado Jairo e, logo que viu a Jesus, lançou-se-lhe aos pés.
23 vømbōviam, gembo-ein, “Nogu yu avønín génaním. Ambá qotondo-qavɨ́n. Zenda qombøévé. Yaq ndugu enqoni tàbembøe-navøém neka tùabete-khandí꞉v.”
23 e lhe rogava com instância, dizendo: Minha filhinha está nas últimas; rogo-te que venhas e lhe imponhas as mãos para que sare e viva.
24 Yaq Yesu ndego ezoqam, namba me꞉wáv. Yaq ezoqa kopoáv, segembo-paevém, neka sège-nqonondumát, teqa avønin-te.
24 Jesus foi com ele, e seguia-o uma grande multidão, que o apertava.
25 Ezoqam gi-apat ndøgo, sævam kopo mø̀ndu꞉goám. Ngunuk kouk mbowavám. Nupøkhán mbá. Viav ate qægoam, tuélv qambowavam.
25 Ora, certa mulher, que havia doze anos padecia de uma hemorragia,
26 Ngunuk sævam, mulømula etoam ezoqam-te vinivinimba, ambá guni-okhoám, neka tugi moni ate gi꞉goam vō꞉ngiæzotam. Geté ndigu nqosøgeap mba mbo-etoumám. Tuqa enqoni navøepøteáv. Sà tønø-khouwevtát.
26 e que tinha sofrido bastante às mãos de muitos médicos, e despendido tudo quanto possuía sem nada aproveitar, antes indo a pior,
27 Ngunuk Yesu-qa manqat mø̀ndø-ewág. Yaq ezoqa bawan-qape-qa mokho-te gu꞉goam, ndugu Yesu-qá zita-té gunduwáv, neka ndabua vømbō-khanaz.
27 tendo ouvido falar a respeito de Jesus, veio por detrás, entre a multidão, e tocou-lhe o manto;
28 Āv guni-matøvém nqǽgo, “No ngenek ndabua mba tæmbokhanaz, yaq no sǽ-eqeieqei-én.”
28 porque dizia: Se tão-somente tocar-lhe as vestes, ficaria curada.
29 Ndugu ndabua até é-vømbokhanáz-ae, yaq kouk waev sègembo-navøém. Yaq ndugu sège꞉-otév, ekeza kha-te, “Nqanek enqoni mø̀ndønø-navøém.”
29 E imediatamente cessou a sua hemorragia; e sentiu no corpo estar já curada do seu mal.
30 Yesu tene-otév ndǿgo, teqa bazaføgakh nøme, ezoqam-té qanøwáv, vø̄khakheinøvem. Yaq gèndoqambún, ezoqa ewaqape-qa mokho-te, gezø-ein, “No ndabua gekha ezoqām nǿkhanaz?”
30 E logo Jesus, percebendo em si mesmo que saíra dele poder, virou-se no meio da multidão e perguntou: Quem me tocou as vestes?
31 Yaq ekeza paev ezoqam gimbo-einim, “Ezoqam toqó-zømete, nginik qoqa avønin-te khape gindikhas? Yaq gekha zapâ, qo av qoqote-ein nqægo, ‘No kha gekha ezoqām nǿkhanaz?’”
31 Responderam-lhe os seus discípulos: Vês que a multidão te aperta, e perguntas: Quem me tocou?
32 Geté Yesu sekembá segevawám, av nqægo, kha uni gekha ezoqām mbókhanaz?
32 Mas ele olhava em redor para ver a que isto fizera.
33 Yaq ngunuk sævam sègendowáv. Møe-ús. Kha sègembøi-wageapát. Zapa ndǿgo, ndugu mø̀ndæ-otév, ezoqa nó, matev qanøfakhan. Yaq ndugu Yesu-qa megemege-te, ekeza kha, manqei me꞉laváo, neka tuqa emanqat ate qægoam, vømbō-vøndaz.
33 Então a mulher, atemorizada e trêmula, cônscia do que nela se havia operado, veio e prostrou-se diante dele, e declarou-lhe toda a verdade.
34 Yaq Yesu gumbo-ein, “Ngólam. Qoqa unimanqatin nandav, tø̀khakheinøqavém. Mòqoqáv. Qo mbøni betaqàva᷄ev. Enqoni mø̀ndøqa-navøém.”
34 Disse-lhe ele: Filha, a tua fé te salvou; vai-te em paz, e fica livre desse teu mal.
35 Yesu ate av-té manqat ge꞉manqatam, yaq Zailes-qa khoev-te, ndego Zu ezoqam-qa guliguli khoev gezømbo-megetam, ezoqam tinduzáv ndǿgo, vømbō-einim, “Qogu yu mø̀ndønaním. Nandev nømendim ezoqam, sekemba mbopòuwe᷄꞉t, tendowav.”
35 Enquanto ele ainda falava, chegaram pessoas da casa do chefe da sinagoga, a quem disseram: A tua filha já morreu; por que ainda incomodas o Mestre?
36 Yesu tiqa manqat mø̀ndø-ewág. Geté guliguli khoev megeat ezoqam, āv gembøe-eín nqǽgo, “Qo ndøfofògea᷄p! Soqó-unimanqatín.”
36 O que percebendo Jesus, disse ao chefe da sinagoga: Não temas, crê somente.
37 Yesu ezoqa nøme gèzømbe-khafén, te namba ti꞉zav. Geté ti-mba ndígu tekhatób, Pita neka Zems neka Zion, Zems-ge yakhasek.
37 E não permitiu que ninguém o acompanhasse, senão Pedro, Tiago, e João, irmão de Tiago.
38 Yaq guliguli megeat ezoqam-qa khoev-te gimøfakhaz, eiv neka osombo kandambá geqeiv. Manqa feazu khàpumu-khouwév.
38 Quando chegaram a casa do chefe da sinagoga, viu Jesus um alvoroço, e os que choravam e faziam grande pranto.
39 Yaq Yesu khoev-te ge-on, ezoqa āv gezømbe-eín nqǽgo, “Zo gekhā zǿ-eivumit? Neka gekha osombo zówanet? Ngunuk nakhasam nanimateáv. Geté gèbuvít.”
39 E, entrando, disse-lhes: Por que fazeis alvoroço e chorais? a menina não morreu, mas dorme.
40 Geté ndigu Yesu gèvøngi꞉nám. Yaq Yesu ezoqa ewaqape gènatáz. Evøndipakha neka tegi paev ezoqam misika mba ndøkhatób, neka kouwat mokho-te vø̄-oz, ma nakhasam guigoam.
40 E riam-se dele; porém ele, tendo feito sair a todos, tomou consigo o pai e a mãe da menina, e os que com ele vieram, e entrou onde a menina estava.
41 Yaq Yesu até gendego, zenda vømbōgea neka ekeza manqat-te sasa mbo-ein, “Talita, kóum!” Taqa manqa mokho nqánek, “Khapúlav. Nqataqá-manqate. Mòqo-itán!”
41 E, tomando a mão da menina, disse-lhe: Talita cumi, que, traduzido, é: Menina, a ti te digo, levanta-te.
42 Yaq ndaføyambá, ngunuk mbasønakam sège-itán, okho vø̄ngaz. (Ngunuk mbasønakam, tuqa viav tuélv.) Nqanek matev qafakhan, yaq ezoqa nqova ndafe kandambá.
42 Imediatamente a menina se levantou, e pôs-se a andar, pois tinha doze anos. E logo foram tomados de grande espanto.
43 Geté Yesu gèzømbe-khafén. Ezoqa nøme bezø̀-ei᷄n, av matev qæfakhan ndægo. Yaq ndego mbasønakam lou etoam manqat zø-eín.
43 Então ordenou-lhes expressamente que ninguém o soubesse; e mandou que lhe dessem de comer.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.