Marcos 2
Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs NVT
1 Khapé outøpøteáv. Yaq Yesu Kapenaum taon-té genøveséz. Yaq ezoqa mø̀ndøyogém, av nqægo, ndego khoev-tē gegō.
1 Dias depois, quando Jesus retornou a Cafarnaum, a notícia de que ele tinha voltado se espalhou rapidamente.
2 Yaq gèndopindám te-te. Ezoqa kopoáv. Khoev ùnime꞉-khazém. Até bavokhó-a, mboqog-te ndo꞉go, løvøzupøteáv. Yaq Yesu Mbumbukiam-qá Manqat me꞉zømesimát.
2 Em pouco tempo, a casa onde estava hospedado ficou tão cheia que não havia lugar nem do lado de fora da porta. Enquanto ele anunciava a palavra de Deus,
3 Ge꞉zømesimat, yaq ezoqa foa tìndizáv. Kagi ezoqam ndø-eqeitavún.
3 quatro homens vieram carregando um paralítico numa maca.
4 Ambá Yesu-té ginø-eqeinamɨ́n. Geté ezoqa khàpumu-khouwéz, vǿe-ōz. Yaq até gindigonem, khoev ová ginøqavíg, yaq ova ndo꞉go, ma Yesu ge꞉qotam, nqa vømø̄-løozem, neka ndego enqoni-us ezoqam, kita-te geqeiam, sasa ndøføløtøvem.
4 Por causa da multidão, não tinham como levá-lo até Jesus. Então abriram um buraco no teto, acima de onde Jesus estava. Em seguida, baixaram o homem na maca, bem na frente dele.
5 Yesu tiqa unimanqatin geqeiv, yaq ngenek kagi ezoqam, āv gembøe-eín nqǽgo, “Áti. Qoqa manqa-zapazapa mø̀ndøqa-navøém.” Ezoqa khoev ova ndo꞉go, ma Yesu ge꞉goam, nqa giløozem|alt="GW" src="GW-050.tif" size="col" copy="DCC" ref="2:4"
5 Ao ver a fé que eles tinham, Jesus disse ao paralítico: “Filho, seus pecados estão perdoados”.
6 Yaq Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam, wambap-te giqonavam, ekeza mokho-mba āv gini-matavupát nqǽgo,
6 Alguns dos mestres da lei que estavam ali sentados pensaram:
7 “Gekha zapâ, ngenek av nge꞉manqate? Mbumbukiam-qá iz ndøngi꞉tít. Ezoqam-qa manqa-zapazapa, Mbumbukiam yakhapús, ndezø-evøzam.”
7 “O que ele está dizendo? Isso é blasfêmia! Somente Deus pode perdoar pecados!”.
8 Yesu é-møndæ-otév, av gi꞉matavupat. Yaq gezø-ein, “Zo gekha zapâ, zoqa mbøni-te av ndøzøte-matavupit?
8 Jesus logo percebeu o que eles estavam pensando e perguntou: “Por que vocês questionam essas coisas em seu coração?
9 Gê, gekha manqât ndøgo, føgakh mbain? Ndǿgò, no ngenek kagi ezoqam tæmbo-ein, ‘Qoqa manqa-zapazapa mø̀ndøqa-navøēm,’ o ndǿgò, tæmbo-ein, ‘Mòqo-itán, kita vø̄khazo, okho sasa ndøngaz?’
9 O que é mais fácil dizer ao paralítico: ‘Seus pecados estão perdoados’ ou ‘Levante-se, pegue sua maca e ande’?
10 Geté no ndakin nøtézømás, Ezoqam-ge Yo, bazaføgakh nqambôgó, ezoqam-qa manqa-zapazapa tezø-evøzam, nqanek manqei-qape-te.”
10 Mas eu lhes mostrarei que o Filho do Homem tem autoridade na terra para perdoar pecados”. Então disse ao paralítico:
11 Yaq Yesu até gendego, ngenek kagi ezoqam āv gembøe-eín nqǽgo, “No nqataqá-manqate. Mòqo-itán, neka kita vø̄khazo, khoev-te sasa ndøqav.”
11 “Levante-se, pegue sua maca e vá para casa”.
12 Yaq ndaføyambá, ngenek ezoqam sège-itán, kita vø̄khazo, bavokho sasa ndøwav. Ezoqa ewaqape até gembo-kewagát, gemat. Ndigu nqova ndafe kandambá, neka Mbumbukiam-qa iz vø̄-eqanem. Gi-einim, “Ni bugukhokhof matev av nqægo qeiviáv.”
12 O homem se levantou de um salto, pegou sua maca e saiu andando diante de todos. A multidão ficou admirada e louvava a Deus, exclamando: “Nunca vimos nada igual!”.
13 Taqa zita-te, Yesu Gelili kewan-té genøveséz. Yaq ezoqa kandambá, gindupindam te-te. Yaq Yesu Mbumbukiam-qa Manqat vø̄e-zømesim.
13 Em seguida, Jesus saiu outra vez para a beira do mar e ensinou as multidões que vinham até ele.
14 Yesu ta manqei ndøgo ge-ivav, nakhoa gegeveat, ezoqam ndø-omét. Teqa iz Livái. Alfius-gé yó. Teks upøgim khoev-qase mokho-té gunu꞉qotám. Yaq Yesu āv gembøe-eín nqǽgo, “No qonøndó-páev.” Yaq Livai até gendego, gè-itán, vømbōpaev.
14 Enquanto caminhava por ali, viu Levi, filho de Alfeu, sentado no lugar onde se coletavam os impostos. “Siga-me”, disse-lhe Jesus, e Levi se levantou e o seguiu.
15 Taqa zita-te, Yesu Livai-qa khoev-te, lou mølóg. Ta lou loge-te ndøgo, teks moni upøgim ezoqa nøme neka ezoqa nøme, ndigu manqa-zapazapa-us ndizæza, mø̀ndøgoám. Kopoáv. Yaq ndigu Yesu neka paev ezoqam, namba me꞉qonavát. Ezoqam av ngi꞉gu, kopoáv, Yesu gimbopavam.
15 Mais tarde, na casa de Levi, Jesus e seus discípulos estavam à mesa, acompanhados de um grande número de cobradores de impostos e outros pecadores, pois eram muitos os que o seguiam.
16 Yaq Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam, ndigu Felisi gizø-akhaemam, Yesu gi-ometam, ezoqam av ngi꞉gu, lou namba gi꞉logat, yaq ndigu tegi paev ezoqam, āv gezømbe-eín nqǽgo, “Gekha zapâ, ngenek teks moni upøgim ezoqam neka manqa-zapazapa-us ezoqam namba lou ndiloget?”
16 Quando alguns fariseus, mestres da lei, viram Jesus comer com cobradores de impostos e outros pecadores, perguntaram a seus discípulos: “Por que ele come com cobradores de impostos e pecadores?”.
17 Yesu tiqa manqat ge-ewag, yaq āv gezømbe-eín nqǽgo, “Ezoqam ndigu enqoni mbain ndigu, ndigu mulømula etoam ezoqam mbain tøgoat, kopømbá. Geté enqoni-us ezoqam bezøgó, mulømula etoam ezoqam. No ambá av nqǣgo, ezoqa eqeieqei akhayam-qa nøgeavūn. Geté no manqa-zapazapa-us ezoqam akhayam-qa nøgeavún.”
17 Ao ouvir isso, Jesus lhes disse: “As pessoas saudáveis não precisam de médico, mas sim os doentes. Não vim para chamar os justos, mas sim os pecadores”.
18 Khøuwa nøme, Zion-gi paev ezoqam neka Felisi ezoqam, lou logemav matev ndøgoát. Yaq ezoqa nøme tinduzáv ndǿgo, Yesu vømbō-bevøpem, “Gekha zapâ, Zion-gi paev ezoqam neka Felisi ezoqam, lou logemav matev gigoatun, getē qogi paev ezoqam gonemāv?”
18 Certa vez, quando os discípulos de João e os fariseus estavam jejuando, algumas pessoas vieram a Jesus e perguntaram: “Por que seus discípulos não têm o hábito de jejuar como os discípulos de João e os discípulos dos fariseus?”.
19 Yaq Yesu yaya zø-etá, taqa yaq-te, gezø-ein, “Ge zô ndozo-matavap, ezoqa sæva te-okɨ, yaq zifuap lou loge-te tekhatob, ndigu zifuap kopømbâ, lou logemav matev ndø̄gonem, ndego ti namba te꞉goat? Āv taoká. Ndego anganeam, zifuap namba zua tiqoqongeapet, ndigu kopømba mbaín, lou logemav matev tigoat.
19 Jesus respondeu: “Por acaso os convidados de um casamento jejuam enquanto festejam com o noivo? Não podem jejuar enquanto o noivo está com eles.
20 Geté khøuwa ndø̀fakház. Yaq ndego ezoqam, ndego sævam ge-okɨ, ndø̀ndafém, ti namba nde꞉go. Yaq tegi zifuap lou logemav matev, ta khøuwa-te ndǿgo tinígoát.
20 Um dia, porém, o noivo lhes será tirado, e então jejuarão.
21 Ezoqa kopømba mbaín, ndabua mbewat ndakinak, awenege ndabua-te to꞉tøke. Av toqotego ndægo, yaq ndabua toqosunguz, ndabua ndakinak ndøgo, segé-khapelavøqasé. Yaq ndabua keqæv sa tømǿ-khouwév.
21 “Além disso, ninguém remendaria uma roupa velha usando pano novo. O pano novo encolheria a roupa velha e a rasgaria, deixando um buraco ainda maior.
22 Neka ezoqa kopømba mbaín, waen ndakinak, awenege søvakha ngusum-te te-ewa. Zapa ndǿgo, awenege søvakha ngusum-te toqo-ewa, yaq waen tøpopon, ndigu gékeqáz. Yaq waen vǿqouvøēm, neka søvakha ngusum vǿsoqoēz. Geté waen ndakinak ndøgo, søvakha ngusum ndakinak-té qotúqóuz.”
22 “E ninguém colocaria vinho novo em velhos recipientes de couro. O vinho os arrebentaria, e tanto o vinho como os recipientes se estragariam. Vinho novo precisa de recipientes novos”.
23 Khøuwa nøme, Sabat khøuwá, Yesu ekeza paev ezoqam namba, wit khae livin-mbá gunu꞉-apát. Yaq tegi paev ezoqam, wit nanga ndøvingisømém, sasa ndølouz.
23 Num sábado, enquanto Jesus caminhava pelos campos de cereal, seus discípulos começaram a colher espigas.
24 Yaq Felisi ezoqam tiqa matev giqeivim, Yesu āv gimbøe-einím nqǽgo, “Nqáe! Gekha zapâ, qogi paev ezoqam nqanek Sabat khøuwa-te sasae ngigut. Khafeáp nandav?”
24 Os fariseus lhe perguntaram: “Por que seus discípulos desobedecem à lei colhendo cereal no sábado?”.
25 Yaq Yesu gezø-qavøiu, “Ge zô, emanqat mozó-geveømem, av Deivid ge꞉matanam, tegi ezoqam namba ifin qazøvin?
25 Jesus respondeu: “Vocês não leram nas Escrituras o que fez Davi quando ele e seus companheiros tiveram fome?
26 Ta khøuwa-te ndøgo, Abiata Mbumbukiam-ge iziz ezoqam kandambaqape gegoam, Deivid Mbumbukiam-qá khoev-té genø-ón, flawa vømø̄louz, ndigu lou-qase-te go꞉-abam, Mbumbukiam-gi. Matev av nqægo khafeáp. Mbumbukiam-gí iziz ezoqam mba zø-mboqoatám, nginik flawa tilouzat. Geté Deivid sègelóuz, neka até ndigú-a, vøzø̄-etoam, te namba gi꞉goam.”
26 Ele entrou na casa de Deus, nos dias em que Abiatar era sumo sacerdote, comeu os pães sagrados que só os sacerdotes tinham permissão de comer e os deu também a seus companheiros”.
27 Yaq Yesu nøme gezø-ein, “Mbumbukiam ambá av nqǣgo, ezoqa Sabat khøuwa nonqo ndøkhakheinøvēm. Geté ndego Sabat khøuwa, ezoqam nonqo ndøkhakheinám.
27 Então Jesus disse: “O sábado foi feito por causa do homem, e não o homem por causa do sábado.
28 Ezoqam-ge Yo, ndego kawá. Até Sabat khøuwá-ya, ndégo teno-kawaevát.”
28 Portanto, o Filho do Homem é senhor até mesmo do sábado”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.