Lucas 9
Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs NVT
1 Khøuwa nøme, Yesu ekeza paev ezoqam tuelv, gèmøváb. Yaq ndego iz neka bazaføgakh zø-etoám. Ndigu ezoqa nqova soqøsoqa vinivinimba zǿngeasumát neka enqoni-us ezoqam vǿkhakheinøvemāt.
1 Jesus reuniu os Doze e lhes deu poder e autoridade para expulsar todos os demônios e curar enfermidades.
2 Yaq tene-khofosám ndǿgo, ezoqa Mbumbukiam-qa Megeat Matev-qa yaq-té giní-zømesimát neka enqoni-us ezoqam vǿkhakheinøvemāt.
2 Depois, enviou-os para anunciar o reino de Deus e curar os enfermos.
3 Āv gezømbe-eín nqǽgo, “Tozo-okhoat, gigiap ndø-upø̀gi᷄m, av nqægo, tatuag neka moqos neka lou neka moni neka ndabua enend nonqo.
3 Ele os instruiu, dizendo: “Não levem coisa alguma em sua jornada. Não levem cajado, nem bolsa de viagem, nem comida, nem dinheiro, nem mesmo uma muda de roupa extra.
4 Zo ezoqa khoev tizø-einat, ta khoev-te ndøgo, até vøsokhoé. Yaq ta-mbá tøzøté-ivøvemát ndǿgo, vemiav nøme-te tozozavat.
4 Aonde quer que forem, hospedem-se na mesma casa até partirem da cidade.
5 Geté zo vemiav nøme-te tozomø-fakhazat, yaq ndigu zo khatobeav tøgoat, ta vemiav ndøgo, sège-ivøvemát. Yaq pakhakh ndøgo, zoqa zenda tokhotapak-te tøgoat, sozó-pomoememát. Yaq ndigu tìabiti-zøtezát, ni manqa-zapa zigonēm.”
5 E, se uma cidade se recusar a recebê-los, sacudam a poeira dos pés ao saírem, em sinal de reprovação”.
6 Yaq ndigu gèpanqaním, vemivemiav vinivinimba-te, Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape vømē-zømesim-a, enqoni-us ezoqam vømø̄-khakheinøvem, manqei-manqei ate qægoam.
6 Então começaram a percorrer os povoados, anunciando as boas-novas e curando os enfermos.
7 Yaq Elod, ndego Gelili plovins-ge kawa ezoqam, manqat ge-ewag, matev vinivinimba qafakhanumat, ndego gò꞉beváp. Zapa ndǿgo, ezoqa nøme āv gini-manqatám nqǽgo, “Zion, ndego ibøkha iz etoam ezoqam, nangó gendo-khandí꞉v, løvøte-te.”
7 Quando Herodes Antipas ouviu falar de tudo que Jesus fazia, ficou perplexo, pois alguns diziam que João Batista havia ressuscitado dos mortos.
8 Geté ezoqa nøme gimanqatam, “Ilaiza ndøfakhán.” Neka ezoqa nøme, āv gini-manqatám nqǽgo, “Mbumbukiam-gi manqa vevezam ezoqam, ibugukhokhof giyageapam, nøme nangó gendo-khandí꞉v.”
8 Outros acreditavam que Jesus era Elias, ou um dos antigos profetas que tinha voltado à vida.
9 Yaq Elod āv gene-eín nqǽgo, “Zion, noqa manqa vøovam-te, monqo mbokepøzém. Geté ngenek gekha ezoqâm, emanqat nqæmbo-yoge?” Yaq ndego Yesu omete-qa ndøgoám.
9 “Eu decapitei João”, dizia Herodes. “Então quem é o homem sobre quem ouço essas histórias?” E procurava ver Jesus.
10 Yesu-gi u-anim nango ginduvesez, vø̄e-ometem, av nqægo, matev ande āv kinī-matønumam, yaq ndego vemiav nøme-té genø-itúb. Ta vemiav-qa iz, Betsaidá. Ndego ambá gemø-yakhapus-mokho-mba-ezín, ti namba.
10 Quando os apóstolos voltaram, contaram a Jesus tudo que tinham feito. Em seguida, Jesus se retirou para a cidade de Betsaida, a fim de estar a sós com eles.
11 Geté ezoqa ewaqape gi꞉zøtez, av nqægo, Yesu ande āv kenēma, yaq ndigu sègembo-paevém. Yaq Yesu sègekhatób, neka Mbumbukiam-qa Megeat Matev-qa yaq-te vø̄e-zømesim neka enqoni-us ezoqam vø̄khakheinøvem.
11 As multidões descobriram seu paradeiro e o seguiram. Ele as recebeu, ensinou-lhes a respeito do reino de Deus e curou os que estavam enfermos.
12 Yaq qakhagus ndøgo, khøuwa ambá vømø̄-sinanɨn. Tegi paev ezoqam tuelv tinìzāv, Yesu vømbō-einim, “Ezoqa bawan-qape é-moqo-khofosám. Yaq vemivemiav neka khoev avøavun nqagot, lou neka venanqei nonqo, tìabimi-váo. Zapa ndǿgo, ni ezoqam-av manqei-té qazigú, nqanek.”
12 No fim da tarde, os Doze se aproximaram e lhe disseram: “Mande as multidões aos povoados e campos vizinhos, para que encontrem comida e abrigo para passar a noite, pois estamos num lugar isolado”.
13 Geté yaq Yesu gezø-ein, “Lou zo zozǿ-etoám, tilog.”
13 Jesus, porém, disse: “Providenciem vocês mesmos alimento para eles”. “Temos apenas cinco pães e dois peixes”, responderam. “Ou o senhor espera que compremos comida para todo esse povo?”
14 Ndigu nqanek manqat gi-einim, zapa ndǿgo. Ezoqa kandambá gigoam. Angana ate gi꞉goam, ande āv faev taosén ndi꞉gú.
14 Havia ali cerca de cinco mil homens. Jesus respondeu: “Digam a eles que se sentem em grupos de cinquenta”.
15 Yaq Yesu-gi paev ezoqam, āv tini-matønømém, yaq ezoqa ewaqape vø̄qonam.
15 Os discípulos seguiram sua instrução, e todos se sentaram.
16 Yaq Yesu até gendego, nginik flawa faev neka zonga menas ge-upø̀zō, yan-te sasa ndøqan, Mbumbukiam ike manqat vømbō-ein. Yaq gèmbegím, tegi paev ezoqam vøzø̄-etoam, yaq ndigu ezoqa ewaqape sasa zø-etoam.
16 Jesus tomou os cinco pães e os dois peixes, olhou para o céu e os abençoou. Então, partiu-os em pedaços e os entregou aos discípulos para que distribuíssem ao povo.
17 Yaq ezoqa ewaqape, lou tilóg ndǿgo, até vøzø̄-ewez. Yaq lou mbegeap ndøgo, ezoqa gi-ivøvem, gèpizumém. Yakhav tuélv ginqeitømem, qamøvea.
17 Todos comeram à vontade, e os discípulos encheram ainda doze cestos com as sobras.
18 Khøuwa nøme, Yesu geguligulimat, tegi paev ezoqam mba ndøgoám, te namba. Yaq ndego āv gezømbe-beváp nqǽgo, “Gê, ezoqa no gekha ezoqām mé꞉næna?”
18 Certo dia, Jesus orava em particular, acompanhado apenas dos discípulos. Ele lhes perguntou: “Quem as multidões dizem que eu sou?”.
19 Yaq ndigu gindu-qavøinam, “Ezoqa nøme ndimanqate, qo Zión, ndego ibøkha iz etoam ezoqam. Neka nøme ndimanqate, qo Ilaizá. Neka nøme ndimanqate, Mbumbukiam-ge manqa vevezam ezoqa nøme, ndigu ibugukhokhof giyageapam, ezoqa kopo nqawá gendo-khandí꞉v.”
19 Os discípulos responderam: “Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros ainda, que é um dos profetas antigos que ressuscitou”.
20 Yaq Yesu gezøbevap, “Gemâ zo? No gekha ezoqām zøténæna?”
20 “E vocês?”, perguntou ele. “Quem vocês dizem que eu sou?” Pedro respondeu: “O senhor é o Cristo enviado por Deus!”.
21 Yaq Yesu ekeza paev ezoqam gègugúb, vøzømbē-khafen, gezø-ein, “Zo ezoqa nøme me꞉zø̀ma᷄s, av nqægo, no gekha ezoqām.”
21 Jesus advertiu severamente seus discípulos de que não dissessem a ninguém quem ele era.
22 Yaq Yesu manqat nøme, āv gezømbe-eín nqǽgo, “Ezoqam-ge Yo, nqosøgeap kandambaqape bendáp. Neka Zu megetapak neka Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda neka Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam bèsanqawém, sasa belaem. Geté khøuwa timømbo-misika-ez ndøgo, ndego Mbumbukiam nango ndø̀khandí꞉v.”
22 “É necessário que o Filho do Homem sofra muitas coisas”, disse. “Ele será rejeitado pelos líderes do povo, pelos principais sacerdotes e pelos mestres da lei. Será morto, mas no terceiro dia ressuscitará.”
23 Yaq Yesu ezoqa ewaqape gezø-ein, “Gekha ezoqām ndego, no-te paev-qa ndego, ndego ekeza poev matev, zitá geabetewuá, neka ekeza tae mutui bē-eqa, khøuwa ate tæpavpavemat, neka no sasa benøndopaev.
23 Disse ele à multidão: “Se alguém quer ser meu seguidor, negue a si mesmo, tome diariamente sua cruz e siga-me.
24 Gekha ezoqām ndego, ekeza yage geawat-qa tegoat, ndego ndæ̀khambuá. Geté gekha ezoqām ndego, ekeza yage te꞉khambua, no zapaya, ndego ndø̀møqeív.
24 Se tentar se apegar à sua vida, a perderá. Mas, se abrir mão de sua vida por minha causa, a salvará.
25 Gèmbo-mataváp. Ezoqa manqei-qape gigiap ate nqægo tømbogawam, getē ekezan gēsoqoēv, vømǿ-navøēm, yaq ta gigiap ate ndægo, áv khambøé-tøkē?
25 Que vantagem há em ganhar o mundo inteiro, mas perder ou destruir a própria vida?
26 Gekha ezoqām ndego, noqa yaq-te neka noqa manqat-qa yaq-te, mivi tegoat, yaq até Ezoqam-gé Yó-a, ndego mivi ndø̀gó te-te, ndego ekeza waev bazaføgakh-us neka Eve-qa waev bazaføgakh-us neka Mbumbukiam-gi enzol ezoqam-qa waev bazaføgakh-us namba te꞉geav.
26 Se alguém se envergonhar de mim e de minha mensagem, o Filho do Homem se envergonhará dele quando vier em sua glória e na glória do Pai e dos santos anjos.
27 No unimanqatín nqazø-manqate. Zo ezoqa nøme nqazo-waniap, naqanøká zópakhaezák. Geté Mbumbukiam-qa Megeat Matev, ndòzotøkhæ-qeivím.”
27 Eu lhes digo a verdade: alguns que aqui estão não morrerão antes de ver o reino de Deus!”.
28 Yesu nqanek manqat ge-ein, yaq ande av khøuwa eit-qa zita-te, ndego Pita neka Zion neka Zems tène-upøzó. Yaq manqei pøyat-té gimøqavíg. Guligulim-qa ndøqavigát.
28 Cerca de oito dias depois, Jesus levou consigo Pedro, João e Tiago a um monte para orar.
29 Ndego ate av-té ge꞉guligulimat, yaq teqa bugug sège-enénd, neka ndabua vømbō-enend. Ùnime꞉-papaqá. Andé ndand vøiyám.
29 Enquanto ele orava, a aparência de seu rosto foi transformada, e suas roupas se tornaram brancas e resplandecentes.
30 Yaq nqáe! Ezoqa menas sègefakház. Ezoqa ngínik, Mozes neka Ilaiza. Manqat ndømanqatám, Yesu namba.
30 De repente, Moisés e Elias apareceram e começaram a falar com Jesus.
31 Ndigu ezoqa menas, Mbumbukiam-qá waev-ús. Yesu-qá løvøte-qa yaq-té gini-manqatám, neka ndego Mbumbukiam-qa manqa mbusa ande āv kemé-unimanqatīn, Zelusalem taon-te ndøgo.
31 Tinham um aspecto glorioso e falavam sobre a partida de Jesus, que estava para se cumprir em Jerusalém.
32 Pita neka tegi zifuap menas, venanqei zøvín. Yaq sègesømbí. Yaq nango gindusuz, ndigu Yesu Mbumbukiam-qá waev-ús ndø-ometám, neka ndigu ezoqa menas vø̄zømet, te namba giwanam.
32 Pedro e os outros lutavam contra o sono, mas acabaram despertando e viram a glória de Jesus e os dois homens que estavam com ele.
33 Yaq ndigu ezoqa menas, qavøne-qa gigoam, Pita Yesu āv gembøe-eín nqǽgo, “Evézøza. Qanimáv, ni nqeigu. Ni khoev-qasis misika nizǿpuán, qoqa kopo neka Mozes-qa kopo neka Ilaiza-qa kopo.” Pita nqanek manqat khokhó sege-eín. Ndego otevateáv, gekha manqat ge-ein.
33 Quando Moisés e Elias iam se retirando, Pedro, sem saber o que dizia, falou: “Mestre, é maravilhoso estarmos aqui! Vamos fazer três tendas: uma será sua, uma de Moisés e outra de Elias”.
34 Pita ate av-té manqat ge꞉manqatam, yaq ozoz ndokawá, vø̄gutaz. Yaq ndigu paev ezoqam, møe kandambá gigonem, ozoz qagutaz.
34 Enquanto ele ainda falava, uma nuvem surgiu e os envolveu, enchendo-os de medo.
35 Yaq ozoz-te ndøgo, manqat ndofakhán. Āv qande-eín nqǽgo, “Ngenek nogé Yó. No nø̀veatáv. Zo teqa manqat gèyogé.”
35 Então uma voz que vinha da nuvem disse: “Este é meu Filho, meu Escolhido. Ouçam-no!”.
36 Manqat ndøgo qame-navøem, yaq Yesu mba ndø-ometám. Yakhapús segeyám.
36 Quando a voz silenciou, só Jesus estava ali. Naquela ocasião, os discípulos não contaram a ninguém o que tinham visto.
37 Yaq khøuwa nøme qandopave, Yesu tegi paev ezoqa misika namba, manqei poyat-te ginduvis, yaq ezoqa bawan-qape møqás.
37 No dia seguinte, quando desceram do monte, uma grande multidão veio ao encontro de Jesus.
38 Yaq nqáe! Ta bawan mokho-te ndøgo, ezoqa kopo āv gene-akhá nqǽgo, “Nøméndim ezoqam, no nø̀taqa-viám. Ambá noge yo qombo-tøkeɨ́n. No nakheis nøme mbaín. Sa kopo ngének.
38 Um homem na multidão gritou: “Mestre, suplico-lhe que veja meu filho, o único que tenho!
39 Nqova soqa ndøqanøtumatún. Yaq gè-ogeaɨ́n. Kha segembøɨ́-wageapét neka køse vømbó-qounīt. Faf-faf-ús. Ndego nqova soqa yovitáv neka ùnime꞉-ngiuín.
39 Um espírito impuro se apodera dele e o faz gritar. Lança-o em convulsões e o faz espumar pela boca. Sacode-o violentamente e quase nunca o deixa em paz.
40 No qogi paev ezoqam mø̀ezøviám, ngenek nqova soqa tingeatømem. Geté ndigu amba me꞉goném. Kopømba mbaín.”
40 Supliquei a seus discípulos que o expulsassem, mas eles não conseguiram”.
41 Yaq Yesu gendo-qavøiu, “Zo matev køfigiap neka unimanqatin mbain ezoqam, zo ndakin nqazoyage, gê, no khøuwa andé gekhâm, zo namba tizi꞉yagat neka zoqa viniv vǿe-eqatāt? Geté ság! Qoge yo vø̀ndondáf.”
41 Jesus disse: “Geração incrédula e corrompida! Até quando estarei com vocês e terei de suportá-los?”. Então disse ao homem: “Traga-me seu filho”.
42 Yaq ndego opønakam, ate av-té ge꞉geavun, nqova soqa manqei-té genø-ogiú, vø̄-uvutam. Kha sègembøi-wageapát. Yaq Yesu ndego nqova soqa gèmbøe-khafén, vø̄fakhan, neka opønakam vø̄khakheinøvem, yaq eve nqawa sasa mbo-etoam.
42 Quando o menino se aproximou, o demônio o derrubou no chão, numa convulsão violenta. Jesus, porém, repreendeu o espírito impuro, curou o menino e o devolveu ao pai.
43 Ezoqa ewaqape, nqanek Mbumbukiam-qa bazaføgakh-qape giqeivim, ndigu nqova ndafe kandambá.
43 Todos se espantaram com a grandiosidade do poder de Deus. Enquanto todos se maravilhavam com seus feitos, Jesus disse aos discípulos:
44 “Noqa manqat ùnime꞉-yogém, no ndakin tæzø-ein. Ezoqam-ge Yo, ezoqam-qá zenda-té ginǿveém.”
44 “Ouçam-me e lembrem-se do que lhes digo: o Filho do Homem será traído e entregue em mãos humanas”.
45 Geté Yesu nqanek manqat ge-ein, tegi paev ezoqam, manqa mokho ndapeáv. Gèkhonawám ti-te. Yaq ndigu kopømba mbaín, manqa mokho vǿe-qeivīm. Geté ndigu møe ndøgoném, Yesu manqa mokho-qa yaq-te vømbøé-bevøpēm.
45 Eles, porém, não entendiam essas coisas. O significado estava escondido deles, de modo que não eram capazes de compreender e tinham medo de perguntar.
46 Khøuwa nøme, Yesu-gi paev ezoqam, ekeza mokho-mba, gèponqombupát. Tini-ponqombupát ndǿgo, ti mokho-te, iz akhae kandambaqape, gekha ezoqā ndø̄go.
46 Os discípulos começaram a discutir sobre qual deles seria o maior.
47 Geté Yesu é-møndæ-otév, ndigu gekhā mbómatavupam. Yaq ndego nakhasam ndo-itú, teqa avønin-te vø̄ve,
47 Jesus, conhecendo seus pensamentos, trouxe para junto de si uma criança pequena
48 gezø-ein, “Gekha ezoqām ndego, noqa iz-te, ngenek nakhasam tekhato, ndego no ndǿkhatómb. Neka gekha ezoqām ndego, no tekhatomb, ndego até ndegó-a, vǿkhatō, ndego no gendo-khofotan. Zo mokho-te, ezoqa kandambaqape ndégo tegó, ndego iz mbain ndøgo.”
48 e disse: “Quem recebe uma criança como esta em meu nome recebe a mim, e quem me recebe também recebe aquele que me enviou. Portanto, o menor entre vocês será o maior”.
49 Zion Yesu gembo-ein, “Evézøza. Ni ezoqam mø̀i-ometám. Ndego nqova soqøsoqa ndøngeasumatún. Qoqá iz-té genøgoatún. Yaq ni nìmbøe-khafeném. Zapa ndøgo, ndego ni namba, qo-te pøpøvumáv.”
49 João disse a Jesus: “Mestre, vimos alguém usar seu nome para expulsar demônios; nós o proibimos, pois ele não era do nosso grupo”.
50 Geté yaq Yesu gezø-qavøiu, “Mbøe-khafèa᷄p, ndego. Zapa ndǿgo, gekha ezoqām ndego, zo-te sanqaupav ndego, ndego zogé.”
50 “Não o proíbam!”, disse Jesus. “Quem não é contra vocês é a favor de vocês.”
51 Khøuwa ge꞉khatobat, Yesu yan-te te꞉qavig, ndego matavap āv genegó nqǽgo: Zelusalem taon-té genǿwáv. Yaq kopømba mbaín, teqa matavap toqo-enend taqa yaq-te.
51 Como se aproximava o tempo de ser elevado ao céu, Jesus partiu com determinação para Jerusalém.
52 Yaq ndego u-anim ndøkhofotáz, teqa megemege-te. Yaq ndigu vemiav nøme-te gimøfakhaz, Samalia manqei-te ndøgo, ambá nakhoa mømbo-khakheinømemɨ́n, vømébūv.
52 Enviou mensageiros adiante até um povoado samaritano, a fim de fazerem os preparativos para sua chegada.
53 Geté ndigu vemiav-ak, giyogem av nqægo, Yesu Zelusalem taon-tē genømā, yaq ndigu khatoweáv.
53 Contudo, os habitantes do povoado não receberam Jesus, porque parecia evidente que ele estava a caminho de Jerusalém.
54 Yaq tegi paev ezoqa menas, Zems neka Zion, tiqa matev giqeivim, ndigu Yesu āv gimbøe-einím nqǽgo, “Evézøza. Qoqa poev gekhâm? Ndizí-akhaem, gøinam betøndōvis yan-te, nginik ezoqam vǿngiæzō?”
54 Percebendo isso, Tiago e João disseram a Jesus: “Senhor, quer que mandemos cair fogo do céu para consumi-los?”.
55 Geté Yesu gèndoqambún, nginik ezoqa menas vø̄gugub.
55 Jesus, porém, se voltou para eles e os repreendeu.
56 Yaq Yesu ekeza paev ezoqam namba, vemiav nøme-té gimøzáv.
56 E seguiram para outro povoado.
57 Yaq ndigu ate av-té nakhoa gi꞉geveat, ezoqa tendowáv ndǿgo, Yesu vømbō-ein, “Qo ande āv khoqoté-okhoāt, no até nøtaqá-pavát.”
57 Quando andavam pelo caminho, alguém disse a Jesus: “Eu o seguirei aonde quer que vá”.
58 Yaq Yesu gembo-qavøiu, “Qanimáv. Geté gèmbo-mataváp. Gaqo lozokhak, sømbiam nonqo, manqei nqa ndøzø̂gó neka pipisi viviap ndø̄zø̄gō. Geté Ezoqam-ge Yo, khoev mbaín, te꞉sømbimat, pusa vǿe-tayāt.”
58 Jesus respondeu: “As raposas têm tocas onde morar e as aves têm ninhos, mas o Filho do Homem não tem sequer um lugar para recostar a cabeça”.
59 Yaq ezoqa nøme-te, Yesu āv gene-eín nqǽgo, “Qonøndó-páev.”
59 E a outra pessoa ele disse: “Siga-me”. O homem, porém, respondeu: “Senhor, deixe-me primeiro sepultar meu pai”.
60 Geté yaq Yesu gembo-qavøiu, “Āv taoká. Ekeza pakhaezat-ak tiabe-osám ndigu, gipakhaez. Geté qo, ezoqa Mbumbukiam-qá Megeat Matev qomé-zømesím.”
60 Jesus respondeu: “Deixe que os mortos sepultem seus próprios mortos. Você, porém, deve ir e anunciar o reino de Deus”.
61 Ezoqa nøme Yesu gembo-ein, “Evézøza. No ndø̀taqando-páev. Geté bàtøkhonáv, nogi ezoqam, ouo manqat bamøzø̄-ein.”
61 Outro, ainda, disse: “Senhor, eu o seguirei, mas deixe que antes me despeça de minha família”.
62 Yaq Yesu gembo-qavøiu, “Gekha ezoqām ndego, manqei tekhaemet, yaq ndego zita-te sekembā segē-qambunimāt, ndego kopømba mbaín, Mbumbukiam-qa Megeat Matev-te sasae tego.” Zu ezoqam-qa manqei khæam matev|alt="HK" src="HK00019B.tif" size="col" copy="International Bible Society" ref="9:62"
62 Mas Jesus lhe disse: “Quem põe a mão no arado e olha para trás não está apto para o reino de Deus”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.