Lucas 4
Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs VC
1 Yesu Zoden kea-te gegoam, kha Nqova Mbomambaqapé qambøe-tønøyám. Yaq gendovesez, ndego Nqova Mbomambaqape, leg-av manqei-té genø-itú.
1 Cheio do Espírito Santo, voltou Jesus do Jordão e foi levado pelo Espírito ao deserto,
2 Yaq nqova soqaqape, teme-khamasím ndǿgo. Ge꞉khamasimam, khøuwa ate gi꞉goam, fotí. Ta khøuwa foti mokho-te ndøgo, Yesu lou logemáv. Sègegoám. Yaq vaev-te, ndego ifi mbovín.
2 onde foi tentado pelo demônio durante quarenta dias. Durante este tempo ele nada comeu e, terminados estes dias, teve fome.
3 Yaq ndego nqova soqaqape, Yesu gembo-ein, “Qo Mbumbukiam-ge Yo toqogoat, yaq nginik nandi, manqat mba qombó-eín. Yaq segé-lou-éz.”
3 Disse-lhe então o demônio: Se és o Filho de Deus, ordena a esta pedra que se torne pão.
4 Geté yaq Yesu gembo-qavøiu, “Mbumbukiam-qa Manqat āv qane-peawáp nqǽgo, ‘Ezoqa kopømba mbaín, lou mba te꞉yagat.’”
4 Jesus respondeu: Está escrito: Não só de pão vive o homem, mas de toda a palavra de Deus {Dt 8,3}.
5 Yaq ndego nqova soqaqape, Yesu olol ová genø-itú. Yaq ndego até gendegó, manqei-manqei ate ndægo vø̄e-omat, nqanek manqei-qape-te nqago,
5 O demônio levou-o em seguida a um alto monte e mostrou-lhe num só momento todos os reinos da terra,
6 gembo-ein, “Nqanek bawabawan ate nqægo, qoqá zenda-té qatǿvé. Yaq qō qotó-kawaeqtát, iz kandambaqape vøqágoāt. Nqanek gigiap ate nqægo, noqá. Yaq gekha ezoqām ndego, no tønø-pøovat, tæmbo-etoam, no kopømbaqapé, sæmbó-etoám.
6 e disse-lhe: Dar-te-ei todo este poder e a glória desses reinos, porque me foram dados, e dou-os a quem quero.
7 Yaq nakémbá, katuk qotøndó-møkuí no-te, neka voqonǿ-vizām, yaq nqanek gigiap ate nqægo, qoqa ndǿgoát.”
7 Portanto, se te prostrares diante de mim, tudo será teu.
8 Geté yaq Yesu gembo-qavøiu, “Āv taoká. Mbumbukiam-qa Manqat āv qane-peawáp nqǽgo: Evezøza-qá iz qó-eqatát, ndego qoge Mbumbukiam. Neka te-mba ndégo, toqombó-vizupát.”
8 Jesus disse-lhe: Está escrito: Adorarás o Senhor teu Deus, e a ele só servirás {Dt 6,13}.
9 Yaq nqova soqaqape, Yesu Zelusalem taon-té genø-itú, Mbumbukiam-qa khoev uni ova-in ndo꞉go vømø̄ve, sasa mbo-ein, “Qo Mbumbukiam-ge Yo toqogoat, soqóvuáq nqánek, atema manqei-te.
9 O demônio levou-o ainda a Jerusalém, ao ponto mais alto do templo, e disse-lhe: Se és o Filho de Deus, lança-te daqui abaixo;
10 Zapa ndǿgo, Mbumbukiam-qa Manqat āv qane-peawáp nqǽgo, ‘Mbumbukiam tegi enzol ezoqam ndø̀zø-eín. Ndigu ndø̀qa-tøkeém.
10 porque está escrito: Ordenou aos seus anjos a teu respeito que te guardassem.
11 Yaq ndigu sogó-ndøpøqém. Yaq qoqa zenda tokhotapak, nandi-te kha geqá-khanøyák.’”
11 E que te sustivessem em suas mãos, para não ferires o teu pé nalguma pedra {Sl 90,11s.}.
12 Geté Yesu gembo-qavøiu, “Mbumbukiam-qa Manqat nøme, āv qane-eín nqǽgo, ‘Qo Evezøza, qoge Mbumbukiam, khamasim-te ndø-àwa᷄m.’”
12 Jesus disse: Foi dito: Não tentarás o Senhor teu Deus {Dt 6,16}.
13 Nqova soqaqape, teqa khamasim matev ate qægoam qamømbøe-navøem, yaq ndego Yesu sège-iváv, vø̄wav. Yaq khøuwa nøme eqeieqei temøzømet, nqawa ndǿgo temékhamás.
13 Depois de tê-lo assim tentado de todos os modos, o demônio apartou-se dele até outra ocasião.
14 Yaq Yesu Gelili plovins-té genøveséz. Nqova Mbomambaqape-qa bazaføgakh, mø̀ndu꞉goám te-te. Yaq teqa manqat sùgumu-panqavøemát, ta manqei-te ndøgo, ate qægoam.
14 Jesus então, cheio da força do Espírito, voltou para a Galiléia. E a sua fama divulgou-se por toda a região.
15 Ndego, ezoqam, Zu ezoqam-qá guliguli khoev-té gene-zømesimám. Ezoqa ewaqape, teqa manqat gi-ewagam, ndigu gèmbo-vizupám.
15 Ele ensinava nas sinagogas e era aclamado por todos.
16 Yesu Nazalet vemiav-te gemat, ma ge꞉khouwev ndøgo, yaq Sabat khøuwa qandap, ndego guliguli khoev-té genø-ón, av ekeza matev qambøegoam. Yaq sège-itán. Mbumbukiam-qá Manqat geveam-qa ndøgoám.
16 Dirigiu-se a Nazaré, onde se havia criado. Entrou na sinagoga em dia de sábado, segundo o seu costume, e levantou-se para ler.
17 Yaq Aezaya-qá mbuk mbo-etøomém, vø̄-mboqoa, manqat nøme vø̄qeiv. Yaq āv gene-geveám nqǽgo,
17 Foi-lhe dado o livro do profeta Isaías. Desenrolando o livro, escolheu a passagem onde está escrito {61,1s.}:
18 “Evezøza-gé Nqova mo꞉gó, no-te.
18 O Espírito do Senhor está sobre mim, porque me ungiu; e enviou-me para anunciar a boa nova aos pobres, para sarar os contritos de coração,
19 No ndigu āv qazømbé-akhá nqǽgo, ‘Khøuwa mø̀ndøndáp. Evezøza tegi ezoqam-te, matev mbomambaqape ndǿmatanám.’”
19 para anunciar aos cativos a redenção, aos cegos a restauração da vista, para pôr em liberdade os cativos, para publicar o ano da graça do Senhor.
20 Yesu nqanek manqat gumu-geveam, mbuk sasa ndøtok, mbuk keoge ezoqam nqawa vømbō-etoam, vø̄qom, yaq ezoqa ewaqape, Zu ezoqam-qa guliguli khoev-te gu꞉qonavam, bøi te-te mbá.
20 E enrolando o livro, deu-o ao ministro e sentou-se; todos quantos estavam na sinagoga tinham os olhos fixos nele.
21 Yaq Yesu nømendim manqat ndøngáz, gezø-ein, “Mbumbukiam-qa Manqat nqanek, zo qazoyogem, qægeveam, gè-unimanqatín, nqægo khaiya.”
21 Ele começou a dizer-lhes: Hoje se cumpriu este oráculo que vós acabais de ouvir.
22 Yaq ezoqa ewaqape, teqa manqat giyogem, sègembøe-gøomém neka nqova zøndáf, teqa manqat mbomambaqape-qa yaq-te. Yaq ndigu gò꞉bevøpém, teqa yaq-te, gi-einim, “Gê, ngenek Zosef-gê yò?”
22 Todos lhe davam testemunho e se admiravam das palavras de graça, que procediam da sua boca, e diziam: Não é este o filho de José?
23 Yaq Yesu gezø-ein, “No mø̀tenøtén. Manqat ndøgo, ezoqa ndimanqate, no zonǿ-einím. Āv qazonømbé-einím nqǽgo, ‘Mulømula etoam ezoqam, qakeza kha vø̀khæ-khakheinám. Matev kandakanda ndøgo, ni qeiyogem, Kapenaum taon-te qoqo-matønumam, até nqanék-a, qakeza vemiav-te, vø̀matanám.’”
23 Então lhes disse: Sem dúvida me citareis este provérbio: Médico, cura-te a ti mesmo; todas as maravilhas que fizeste em Cafarnaum, segundo ouvimos dizer, faze-o também aqui na tua pátria.
24 Yaq Yesu nøme gezø-ein, “No unimanqatín nqazø-manqate. Mbumbukiam-ge manqa vevezam ezoqam, ekeza vemiav-te, ezoqa teqa manqat géyogemák.
24 E acrescentou: Em verdade vos digo: nenhum profeta é bem aceito na sua pátria.
25 No nqazǿ-manqate: Ilaiza geyagam, ndego Mbumbukiam-ge manqa vevezam ezoqam, yaq viav misika neka løvøyak siks vikia seke qamat, ta khøuwa-te ndøgo, ngængæm kopoáv gigoam, Izlael manqei-te.
25 Em verdade vos digo: muitas viúvas havia em Israel, no tempo de Elias, quando se fechou o céu por três anos e meio e houve grande fome por toda a terra;
26 Geté Mbumbukiam Ilaiza ambá av nqǣgo, Izlael ngængæm-tē genø-khofotāv, vømøzǿ-tøkē. Geté ngæmam kopo-te mbá genø-khofotáv, Zalefat taon-te guyagam, Saedon manqei-te, vømømbō-tøke.
26 mas a nenhuma delas foi mandado Elias, senão a uma viúva em Sarepta, na Sidônia.
27 Neka ta khøuwa-te ndøgo, Ilaiza Mbumbukiam-ge manqa vevezam ezoqam gegoam, kha sisi-us ezoqa kopoáv giyagam, Izlael manqei-te. Geté ezoqa kopo khakhævateáv. Sa ndégo tekhakhǽv, Naeman, ndego Silia manqei-ak.”
27 Igualmente havia muitos leprosos em Israel, no tempo do profeta Eliseu; mas nenhum deles foi limpo, senão o sírio Naamã.
28 Ezoqa ndigu, Zu ezoqam-qa guliguli khoev-te giqonavam, nqanek Yesu-qa manqat giyogem, ndigu mbøni zønqosøgím.
28 A estas palavras, encheram-se todos de cólera na sinagoga.
29 Yaq até gindigonem, vemiav bavokhó ginø-ngeatømém. Yaq manqei khavoe-té ginø-ituím. Tiqa vemiav, manqei poyat-té qagoám. Yaq ndigu ambá timø-oginamɨ́n ndǿgo.
29 Levantaram-se e lançaram-no fora da cidade; e conduziram-no até o alto do monte sobre o qual estava construída a sua cidade, e queriam precipitá-lo dali abaixo.
30 Geté Yesu ezoqa ewaqape, sège-keqazotát. Livin-mbá sugumát, vømø̄fakhan. Yesu Aezaya-qa mbuk gegeveam|src="IB-009gr.jpg" size="col" ref="4:16-19"
30 Ele, porém, passou por entre eles e retirou-se.
31 Yaq Yesu Kapenaum taon-té genøwáv, Gelili plovins ndøgo, neka Sabat khøuwa-te, ezoqa vømē-zømesim.
31 Desceu a Cafarnaum, cidade da Galiléia, e ali ensinava-os aos sábados.
32 Yaq ezoqam ndigu, teqa manqat giyogem, mbøni zølév. Zapa ndǿgo, ndego Mbumbukiam-qá iz-té neka bazaføgakh-té gene-zømesimát.
32 Maravilharam-se da sua doutrina, porque ele ensinava com autoridade.
33 Ta guliguli khoev-te ndøgo, ezoqa kopo mø̀ndu꞉goám. Ndego nqova soqa mbøigoám. Yaq ndego kandambaqapé sege-akhá,
33 Estava na sinagoga um homem que tinha um demônio imundo, e exclamou em alta voz:
34 “Â? Yésu, Názalet-ak! Gê, qo ni gekha qonígū? Ni ngiænoat-qā qotøndóqav? No mø̀tenøtén, qo gekha ezoqām. Qo Mbumbukiam-gé Ezoqa Ndaføyamba-qapé.”
34 Deixa-nos! Que temos nós contigo, Jesus de Nazaré? Vieste para nos perder? Sei quem és: o Santo de Deus!
35 Yaq Yesu ndego nqova soqa, gèmbøe-khafén, gembo-ein, “Qo manqat tía! Mòqotøndo-fakháq, qo nanda ezoqam-qa mokho-te ndoqotu꞉gu.” Yaq ndego nqova soqa, até gendego, ndego ezoqam, manqei-té genø-ogiú, sasa ndøfakhan. Yaq ge꞉fakhan, ndego teqa kha ngi꞉wateáv.
35 Mas Jesus replicou severamente: Cala-te e sai deste homem. O demônio lançou-o por terra no meio de todos e saiu dele, sem lhe fazer mal algum.
36 Yaq ezoqa ewaqape nqova ndafe kandambá. Āv gini-einím nqǽgo, “Ngenek ezoqam. Teqa manqat viní. Andé iz akhae ezoqam-qá manqa manqaté. Taqa bazaføgakh kandambá. Ndego nqova soqøsoqa, manqat mba zømanqaté. Yaq ndigu sègendo-fakhazɨ́n.”
36 Todos ficaram cheios de pavor e falavam uns com os outros: Que significa isso? Manda com poder e autoridade aos espíritos imundos, e eles saem?
37 Yesu nqanek matev gego, yaq teqa emanqat sùgumu-panqavøemát, vemivemiav ate qægoam, ta manqei-te ndøgo.
37 E corria a sua fama por todos os lugares da circunvizinhança.
38 Yesu Zu ezoqam-qa guliguli khoev gendo-ivav, yaq Saemon-qá khoev-té genøwáv. Khoev-te ndøgo, Saemon-gu zimpuka, ngusu tatas enqoni mbogoám. Tatas kandambá. Yaq Yesu tøke-qa mboviømém, tuqa yaq-te.
38 Saindo Jesus da sinagoga, entrou na casa de Simão. A sogra de Simão estava com febre alta; e pediram-lhe por ela.
39 Yaq ndego tuqá avønin-té genø-itán, sasa mo꞉foe, enqoni ndøgo, ivøve manqat vømbō-ein. Yaq enqoni sègembo-navøém. Yaq ndugu até gundigu, gè-itán, ndigu lou vøzø̄ta.
39 Inclinando-se sobre ela, ordenou ele à febre, e a febre deixou-a. Ela levantou-se imediatamente e pôs-se a servi-los.
40 Yaq khøuwa gesinanat, ezoqa ewaqape, ekeza ezoqam, ndigu enqoni vinivinimba qazøgoam, Yesu-té gindu-itúb. Yaq zenda zømbø-awám, vø̄khakheinøvem.
40 Depois do pôr-do-sol, todos os que tinham enfermos de diversas moléstias lhos traziam. Impondo-lhes a mão, os sarava.
41 Ezoqa nøme kopoáv, nqova soqøsoqa zøfakhatát. Akhayam-ús. Āv gini-akhaemám nqǽgo, “Qo Mbumbukiam-gé Yó!” Geté Yesu gèzømbe-khafén neka takeáv, manqat nøme ti-einim. Zapa ndǿgo, ndigu nqova soqøsoqa mø̀ndæzøtéz, Yesu, ndego Mesayā.
41 De muitos saíam os demônios, aos gritos, dizendo: Tu és o Filho de Deus. Mas ele repreendia-os severamente, não lhes permitindo falar, porque sabiam que ele era o Cristo.
42 Khøuwa nøme, qænqøovat, Yesu taon tène-iváv. Yaq ezoqam-av manqei-té genøwáv, vømø̄-yakhapus-mokho-mba-ev. Geté ezoqa gèmbovawát. Yaq gi-ometam ndøgo, ndigu keseiwat-qa mbogoám. Manqei nøme-te, ambá géwavák.
42 Ao amanhecer, ele saiu e retirou-se para um lugar afastado. As multidões o procuravam e foram até onde ele estava e queriam detê-lo, para que não as deixasse.
43 Geté Yesu gezø-ein, “No Manqat Mbomambaqape, Mbumbukiam-qa Megeat Matev-qa yaq-te, até vemivemiav nøme-té-a, bàme-zømesím. Mbumbukiam ta zapaya nqánek gende-khofotán.”
43 Mas ele disse-lhes: É necessário que eu anuncie a boa nova do Reino de Deus também às outras cidades, pois essa é a minha missão.
44 Yaq Yesu até Zu ezoqam-qa guliguli khoev nøme-té-a, vemiav vinivinimba-te qapuatat, Zudia plovins-te ndøgo, Mbumbukiam-qa Manqat vømē-zømesim.
44 E andava pregando nas sinagogas da Galiléia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.