Lucas 18

Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Yesu ekeza paev ezoqam, yaya nøme zø-etá. Tezømbe-etá ndǿgo, ndigu bètezøtéz, Mbumbukiam-te miavmiav be-akhayám neka be-ivø̀ve᷄m.
1 Jesus contou a seus discípulos uma parábola para mostrar-lhes que deviam orar sempre e nunca desanimar.
2 Yaya gezø-eta nqánek, “Vemiav nøme-te, manqa ovøyam megeat ezoqam mø̀ndøgoám. Ngenek Mbumbukiam-te møe mbaín neka ezoqam-qa yaq-te matavupáv.
2 Disse ele: “Havia numa cidade um juiz que não temia a Deus nem se importava com as pessoas.
3 Neka ta vemiav kopo-te ndøgo, ngæmam vø̄goam. Zivis mø̀ndømbo-naním. Ndugu ngenek manqa ovøyam ezoqam-té gunø-okhoám, manqat vømømbō-einin, av nqægo, ‘No ùni nømbetøké. Noge qaqa ezoqam, no ngiænoat-qa ndøgó.’
3 Uma viúva daquela cidade vinha a ele com frequência e dizia: ‘Faça-me justiça contra meu adversário’.
4 Geté ndego manqa ovøyam megeat ezoqam, khøuwa kopoav, gèmbøe-qasi꞉vám. Geté vaev-te, ndego ekeza manqat āv gene-eín nqǽgo, ‘Ság! No Mbumbukiam-te møe mbaín neka ezoqam-qa yaq-te matavupáv.
4 Por algum tempo, o juiz não lhe deu atenção, mas, por fim, disse a si mesmo: ‘Não temo a Deus e não me importo com as pessoas,
5 Geté no gènømbo-qasí꞉v, ngunuk ngæmam sekemba ngundu-okho, khøuwa ngunø-ngiæzoat. Ság! Sæmbótøké. Soqaín ndøgo, nqanek matev sa tøma, no kha vømønǿ-føløvøēm.’”
5 mas essa viúva está me irritando. Vou lhe fazer justiça, pois assim deixará de me importunar’”.
6 Yaq Evezøza nqanek emanqat gumuvotot, gezø-ein, “Ngenek manqa ovøyam megeat ezoqam, soqaqapé. Geté teqa manqat mozóyogem?
6 Então o Senhor disse: “Aprendam uma lição com o juiz injusto.
7 Yaq ge zô, ndozo-matavap, ndego ngunuk ngæmam gumbotøke, yaq Mbumbukiam, tegi ezoqam gevevesam, gezǿ-tøkeāk, neka ndigu manqa ovøyam-te, matev eqeieqei géndapemāk, ndigu te-te oskia ndi-akhayam, pavpave neka lovølova? Neka Mbumbukiam yakha ndømbóva, tezøtøke? Mbaín.
7 Acaso Deus não fará justiça a seus escolhidos que clamam a ele dia e noite? Continuará a adiar sua resposta?
8 No nqazǿ-manqate: Ndego ekeza ezoqam, nakhamas-té genøzǿ-tøké.
8 Eu afirmo que ele lhes fará justiça, e rápido! Mas, quando o Filho do Homem voltar, quantas pessoas com fé ele encontrará na terra?”.
9 Ezoqam-qa mokho-te, ndigu Yesu-qa manqat gi-ewagat, nøme ekeza kha, eqeieqei me꞉vewám. Yaq ndigu ezoqa nøme, gèsanqabám. Yaq Yesu ndigu yaya zø-etá, gezø-ein,
9 Em seguida, Jesus contou a seguinte parábola àqueles que confiavam em sua própria justiça e desprezavam os demais:
10 “Ezoqa menas mø̀ndøgoám. Nøme ndego, Felisi ezoqám. Neka nøme ndego, teks moni upøgim ezoqám. Yaq khøuwa nøme, ndigu ezoqa menas, Mbumbukiam-qá khoev-té ginø-apát. Guligulim-qa ndø-apát.
10 “Dois homens foram ao templo orar. Um deles era fariseu, e o outro, cobrador de impostos.
11 Yaq ndego Felisi ezoqam, sège-itán. Anøzí. Yaq āv gene-guligulím nqǽgo, ‘Ike kandambá, Mbumbukiam. Zapa ndǿgo, no āv tiuká, av ezoqa nøme soqøsoqa ndi꞉gu, ndi-aqonam neka ndi꞉khavozam neka mambe ndi꞉-okho. Neka no āv teoká, av ngenek teks moni upøgim ezoqam nge꞉go.
11 O fariseu, em pé, fazia esta oração: ‘Eu te agradeço, Deus, porque não sou como as demais pessoas: desonestas, pecadoras, adúlteras. E, com certeza, não sou como aquele cobrador de impostos.
12 No pula kopo-te, khøuwa menas, lou logemav matev nogoatún. Neka gigiap ate ndægo, qæ-upøgimatun, no nòqaqaɨ́n, qaqageap vømø̄-ten-ɨn, neka qatoat kopo qo vøtaqā-etoamɨn.’
12 Jejuo duas vezes por semana e dou o dízimo de tudo que ganho’.
13 Geté ndego teks moni upøgim ezoqam, qambaqapé segendo-itán. Yaq geguligulim, ndego kawa eqawateáv, yan-te. Zapa ndǿgo, ndego miví. Geté ndego ekeza savim ndøtøkubám, mutøkhop vø̄-itan, sasa ndø-ein, ‘Mbumbúkiam! No tanakh gènøgó. No manqa-zapa-us ezoqám.’”
13 “Mas o cobrador de impostos ficou a distância e não tinha coragem nem de levantar os olhos para o céu enquanto orava. Em vez disso, batia no peito e dizia: ‘Deus, tem misericórdia de mim, pois sou pecador’.
14 Yesu nqanek yaya etæ manqat qamømbøe-navøem, yaq āv gezømbe-eín nqǽgo, “No nqazǿ-manqate: Nginik ezoqa menas khoev-te giqavaz, ezoqam ngének ge-eqeieqei-év, Mbumbukiam-qa bøi-te, vaev-te geguligulim. Ambá ndego, Felisi ezoqam. Zapa ndǿgo, gekha ezoqām ndego, ekeza iz te-eqatat, teqa iz gévoatát. Neka gekha ezoqām ndego, ekeza iz tevoatat, teqa iz gó꞉-eqatát.”
14 Eu lhes digo que foi o cobrador de impostos, e não o fariseu, quem voltou para casa justificado diante de Deus. Pois aqueles que se exaltam serão humilhados, e aqueles que se humilham serão exaltados”.
15 Ezoqa nøme, Yesu-te, nakhei nqonqon ndo-itub. Ndigu mø̀ndøzøpoé, Yesu ambá zenda zømbø-awamɨ́n. Geté tegi paev ezoqam nqanek matev giqeivim, gèzømbe-khafén, ndigu ezoqam.
15 Certo dia, trouxeram crianças para que Jesus pusesse as mãos sobre elas. Ao ver isso, os discípulos repreenderam aqueles que as traziam.
16 Geté Yesu ndigu nakheis, sègezø-akhá. Yaq āv gene-eín nqǽgo, “Nakheis bègeáv, no-te. Zømbo-khakhàza᷄m. Zapa ndǿgo, Mbumbukiam-qa Megeat Matev, tiqa ndígu, av nakheis ngi꞉gu.
16 Jesus, porém, chamou as crianças para junto de si e disse aos discípulos: “Deixem que as crianças venham a mim. Não as impeçam, pois o reino de Deus pertence aos que são como elas.
17 No unimanqatín nqazø-manqate. Gekha ezoqām ndego, Mbumbukiam-qa Megeat Matev khatiwiav tøgoat, av nakhei nqonqon ngi꞉gu, ndego teqa Megeat Matev mokho-te gemǿ-onák.”
17 Eu lhes digo a verdade: quem não receber o reino de Deus como uma criança de modo algum entrará nele”.
18 Khøuwa nøme, megeat ezoqa nøme, Yesu āv gembøebeváp nqǽgo, “Nøméndim ezoqam mbomambaqape. No gekha matev nómatønumāt, khandi miavmiav vøténdāp?”
18 Certa vez, um homem de alta posição perguntou a Jesus: “Bom mestre, que devo fazer para herdar a vida eterna?”.
19 Yaq Yesu gembo-qavøiu, “Gekha zapâ, no mbomambaqape ndoqote-næna? Ezoqa mbaín, mbomambaqape. Mbumbukiam mba me꞉gó.
19 “Por que você me chama de bom?”, perguntou Jesus. “Apenas Deus é verdadeiramente bom.
20 Qo Mbumbukiam-qa guguna manqat mòqote-qatéq, av qæ-ein nqægo: Qo nøkenøkem matev ndøngì꞉wa᷄t. Neka ezoqa pakhapakha zøkhanèa᷄m. Neka ndø-aqòna᷄m. Neka meakha manqat ndømanqàte᷄. Qavē neka qavo, gèzøvizáp.”
20 Você conhece os mandamentos: ‘Não cometa adultério. Não mate. Não roube. Não dê falso testemunho. Honre seu pai e sua mãe’.”
21 Yaq ndego ezoqam gendo-qavøiu, “Nqanek guguna manqat ate ndægo, nqæmbôpáev, no khapelavøqase qategoam, atema ndakin.”
21 O homem respondeu: “Tenho obedecido a todos esses mandamentos desde a juventude”.
22 Yesu nqanek manqat ge-ewag, yaq gembo-qavøiu, “Qanimáv. Geté matev kopo nøme nqánek qoqógó. Gigiap ate nandaqambe꞉go, qówí. Yaq moni ndigu toqoqas, gigiap-av ezoqam qozǿ-etoám. Av toqotego ndægo, yaq qo gigiap qaniqanim, yan manqei-té qoqonǿ-møvøemét. Yaq vø̀ndoqáv. No qonøndó-páev.”
22 Quando Jesus ouviu sua resposta, disse: “Ainda há uma coisa que você não fez. Venda todos os seus bens e dê o dinheiro aos pobres. Então você terá um tesouro no céu. Depois, venha e siga-me”.
23 Geté ngenek ezoqam, nqanek manqat ge-ewag, ndego khanakhanakh mbaín. Avus-mba mbovoé. Zapa ndǿgo, ndego gigiap kopoáv qambogoam.
23 Ao ouvir essas palavras, o homem se entristeceu, pois era muito rico.
24 Yesu ngenek ezoqam ge-omet, avus-mba qambovoe, yaq āv gene-eín nqǽgo, “Gigiap kopoav ezoqam, ti-te ndigu unimé꞉-føgákh, Mbumbukiam-qa Megeat Matev mokho-te tu꞉-oz.
24 Ao ver a tristeza daquele homem, Jesus disse: “Como é difícil os ricos entrarem no reino de Deus!
25 Kemol ndugu, søvakha gigiap kandambaqapu, mil nqa-te one-qa tugoat, tu-te ndugu føgakh andé mbaín, av gigiap kopoav ezoqam-te føgakh ndægo, ndego Mbumbukiam-qa Megeat Matev mokho-te one-qa tegoat.”
25 Na verdade, é mais fácil um camelo passar pelo buraco de uma agulha que um rico entrar no reino de Deus”.
26 Yaq ezoqam ndigu, nqanek manqat giyogem, āv gini-bevøpém nqǽgo, “Av tægoat ndægo, yaq gekha ezoqām ndǿkhandī꞉v?”
26 Aqueles que o ouviram disseram: “Então quem pode ser salvo?”.
27 Yaq Yesu gezø-qavøiu, “Gekha matēv ndøgo, ezoqam-te kopømba mbain ndøgo, Mbumbukiam kopømbaqapé, segé-matanám.”
27 Jesus respondeu: “O que é impossível para as pessoas é possível para Deus”.
28 Yaq Pita Yesu gembo-ein, “Nqáe! Ni nikeza gigiap ate qægoam, zitá qati-wuøém, qo nqeitaqambe-paev.”
28 Pedro disse: “Deixamos nossos lares para segui-lo”.
29 Yaq Yesu gezø-qavøiu, “No unimanqatín nqazø-manqate. Gekha ezoqām ndego, khoev te-ivav o zas o namba-qaniap o evøndipakha o nakheis tezivaz, Mbumbukiam-qa Megeat Matev zapaya,
29 Jesus respondeu: “Eu lhes garanto que todos que deixaram casa, esposa, irmãos, pais ou filhos por causa do reino de Deus
30 ndego Mbumbukiam, ndakin yage-te nqanek, nøme mba mbøé-etoám, kopoav-qapé, yaq megemege-te ndo꞉go, ndego khandi miavmiav vømǿndāp.”
30 receberão neste mundo uma recompensa muitas vezes maior e, no mundo futuro, terão a vida eterna”.
31 Yesu ekeza paev ezoqam tuelv, tène-itúb, vømø̄-yakhapus-mokho-mba-ez, yaq gezø-ein, “Nqáe! Ni ndakin Zelusalem taon-té qazinø-qavigít. Yaq matev ate ndægo, Mbumbukiam-gi manqa vevezam ezoqam, Ezoqam-ge Yo-qa yaq-te gi꞉peaomem, gemǿ-fakhanám.
31 Jesus chamou os Doze à parte e disse: “Estamos subindo para Jerusalém, onde tudo que foi escrito pelos profetas a respeito do Filho do Homem se cumprirá.
32 Ndego manqei vini-ak-qá zenda-té ginǿveém, ndigu Mbumbukiam zøtezateav ndigu. Yaq ndigu otøotam mé꞉vewém neka vǿngenøinām neka køse vømbøé-pisibømēm teqa kha-te, sasa ndǿfeomēm, vǿlaēm.
32 Ele será entregue aos gentios, e zombarão dele, o insultarão e cuspirão nele.
33 Geté khøuwa timømbo-misika-ez ndøgo, ndego nqawa ndø̀khandí꞉v.”
33 Eles o açoitarão e o matarão, mas no terceiro dia ele ressuscitará”.
34 Yesu-gi paev ezoqam, nqanek manqat giyogem, ndigu manqa mokho-qase ndapeáv. Ti-te ndigu, teqa manqat mokho mbaín. Ndigu zøtezateáv, av nqægo, Yesu gekhā mé꞉manqatam.
34 Os discípulos, porém, não entenderam. O significado dessas palavras lhes estava oculto, e não sabiam do que ele falava.
35 Yesu Zeliko taon ge꞉khatoat, yaq bøi waev mbain ezoqam mø̀ndøgoám. Nakhoa keoqa-té geqotám. Ezoqa gigiap-qa zøvi꞉mát.
35 Quando Jesus se aproximava de Jericó, havia um mendigo cego sentado à beira do caminho.
36 Yaq ndego ezoqa bawan-qape gezø-ewag, manqa qazøfeazat, giløvuat, yaq gèbeváp, ge-ein, “Gekhā ndǿgo?”
36 Ao ouvir o barulho da multidão que passava, perguntou o que estava acontecendo.
37 Yaq ezoqa gimbo-einim, “Yesu ndømá, ndego Nazalet vemiav-ak.”
37 Disseram-lhe que Jesus de Nazaré estava passando por ali.
38 Ngenek bøi waev mbain ezoqam, nqanek manqat ge-ewag, yaq até gendego, sège-akhá, “Yésu. Déivid-ge Zeo. No tanakh gènøgó.”
38 Então começou a gritar: “Jesus, Filho de Davi, tenha misericórdia de mim!”.
39 Yaq ndigu ezoqam, Yesu-qa megemege-te go꞉-apat, gèguguím, gimbo-einim, “Qo manqat tía.”
39 Os que estavam mais à frente o repreendiam e ordenavam que se calasse. Mas ele gritava ainda mais alto: “Filho de Davi, tenha misericórdia de mim!”.
40 Yaq Yesu sège-itán, ezoqa vøzø̄-ein, “Nandev ezoqam, vø̀ndo-ituím, no-te.”
40 Então Jesus parou e ordenou que lhe trouxessem o homem. Quando ele se aproximou, Jesus lhe perguntou:
41 “Qo gekhā qápoev, no tøtaqa-matanam?”
41 “O que você quer que eu lhe faça?”. “Senhor, eu quero ver!”, respondeu o homem.
42 Yaq Yesu gembo-qavøiu, “Qanimáv. Mòqokewág. Qoqa unimanqatin nandav, tø̀khakheinøqavém.”
42 E Jesus disse: “Receba a visão! Sua fé o curou”.
43 Yaq nqova mbaín. Ngenek ezoqam gèkewág, Yesu vømbōpaev. Mbumbukiam-qa iz até go꞉-eqatát, gemat. Yaq até ndigú-a, ezoqa bawan-qape, nqanek matev giqeivim, Mbumbukiam-qa iz vø̄-eqanem.
43 No mesmo instante, o homem passou a enxergar, e seguia Jesus, louvando a Deus. E todos que presenciaram isso também louvavam a Deus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.