Lucas 17
Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs NTLH
1 Yaq Yesu ekeza paev ezoqam gezø-ein, “Matev vinivinimba ndø̀fakhanám, ndøgo ezoqa manqa-zapazapa-te tø-itubat. Geté ndego ezoqam, mø̀ndø-soqoév, ndego matev av nqægo tematønumat, ndøgo ezoqa nøme manqa-zapazapa-te tø-itub.
1 Jesus disse aos seus discípulos:
2 Ezoqa av nge꞉go, amba nandi-qape monqo-te timbo-møpøtøzemɨn, kewan-te sasa mø-oginamɨn, vømø̄-geonɨn, ndøgo ambá qanimáv. Geté soqain ndǿgo, ndego nginik ezoqa khasøkhasis manqa-zapa-te te-itub.
2 Seria melhor para essa pessoa que ela fosse jogada no mar com uma grande pedra de moinho amarrada no pescoço do que fazer com que um destes pequeninos peque.
3 Yaq nakémbá. Aiyá qagó.”
3 Tenham cuidado! Se o seu irmão pecar, repreenda-o; se ele se arrepender, perdoe.
4 Até ndøgó-a, ezoqa khøuwa kopo-te, matev soqøsoqa seven tematønumit qo-te, neka tanakh manqat seven vøqá-manqatēt, yaq qo teqa manqa-zapazapa, até sa betaqambo-navøemát.”
4 Se pecar contra você sete vezes num dia e cada vez vier e disser: “Me arrependo”, então perdoe.
5 Yaq Evezøza-gi u-anim gimbo-einim, “Niqa unimanqatin vø̀nifitám.”
5 Os apóstolos pediram ao Senhor: — Aumente a nossa fé.
6 Yaq Yesu gezø-qavøiu, “Unimanqatín. Até ndøgó-a, zoqa unimanqatin khapelavøqase mba tøgoat, kopømba ande av masted tae nanga-qasi ndi꞉gu, zo kopømbá, nqanek tae-qape sozombó-einím, ‘Vø̀khofóq. Yaq ndaola-té qoqomǿ-itán.’ Yaq tae nqanek, zoqa manqat o-mba zømbóndáp.”
6 E ele respondeu:
7 Yaq Yesu yaya zø-etá, gezø-ein, “Zo ezoqa nøme, sasae ezoqa teqagoat, ndego khae-te teqa-sasaetat o sip tezø-kewagat, yaq ndego sasae manqei-te gendo-qavanɨn, gê, qo moqombó-einin, av nqægo, ‘Mòqotøndo-óq. Gèqóm. No namba lou zílóg’?
7 Jesus disse:
8 Āv taoká. Geté qo ndego āv qoqombøe-einín nqǽgo, ‘Noqa lou vø̀khætá, vø̄khakheinam, voqó-yogīm. Yaq no lou loge neka ibøkha izam tønømbu-navøem, qo qakeza lou ndǿgo toqonǿlóg.’
8 Claro que não! Pelo contrário, você dirá: “Prepare o jantar para mim, ponha o avental e me sirva enquanto eu como e bebo. Depois você pode comer e beber.”
9 Yaq ndego sasae ezoqam, nqanek sasae qamømbøe-navøemɨn, yaq gê, qo ike manqat qombó-einin, ndego qoqa manqat o-mba geqambo-ndap? Āv taoká.”
9 Por acaso o empregado merece agradecimento porque obedeceu às suas ordens?
10 Yaq Yesu taqa yaq-te gezø-ein, “Zo até kopó. Zo matev ate ndægo tozotumu-gonem, av Mbumbukiam gezømbe-ein, yaq zo sa nqánek qazó-einím, ‘Ni khokho sasae ezoqam mbá. Ni satø ndǿgo teigoném, av Mbumbukiam manqat ginimbi-ein.’”
10 Assim deve ser com vocês. Depois de fazerem tudo o que foi mandado, digam: “Somos empregados que não valem nada porque fizemos somente o nosso dever.”
11 Yesu Zelusalem taon-te gemat, yaq æ tunumát, e Samalia manqei-a, e Gelili plovins.
11 Jesus continuava viajando para Jerusalém e passou entre as regiões da Samaria e da Galileia.
12 Yesu vemiav nøme-te ge-onat, yaq kha sisi-us ezoqam ndozáv. Tén ate gi꞉goam. Yaq ndigu qambaqapé segendowán.
12 Quando estava entrando num povoado, dez leprosos foram se encontrar com ele. Eles pararam de longe
13 Yaq ndigu kandambaqape segendo-akhaém, “Yésu. Káwa ezoqam. Ni tanakh gìnigú.”
13 e gritaram: — Jesus, Mestre, tenha pena de nós!
14 Yesu ndigu ezoqam gezømet, yaq āv gezømbe-eín nqǽgo, “Mbumbukiam-gí iziz ezoqam-té qazonǿzáv, bemø̄zømet.” Yaq ndigu ezoqam ten ate av-té gi꞉-apat, kha sisi sègezømbo-navøemtát.
14 Jesus os viu e disse: Quando iam pelo caminho, eles foram curados.
15 Yaq ndigu ezoqa kopo ge꞉-otev av nqægo, kha sisi mø̀ndønø-navøēm, ndego nangó genøveséz, Yesu-te. Mbumbukiam-qa iz, até go꞉-eqatát. Kandakandá møndæ-akhayám.
15 E, quando um deles, que era samaritano , viu que estava curado, voltou louvando a Deus em voz alta.
16 Yaq ndego Yesu-qa zenda tokhotapak-qa megemege-te, katuk ndømøkuí, ike manqat vømbō-ein. Ndego ezoqam, bawan vini-ák. Samalia ezoqám.
16 Ajoelhou-se aos pés de Jesus e lhe agradeceu.
17 Yesu ngenek ezoqam ge-omet, yaq āv gene-eín nqǽgo, “Ezoqa ate gi꞉goam tén, kha sisi-us gigoam, gi-eqeieqei-ez. Gemâ ndigu ezoqa nain nøme, kinǿqapi?
17 Jesus disse:
18 Gê, ezoqa nøme, ambá gēmatøvemem, av nqægo, ni bànivesēz, Mbumbukiam-qa iz bamū-eqanem? Gê, ezoqa sa ngénèk, manqei vini-ak?”
18 Por que somente este estrangeiro voltou para louvar a Deus?
19 Yaq Yesu ndego ezoqam gembo-ein, “Qoté-itān. Mòqoqáv. Qoqa unimanqatin nandav, tø̀khakheinøqavém.”
19 E Jesus disse a ele:
20 Khøuwa nøme, Felisi ezoqam Yesu gimbo-bevøpem, Mbumbukiam-qa Megeat Matev gekha khøuwā qanéfakhān, yaq ndego āv gezømbe-qavøiú nqǽgo, “Mbumbukiam-qa Megeat Matev tøfakhan, yaq kopømba mbaín, toqoqeiv, av gigiap o matev nøme ndoqote-qeivi.
20 Alguns fariseus perguntaram a Jesus quando ia chegar o Reino de Deus . Ele respondeu:
21 Ezoqa kopømba mbaín, ti-einim av nqægo, ‘Nqáe! Mbumbukiam-qa Megeat Matev nqánek,’ ó, ‘Ndǽ! Mbumbukiam-qa Megeat Matev ndǿgo.’ Zapa ndǿgo, Mbumbukiam-qa Megeat Matev, zo mokho-té qanu꞉gú.”
21 Ninguém vai dizer: “Vejam! Está aqui” ou “Está ali”. Porque o Reino de Deus está dentro de vocês.
22 Yaq Yesu ekeza paev ezoqam gezø-ein, “Khøuwa ndø̀mø-fakház. Yaq zo Ezoqam-gé Yo-gi khøuwa kopo zømete-qa zógoát. Geté zo zózømetamák.
22 Então ele disse aos discípulos:
23 Ezoqa zo āv gizømbé-manqatát nqǽgo, ‘Ndǽ! Keliso ndégo, yaq manqei,’ ó, ‘Nqáe! Keliso ngégo.’ Geté zo ndø̀za᷄v, neka ndigu zø̀pa᷄ev, tizav.
23 Alguns vão dizer a vocês: “Olhem aqui” ou “Olhem ali”; porém não saiam para procurá-lo.
24 Zapa ndǿgo, ta khøuwa-te ndøgo, Ezoqam-ge Yo tegeav, ndego nakhamas-té gendó-fakhán. Andé ndand mé꞉vøiyám, ndøgo yan-qape sa tumukhazet.
24 Porque, assim como o relâmpago brilha de uma ponta do céu até a outra, assim será no dia em que o Filho do Homem vier.
25 Geté bugukhokhof, ndego nqosøgeap kandambaqape bètøkho-ndáp neka ezoqa ndakin ngiyage, bēsanqawem.
25 Mas primeiro ele precisa sofrer e ser rejeitado pelo povo de hoje.
26 Ezoqam-ge Yo nango tegeav, matev āv tønégoát, av Noa-qa khøuwa qægoam.
26 Como foi no tempo de Noé, assim também será nos dias de antes da vinda do Filho do Homem.
27 Ta khøuwa-te ndøgo, ezoqa lou loge zøgoupám, ibøkha izam vøzø̄-goupam, neka sakhei vø̄zøkɨmam-a, vø̄-etoumam. Yaq matev até gemát, atema Noa khagua-qape-te vø̄u-on, khøuwat-qape vøndōwav, ezoqa ewaqape vø̄ngiæzo.
27 Todos comiam e bebiam, e os homens e as mulheres casavam, até o dia em que Noé entrou na barca. Depois veio o dilúvio e matou todos.
28 Yaq até Lot-qá khøuwa-té-a, matev até kopó, āv tønegoám. Ezoqa lou loge zøgoupám, ibøkha izam vø̄zø-goupam, gigiap vø̄wiam, neka avøe gigiap vø̄-ogeakham, neka khoev vø̄puanemam.
28 A mesma coisa aconteceu no tempo de Ló. Todos comiam e bebiam, compravam e vendiam, plantavam e construíam.
29 Geté ta khøuwa-te ndøgo, Lot Sodom taon ge꞉-ivav, gewav, gøinam neka nandi wagøvap-us ndø-o꞉áz. Andé qæ me me꞉lanqá, ezoqa ewaqape vø̄ngiæzo.
29 No dia em que Ló saiu de Sodoma, choveu do céu fogo e enxofre e matou todos.
30 Yaq matev kopo, āv tønéfakhán, Ezoqam-ge Yo tendoveao, tendoqavan.
30 Assim será o dia em que o Filho do Homem aparecer.
31 Ta khøuwa-te ndøgo, gekha ezoqām ndego, khoev ova to꞉yat, ndego khoev mokho-te bè-o᷄n, gigiap vømøndó-upā. Neka gekha ezoqām ndego, khae-te tesasaetet, ndego khoev-te nango bevèse᷄z.
31 Aí quem estiver em cima da sua casa, no terraço, desça, e fuja logo, e não perca tempo entrando na casa para pegar as suas coisas. E quem estiver no campo não volte para casa.
32 Lot-gu zas gèmbo-mataváp, ndugu andē gekha matev me mbø̄efakhan.
32 Lembrem da mulher de Ló.
33 Gekha ezoqām ndego, ekeza yage geawat-qa tegoat, ndego ndæ̀khambuá. Geté gekha ezoqām ndego, ekeza yage te꞉khambua, ndego ndø̀møqeív.
33 A pessoa que procura os seus próprios interesses nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo terá a vida verdadeira.
34 No nqazǿ-manqate: Ta lova ndøgo, ezoqa menas venanqei nonqo kopo-te tisømbiit, yaq Mbumbukiam kopo ndø̀ndáf. Geté nøme, segé-iváv.
34 Naquela noite duas pessoas estarão dormindo numa mesma cama. Eu afirmo a vocês que uma será levada, e a outra, deixada.
35 Neka sakhei menas, flawa timivisumit, nømu ndugu, Mbumbukiam ndø̀ndáf. Geté nømu ndugu, segé-iváv.”
35 Duas mulheres estarão moendo trigo juntas: uma será levada, e a outra, deixada.
36 — ausente —
36 [Naquele dia, dois homens estarão trabalhando na fazenda: um será levado, e o outro, deixado.]
37 Yesu-gi paev ezoqam, nqanek manqat giyogem, yaq āv gimbøe-bevøpém nqǽgo, “Evézøza. Nqanek matev, gekha manqei-té qamǿfakhān?”
37 Então os discípulos perguntaram: — Senhor, onde vai ser isso? Ele respondeu:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.