Lucas 14

Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Sabat khøuwa nøme, Yesu lou Felisi iz akhae ezoqam-qá khoev-té gemølóg. Yaq ndigu bøi mba mbotakém, ande gekha matev me ndǿmatanām.
1 Num sábado, Jesus entrou na casa de certo líder fariseu para tomar uma refeição. E as pessoas que estavam ali olhavam para Jesus com muita atenção.
2 Yaq nqáe! Ezoqa tendowáv ndǿgo, Yesu-qa megemege-te vō꞉-itan. Ndego bov neka pingim gèmbo-boqotám.
2 Um homem, com as pernas e os braços inchados, chegou perto dele.
3 Yaq Yesu ndigu Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam neka Felisi ezoqam, āv gezømbe-beváp nqǽgo, “Gê, kopømbâ, Sabat khøuwa-te ezoqa toqo-khakheinøvem, ó, khafeâp?”
3 E Jesus perguntou aos mestres da Lei e aos fariseus:
4 Geté ndigu yaq qavøiwateáv. Yaq Yesu ngenek ezoqam, zenda mbøevé, vø̄khakheinøvem, sasa ndøkhofotav.
4 Mas eles não responderam nada. Então Jesus pegou o homem, curou-o e o mandou embora.
5 Yaq Yesu gezø-ein, “Zonømbé-einīm. Zo nqazo-qonøve, ezoqa kopo, Sabat khøuwa-te, yo o kao ibøkha ozu-te tumbøe-van, yaq gê, ndego sa ndǿ-ivav? Āv taoká. Geté nakhamas-té genǿliváv. Até ndøgó-a, Sabat khøuwa-te tøgoat.”
5 Aí disse:
6 Yesu nqanek manqat ge-ein, yaq ndigu kopømba mbaín, manqat vømbøé-qavøinām.
6 E eles não puderam responder.
7 Yesu nqanek lou loge-te gegoam, yaq ezoqa tezømét ndǿgo, ndigu ezoqa kandakanda-qá qonam nonqo-té gimøqonám. Yaq Yesu yaya zø-etá, taqa yaq-te, gezø-ein,
7 Certa vez Jesus estava reparando como os convidados escolhiam os melhores lugares à mesa. Então fez esta comparação:
8 “Qo ezoqa sakhei etoam lou loge-te tekhatoq, yaq ezoqa kandakanda-qa qonam nonqo-te ndòqo᷄m. Soqaín ndøgo, ezoqa iz-akhae-qape tendowav,
8 — Quando alguém convidá-lo para uma festa de casamento, não sente no melhor lugar. Porque pode ser que alguém mais importante tenha sido convidado.
9 yaq ndego ezoqam, ma qo ge꞉khatoq, teqa-ein, ‘Qoqa qonam nonqo, ngēnek qombō-etoām,’ yaq qo mivi voqóndāp, khokho ezoqam-qa qonam nonqo-te sasa qomǿqōm.
9 Então quem convidou você e o outro poderá dizer a você: “Dê esse lugar para este aqui.” Aí você ficará envergonhado e terá de sentar-se no último lugar.
10 Geté ezoqa lou loge-te tekhatoq, yaq khokho ezoqam-qá qonam nonqo-té qamøqóm. Yaq ndego ezoqam, qo ma ge꞉khatoq, tendówáv ndǿgo, qo vøqá-eīn, ‘Nǿfu. Nqánek qoqonǿ-qóm, ezoqa kandakanda-qa qonam nonqo-te.’ Yaq av nqægo, qoqa iz gó꞉-eqatát, ezoqa ewaqape-qa bøi-te, ndigu qo namba lou-qase-te tiqonavat.”
10 Pelo contrário, quando você for convidado, sente-se no último lugar. Assim quem o convidou vai dizer a você: “Meu amigo, venha sentar-se aqui num lugar melhor.” E isso será uma grande honra para você diante de todos os convidados.
11 Yaq Yesu manqat nøme gezø-ein, “Unimanqatín. Gekha ezoqām ndego, ekeza iz te-eqatat, teqa iz gévoatát. Neka gekha ezoqām ndego, ekeza iz tevoatat, teqa iz gó꞉-eqatát.”
11 Porque quem se engrandece será humilhado, mas quem se humilha será engrandecido.
12 Yaq Yesu ndego ezoqam, ma lou loge-te ge꞉khato, āv gembøe-eín nqǽgo, “Qo lou loge kandambaqape toqo-khakheinam, khøuwa muin o khagus, qo ambá av nqǣgo, qogi qafuap o namba-qaniap o qakeza ezoqa nøme o gigiap eve ezoqam, ndigu khoev avønin ndiqapuate, ti-mba ndígu toqókhatōb. Av toqotegoat ndægo, yaq ndigu qo até tiqá lou loge-té-a, segé-khatoqabém. Yaq qoqa yaq-fia sa ndǿgo tøqágoát. Yaq-fia nøme mbaín.
12 Depois Jesus disse ao homem que o havia convidado:
13 Geté lou loge toqo-khakheinam, yaq gigiap-av ezoqam neka bov o pingim soqøsoqa ezoqam neka kagi ezoqam neka bøi waev mbain ezoqam qókhatób.
13 Mas, quando você der uma festa, convide os pobres, os aleijados, os coxos e os cegos
14 Av toqotegoat ndægo, qo kopømbá, khanakhanákh. Zapa ndǿgo, ndigu kopømba mbaín vøqambé-qavøinām. Geté yaq-fia ndǿgo toqomǿndáp, ezoqa eqeieqei løvøte-te tindusuz.”
14 e você será abençoado. Pois eles não poderão pagar o que você fez, mas Deus lhe pagará no dia em que as pessoas que fazem o bem ressuscitarem.
15 Ezoqa nøme, ndego lou namba gi꞉logat, nqanek manqat ge-ewag, yaq ndego Yesu āv gembøe-eín nqǽgo, “Ezoqa khanakhanakh mbá giabitigú, ndigu Mbumbukiam-qa Megeat Matev mokho-te, lou loge kandambaqape-te ndøgo, lou timølog.”
15 Um dos que estavam à mesa ouviu isso e disse para Jesus: — Felizes os que irão sentar-se à mesa no
16 Geté yaq Yesu gembo-qavøiu, “Unimanqatín. Geté qoté-ewāg, nqanek emanqat:
16 Então Jesus lhe disse:
17 Yaq lou loge khøuwa qamø-khantaz, ndego tege sasae ezoqam ndøkhofotáv, ti-te ndigu, vømøzø̄-ein, ‘Mòzotøndozáv. Lou mø̀ndømu-khakheinám.’
17 Quando chegou a hora, mandou o seu empregado dizer aos convidados: “Venham, que tudo já está pronto!”
18 Geté ndigu ezoqa ewaqape, tanakh manqat mbo-einím. Kopømba mbaín vøndézāv. Nøme ndego gendo-ein, ‘No manqei nowí. Yaq bàmønáv, bamø̄qeiv. Tanakhambá. Kopømba mbaín, vøtøndénāv.’
18 — Mas eles, um por um, começaram a dar desculpas. O primeiro disse ao empregado: “Comprei um sítio e tenho de dar uma olhada nele. Peço que me desculpe.”
19 Ezoqa nøme ndego gendo-ein, ‘No kao nowí. Ate gi꞉goam tén. Avøe manqei khayam nonqó. Yaq ndakin nømé-khamasím. Tanakhambá. Kopømba mbaín, vøtøndénāv.’
19 — Outro disse: “Comprei cinco juntas de bois e preciso ver se trabalham bem. Peço que me desculpe.”
20 Ezoqa nøme gendo-ein, ‘No sævam no-okɨ́. Yaq kopømba mbaín, vøtøndénāv.’
20 — E outro disse: “Acabei de casar e por isso não posso ir.”
21 Yaq ndego sasae ezoqam gèndoveséz, ekeza kawa ezoqam, manqat vømømbō-ein. Ngenek nqanek manqat ge-ewag, yaq qaqa ndøgó, ekeza sasae ezoqam vømbō-ein, ‘Ság. Nakhoa kandakanda neka khasøkhasis-té soqóqáv, taon-te ndøgo. Nakhamas-té. Yaq gigiap-av ezoqam neka bov o pingim soqøsoqa ezoqam neka bøi waev mbain ezoqam neka kagi ezoqam qotøndó-khatób, voqotøndó-itūb.’
21 — O empregado voltou e contou tudo ao patrão. Ele ficou com muita raiva e disse: “Vá depressa pelas ruas e pelos becos da cidade e traga os pobres, os aleijados, os cegos e os coxos.”
22 Yaq ndego sasae ezoqam matev gumugu, av kawa ezoqam gembøe-ein, nango vøndōqavan, yaq āv gembøe-eín nqǽgo, ‘Káwa ezoqam. No ezoqa mø̀tøndo-khatób, av manqat qoqonømbe-ein ndægo. Geté qonam nonqo nøme, ndøløvûzáp.’
22 — Mais tarde o empregado disse: “Patrão, já fiz o que o senhor mandou, mas ainda está sobrando lugar.”
23 Yaq kawa ezoqam gembo-qavøiu, ‘Taon bavokhó qonǿqáv, ta nakhoa vinivinimba-te ndo꞉go. Yaq ezoqa qomøzǿ-pouwá. Bètøndozáv. Noqa khoev-te, ùni betetøváb.
23 — Aí o patrão respondeu: “Então vá pelas estradas e pelos caminhos e obrigue os que você encontrar ali a virem, a fim de que a minha casa fique cheia.
24 No nqazǿ-manqate: Ndigu ezoqam, no bugukhokhof qazø-akha, qazømbo-qasi, ndigu ezoqa kopo, noqa lou loge kandambaqape-te, gemǿ-onák.’”
24 Pois eu afirmo a vocês que nenhum dos que foram convidados provará o meu jantar!”
25 Khøuwa nøme, ezoqa bawan-qape kandambá, Yesu namba nakhoa-te gi-apat. Yaq ndego tènøqambún ndǿgo, ndigu gimbopavam, vøzø̄-ein,
25 Certa vez uma grande multidão estava acompanhando Jesus. Ele virou-se para eles e disse:
26 “Gekha ezoqām ndego, no-te tendowav, gete ndego ekeza eve neka evo neka zas neka nakheis neka namba-qaniap sanqabeav tøgoat neka atē ekeza yagé-a, sanqaweav vǿgoāt, ndego kopømba mbaín, noge paev ezoqam tegoat.
26 — Quem quiser me acompanhar não pode ser meu seguidor se não me amar mais do que ama o seu pai, a sua mãe, a sua esposa, os seus filhos, os seus irmãos, as suas irmãs e até a si mesmo.
27 Neka gekha ezoqām ndego, ekeza tae mutui eqawateav tøgoat, no vønøndó-paēv, ndego kopømba mbaín, noge paev ezoqam tegoat.
27 Não pode ser meu seguidor quem não estiver pronto para morrer como eu vou morrer e me acompanhar.
28 Gèmbo-mataváp. Zo ezoqa kopo, khoev eqawat-qape weve-qa tegoat, ndego bugukhokhof bètøkho-matøvém, av nqægo, taqa fia gekhâm, até vømúkhōu.
28 Se um de vocês quer construir uma torre , primeiro senta e calcula quanto vai custar, para ver se o dinheiro dá.
29 Soqaín ndøgo, ndego sement mba tezav o uk mba te-asaz, yaq ndego kopømba mbain tøgoat, khoev sasae ate ndægo temøkhou, zapa ndø̄go, moni mbaīn. Av tægoat ndægo, yaq ezoqa ewaqape, khoev timbo-qeivimat, gévøngi꞉namát,
29 Se não fizer isso, ele consegue colocar os alicerces, mas não pode terminar a construção. Aí todos os que virem o que aconteceu vão caçoar dele, dizendo:
30 sasa ndǿ-einimāt, av nqægo, ‘Ngenek ezoqam khoev sasae amba me꞉ngáz. Geté kopømba mbaín, vǿekhōu.’
30 “Este homem começou a construir, mas não pôde terminar!”
31 Neka nøme nqánek: Kawa ezoqam tegoat, yaq ndego tegi nakhag ezoqam ten taosen namba, nakhag gone-qa tegoat, kawa ezoqa nøme namba, ndego nakhag ezoqam tuenti taosen ndimbugu, yaq ndego bètøkhæqóm, vǿmatøvēm, av nqægo, teqa khagua pemé-eqā, penømakhaya.
31 — Se um rei que tem dez mil soldados vai partir para combater outro que vem contra ele com vinte mil, ele senta primeiro e vê se está bastante forte para enfrentar o outro.
32 Geté teqeiv av nqægo, kopømba mbaīn, yaq ndego u-anim bekhofotáz, kawa ezoqa nøme-te, ndego ate av-té qambaqape te꞉goat. Yaq ndigu sambi manqat manqate-qa bemømbo-viømém.”
32 Se não fizer isso, acabará precisando mandar mensageiros ao outro rei, enquanto este ainda estiver longe, para combinar condições de paz. Jesus terminou, dizendo:
33 Yesu nqanek yaya etæ manqat qamømbøe-navøem, yaq āv gezømbe-eín nqǽgo, “Zó-a, kopó. Gekha ezoqām ndego, ekeza gigiap ate ndægo, zita wuøeav tegoat, ndego kopømba mbaín, noge paev ezoqam tegoat.”
33 — Assim nenhum de vocês pode ser meu discípulo se não deixar tudo o que tem.
34 Yaq Yesu manqat nøme gezø-ein, “Ngalam gigiap qanimáv. Geté mokhov tømømbo-navøem, yaq nqawa áv kiní-ngalam-mokho-mba-ēz?
34 — O sal é uma coisa útil; mas, se perde o gosto, deixa de ser sal.
35 Ngalam av ngi꞉gu, mokho mbaín. Até ndøgó-a, manqei namba toqote-qambua, avøe ewa etoam nonqo, kopømba mbaín. Soqó-ogizó.
35 É jogado fora, pois não serve mais nem para a terra nem para o monte de esterco. Se vocês têm ouvidos para ouvirem, então ouçam.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.