Lucas 12
Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs NTLH
1 Ndakin ezoqa kopoav-qapé gindupindam, Yesu-te. Taosen mø̀ndømø-løvú. Izuizum sège-tokhonømbemám. Geté Yesu bugukhokhof ekeza paev ezoqam, āv gezømbe-eín nqǽgo, “Gò꞉feazoát. Felisi ezoqam ndigu, khavozam ezoqám. Tiqa matev, bugug eqeieqei ndøkeogé. Geté soqaín. Neka tiqa khavozam matev, andé flawa poponøvem nonqo me me꞉panqavøemɨ́n, ezoqa nøme-te.
1 Milhares de pessoas se ajuntaram, de tal maneira que umas pisavam as outras. Então Jesus disse primeiro aos discípulos:
2 Geté gekha matēv ndøgo, ndøgutøve, bavokhó qandó-fakhanám. Neka gekha manqāt ndøgo, ndøkhonøwe, ndø̀ndo-veveám.
2 Tudo o que está coberto vai ser descoberto, e o que está escondido será conhecido.
3 Manqat ndøgo, zo lovølova ndozo-manqate, yaq tøndo-paveat, ezoqa ewaqape sugumú-ewagét. Neka manqat ndøgo, zo khoev mokho-te, ezoqa nøme-qa gea-te sa ndozoto-potozu, bavokhó sugumú-vøndavét.”
3 Assim tudo o que vocês disserem na escuridão será ouvido na luz do dia. E tudo o que disserem em segredo, dentro de um quarto fechado, será anunciado abertamente.
4 Yaq Yesu manqat nøme gezø-ein, “Nǿfuap! No nqazǿ-manqate: Zo ndigu møe zø̀go᷄, ndigu ezoqa pakhapakha sa ndikhanæ. Zapa ndǿgo, ndigu kha mba zǿngiú. Geté taqa zita-te, ndigu matev nøme kopømba mbaín tizøgo.
4 Jesus continuou:
5 Geté no ndakin nøtézømás av nqægo, zo møe gekha ezoqām zombógoāt. Zo møe ndégo tozombó-goát, Mbumbukiam. Ndego bazaføgakh ambá ta-mba nqānek, qambøegō, ezoqa tezitag. Geté taqa zita-te, ndego kopømbaqapé, ezoqa gøinam-té gemǿ-nqagivém. Unimanqatín. Møe te-mbá tømbogó ndego.
5 Vou mostrar a vocês de quem devem ter medo: tenham medo de Deus, que, depois de matar o corpo, tem poder para jogar a pessoa no inferno. Sim, repito: tenham medo de Deus.
6 Zo mø̀zøte-zøtéz. Pipisi nakheis-qa fia khapekhapémbá. Moni mokho-qasis menas, faev soqotéwí. Pipisi, fia khasøkhasis ambá ginigú. Geté Mbumbukiam ndezø-keôgé, ndigu. Ndego pipisiam kopo, manqa mate gembøé-navøemák.
6 — Por acaso não é verdade que cinco passarinhos são vendidos por algumas moedinhas? No entanto Deus não esquece nenhum deles.
7 Geté gèmbo-mataváp. Zo-te até zogí izúm-a, zoqa kawa-te ate nandigu, Mbumbukiam mø̀ndø-gevebám. Yaq nakémbá. Zo møe ndø̀go᷄. Zo Mbumbukiam-qa bøi-te, pipisi kopoav-qape ùni zøte-løvubám.”
7 Até os fios dos cabelos de vocês estão todos contados. Não tenham medo, pois vocês valem mais do que muitos passarinhos!
8 Yaq Yesu manqat nøme ge꞉zømas, gezø-ein, “No nqazǿ-manqate: Gekha ezoqām ndego, ezoqam-qa bøi-te te-unimanqatintat, av nqægo, ‘No Yesu-gē ezoqām,’ teqa yaq-te, até Ezoqam-gé Yó-a, Mbumbukiam-gi enzol ezoqam-qa bugug-te, āv gené-unimanqatín nqǽgo, ‘Ngenek nogē ezoqām.’
8 Jesus disse ainda:
9 Geté gekha ezoqām ndego, ezoqam-qa bøi-te noqa yaq-te to꞉nawam, teqa yaq-te, até nó-a, ndæ̀tonawám, Mbumbukiam-gi enzol ezoqam-qa bugug-te.
9 Mas aquele que disser publicamente que não é meu, o Filho do Homem também dirá diante dos anjos de Deus que essa pessoa não é dele.
10 Gekha ezoqām ndego, Ezoqam-ge Yo-qa yaq-te, manqa soqøsoqa ndemanqate, ta manqa-zapa ndøgo, Mbumbukiam kopømbá, segembøé-navøém. Geté ezoqa Nqova Mbomambaqape-qa iz tengiu, Mbumbukiam teqa manqa-zapa gembøé-navøemák.
10 — Quem falar contra o Filho do Homem será perdoado, porém quem
11 Zo ezoqa Zu ezoqam-qa guliguli khoev-te o megetapak-qa megemege-te o gekha kawakawa-za-qa megemege-te ti-itub, yaq zo ndøfofògea᷄p av nqægo, ande gekha manqat me zozømbé-qavøiū o gekha manqat zó-einīm.
11 — Quando levarem vocês para serem julgados nas
12 Zapa ndǿgo, ta khøuwa-te ndøgo, Nqova Mbomambaqape zǿ-ovøyám, zo ande gekha manqat me zøté-einīm.”
12 Pois naquela hora o Espírito Santo lhes ensinará o que devem dizer.
13 Yesu ezoqa bawan-qape manqat gezø-manqatat, yaq livin-te ndøugu, ezoqa kopo āv gembøe-eín nqǽgo, “Nøméndim ezoqam, noge ata gèmbo-eín, tat-qa gigiap, yà bani-etøomém, ndøgo gini-ivav, genanim.”
13 Um homem que estava no meio da multidão disse a Jesus: — Mestre, mande o meu irmão repartir comigo a herança que o nosso pai nos deixou.
14 Geté Yesu gembo-qavøiu, “Gê, no gekha ezoqām ndǿve, qo neka qazøpikia tæzø-ein, av nqægo, ‘Zøve-qa gigiap āv qazøtē-etøomēm nqǣgo’?”
14 Jesus disse:
15 Yaq Yesu ezoqa ewaqape, āv gezømbe-eín nqǽgo, “Aiyá qagó neka zøkeza kha, gèmbo-keogé. Zo gigiap me꞉qovètu᷄. Ezoqam-qa yage, ambá av nqǣgo, gigiap kopoav-qape-tē qanotawē.”
15 E continuou, dizendo a todos:
16 Yaq Yesu yaya zø-etá, gezø-ein, “Ezoqa kopo mø̀ndøgoám. Gigiap kopoav ezoqám. Ndego khae vømbōgoam. Yaq viav nøme-te, ndego avøe gigiap kopoav-qapé qambo-fakhan.
16 Então Jesus contou a seguinte parábola :
17 Yaq ndego ezoqam gematøvem, ‘Áv khatégō? Noqa khoev ate nqæpuate løvøzupøteáv, avøe gigiap vøté-nqeitām.’
17 Então ele começou a pensar: “Eu não tenho lugar para guardar toda esta colheita. O que é que vou fazer?
18 Yaq ndego āv gene-eín nqǽgo, ‘No nqánek qǽgó. Lou nqeitam khoev awenege nó-evøzám. Yaq kandakanda ndakinak nópuán. Yaq lou tøtú꞉-nqeitám ndǿgo, noqa gigiap nøme namba.
18 Ah! Já sei! — disse para si mesmo. — Vou derrubar os meus depósitos de cereais e construir outros maiores ainda. Neles guardarei todas as minhas colheitas junto com tudo o que tenho.
19 Yaq taqa zita-te, no nøkeza mokho-mba āv qaté-eín nqǽgo, “No ndakin gigiap kopømbá. Viav kopoáv, no gigiap-qa nófofogeapák. No ndakin pusa mba nótavát, lou vǿelogāt neka ibøkha vǿe-izumāt. Yaq no khanakhanakh mbá qatéyagát.” ’
19 Então direi a mim mesmo: ‘Homem feliz! Você tem tudo de bom que precisa para muitos anos. Agora descanse, coma, beba e alegre-se.’ ”
20 Geté Mbumbukiam gembo-ein, ‘Qo matavupav ezoqam, qo nqægo lova qónaqaním. Yaq gê, qoqa gigiap ate nandaqambe꞉go, gekha ezoqām ndǿ-upøgīm, ndoqo-khatiwi? Qó mbá!’”
20 Mas Deus lhe disse: “Seu tolo! Esta noite você vai morrer; aí quem ficará com tudo o que você guardou?”
21 Yesu nqanek yaya guzumbu-eta, yaq nøme āv gezømbe-eín nqǽgo, “Ndigu matev āv tøzømbé-fakhán, ndigu gigiap sa timøndatet, ekezan nonqo, getē Mbumbukiam-qa bøi-te, gigiap ande mbain me ndi꞉gu.”
21 Jesus concluiu:
22 Yaq Yesu ekeza paev ezoqam gezø-ein, “Yaq nakémbá, no nqazǿ-manqate: Zo yage-qa yaq-te ndøfofògea᷄p, av nqægo, gekha lou zólogāt. Neka kha-qa yaq-te ndøfofògea᷄p, av nqægo, gekha ndabua zó-uzumāt.
22 Então Jesus disse aos seus discípulos:
23 Yage-qa mokho, taoká ndøgo, lou mba toqologat. Neka kha-qa mokho, taoká ndøgo, ndabua mba toqo-uzumat.
23 Pois a vida é mais importante do que a comida, e o corpo é mais importante do que as roupas.
24 Pipisi zøtézømēt! Ndigu avøe gigiap ogekhæmáv, neka gendó-peanemák. Neka ndigu lou nqeitam nonqo khoev mbaín. Geté Mbumbukiam ndøzøkefé. Gèmbo-mataváp. Zo teqa bøi-te, pipisi ùni zøte-løvubám.
24 Vejam os corvos: não semeiam, não colhem, não têm despensas nem depósitos, mas Deus dá de comer a eles. Será que vocês não valem muito mais do que os pássaros?
25 Ge zô ndozo-matavap, ezoqa kopo zo mokho-te tefofogeapat, ndego yage elavøqase ndømbó-seketet? Mbaín!
25 Qual de vocês pode encompridar a sua vida, por mais que se preocupe com isso?
26 Até nqanek matev-qasé-a, zo kopømba mbaín, tozo-matønømem. Av tægoat ndægo, yaq zo gekha zapâ, matev nøme-qa yaq-te ndozo-fofogeap?
26 Portanto, se vocês não podem conseguir uma coisa assim tão pequena, por que se preocupam com as outras?
27 Neka flawas zøtézømēt, ndi-umizan. Ndigu sasae gonemáv neka ndabua potofumáv. Geté no nqazǿ-manqate: Até Solomón-a, ndego kawa ezoqam kandambaqape, gigiap mbomømboma kopoav-qape qambogoam, teqa ndabua bugug keoge mbaín, av flawas ndi꞉gu, tiqa bugug ndækeoge.
27 Vejam como crescem as flores do campo: elas não trabalham, nem fazem roupas para si mesmas. Mas eu afirmo a vocês que nem mesmo Salomão, sendo tão rico, usava roupas tão bonitas como uma dessas flores.
28 Nginik flawas, ndakin gagayag-te ndi-umianet, nakhamas-te ambá giní-pakhaéz, yaq gøinam-té ginǿ-nqagivemém. Geté Mbumbukiam ndabua bugug keoge eqeieqei zø-etoám. Mbumbukiam flawas ndabua eqeieqei ndezø-etoam, ndego zo nøme mba zømbó-uzám. Zoqa unimanqatin khapémbá, Mbumbukiam-te.
28 É Deus quem veste a erva do campo, que hoje está aqui e amanhã desaparece, queimada no forno. Então é claro que ele vestirá também vocês, que têm uma fé tão pequena!
29 Zo lou-qa yaq-te neka izam-qa yaq-te, matavap khapé bezømbe-khouwèva᷄t neka mbofofògea᷄p.
29 Portanto, não fiquem aflitos, procurando sempre o que comer ou o que beber.
30 Gigiap av nqægo upøgim-qa yaq-te, miavmiav bavokho-ak mba ndømataváp, ndigu Mbumbukiam zøtezateav ndigu, nqanek manqei-qape-te. Geté zoge Zøve, ndego mø̀ndæ-otév, gigiap av nqægo, zo bèzøgó.
30 Pois os pagãos deste mundo é que estão sempre procurando todas essas coisas. O Pai de vocês sabe que vocês precisam de tudo isso.
31 Zo bugukhokhof Mbumbukiam-qá Megeat Matev mba zombóvawát. Yaq ndego zo nqanek gigiap nøme, ndø̀zø-etoám.”
31 Portanto, ponham em primeiro lugar na sua vida o
32 Yaq Yesu manqat nøme ge꞉zømas, gezø-ein, “Zo møe ndø̀go᷄, zo ande sip nakhei misika mba ndøzøte꞉go. Zapa ndǿgo, zoge Zøve-qa poev nqánek: Ndego teqa Megeat Matev zo zǿ-etoám.
32 Jesus continuou:
33 Gigiap nandøzøgo, gèwí. Yaq moni ndigu, tozoqasem, gigiap-av ezoqam zozǿ-etoám. Av tøzøte-gonem ndægo, yaq zogi moni, yan manqei-té qazonǿ-møvøbumít. Ta manqei-te ndøgo, moni nqeisam nonqo ndigu, gékeqanimák. Neka moni ndigu, génasinimák. Neka aqona ezoqam, kopømba mbaín, tizømetam, neka khotet kopømba mbaín, tilouzim.
33 Vendam tudo o que vocês têm e deem o dinheiro aos pobres. Arranjem bolsas que não se estragam e guardem as suas riquezas no céu, onde elas nunca se acabarão; porque lá os ladrões não podem roubá-las, e as traças não podem destruí-las.
34 Matev āv tøzøté-goném. Zapa ndǿgo, ma zoqa gigiap qaniqanim ndægo, até zoqá mataváp-a, sa ndǿgo tǿgoát.”
34 Pois onde estiverem as suas riquezas, aí estará o coração de vocês.
35 Yaq Yesu manqat nøme ge꞉zømas, gezø-ein, “Zo é-mozoto-khakheinám. Neka zoqa lampa até betøkháev.
35 E Jesus disse ainda:
36 Zo andé nginik sasae ezoqam me me꞉gó. Khakheitáp. Ndigu ekeza kawa-qa tiokewaget, ndego sakhei etoam matev-te gewav, yaq khøuwa nøme nqawa tendoqavan, mboqog-te vǿkhaneām, yaq ndigu mboqog nakhamas-té ginømbó-mboqozønám.
36 Sejam como os empregados que esperam pelo patrão, que vai voltar da festa de casamento. Logo que ele bate na porta, os empregados vão abrir.
37 Yaq ndigu sasae ezoqam khanakhanakh mbá ginígoát, kawa ezoqam tendoqavan, ndigu vǿzømēt, timbøe-tiawet. No unimanqatín nqazø-manqate. Ndego kawa ezoqam, tegi sasae ezoqam av te꞉zømet ndægo, yaq ndego sasae nonqo ndabua ndǿ-úz, lou loge-te qonam manqat vøzǿ-eīn-a, lou vøzǿ-qoqōng.
37 Felizes aqueles empregados que o patrão encontra acordados e preparados! Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o próprio patrão se preparará para servi-los, mandará que se sentem à mesa e ele mesmo os servirá.
38 Sasae ezoqam av ngi꞉gu, khanakhanakh mbá ginígoát, até ndøgó-a, tigi kawa ezoqam lova u-mba o nqoev-te tendoqavan, yaq ndigu tezømet, av nqægo, ndigu mø̀ndo꞉-khakheinām.
38 Eles serão felizes se o patrão os encontrar alertas, mesmo que chegue à meia-noite ou até mais tarde.
39 Gèmbo-mataváp: Khoev eve amba te꞉-otevɨn, av nqægo, ande gekha khøuwa iz-te, aqonam ezoqam tendowav, yaq ndego ambá gembótakák, khoev sa tembo-nqawaɨn.
39 Lembrem disto: se o dono da casa soubesse a que hora o ladrão viria, não o deixaria arrombar a sua casa.
40 Yaq até zó-a, zo vò꞉khakheinám. Zapa ndǿgo, Ezoqam-ge Yo, ta khøuwa-te ndǿgo tendéqaván, zo matavapøteav tøgoat, ndego tendoqavan.”
40 Vocês, também, fiquem alertas, porque o
41 Yaq Pita Yesu gèmbobeváp, “Evézøza. Gê, yaya nqanek qoqo-eta, ni qoté-manqate, ó, ezoqa ewaqape qotē-manqate?”
41 Então Pedro perguntou: — Senhor, essa
42 Yaq Evezøza gembo-qavøiu, “Ge qô ndoqo-matavap? Gekha sasae ezoqâm, ndego unimanqatin neka matavap loloakh-us? Sasae ezoqam unimanqatin neka matavap loloakh-us, av ngé꞉go. Tege kawa ezoqam, manqei nøme-te tewav, yaq ndego sasae ezoqam, keoge ezoqam teve, teqa khoev teqeivat neka tegi sasae ezoqa nøme, khøuwa eqeieqei-te lou vøzǿ-etoumāt,
42 O Senhor respondeu:
43 yaq vaev-te nqawa tendoqavan, teqeiv av nqægo, ndego sasae eqeieqei ndøgōt, yaq ndego sasae ezoqam kopømbá, khanakhanákh.
43 Feliz aquele empregado que estiver fazendo isso quando o patrão chegar!
44 No unimanqatín nqazø-manqate. Ndego kawa ezoqam, gigiap ate ndømbøego, keoge ezoqam ndégo tévé, ngenek sasae ezoqam.
44 Eu afirmo a vocês que, de fato, o patrão vai colocá-lo como encarregado de toda a sua propriedade.
45 Geté ndego sasae ezoqam, av te꞉matavupat nqægo, noge kawa ezoqam nakhamas-te gendō-qavanāk, yaq ndego sasae ezoqa nøme kha zǿkhanæmāt, angana neka sakheis, neka lou loge møqæ vømbóyāt neka ibøkha soqa izam møqæ vǿgoāt, yaq kawa mbó-okɨvāt,
45 Mas imaginem o que acontecerá se aquele empregado pensar que o seu patrão está demorando muito para voltar. E imaginem que esse empregado comece a bater nos outros empregados e empregadas e a comer e a beber até ficar bêbado.
46 yaq tege kawa ezoqam, ta khøuwa-te ndǿgo tendéqaván, ndego sasae ezoqam khakheinøpøteav tøgoat neka otevateav vǿgoāt, ndego tefakhan. Yaq kawa ezoqam, ndego sasae ezoqam, yaq-fia nqosøgeap mbó-etoám. Yaq-fia kandambá teta, te-te ndego. Yaq ndǿgo tenǿ-khofotáv, ma unimanqatinteav ezoqa nøme ndi꞉gu.
46 Então o patrão voltará no dia em que o empregado menos espera e na hora que ele não sabe. Aí o patrão mandará cortar o empregado em pedaços e o condenará a ir para o lugar aonde os desobedientes vão.
47 Gekha sasae ezoqām ndego, tege kawa ezoqam-qa poev te-otev, gete khakheinøpøteav tøgoat neka teqa poev paeveav vǿgoāt, ndego yaq-fia nqosøgeap kandambá tendap.
47 — O empregado que sabe qual é a vontade do patrão, mas não se prepara e não faz o que ele quer, será castigado com muitas chicotadas.
48 Geté gekha sasae ezoqām ndego, tege kawa ezoqam-qa poev otevateav tøgoat, neka matev soqain vǿgoāt, ndego yaq-fia nqosøgeap andé khapémbá tendap.
48 Mas o empregado que não sabe o que o patrão quer e faz alguma coisa que merece castigo, esse empregado será castigado com poucas chicotadas. Assim será pedido muito de quem recebe muito; e, daquele a quem muito é dado, muito mais será pedido.
49 Yaq Yesu manqat nøme gezø-ein, “No nqanek manqei-qape-te, gøinam mboqotøve-qa nøgeavún. Neka noqa poev kandambaqape nqánek: Ambá gewagimín.
49 Jesus continuou:
50 Geté no ibøkha iz vini bàtøkhæ-ndáp. Yaq no mbøni vaev kandambá, taqa yaq-te, atema matev ate ndægo, vømǿ-navøēm.
50 Tenho de receber um batismo e como estou aflito até que isso aconteça!
51 Ge zô ndozo-matavap, no nqanek manqei-qape-te, ezoqa sambi etoam-qa nø̄geavun? Āv taoká. No ezoqa qaqaza-qa nøgeavún.
51 Vocês pensam que eu vim trazer paz ao mundo? Pois eu afirmo a vocês que não vim trazer paz, mas divisão.
52 Ndakin matev āv qanéfakhán nqǽgo: Khoev kopo-te ezoqam faev tiyagat, ndigu ndø̀qatøném. Ezoqa misika, ezoqa menas gésanqáb, neka ezoqa menas, ezoqa misika vǿsanqāb.
52 Porque daqui em diante uma família de cinco pessoas ficará dividida: três contra duas e duas contra três.
53 Eve yo ndø̀sanqáo, neka yo eve vǿsanqāo. Evo yu ndø̀sanqáo, neka yu evo vǿsanqāo. Zakhapuka ziwap ndø̀sanqáo, neka ziwap zakhapuka vǿsanqāo.”
53 Os pais vão ficar contra os filhos, e os filhos, contra os pais. As mães vão ficar contra as filhas, e as filhas, contra as mães. As sogras vão ficar contra as noras, e as noras, contra as sogras.
54 Yesu ezoqa bawan-qape manqat nøme gezø-ein, “Zo ozoz qazo-qeivimin, khøuwa sininim tøwuøyav, yaq zo nakhamas-te āv qazøte-einimín nqǽgo: Qæ ndø̄lanqā. Yaq unimanqatín. Qæ sège-lanqaɨ́n.
54 Jesus disse também ao povo:
55 Neka yaq sanqa khamøe qando-feaɨn, yaq zo āv qazøte-einimín nqǽgo: Khøuwa tatas-qape ndø̄yøēt. Yaq unimanqatín. Khøuwa tatas-qape sège-itanɨ́n.
55 E, quando sentem o vento sul soprando, dizem: “Vai fazer calor.” E faz mesmo.
56 Zo khavozam ezoqám, zo ndozo-manqate av nqægo, ‘Ni Mbumbukiam mø̀tinøtēn.’ Zo manqei neka khaiya qazo-qeivimin, yaq zo mø̀zøte-zøtezɨ́n, av nqægo, khaiya ande āv khanégoāt. Geté zo matev nqazo-qeivi, av ndakin nqæfakhate, zo gekha zapâ, taqa mokho ndapeav ndozogo?”
56 Hipócritas! Vocês sabem explicar os sinais da terra e do céu. Então por que não sabem explicar o que querem dizer os sinais desta época?
57 Yaq Yesu manqat nøme gezø-ein, “Zo gekha zapâ, zøkhapus mokho-mba matavapøteav ndøgo, gekha matēv ndøgo, eqeieqei ndøgo?
57 E Jesus terminou, dizendo:
58 Gèmbo-mataváp. Qo ezoqa nøme-te moni ndiqambo-løfoke, yaq ndego qo manqa ovøyam-te ndapaqat-qa tegoat, qo manqat vø̀kho-khakheinám, te namba, ate av-té nakhoa-te tøzøte-apet. Soqaín ndøgo, ndego qo manqa ovøyam megeat ezoqam-qa zenda-te teve, yaq ndego qo polis ezoqam-qa zenda-te vǿvē, yaq ndego qo ndimbula-te sasa ndǿ-utāq.
58 Se alguém fizer uma acusação contra você e levá-lo ao tribunal, faça o possível para resolver a questão enquanto ainda está no caminho com essa pessoa. Isso para que ela não o leve ao juiz, o juiz o entregue ao guarda, e o guarda ponha você na cadeia.
59 No nqataqá-manqate. Qo ndøgo naqanøká qotøndó-fakhaqák, atema fia ate ndægo voqotumúgū.”
59 Eu lhe afirmo que você não sairá dali enquanto não pagar a multa toda.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.