João 9
Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs NAA
1 Yesu gewav, yaq bøi waev mbain ezoqam ndø-omét. Ndego āv teneqán. Bøi waev mbaín.
1 Enquanto Jesus caminhava, viu um homem cego de nascença.
2 Yaq ekeza paev ezoqam gimbo-bevøpem, “Nøméndim ezoqam. Gê, ndego bøi waev mbain geqan, ndøgo gekha ezoqam-qâ manqa-zapà? Ndøgo ekezâ manqa-zapà, ó, evøndipakha-qâ manqa-zapà?”
2 E os seus discípulos perguntaram: — Mestre, quem pecou para que este homem nascesse cego? Ele ou os pais dele?
3 Yaq Yesu gendo-qavøiu, “Ndego bøi waev mbain geqan, ndøgo ambá av nqǣgo, ekeza manqa-zapa zapayā, o evøndipakha-qā manqa-zapa zapayā. Geté te mokho-te, Mbumbukiam-qá bazaføgakh tabete-qeiví.
3 Jesus respondeu:
4 Ate av-te paveat ndægo, ni teqa sasae, ndego no gendo-khofotan, é-bizigoném. Geté bøivun nqâgeáv. Yaq ta khøuwa-te ndøgo, ezoqa kopo kopømba mbaín, sasae tego.
4 É necessário que façamos as obras daquele que me enviou enquanto é dia; a noite vem, quando ninguém pode trabalhar.
5 No manqei-qape-te nqægo, no manqei-qape-qá wáev.”
5 Enquanto estou no mundo, sou a luz do mundo.
6 Yesu nqanek manqat gumu-ein, yaq manqei-te, køse ndøpisíb. Yaq gèqøozó, vø̄-menegim. Yaq até gendego, ta qoq ndøgo, bøi waev mbain ezoqam-qá bøi-té genøgɨ́,
6 Depois de dizer isso, Jesus cuspiu na terra, fez lama com a saliva e com a lama untou os olhos do cego.
7 vømbō-ein, “Mòqoqá. Bugug Siloam kewan-qasi-té qomǿsungúz.” (Siloam, taqa manqa mokho nqánek, “Ezoqam gikhofotøvem.”) Yaq ndego bøi waev mbain ezoqam, sègewáv, bugug vømø̄sunguz. Yaq gendoqavan, teqa bøi sège-eqeieqeí.
7 Então disse ao cego: Siloé quer dizer “Enviado”. O cego foi, lavou-se e voltou vendo.
8 Taqa zita-te, ndigu ezoqam, khoev avønin qazø-puatam neka ezoqa nøme ndigu bugukhokhof gi-ometupam, ezoqa gigiap-qa gezøvi꞉mam, gèbevøpém, “Gê, ezoqam ngénèk, nakhoa-te geqonumam, ezoqa gigiap-qa gezøvi꞉mam?”
8 Então os vizinhos e os que antes o conheciam de vista, como mendigo, perguntavam: — Não é este o que ficava sentado pedindo esmolas?
9 Ezoqa nøme gindu-einim, “Ezoqam ngének.”
9 Uns diziam: — É ele. Outros: — Não, mas se parece com ele. O homem dizia: — Sou eu.
10 Yaq ndigu gimbo-bevøpem, “Gê, áv khanégo, qo ndakin ndoqo-keoge?”
10 Então lhe perguntaram: — Como foram abertos os seus olhos?
11 Yaq ndego gendo-qavøiu, “Ndego ezoqam, iz nqambogo Yesu, ndego qoq ndøqoá, noqa bøi-te vō꞉ge. Yaq āv genømbe-eín nqǽgo, ‘Siloam kewan-qasi-té qonǿqáv, bugug voqomǿ-sungūz.’ Yaq no sæ̀náv, bugug vøemø̄-sunguz. Qatumu-sunguz ndøgo, yaq no kopømbá qækewag.”
11 Ele respondeu: — O homem chamado Jesus fez lama, passou nos meus olhos e disse: “Vá ao tanque de Siloé e lave-se.” Então fui, lavei-me e estou vendo.
12 Yaq ndigu gimbo-bevøpem, “Gê, ndego ndakin kenáqape?”
12 Eles perguntaram: — Onde está ele? Respondeu: — Não sei.
13 Taqa zita-te, ndego ezoqam, bøi waev mbain gegoam, Felisi ezoqam-té ginøndafém.
13 Levaram aos fariseus aquele que antes era cego.
14 Ta khøuwa-te ndøgo, Yesu qoq geqoa, yaq ndego bøi waev mbain ezoqam vø̄khakheinøvem, ta khøuwa ndøgo, Sabat khøuwá.
14 E era sábado o dia em que Jesus fez a lama e lhe abriu os olhos.
15 Yaq ndakin até ndigu Felisi ezoqám-a, vømbō-bevøpem, av nqægo, ndego bøi waev ande āv kenēndap?
15 Então os fariseus lhe perguntaram outra vez como podia ver. Ele respondeu: — Ele pôs lama sobre os meus olhos, lavei-me e estou vendo.
16 Yaq Felisi ezoqa nøme gi-einim, “Ndego ezoqam, ambá av nqǣgo, Mbumbukiam ndokhofotāv. Zapa ndǿgo, ndego Mozes-qa guguna manqat pøpøvumáv, Sabat khøuwa-qa yaq-te.”
16 Por isso, alguns dos fariseus diziam: — Esse homem não é de Deus, porque não guarda o sábado. Mas outros diziam: — Como pode um homem pecador fazer sinais como estes? E houve divisão entre eles.
17 Yaq ndigu Felisi ezoqam, nqawá ginømbo-sinøzømém, ndego ezoqam, bugukhokhof bøi waev mbain gegoam. Gimbo-einim, “Ge qô, áv khoqoté-matavap, teqa yaq-te, ndego bøi geqa-khakheinam?”
17 De novo perguntaram ao cego: — O que você diz a respeito dele, uma vez que lhe abriu os olhos? Ele respondeu: — É um profeta.
18 Geté ndigu Zu megetapak unimanqatinteáv, av nqægo, ndego ezoqam bøi waev mbain ndøgoām, yaq ndakin ndego kopømbā ndekeoge. Yaq ndigu evøndipakha ndømøváb.
18 Os judeus não acreditaram que ele tinha sido cego e que agora podia ver, enquanto não chamaram os pais dele
19 Yaq āv gezømbe-beváp nqǽgo, “Gê, ngenek zogé yō, zo teqa yaq-te ndøzøte-manqate, av nqægo, ngenek bøi waev mbaín geqan? Av tægoat ndægo, gê, áv khané꞉go, ndakin ndekeoge?”
19 e lhes perguntaram: — É este o filho de vocês, que vocês dizem que nasceu cego? Como é que agora ele está vendo?
20 Yaq tegi evøndipakha gindu-qavøinam, “Ni mø̀tinøtén, ngenek nigí yó, neka ngenek bøi waev mbaín geqan.
20 Então os pais responderam: — Sabemos que este é o nosso filho e que nasceu cego,
21 Geté ni nøtenateáv, ndego ndakin ande āv kenē-keoge o bøi gekha ezoqām mbōkhakheinam. Ekezan mbobevøpém! Ndego mø̀ndømu-khouwév. Kopømbá, ekeza tezø-qavøiu.”
21 mas não sabemos como agora está vendo. E também não sabemos quem lhe abriu os olhos. Perguntem a ele, pois já tem idade e poderá falar por si mesmo.
22 Ndigu evøndipakha, nqanek manqat tini-einím ndǿgo, ndigu Zu megetapak-qá møe ndøgoném. Zapa ndǿgo, ndigu Zu megetapak, manqat é-møndø-kopo꞉ném, av nqægo, gekha ezoqām ndego, te-unimanqatin, av nqægo, Yesu ndego Mesayā, yaq ndego ezoqam gembøé-khafeném. Zu ezoqam-qa guliguli khoev-te, sekemba gé-okhoák.
22 Os pais dele disseram isso porque estavam com medo dos judeus, pois estes já tinham combinado que, se alguém confessasse que Jesus era o Cristo, seria expulso da sinagoga.
23 Yaq nakémbá, tegi evøndipakha gi-einim av nqægo, “Ngenek mø̀ndømu-khouwēv. Ekeza mbobevøpēm.”
23 Foi por isso que os pais dele disseram: “Ele já tem idade e poderá falar por si mesmo.”
24 Yaq ndigu Zu megetapak, ndego ezoqam, bøi waev mbain gegoam, nqawá ginømbo-akhaém, vømbō-einim, “Mbumbukiam-qa iz-te, qo unimanqatin manqat qó-eín. Ni mø̀tinøtén, nandev ezoqam qo ndoqote-manqate, ndego manqa-zapa-us ezoqám.”
24 Então chamaram, pela segunda vez, o homem que tinha sido cego e lhe disseram: — Diga a verdade diante de Deus; nós sabemos que esse homem é pecador.
25 Yaq ngenek ezoqam gendo-qavøiu, “No nøtenateáv, ndego manqa-zapa-us ezoqām penømakhaya. No sa nqánek qatenøtén. No bøi waev mbain nogoám. Yaq ndakin no kopømbá nqækeoge.”
25 Ele respondeu: — Se é pecador, não sei. Uma coisa sei: eu era cego e agora vejo.
26 Yaq ndigu gimbo-bevøpem, “Gê, ndego gekha matev qámatanam? Ndego qoqa bøi áv kené-khakheinam?”
26 Perguntaram-lhe outra vez: — O que ele fez a você? Como lhe abriu os olhos?
27 Yaq ndego gendo-qavøiu, “No mø̀ezø-eín. Geté zo yogeáv. Gekha zapâ, zo nqawa yoge-qa ndozogo? Gê, ate zó-a, zo tegi paev ezoqam gone-qa zógo?”
27 Ele respondeu: — Já lhes disse, mas vocês não ouviram. Por que querem ouvir outra vez? Por acaso vocês também querem se tornar discípulos dele?
28 Yaq ndigu mbøni nqosøgeap mboyogém, vømbō-einim, “Tege paev ezoqam, qó. Ni Mozes-gí paev ezoqám.
28 Então o insultaram e lhe disseram: — Discípulo dele é você! Nós somos discípulos de Moisés.
29 Ni mø̀tinøtén, Mbumbukiam manqat Mozes mbomanqatám. Geté nandev, ni ùnimi꞉-nøtenateáv. Até ndøgó-a, ma gendewav, ni nøtenateáv.”
29 Sabemos que Deus falou a Moisés, mas este nem sabemos de onde é.
30 Yaq ndego gendo-qavøiu, “Nandav nqova ndafe-ús, zo zøtezateav ndozogo, ndego ma gendewav, yaq ndego no bøi vønø̄-khakheinam.
30 O homem respondeu: — É estranho que vocês não saibam de onde ele é, mas ele me abriu os olhos.
31 Ni mìzi꞉nøtén, Mbumbukiam manqa-zapa-us ezoqam-qa manqat yogeapáv. Geté gekha ezoqām ndigu, ndimbovizap neka matev ndimatanam, av ndego poev ndømbøego, ndígu tezøyogé.
31 Sabemos que Deus não atende a pecadores. Pelo contrário, se alguém teme a Deus e pratica a sua vontade, a este atende.
32 Manqei-qape ande qæfakhan, atema ndakin, ezoqa yogeáv av nqægo, ezoqa bøi waev mbain ezoqam ndøkhakheinøvēm, ndego bøi waev mbain geqan, vǿkewāg.
32 Desde que o mundo existe, jamais se ouviu que alguém tenha aberto os olhos a um cego de nascença.
33 Ndego ezoqam, amba Mbumbukiam khofotøveav tegonɨn, ndego matev-qase ambá gé꞉matanamák.”
33 Se este homem não fosse de Deus, não poderia ter feito nada.
34 Yaq ndigu gindu-qavøinam, “Qo manqa-zapa mokho-té qonøqáq. Yaq ge qô, ni nømendim-qa qógo?”
34 Mas eles disseram: — Você nasceu cheio de pecado e quer nos ensinar? E o expulsaram.
35 Yesu ge-ewag, av nqægo, Felisi ezoqam ndego ezoqam gèmbøe-khafenēm, ndego bøi waev mbain gegoam, tiqa guliguli khoev-te nqawa gē-onāk, yaq ge-omet, ndego āv gembøebeváp nqǽgo, “Gê, qo Ezoqam-ge Yo moqó-unimanqatin?”
35 Jesus ouviu que eles tinham expulsado o homem. Ao encontrá-lo, perguntou:
36 Yaq ndego gendo-qavøiu, “Khanánqa. Qonømbé-eīn, ndego gekha ezoqâm? Yaq no ndego nó-unimanqatín!”
36 Ele respondeu: — Quem é, Senhor, para que eu creia nele?
37 Yaq Yesu gembo-qavøiu, “Qo mòqo-omét ndego. Ezoqam ngének, ndego ndakin manqat ngeqa-manqate.”
37 E Jesus lhe disse:
38 Yaq ndego ezoqam gendo-ein, “Evézøza. No mø̀e-unimanqatín!” Yaq até gendego, Yesu-qa megemege-te, katuk ndømøkuí, vømbōvizam.
38 Então ele afirmou: — Eu creio, Senhor! E o adorou.
39 Yaq Yesu gembo-ein, “No nqanek manqei-qape-te, ezoqam-qa matev gevewat-qa nøgeavún. Yaq bøi waev mbain ezoqam, bøi tìabiti-kewág, neka bøi eqeieqei ezoqam, bemø̄-bøi-waev-mbain-ezoqam-ez.”
39 Jesus continuou: —
40 Yaq Felisi ezoqa nøme, ndigu avønin giwaniapam, nqanek manqat gimboyogem, ndigu āv gimbøe-einím nqǽgo, “Ge qô, até ní-a, bøi waev mbain ezoqam qotínæna?”
40 Alguns dos fariseus que estavam perto dele perguntaram-lhe: — Por acaso também nós somos cegos?
41 Yaq Yesu gezø-qavøiu, “Zo amba ande bøi waev mbain ezoqam me tozogonɨn, zo ambá manqa-zapazapa-yav sozogonɨ́n. Geté zo āv qazøte-manqaté nqǽgo, ‘Ni nìkeogé.’ Yaq nakémbá, zo manqa-zapazapa zua zøgó.”
41 Jesus respondeu:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.