Atos 23
Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs NVT
1 Yaq Pol ndigu Zu megetapak, manqa ovøyam-te gimøvab, bøi mbøe-møvøiú ti-te, gezø-ein, “Tát-za neka ata-za. Noqa mbøni-te, no bevap mbaín, noqa yage-qa yaq-te. Matev ate ndægo, nqæmatanam, atema ndakin, eqeieqeí Mbumbukiam-qa bøi-te.”
1 Paulo olhou fixamente para o conselho dos líderes do povo e disse: “Irmãos, tenho vivido diante de Deus com a consciência limpa”.
2 Yaq ndego Mbumbukiam-ge iziz ezoqam kandambaqape, Ananayas, nqanek manqat ge-ewag, ndego até gendego, ndigu ezoqa Pol-qa avønin-te giwanam, teqa tou tøkui manqat vøzø̄-ein.
2 No mesmo instante, o sumo sacerdote Ananias ordenou aos que estavam perto de Paulo que lhe dessem um tapa na boca.
3 Yaq Pol Ananayas gembo-ein, “Até qó-a, Mbumbukiam tou qátøkuí. Qo andé khoev møndæap bugug eqeieqei me qote꞉gó. Bavokho ndo꞉go, khakheitáp. Geté mokho-te ndøugu, mø̀ndølanqá. Qo noqa manqa ovøyam yoge-qa qogó, av Mozes-qa guguna manqat qæ-ein. Geté qo qakezan, khafeap qonqawatét, ezoqa noqa tou tøkui manqat qoqozø-ein.”
3 Então Paulo lhe disse: “Deus o ferirá, seu grande hipócrita! Que espécie de juiz é o senhor, desrespeitando a lei ao mandar me agredir dessa forma?”.
4 Yaq ndigu ezoqam, Pol-qa avønin-te giwanam, gimbo-einim, “Qo gekhā qógot? Ngenek ezoqam, qo manqat qaqa-us qoqombo-ein, Mbumbukiam-gé iziz ezoqam kandambaqapé.”
4 Os que estavam perto de Paulo lhe disseram: “Você ousa insultar o sumo sacerdote de Deus?”.
5 Yaq Pol gezø-ein, “Nǿfuap. Tanakhambá. No nøtenateáv, av nqægo, ngenek Mbumbukiam-gē iziz ezoqam kandambaqapē. Unimanqatín. Mbumbukiam-qa Manqat, āv qane-peawáp nqǽgo, ‘Qo ndego manqat qaqa-us mbò-ei᷄n, ndego qogi ezoqam ndezømbo-megeat.’”
5 “Irmãos, não sabia que ele era o sumo sacerdote”, respondeu Paulo. “Pois as Escrituras dizem: ‘Não fale mal de suas autoridades’.”
6 Pol mø̀ndæ-otév, ndigu Zu megetapak, manqa ovøyam-te giqonavam, nøme Sadusi ezoqám, neka nøme Felisi ezoqám. Yaq ndego āv gezømbe-akhá nqǽgo, “Nǿfuap. No Felisi ezoqám. Neka até nogé tát-a, Felisi ezoqam ndøgoám. No manqa ovøyam-te, ta zapaya nqánek qate-itán, no Mbumbukiam-te nqatotana, ndego løvøte ezoqam nango tekhandi꞉z.”
6 Sabendo Paulo que alguns membros do conselho dos líderes do povo eram saduceus e outros fariseus, gritou: “Irmãos, sou fariseu, como eram meus antepassados! E estou sendo julgado por causa de minha esperança na ressurreição dos mortos!”.
7 Pol nqanek manqat até vø-eín-ae, ndigu Felisi ezoqam neka Sadusi ezoqam, bawan é-vø̄qaqagimem, neka manqa vø̄-itumbam.
7 Quando Paulo disse isso, o conselho se dividiu, fariseus contra saduceus,
8 Zapa ndǿgo, Sadusi ezoqam, ndigu enzol ezoqam neka nqova neka ezoqa løvøte-te khandi꞉zat-qa yaq-te unimanqatinteáv. Geté Felisi ezoqam, mø̀ndø-unimanqatintám.
8 pois os saduceus afirmam não haver ressurreição, nem anjos, nem espíritos, mas os fariseus creem em todas essas coisas.
9 Yaq ndigu manqat kandambá gi-itiim. Manqa gèzømbo-eqavát. Yaq Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqa nøme, ndigu Felisi ezoqam gigoam, sègewaním, neka āv gini-akhaém nqǽgo, “Ni ngenek ezoqam, teqa manqa-zapa, qeiviáv. Éisa, enzol ezoqam o nqova, manqat unimanqatín as mbó-eín.”
9 Houve grande alvoroço. Alguns dos mestres da lei que eram fariseus se levantaram e começaram a discutir energicamente. “Não vemos nada de errado com este homem!”, gritavam. “Talvez um espírito ou um anjo tenha falado a ele!”
10 Yaq manqa itumbam, sà tønøzø-khouwevtát. Yaq ndego nakhag kawa ezoqam kandambaqape, møe ndøgó. Soqaín ndøgo, ndigu Pol tikeqeinøvemem. Yaq ndego nakhag ezoqa ndøkhofotáz. Ndigu Pol bèndafém, neka nakhag ezoqam-qa khoev-te bemø̄-ituim.
10 A discussão ficou cada vez mais violenta, e o comandante teve medo de que Paulo fosse feito em pedaços. Assim, ordenou que os soldados o retirassem à força e o levassem de volta à fortaleza.
11 Ta lova ndøgo, Pol Evezøza mbofakhán, teqa avønin-te vømbō-itan, manqat vombō-ein, “Qo kha føgakh-mbá qagó! Av qo nqanek Zelusalem taon-te, ezoqa noqa yaq-te qote-zømesimam, yaq qo até Lom taon-té-a, qoté-zømesimát.”
11 Naquela noite, o Senhor apareceu a Paulo e disse: “Tenha ânimo, Paulo! Assim como você testemunhou a meu respeito aqui em Jerusalém, deve fazê-lo também em Roma”.
12 Khøuwa nøme qandopave, Zu ezoqa nøme tìnipindám, manqat vø̄kopo꞉nem neka Mbumbukiam-te vø̄-unimanqatinim, av nqægo, “Ni lou naqanøká zílogák neka ibøkha naqanøká zí-izamák. Geté Pol, ndego ezoqam soqaqape, pakhapakha bìzimbøkhæ-khanøém. Ni goneav tøgoat, yaq Mbumbukiam kopømbá, ni-te yaq-fia ndø̀tá.”
12 Na manhã seguinte, alguns judeus se juntaram para conspirar, jurando solenemente que não comeriam nem beberiam antes de matar Paulo.
13 Ezoqa kopoáv, 40 mø̀ndømø-løvú, Pol gimbo-voqoem.
13 A conspiração envolveu mais de quarenta homens.
14 Yaq nginik ezoqam, Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda neka Zu megetapak-té ginøzáv, vøzø̄-ein, “Ni Mbumbukiam-te, āv qati-unimanqatiním nqǽgo, ‘Ni gigiap-qase naqanøká nílogák. Geté Pol, pakhapakha bàmbøkhæ-khanøém.’
14 Foram aos principais sacerdotes e aos líderes do povo e lhes disseram: “Juramos solenemente, sob pena de castigo divino, que não comeremos nem beberemos antes de matar Paulo.
15 Yaq ndakin, zo neka Zu megetapak nøme, manqa ovøyam-te giqoqongatun, nakhag kawa ezoqam kandambaqape-te manqat zókhofotøvém. Pol zo-té giabetøndo-ituím. Āv qazømbøé-matemateømém nqǽgo, ‘Ni Pol ambá nqawá qeinømbo-sinøzømemɨ́n, neka manqa qæf vøimbō-yogemɨn.’ Yaq ni khakheitap nitógoát. Yaq tendowav, ni seílaém. Ma géfakhanák nqanek.”
15 Agora peçam, vocês e o conselho dos líderes do povo, que o comandante traga Paulo de volta ao conselho. Finjam que os senhores desejam examinar o caso com mais detalhes. Nós o mataremos no caminho”.
16 Geté Pol-gu zan-ge yo, mø̀ndø-ewág, ta voqoe ndøgo. Yaq ndego nakhag ezoqam-qá khoev-té genøwáv, Pol vømømbō-ein.
16 Contudo, o sobrinho de Paulo, filho de sua irmã, soube do plano deles e foi à fortaleza contar a seu tio.
17 Pol nqanek manqat ge-ewag, yaq nakhag kawa ezoqam kopo mbo-akhá, vømbō-ein, “Iwateam ngenek, nakhag kawa ezoqam kandambaqape-té qanø-itú, ndego manqat bembō-ewag, ngenek ngembo-geawat.”
17 Então Paulo mandou chamar um dos oficiais romanos e disse: “Leve este rapaz ao comandante. Ele tem algo importante para lhe contar”.
18 Yaq ndego, ngenek iwateam ndaføyambá, nakhag kawa ezoqam kandambaqape-té genø-itú, vømømbō-ein, “Pol nøndo-akhá, ndego ndimbula-te nde-utøve. Yaq āv genømbe-eín nqǽgo. No ngenek iwateam, qo-té qabatøndo-ndáf. Zapa ndǿgo, ndego manqat qageawát. Qo geqá-eín.”
18 O oficial o levou ao comandante e explicou: “O preso Paulo me chamou e pediu que eu trouxesse ao senhor este rapaz, pois ele tem algo a lhe contar”.
19 Yaq ndego nakhag kawa ezoqam kandambaqape, iwateam sège-itú, vø̄-yakhapusiz, gembobevap, “Qo gekha manqat qonǿgeawat?”
19 O comandante tomou o rapaz pela mão e o levou à parte. “O que você quer me dizer?”, perguntou.
20 Yaq ndego iwateam gendo-ein, “Zu ezoqam manqat āv gini-kopo꞉ném nqǽgo: Geqá-matemateømém. Ndigu āv giqambé-einím nqǽgo: Ndigu Pol-qa manqat nøme yoge-qa ndøgó. Yaq ndego qasun tiqa manqa ovøyam-té giabenø-ituím.
20 O sobrinho de Paulo respondeu: “Alguns judeus pedirão que o senhor apresente Paulo diante da reunião do conselho amanhã, fingindo que desejam obter mais informações.
21 Geté qo tiqa manqat zøpàe᷄v. Zapa ndǿgo, ndigu Pol laelae-qa ndøgó. Ezoqa kopoáv, 40 mø̀ndømø-løvú, vos nduoke꞉ve, Pol tilaem. Ndigu Mbumbukiam-te, manqat āv gini-unimanqatiním nqǽgo: Ndigu lou naqanøká gélogák neka ibøkha naqanøká gé-izamák. Pol pakhapakha, ndø̀mbøkhæ-khanøém. Ndigu mø̀ndø-khakheinám. Qoqá poev manqat-qa mo꞉yozú.”
21 Não acredite neles. Há mais de quarenta homens emboscados para matar Paulo. Juraram solenemente, sob pena de castigo divino, que não comeriam nem beberiam antes de matá-lo. Estão de prontidão, apenas esperando sua permissão”.
22 Yaq ndego nakhag kawa ezoqam kandambaqape, iwateam nqawa gekhofotav, é-møndøgugú, gembo-ein, “Qo ezoqa nøme mbò-ei᷄n, nqanek manqat qoqote-nømand.”
22 O comandante despediu o rapaz e o advertiu: “Não deixe ninguém saber que você me contou isso”.
23 Yaq ndego nakhag kawa ezoqam kandambaqape, até gendego, nakhag kawa ezoqa menas vøzø̄-akha, gezø-ein, “Nakhag ezoqam 200 zókhakheinøvém, neka 70 nøme ndigu hos ndi꞉bøiat vozó-khakheinøvēm, neka 200 nakhag ezoqa nøme, sanqava-us, vozó-khakheinøvēm. Ndigu ate ndi꞉gu, Sæzalia taon-té giabenøzáv. Lova 9 oklok zó-umiáz.
23 Então o comandante chamou dois de seus oficiais e ordenou: “Preparem duzentos soldados para partir a Cesareia hoje às nove da noite. Levem também duzentos lanceiros e setenta soldados a cavalo.
24 Hos nømi bèzøfikít, Pol to꞉qotet. Zo ngenek mbomambá segendafét, Filiks-te, ndego gaman ezoqam. Soqaín ndøgo, livin-qase matev-qase tømbo-fakhan.”
24 Providenciem um cavalo para Paulo e levem-no em segurança ao governador Félix”.
25 Yaq ndego nakhag kawa kandambaqape, pepa ndøpeawám. Āv gene-peawám nqǽgo,
25 Em seguida, escreveu a seguinte carta ao governador:
26 “Filiks, nigi gaman ezoqam kandambaqape. Khaiya mbomá, qo-te. No Klodies Lisiás, nqanek pepa nqæpeaomit.
26 “De Cláudio Lísias ao excelentíssimo governador Félix. Saudações.
27 Ngenek ezoqam, no nqækhofotavav, Zu ezoqam ndømøvøinám. Yaq ndigu ambá gilaemɨ́n. No qæ-ewag av nqægo, ndego Lom mo-manqei-anēm, yaq no nø̀náv, nogi nakhag ezoqam namba, vø̄i-khandi꞉vem.
27 “Este homem foi capturado por alguns judeus que estavam prestes a matá-lo quando cheguei com meus soldados. Ao ser informado de que ele era cidadão romano, transferi-o para um lugar seguro.
28 No nøtenat ndape-qa qægoam, Pol-te gekha manqāt ndǿmøvøemet, yaq no tiqa manqa ovøyam-té qatøndáf.
28 Então levei-o diante do conselho supremo dos judeus para investigar o motivo das acusações.
29 Geté no āv qateqeív nqǽgo: Ngenek ezoqam, matev soqa-qase goneáv, ta zapaya ndøgo, ezoqa ndimbula-te nqazi-nqeisam o løvøte-te nqazi-abam. Geté ndigu manqat, ekeza khafeap manqat-qa mba mbøe-søkuzumít.
29 Não demorei a descobrir que ele era acusado de algo relacionado à lei religiosa, sem dúvida nada que justificasse a pena de morte ou mesmo a prisão.
30 No qæ-ewag, av nqægo, ndigu gèmbo-voqoēm, yaq no ndaføyambá, qo-té qatøndo-khofotáv. Yaq ndigu Zu ezoqam, manqat ndimbo-søkuzumit, āv qazømbe-eín nqǽgo. Ndigu qo-té giabetøndozáv. Yaq manqat nándav timǿ-ovøemém, te zapaya.”
30 Fui informado, porém, de uma conspiração para matá-lo e enviei-o de imediato ao senhor. Também informei aos acusadores que devem apresentar suas denúncias diante do senhor”.
31 Yaq ndigu nakhag ezoqam, āv tini-matønømém, av ndego nakhag kawa ezoqam kandambaqape gezømbe-vøovam. Yaq ta lova ndøgo, ndigu Pol Antipatlis taon-té ginø-ituím.
31 Naquela noite, os soldados cumpriram as ordens que haviam recebido e levaram Paulo até Antipátride.
32 Yaq khøuwa nøme qandopave, ndigu nakhag ezoqam, zapa gigeavun, nakhag ezoqam-qá khoev-té ginøveséz. Geté ndigu nakhag ezoqa nøme, hos-us gigoam, ndigu Pol namba, Sæzalia taon-té ginø-apát.
32 Voltaram à fortaleza na manhã seguinte, enquanto a cavalaria prosseguiu com ele.
33 Yaq Sæzalia taon-te gimøfakhaz, ndigu gaman ezoqam, pepa mbo-etøomém, neka Pol teqa zenda-te vø̄veem.
33 Quando chegaram a Cesareia, apresentaram Paulo e a carta ao governador Félix.
34 Yaq pepa gegeveam, ndego Pol āv gembøebeváp nqǽgo, “Qo gekha plovins-âk?” Yaq ge-ewag, av nqægo, ndego Silisia plovins-āk,
34 O governador leu a carta e perguntou a Paulo de que província ele era. “Da Cilícia”, respondeu Paulo.
35 gembo-ein, “No qoqa manqat ndǿgo tøtǿ-ewág, ndigu ezoqam tifakhaz, manqat giqa-søkuzim.” Yaq tegi nakhag ezoqam, āv gezømbe-eín nqǽgo. Pol Elod-qá gaman khoev-té giabenø-utøvém, ta ndimbula khoev-te ndøgo bembøē-keoge.
35 “Ouvirei seu caso pessoalmente quando seus acusadores chegarem”, disse o governador. Em seguida, ordenou que Paulo fosse mantido na prisão do palácio que Herodes havia construído.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.