Atos 21
Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs VC
1 Ni ouo manqat qeizømbu-akha, vø̄iketamb, yaq ni ndaføyamba niteitát, atema Kos manqei bawa-te. Yaq khøuwa nøme qandopave, ni Lodes manqei bawa-té qeimø-fakhán. Yaq até niteitát, atema Patala taon-te.
1 Depois de nos separarmos dele, embarcamos e fomos em direção a Cós, e no dia seguinte a Rodes e dali a Pátara.
2 Yaq ni palai khagua nøme qeiqeivim, qabøetam, ndøgo Finisia manqei-te qantøve-qa qagoam, yaq ni teitø-ketámb ndǿgo, vø̄i-teit.
2 Encontramos aí um navio que ia partir para a Fenícia. Entramos e seguimos viagem.
3 Yaq ni Saiples manqei bawa qeiqeivim, sèimø-gigizím. Sa nakeamó qeitøteít, atema Silia manqei-te vøimø̄-fakhan. Yaq ni Taya taon-té qeimø-tokhotøvém, gigiap ndøgo, khagua-te qøugeyam, vø̄-ivøvem.
3 Quando estávamos à vista de Chipre, deixando-a à esquerda, continuamos rumo à Síria e aportamos em Tiro, onde o navio devia ser descarregado.
4 Yaq Taya taon-te ndøgo, Klisten ezoqam qeizøvao, vø̄izømet, yaq ni namba niti-sokhoám ndigu. Pula kopó. Ndigu Nqova Mbomambaqape mokho-te, Pol āv gimbøe-viømém nqǽgo: Ndego Zelusalem taon-te bèwa᷄v.
4 Como achássemos uns discípulos, detivemo-nos com eles por sete dias. Eles, sob a inspiração do Espírito, aconselhavam Paulo que não subisse a Jerusalém.
5 Geté ta pula kopo ndøgo, qame-navøem, ni tø̀ti-ivøvém, vø̄i-niav. Yaq Klisten ezoqa ewaqape, até sakheis neka nakheis, gìnifikát, atema taon bavokho vøimø̄-fakhan. Yaq ndøgeg-te ndøgo, ni katuk nimøkuí, vø̄i-guligulimem.
5 Mas, passados que foram esses dias, partimos e seguimos a nossa viagem. Todos eles com suas mulheres e filhos acompanharam-nos até fora da cidade. Ajoelhados na praia, fizemos a nossa oração.
6 Yaq ni yaqyaq-a, ouo manqat qeitumu-einim, ni palai khagua-té qeitø-ketámb, yaq ndigu khoev-te vø̄qavaz.
6 Despedimo-nos então e embarcamos, enquanto eles voltaram para suas casas.
7 Ni Taya taon qei-ivøvem, yaq Tolemais taon-té qeitøteít. Yaq ni Klisten nøfuap-te, okha nimøniáv, neka namba vømī-qovez. Khøuwa kopó.
7 Navegando, fomos de Tiro a Ptolemaida, onde saudamos os irmãos, passando um dia com eles.
8 Yaq khøuwa nøme qandopave, ni nìzuváz. Yaq até nigoát, atema Sæzalia taon-te vøimø̄-fakhan. Yaq ndøgo, ni Filip-qá khoev-té qeimøqóm. Ngenek Filip, ezoqa Manqat Mbomambaqape me꞉zømesimám, ndigu Yesu-te betøndēqambuz. Ibugukhokhof, Zelusalem taon-te ndøgo, tøke ezoqam seven givevesam, ezoqa nøme ngének.
8 Partindo no dia seguinte, chegamos a Cesaréia e, entrando na casa de Filipe, o Evangelista, que era um dos sete {diáconos}, ficamos com ele.
9 Ngenek nakhei sakheis foá gimbogoam. Ngængǽm. Angana upøgipøteáv. Ndigu Mbumbukiam-qá Manqat ndøvevezumám, av ndego gezømbe-ovøemam.
9 Tinha quatro filhas virgens que profetizavam.
10 Ni Sæzalia taon-te, khøuwa andé møi-mbá qeisokhoam. Yaq Mbumbukiam-gé manqa vevezam ezoqam ndowáv. Teqa iz Agabús. Zudia plovins-té gendo-ová.
10 Já estávamos aí fazia alguns dias, quando chegou da Judéia um profeta, chamado Ágabo.
11 Ndego ni-te gendowav, yaq Pol-gi ndabua segim nonqo ndøndapáz, ekeza zenda tokhotapak neka geagim nonqo vø̄løvønam. Yaq sasa ndø-ein, “Nqova Mbomambaqape, āv gene-manqaté nqǽgo: Ngenek ezoqam, ndabua segim nonqo ngimbogo, Zu megetapak Zelusalem taon-te, āv tiní-løvønøvemém. Yaq ndigu bawan vini-ak-qá zenda-té ginǿveém.”
11 Veio ter conosco, tomou o cinto de Paulo e, amarrando-se com ele pés e mãos, disse: Isto diz o Espírito Santo: assim os judeus em Jerusalém ligarão o homem a quem pertence este cinto e o entregarão às mãos dos pagãos.
12 Ni nqanek manqat qeiyogem, yaq ni ndigu Klisten ezoqa nøme namba, ta taon-te ndøgo giyagam, Pol āv qeimbøe-viømém nqǽgo: Ndego Zelusalem taon-te bèqa᷄.
12 A estas palavras, nós e os fiéis que eram daquele lugar, rogamos-lhe que não subisse a Jerusalém.
13 Geté ndego gendo-ein, “Zo gekha zó-eivumit neka noqa mbøni ndōzō-ngīītīt? No mø̀ekhakheinám. Ta-mbá taoká ndøgo, no timø-løvønømbemem, Zelusalem taon-te ndøgo. Geté até ndøgó-a, noge Evezøza Yesu zapaya tæmønanim.”
13 Paulo, porém, respondeu: Por que chorais e me magoais o coração? Pois eu estou pronto não só a ser preso, mas também a morrer em Jerusalém pelo nome do Senhor Jesus.
14 Yaq ni kopømba mbain qagoam, teqa matavap teimbo-enendem, yaq ni ndego sekemba pouweáv. Yaq āv qati-einím nqǽgo, “Evezøza-qá poev mba begó.”
14 Como não pudéssemos persuadi-lo, desistimos, dizendo: Faça-se a vontade do Senhor!
15 Nginik khøuwa-qa zita-te, Sæzalia taon-te ndøgo, ni gigiap nikhakheinám, Zelusalem taon-te sasa niqavig.
15 Depois desses dias, terminados os preparativos, subimos a Jerusalém.
16 Yesu-gi paev ezoqa nøme, Sæzalia taon-ak, ndigu ni namba qati-apat, Neison-qá khoev-té ginø-itúmb, vøimø̄qonav. Ngenek ezoqam, Saiples manqei-ák. Yesu ande gimbøe-paevem, ezoqa nøme ngének.
16 Foram também conosco alguns dos discípulos de Cesaréia, que nos levaram à casa de Menason de Chipre, um antigo discípulo em cuja casa nos devíamos hospedar.
17 Ni Zelusalem taon-te qeimø-fakhan, Klisten nøfuap, ni gèkhatómb. Khanakhanakh-ús.
17 À nossa chegada em Jerusalém, os irmãos nos receberam com alegria.
18 Yaq khøuwa nøme qandopave, Pol neka ni ezoqa nøme, Zems-té qeitøniáv. Até Klisten megetapák-a, ate ndi꞉gu, vø̄pindam.
18 No dia seguinte, Paulo dirigiu-se conosco à casa de Tiago, onde todos os anciãos se reuniram.
19 Yaq Pol ndigu zenda kaka guzumbu-itiam, ndego emanqat zømbe-votót, matev ate ndægo, Mbumbukiam bawan vini-ak-te, teqa sasae mokho-te gematønumam.
19 Tendo-os saudado, contou-lhes uma por uma todas as coisas que Deus fizera entre os pagãos por seu ministério.
20 Ndigu teqa manqat giyogem, yaq Mbumbukiam-qá iz ndø-eqaném. Yaq Pol gimbo-einim, “Nǿfu. Nqáe! Qo mòqote-qatéq, ande gekha taosen Zu bawan-ak, Yesu Keliso gi-unimanqatinim. Nginik ezoqa ate ngi꞉gu, Mozes-qa guguna manqat, bazaføgakh-us zua mbopavét.
20 Ouvindo isso, glorificaram a Deus e disseram a Paulo: Bem vês, irmão, quantos milhares de judeus abraçaram a fé sem abandonar seu zelo pela lei.
21 Geté ndigu manqat āv giniyogém nqǽgo: Qo Zu ezoqa ate ndi꞉gu, ndigu bawan vini-ak namba ndi꞉sokhoe, āv qoqote-zømesimatún nqǽgo: Ndigu Mozes-qa guguna manqat bè-ivøvém neka tigi nakhei angana ngusum sekembā bezø-qogàza᷄t, neka ndigu niqa matev vinivinimba sekembā bembòpa᷄ev.
21 Eles têm ouvido dizer de ti que ensinas os judeus, que vivem entre os gentios, a deixarem Moisés, dizendo que não devem circuncidar os seus filhos nem observar os costumes {mosaicos}.
22 Yaq ndakin áv khazígonēm, ndigu ti꞉zøtez av nqægo, nqanek manqat unimanqatīn mbā? Ndigu àbeyogém, qo qoqofakhaq.
22 Que se há de fazer? Sem dúvida, saberão de tua chegada.
23 Yaq nakémbá, taqa yaq-te, niqa matavap nqánek. Āv qoqoté-matanám. Angana foa ndîgú, ni namba. Ndigu manqa mbusa ndøveém, Mbumbukiam-te.
23 Faze, pois, o que te vamos dizer. Temos aqui quatro homens que têm um voto.
24 Nginik ezoqa, vø̀-upøzó. Yaq Mbumbukiam-qá khoev-té qonǿqáv, ti namba, matev vozomǿ-gonēm, av Mozes ge꞉peawam, Mbumbukiam-qa bøi-te eqeieqei toqome-fakhaq. Yaq ta matev-qa fia, qakeza moní qozømbéwí. Yaq taqa zita-te, ndigu kopømbaqapé, tigi izum nqawá genøzǿ-qogáz, vømǿ-kawa-mokho-mbā, av Mozes-qa manqat qæ-ein. Qo nqanek matev toqo-matanam, yaq ezoqa ewaqape tìabiti-zøtéz, av nqægo, manqat ndøgo, qoqa yaq-te gi꞉yogem, ndøgo unimanqatín mbá. Yaq ndigu tìabiti-qeivím, av nqægo, qo qakezan, Mozes-qa guguna manqat zua ndoqombô-páev.
24 Toma-os contigo, faze com eles os ritos da purificação e paga por eles {a oferta obrigatória} para que rapem a cabeça. Então todos saberão que é falso quanto de ti ouviram, mas que também tu guardas a lei.
25 Geté bawan vini-ak-qa yaq-te, ndigu Yesu gi-unimanqatinim, ni pepa mìzi-khofotøvém ti-te. Ni manqat āv qazi꞉-kopo꞉ném nqǽgo: Loge gigiap ndøgo, ezoqa batae-te ti-aumat, ndigu belòge᷄. Neka kouk belòge᷄. Neka søvakha gigiap ndigu, ezoqa naq tizø-khotøgimat, ndigu belòuzi᷄. Neka ndigu mambe okho matev, kha bembo-khanø̀ze᷄m.”
25 Mas a respeito dos que creram dentre os gentios, já escrevemos, ordenando que se abstenham do que for sacrificado aos ídolos, do sangue, da carne sufocada e da fornicação.
26 Yaq khøuwa nøme qandopave, Pol ndigu angana foa gè-itúb, neka ti namba matev vø̄ngazem, av Mozes ge꞉peawam, Mbumbukiam-qa bøi-te toqome-ndaføyamba-eq. Taqa zita-te, Pol Mbumbukiam-qá khoev-té genø-ón, Mbumbukiam-gi iziz ezoqam vømēzømas, gekha khøuwā ndøgo, matev ate ndægo tømøzø-navøem. Yaq taqa zita-te, Mbumbukiam-gi iziz ezoqam kopømbaqapé, ndigu ezoqa kopokopo, søvakha gigiap zǿløvutám Mbumbukiam-te.
26 Então Paulo acompanhou aqueles homens no dia seguinte e, purificando-se com eles, entrou no templo e fez aí uma declaração do termo do voto, findo o qual se devia oferecer um sacrifício a favor de cada um deles.
27 Khøuwa seven ambá vømø̄-nasinimin, ndigu nqanek matev tigonemin. Geté Zu ezoqa nøme, ndigu Esia manqei-te ginduzav, Pol Mbumbukiam-qá khoev-té gi-ometám. Yaq ndigu até gindigonem, ezoqa teqa yaq-te mbøni vøzø̄-sokhof, sasa ndømøvøinam.
27 Ao fim dos sete dias, os judeus, vindos da Ásia, viram Paulo no templo e amotinaram todo o povo. Lançando-lhe as mãos,
28 Yaq āv gini-akhaemém nqǽgo, “Ízlael-ak! Gìnitøké! Ezoqam ngének, manqei-manqei ate ndægo, teqa nømendim manqat mokho-te, ni Zu ezoqam-qa iz neka Mozes-qa guguna manqat neka nqanek Mbumbukiam-qa khoev ndengi꞉wat. Neka nøme nqánek: Ngenek bawan vini-ak ndo-itúb, nqanek Mbumbukiam-qa khoev-te, taqa khakheitap matev vø̄ngiu.”
28 gritavam: Ó judeus, valei-nos! Este é o homem que por toda parte prega a todos contra o povo, a lei e o templo. Além disso, introduziu até gregos no templo e profanou o lugar santo.
29 Ndigu nqanek manqat gi-einim, zapa ndǿgo. Pol Zelusalem taon-te ge-okhoam, ndigu Tlofimus ndø-ometám, te namba. Ngenek Tlofimus, Efesus taon-ák. Yaq ndakin ndigu āv gini-matavupám nqǽgo: Pol ndego Mbumbukiam-qá khoev-té abe-ituát.
29 É que tinham visto Trófimo, de Éfeso, com ele na cidade, e pensavam que Paulo o tivesse introduzido no templo.
30 Yaq ezoqa ewaqape, Zelusalem taon-te ndøgo, mbøni nqosøgeap ndøndapém, taqa yaq-te. Yaq ezoqa tindubǿin ndǿgo, Pol vø̄-møvøinam, Mbumbukiam-qa khoev bavokho sasa ndø-ituim, mboqog é-vø̄tokøvemem.
30 Alvoroçou-se toda a cidade com grande ajuntamento de povo. Agarraram Paulo e arrastaram-no para fora do templo, cujas portas se fecharam imediatamente.
31 Ndigu ezoqam, Pol laelae-qa mbogoám. Geté ndego Lom nakhag kawa ezoqa kandambaqape, manqat ge-ewag, av nqægo, Zelusalem taon ate qægoam, qaqa kandambaqape ndøfakhān,
31 Como quisessem matá-lo, o tribuno da coorte foi avisado de que toda Jerusalém estava amotinada.
32 yaq ndego até gendego, tegi nakhag ezoqam, tigi kawakawa-za namba vø̄-upøzo, ezoqa ewaqape-te sasa ndøbøin. Yaq ezoqa nakhag ezoqam neka tigi kawa kandambaqape gizømet, gibøitavun, yaq ndigu Pol-qa kha khaneam, sège-ivøvém.
32 Ele tomou logo soldados e oficiais e correu aos manifestantes. Estes, ao avistarem o tribuno e os saldados, cessaram de espancar Paulo.
33 Yaq ndego nakhag kawa kandambaqape, tendowáv ndǿgo, Pol vø̄-møvøiu, neka nakhag ezoqam, ndego auli sen menas løvønøvem manqat vøzø̄-ein. Yaq ndego ezoqa gezøbevap, “Ngenek gekha ezoqâm? Neka gekha manqa-zapa ndǿgo?”
33 Aproximando-se então o tribuno, prendeu-o e mandou acorrentá-lo com duas cadeias. Perguntou então quem era e o que havia feito.
34 Geté ezoqa sège-akhaemát. Ezoqa nøme manqat vini ndø-akhaemám, neka nøme manqat vini vø̄-akhaemam. Manqa feazu kandambá. Yaq nakhag kawa ezoqam, kopømba mbain qagoam, qaqa-qa manqa mokho vǿe-qeīv, yaq ndego tegi nakhag ezoqam, Pol nakhag ezoqam-qa khoev-te ndafe manqat zø-eín.
34 Na multidão todos gritavam de tal modo que, não podendo apurar a verdade por causa do tumulto, mandou que fosse recolhido à cidadela.
35 Yaq khokhop gumu-khatoem, nakhag ezoqam, Pol gè-eqeinám. Zapa ndǿgo. Ezoqa khàpumu-khouwéz, neka ndigu qaqa kandambá gigonem, Pol-te. Yaq soqaín ndøgo, ndigu kha timbo-ngi꞉nam.
35 Quando Paulo chegou às escadas, foi carregado pelos soldados, por causa do furor da multidão.
36 Ezoqa ewaqape até gezøpavát, vøndō-akhaemat, “Gèlaém nandev!”
36 O povo o seguia em massa dizendo aos gritos: À morte
37 Ndigu nakhag ezoqam, Pol ambá nakhag ezoqam-qá khoev-té ginø-ndafemɨ́n. Geté Pol ndego nakhag kawa ezoqa kandambaqape gembo-ein, Glik manqat-té, “Kopømbâ, manqat-qase tøtaqa-ein?”
37 Quando estava para ser introduzido na fortaleza, Paulo perguntou ao tribuno: É-me permitido dizer duas palavras? Este respondeu: Sabes o grego!
38 Av tægoat ndægo, yaq qo ndego Izip ezoqám mbá, ndego nakhag matev gengaz, gaman namba, neka leg-av manqei-te pepen ezoqam fo taosen vø̄møvab.”
38 Não és tu, portanto, aquele egípcio que há tempos levantou um tumulto e conduziu ao deserto quatro mil extremistas?
39 Yaq Pol gendo-ein, “Āv taoká. No Zu bawan-ák. No Tasus taon-té qæqán, Silisia manqei-te. No mo-manqei-aném, ta taon kandambaqape-te ndøgo. Ndoqonǿtak? No nginik ezoqam, ambá manqat nøzø-einín.”
39 Paulo replicou: Eu sou judeu, natural de Tarso, na Cilícia, cidadão dessa ilustre cidade. Mas rogo-te que me permitas falar ao povo.
40 Yaq ndego nakhag kawa ezoqam sègemboták. Yaq Pol khokhop-té genø-itán, yaq ezoqam-qa manqa khoutam nonqo, zenda vøzø̄-eqa. Yaq ndigu manqa sùgumu-khoutavát. Yaq Pol ndigu ekeza Iblu manqat-te, āv gezømbe-eín nqǽgo:
40 O tribuno lho permitiu. Paulo, em pé nos degraus, acenou ao povo com a mão e se fez um grande silêncio. Falou em língua hebraica do seguinte modo:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.