Atos 10

Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Sæzalia taon-te ndøgo, ezoqa mø̀ndøyagám. Iz nqambógo, Koniliús. Nakhag bawan mokho-te, ndøgo Itali nakhag bawan gimbo-akhaemam, kawa ezoqam nøme ndégo tegoám.
1 Havia em Cesaréia um homem, por nome Cornélio, centurião da coorte que se chamava Itálica.
2 Konilius ekeza ezoqa namba, khoev-te gi꞉yagam, Mbumbukiam ndø-unimanqatintám neka vømbō-vizupam. Neka ndego gigiap-av ezoqam, sègezø-tøkeám. Neka ndego khøuwa kopoav, Mbumbukiam-té genø-guligulimám.
2 Era religioso; ele e todos os de sua casa eram tementes a Deus. Dava muitas esmolas ao povo e orava constantemente.
3 Khøuwa nøme, khagus yaq-té. Ande āv 3 oklók ndægó. Konilius umingiap ndøqeív. Āv geneqeív nqǽgo: Mbumbukiam-gé enzol ezoqam ndøgeavún, iz vømbōveo, “Konílius”. Bavokho-qapé sogo-omét, ndego enzol ezoqam.
3 Este homem viu claramente numa visão, pela hora nona do dia, aproximar-se dele um anjo de Deus e o chamar: Cornélio!
4 Yaq Konilius, ndego sège-waumám. Møe-ús. Yaq gembobevap, “Kándambaqape. Qo no-te manqat taqágo?”
4 Cornélio fixou nele os olhos e, possuído de temor, perguntou: Que há, Senhor? O anjo replicou: As tuas orações e as tuas esmolas subiram à presença de Deus como uma oferta de lembrança.
5 Ezoqa Ziopa taon-té qonǿ-khofotáz. Ndigu manqat āv tiabiti-ndapét. Ezoqam, iz nqambogo Saemon, iz nøme Pita ndimbo-akhayam, ndego bètøndowáv.
5 Agora envia homens a Jope e faze vir aqui um certo Simão, que tem por sobrenome Pedro.
6 Ndego Saemon nøme-qá khoev-té geqomát. Ngenek søvakha gigiap-gi ngusum khakheinøvem ezoqám. Teqa khoev ndaola avønin-té qambowév.”
6 Ele se acha hospedado em casa de Simão, um curtidor, cuja casa fica junto ao mar.
7 Enzol ezoqam ge-ivav, ndego manqat gembo-manqatam, yaq Konilius tegi sasae ezoqa menas zø-akhá, neka nakhag ezoqam kopo, gembo-sasaetam, vømbō-akha. Ngenek Mbumbukiam mbovizupám.
7 Quando se retirou o anjo que lhe falara, chamou dois dos seus criados e um soldado temente ao Senhor, daqueles que estavam às suas ordens.
8 Konilius nginik ezoqa misika, manqat ate qægoam, mø̀ndøzømbøkhæ-ovøyám, Ziopa taon-te sasa ndøkhofotaz.
8 Contou-lhes tudo e enviou-os a Jope.
9 Yaq khøuwa nøme qandopave, ndigu Ziopa taon gikhatoumat, Pita khoev ová genøqavíg, vømø̄-guligulim. Khøuwa iz, ande āv khøuwa muín ndægó.
9 No dia seguinte, enquanto estavam em viagem e se aproximavam da cidade - pelo meio-dia -, Pedro subiu ao terraço da casa para fazer oração.
10 Yaq Pita ifin mbovín. Yaq lou loge-qa mbogoám. Yaq ezoqa nøme lou gi-ifutat, ndego umingiap ndøqeív.
10 Então, como sentisse fome, quis comer. Mas, enquanto lho preparavam, caiu em êxtase.
11 Yan gèmboqoé. Neka yan-te ndøgo, andé ndabua kandambaqape me ndæføløvøém, atema manqei-te. Taqa vavap foa-té qando-geageapám.
11 Viu o céu aberto e descer uma coisa parecida com uma grande toalha que baixava do céu à terra, segura pelas quatro pontas.
12 Ta mokho-te ndøugu, søvakha gigiap bugug vinivinimbá gu꞉goam, nøme ndi-okho-a, nøme ndivisigiap-a, nøme ndīlø̄vūvām. Pita umingiap geqeiv|src="IB-098gr.jpg" size="col" loc="International Bible Society" copy="International Bible Society" ref="10:9-12"
12 Nela havia de todos os quadrúpedes, dos répteis da terra e das aves do céu.
13 Yaq manqa wag tøndowáv ndǿgo, qando-ein, “Píta! Mòqo-itán. Søvakha gigiap nandiv qózitág, voqólōuz.”
13 Uma voz lhe falou: Levanta-te, Pedro! Mata e come.
14 Geté Pita yaq gendo-qavøiu, “Evézøza. Āv taoká. No søvakha gigiap louzimáv, taqa yaq-te Mozes-qa guguna manqat av ndæmanqate, soqain ndøgo, Mbumbukiam-qa bøi-te.”
14 Disse Pedro: De modo algum, Senhor, porque nunca comi coisa alguma profana e impura.
15 Geté nqanek manqa wag, nqawá qandowáv, te-te, qambo-ein, “Gigiap ndøgo, Mbumbukiam gesunguz, qo kopømba mbaín, soqain toqote-vewat.”
15 Esta voz lhe falou pela segunda vez: O que Deus purificou não chames tu de impuro.
16 Manqat av nqægo, misiká qando-fakhan. Yaq nqova mbaín, ndabua nqawá qanøveséz, yan-te.
16 Isto se repetiu três vezes e logo a toalha foi recolhida ao céu.
17 Pita nqanek umingiap-qa mokho até gembøe-bevupát, yaq nqáe! Ndigu angana, Konilius gendo-khofotaz, Saemon-qa khoev tìniqeivím. Yaq mboqog tambav-té gonowán.
17 Desconcertado, Pedro refletia consigo mesmo sobre o que significava a visão que tivera, quando os homens, enviados por Cornélio, se apresentaram à porta, perguntando pela casa de Simão.
18 Yaq ndigu āv gini-akhaém nqǽgo, “Gê, Saemon, ndego iz nøme Pita ndimbo-akhayam, téqomat?”
18 Eles chamaram e indagaram se ali estava hospedado Simão, com o sobrenome Pedro.
19 Pita ate av-té, umingiap-qa yaq-te gembøe-matavupat, yaq Mbumbukiam-ge Nqova Mbomambaqape, āv gembøe-eín nqǽgo, “Qoté-ewāg. Angana misika qoqa ndøvawét.
19 Enquanto Pedro refletia na visão, disse o Espírito: Eis aí três homens que te procuram.
20 Mòqo-itán. Manqei-té qonǿvís. Yaq soqóqáv, ti namba. Ndøfofògea᷄p. Zapa ndǿgo, nō notøndo-khofotáz, ndigu.”
20 Levanta-te! Desce e vai com eles sem hesitar, porque sou eu quem os enviou.
21 Yaq Pita tenøvís ndǿgo, ndigu ezoqam vøzø̄-ein, “Nqáe! Ezoqam nó, zo qazombo-vawavun. Zo gekham-qā zógeavun?”
21 Pedro desceu ao encontro dos homens e disse-lhes: Aqui me tendes, sou eu a quem buscais. Qual é o motivo por que viestes aqui?
22 Yaq ndigu gindu-einim, “Nakhag kawa ezoqam ndokhofotán. Iz nqambógo, Koniliús. Ndego ezoqam ndaføyamba-qapé neka Mbumbukiam mbovizáp. Zu bawan-ak ate ndi꞉gu, gèmbovizáp. Mbumbukiam-gé enzol ezoqam mbofakhán. Yaq ndego qo akhae manqat mbo-eín. Qo teqá khoev-té qonǿqáv, yaq ni qoqa manqat banīyogem.”
22 Responderam: O centurião Cornélio, homem justo e temente a Deus, o qual goza de excelente reputação entre todos os judeus, recebeu dum santo anjo o aviso de te mandar chamar à sua casa e de ouvir as tuas palavras.
23 Yaq Pita ndigu gèkhatób, neka khoev vøzø̄-ein. Yaq qanaqanus qandopave, Pita namba me꞉qaváz. Até Ziopa taon-ak nømé-a, ndigu Yesu gi-unimanqatintam, vøzø̄fikat.
23 Então Pedro os mandou entrar e hospedou-os. No dia seguinte, levantou-se e partiu com eles, e alguns dos irmãos de Jope o acompanharam.
24 Yaq khøuwa nøme qandopave, Sæzalia taon-te gimøfakhaz, Konilius gèzømbo-kewagát. Ndego ekeza ezoqam neka zifuap mbomømboma, é-møndømøváb.
24 No outro dia chegaram a Cesaréia. Cornélio os estava esperando, tendo convidado os seus parentes e amigos mais íntimos.
25 Yaq Pita khoev-te gemømbo-on, Konilius teqa zenda tokhopatak-qa megemege-te, ekeza kha, manqei me꞉laváo, khanakhanakh vømbōgo.
25 Quando Pedro estava para entrar, Cornélio saiu a recebê-lo e prostrou-se aos seus pés para adorá-lo.
26 Geté Pita gè-eqeiú, gembo-ein, “Mòqo-itán. Até nó-a, no ezoqám. Ate av-té, qo nqoqote꞉go.”
26 Pedro, porém, o ergueu, dizendo: Levanta-te! Também eu sou um homem!
27 Yaq Pita Konilius namba, manqat até go꞉manqatát, khoev mokho-te gi-onat. Yaq khoev mokho-te ndøugu, āv geneqeív nqǽgo: Ezoqa kopoáv, gipindam.
27 E, falando com ele, entrou e achou ali muitas pessoas que se tinham reunido e disse:
28 Yaq gezø-ein, “Zo mø̀zøte-zøtéz. Ni Zu bawan-ak-te, khafeáp, bawan vini-ak namba tøti-tøkuanem o tiqa khoev-te tei-on. Geté Mbumbukiam, no āv genenømánd nqǽgo: No ezoqa nøme, khavim-us o soqain, Mbumbukiam-qa bøi-te, batezæ̀za᷄.
28 Vós sabeis que é proibido a um judeu aproximar-se dum estrangeiro ou ir à sua casa. Todavia, Deus me mostrou que nenhum homem deve ser considerado profano ou impuro.
29 Yaq nakémbá, qo manqat qoqonøndo-khofotav, no qoqa manqat ogieáv. Yaq ndakin no nøtaqá-beváp. Qo gekham-qā, qonøndé-akha?”
29 Por isso vim sem hesitar, logo que fui chamado. Pergunto, pois, por que motivo me chamastes.
30 Yaq Konilius gendo-qavøiu, “Khøuwa foa mø̀ndømø-nasiním. No nøkeza khoev mokho-te, nòguligulimát. Khøuwa iz ande kopó, av ndakin nqægo. Khagus tri oklók. Yaq nqáe! Noqa megemege-te, ezoqam sògo-itán. Ndabua ge-uzam, papaqá. Bøi sanqatøve-ús.
30 Disse Cornélio: Faz hoje quatro dias que estava eu a orar em minha casa, à hora nona, quando se pôs diante de mim um homem com vestes resplandecentes, que disse:
31 Yaq ndego āv genømbe-eín nqǽgo, ‘Konílius! Mbumbukiam qoqa guliguli manqat mø̀ndøqa-ewág. Neka ndego mø̀ndø-qamékh, qo gigiap-av ezoqam qoqozø-tøkematun.
31 Cornélio, a tua oração foi atendida e Deus se lembrou de tuas esmolas.
32 Yaq nakémbá. Ezoqa Ziopa taon-té qonǿ-khofotáz. Saemon qombó-akhá, ndego iz nøme Pita ndimbo-akhayam. Ndego bètøndowáv. Ndego Saemon nøme-qá khoev-té geqomát. Ngenek søvakha gigiap-gi ngusum khakheinøvem ezoqám. Teqa khoev ndaola avønin-té qambowév.’
32 Envia alguém a Jope e manda vir Simão, que tem por sobrenome Pedro. Está hospedado perto do mar em casa do curtidor Simão.
33 Yaq no até qatøndego, ezoqam vøtaqandō-khofotaz. Yaq no khanakhanákh, qoqotøndoqav. Yaq ni ndakin nqéigu. Mbumbukiam-qá bøi-té. Manqat ate ndægo níyogém, av Evezøza qo manqa geqambe-løvua, toqoti-nømand.”
33 Por isso mandei chamar-te logo e felicito-te por teres vindo. Agora, pois, eis-nos todos reunidos na presença de Deus para ouvir tudo o que Deus te ordenou de nos dizer.
34 Yaq Pita manqat gengaz, gezø-ein, “No ndakin ùni nøtenøtén. Mbumbukiam-qa bøi-te, ezoqam ate ndi꞉gu kopó. Vinivinimba mbaín.
34 Então Pedro tomou a palavra e disse: Em verdade, reconheço que Deus não faz distinção de pessoas,
35 Bawabawan vinivinimba ate ndægo, gekha ezoqām ndigu, Mbumbukiam ndimbovizap neka matev eqeieqei ndīmātānām, ndigu sège-khatobɨ́n.
35 mas em toda nação lhe é agradável aquele que o temer e fizer o que é justo.
36 Manqat no qatøndo-ndap, nqánek, Mbumbukiam Izlael ezoqam-te gendo-khofotav, ta Manqat Mbomambaqape, sambi-qa yaq-te, ndøgo Yesu Keliso mokho-te ndøndo-okho. Ngenek Yesu, ezoqa ewaqape-gé Evezøzá.
36 Deus enviou a sua palavra aos filhos de Israel, anunciando-lhes a boa nova da paz, por meio de Jesus Cristo. Este é o Senhor de todos.
37 Zo mø̀zøte-zøtéz, matev ndøgo, Zudia plovins-te ate ndægo qafakhanumam. Gelili plovins-té genøngáz, Zion ezoqa ge꞉zømesimat neka ibøkha iziz vøzø̄-etoumat.
37 Vós sabeis como tudo isso aconteceu na Judéia, depois de ter começado na Galiléia, após o batismo que João pregou.
38 Neka zo mø̀zøte-zøtéz, Mbumbukiam ndego Yesu Nazalet vemiav-ak, Nqova Mbomambaqape ande oil me gembøe-qouz neka bazaføgakh vømbō-etoam. Neka zo mø̀zøte-zøtéz, Yesu ande āv kenē-okhoam, matev eqeieqei gematønumam neka ezoqa ewaqape gekhakheinøvemam, ndigu nqova soqaqape-qa bazaføgakh mokho-te gu꞉goam. Zapa ndǿgo, Mbumbukiam mø̀ndøgoám, te namba.
38 Vós sabeis como Deus ungiu a Jesus de Nazaré com o Espírito Santo e com o poder, como ele andou fazendo o bem e curando todos os oprimidos do demônio, porque Deus estava com ele.
39 Ni matev ate qægoam, Yesu Zudia plovins-te neka Zelusalem taon-te gematønumam, mø̀iqeivím. Yaq ndigu gèlaém. Tae mutui-té ginø-tøkewém.
39 E nós somos testemunhas de tudo o que fez na terra dos judeus e em Jerusalém. Eles o mataram, suspendendo-o num madeiro.
40 Geté genanim, yaq khøuwa misika-qa zita-te, Mbumbukiam ndego nangó genø-khandí꞉v, yaq ndego ezoqa vø̄ezømas.
40 Mas Deus o ressuscitou ao terceiro dia e permitiu que aparecesse,
41 Ezoqa ewaqapé mbá. Geté sati ndígu, Mbumbukiam ibugukhokhof gevevesam, bøi vizu ezoqam tigoat. Nginik ezoqam ní. Ndego løvøte-te gesuzam, yaq ndego lou namba vøtīlogam-a, ibøkha namba vøtī-izumam.
41 não a todo o povo, mas às testemunhas que Deus havia predestinado, a nós que comemos e bebemos com ele, depois que ressuscitou.
42 Yesu ni manqat āv ginimbi-løvuá nqǽgo: Ni ezoqa Mbumbukiam-qá Manqat nití-zømesimát neka āv teizømbé-ovøemát, ezoqa kopo sa ngének, Mbumbukiam geveatav, ndego khandi neka løvøte ezoqam-qa manqat te-ewag, ndigu manqa ovøyam-te tiwan.
42 Ele nos mandou pregar ao povo e testemunhar que é ele quem foi constituído por Deus juiz dos vivos e dos mortos.
43 Mbumbukiam-gi manqa vevezam ezoqam ate gi꞉goam, teqa yaq-te āv gini-manqatám nqǽgo, ‘Gekha ezoqām ndigu, ndego ti-unimanqatinim, Mbumbukiam te mokho-te, tiqa manqa-zapazapa segezǿ-evøzám.’”
43 Dele todos os profetas dão testemunho, anunciando que todos os que nele crêem recebem o perdão dos pecados por meio de seu nome.
44 Pita ate av-té nqanek manqat ge꞉manqatam, yaq Nqova Mbomambaqape ndovís, atema ti-te ndigu ate gi꞉goam, ndigu nqanek manqat gi-ewagat.
44 Estando Pedro ainda a falar, o Espírito Santo desceu sobre todos os que ouviam a {santa} palavra.
45 Yaq ndigu Zu bawan-ak, Yesu gi-unimanqatintam, ndigu Pita namba gi꞉geavun, ndigu nqova zøndáf, giqeivim av nqægo, Mbumbukiam até bawan vini-ák-a, Nqova Mbomambaqape zø-etoām.
45 Os fiéis da circuncisão, que tinham vindo com Pedro, profundamente se admiraram, vendo que o dom do Espírito Santo era derramado também sobre os pagãos;
46 Zapa ndǿgo, ndigu āv giniyogém nqǽgo: Nqova Mbomambaqape mokho-te, ndigu manqat vinivinimba-té ginø-manqatát neka Mbumbukiam-qa iz vø̄-eqatat.
46 pois eles os ouviam falar em outras línguas e glorificar a Deus.
47 “Nginik ezoqam, Mbumbukiam-gé Nqova Mbomambaqape ndøndafém, ate av-té, ni qazi꞉ndafem. Gê, gekha ezoqā zømbǿkhāz, ibøkha iz tindapem?”
47 Então Pedro tomou a palavra: Porventura pode-se negar a água do batismo a estes que receberam o Espírito Santo como nós?
48 Yaq Pita ge-ein, “Nginik ibøkha iz, sà bendapém, Yesu Keliso-qa iz-te.” Yaq taqa zita-te, ndigu Pita āv gimbøe-viømém nqǽgo, “Elavøqase vø̀nimbøkhæ-qomát.”
48 E mandou que fossem batizados em nome de Jesus Cristo. Rogaram-lhe então que ficasse com eles por alguns dias.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.