Mateus 12
Topẽ vĩ rá (KGPNT) vs VC
1 Kejẽn Jesus tóg trigo jo ẽpỹ mĩ tĩ mũ, ti mré mũ tĩ ag tóg ti mré mũ mũ. Vẽnhkán ke kurã ki ke vẽ, hã ra ag tóg kókĩnkĩr mũ, vẽjẽn vég tũ nĩn kỹ. Hã kỹ ag tóg trigo mó ẽn tỹ kam ke kỹ ko mũ sir.
1 Atravessava Jesus os campos de trigo num dia de sábado. Seus discípulos, tendo fome, começaram a arrancar as espigas para comê-las.
2 Kỹ Fariseu ag tóg ag vég mũ. Kỹ ag tóg Jesus mỹ vĩ mũ. “Ha vé,” he ag tóg mũ ti mỹ. “Ã mré mũ tĩ ag ne tóg ãjag tỹ nén han ke tũ han mũ ha', vẽnhkán ke kurã ki'. Vẽnh rãnhrãj vẽ mỹr, ag tỹ trigo tỹ kam ke ti,” he ag tóg, Jesus, mỹ.
2 Vendo isto, os fariseus disseram-lhe: Eis que teus discípulos fazem o que é proibido no dia de sábado.
3 Hã ra Jesus tóg ag mỹ: “vó,” he mũ. “Davi tỹ nén han mũ to jykrén nĩ,” he tóg. “Ti kókĩr nĩn kỹ tóg ã tỹ nén han ke tũ han gé, ti mré mũ tĩ ag mré, hã ra Topẽ pi(jé) ti to jũ mũ', ti tỹ ã tỹ nén han ke tũ han mũ ra.
3 Jesus respondeu-lhes: Não lestes o que fez Davi num dia em que teve fome, ele e seus companheiros,
4 Tag han ja ti nĩ, ha mẽ. Topẽ jo ĩn kãra rã kỹ tóg tá Topẽ jamĩ ẽn kó, tỹ ã tỹ konh ke tũ ra. Kỹ tóg ã mré mũ tĩ ag mỹ vin gé, Topẽ jamĩ ẽn. Topẽ tũ ki rĩr tĩ ag tỹ konh ke ja vẽ vẽ, Topẽ jamĩ ẽn, hã ra tóg ko ja nĩ, ti tỹ tỹ Topẽ tũ ki rĩr tĩ tũ ra, Davi ti. Hã kỹ tóg rán kỹ nĩ, Topẽ vĩ tỹ rán kỹ nĩ ki,” he tóg, Jesus ti.
4 como entrou na casa de Deus e comeu os pães da proposição? Ora, nem a ele nem àqueles que o acompanhavam era permitido comer esses pães reservados só aos sacerdotes.
5 “Kỹ Topẽ tũ ki rĩr tĩ ag jykre to jykrén nĩ gé. Tỹ vẽnhkán ke kurã ra ag tóg rãnhrãj mũgtĩ, Topẽ jo ĩn krẽm, hã ra ag tóg Topẽ tũ ki rĩr tĩ. Hã kỹ ag tóg tỹ vẽnhkán ke kurã ra ki vẽnhkán tũ nĩgtĩ gé, ge ra ag jykre tóg há nĩ, Topẽ mỹ. Hã kỹ tóg rán kỹ nĩ gé, Topẽ vĩ tỹ rán kỹ nĩ ki.
5 Não lestes na lei que, nos dias de sábado, os sacerdotes transgridem no templo o descanso do sábado e não se tornam culpados?
6 Ha mẽ, Topẽ jo ĩn vỹ tỹ Topẽ tũ nĩ. Kỹ ag tóg ti tũ ki rĩr tĩ, tỹ vẽnhkán ke kurã ra. Hã ra sóg Topẽ jo ĩn kãfór nĩ, Topẽ mỹ. Hã kỹ inh mré mũ tĩ ag tóg Topẽ mỹ há nỹtĩ, ag tỹ vẽnhkán ke kurã ki vẽnhkán tũ ra,” he tóg, Jesus ti.
6 Ora, eu vos declaro que aqui está quem é maior que o templo.
7 “Kỹ Topẽ vĩ tag to jykrén nĩ gé, ha mẽ. “Ãjag tỹ jagnẽ jagãgtãn kỹ tóg inh mỹ há tĩ,” he ja tóg nĩ. Topẽ ti. “Kỹ tag tóg inh mỹ ãjag tỹ inh mỹ nén ũ pũn kãfór nĩ, ãjag tỹ jagnẽ jagãgtãn tag ti,” he ja tóg nĩ. Topẽ ti. Ãjag tỹ tag to jykrén mũ ra ãjag tóg inh mré ke ag to jũnh ke tũ nĩ vẽ. Ag kókĩr vẽ mỹr. Nén ũ kórég han ja tũ ag tóg nĩ,” he tóg, Jesus ti.
7 Se compreendêsseis o sentido destas palavras: Quero a misericórdia e não o sacrifício... não condenaríeis os inocentes.
8 “Hã ra sóg tỹ vẽnhkán ke kurã to pã'i nĩ. Tỹ sóg ẽprã ke fi kósin nĩ” he tóg, Jesus ti, Fariseu ag mỹ.
8 Porque o Filho do Homem é senhor também do sábado.
9 Kỹ tóg ẽmã ẽn tá kutẽ kỹ ẽmã ũ ra tĩ mũ, kỹ tóg ẽg vẽnh kanhrãn jafã kãra rã mũ sir.
9 Partindo dali, Jesus entrou na sinagoga.
10 Tã ũ tóg nĩ nĩ, ti nĩgé tóg tóg ja nĩ. Kỹ ag tóg Jesus mỹ: “mỹ há nỹ vỹ, ẽg tỹ vẽnhkán ke kurã ki ũ kygtãg ke ti?” he mũ. Hã ra ag tóg pã'i ag mỹ: “vẽnhkán ke kurã ki tóg Topẽ vĩ mranh tĩ, ũ kygtãg kỹ,” he sór mũ. Hã kỹ ag tóg ti ki jẽmẽg mũ. Ag mỹ tóg tỹ vẽnh rãnhrãj nĩ, ũ kygtãg ti. Vẽnhkán ke kurã ki ẽg nẽji ũ kygtãg ke tũ nĩ.
10 Encontrava-se lá um homem que tinha a mão seca. Alguém perguntou a Jesus: É permitido curar no dia de sábado? Isto para poder acusá-lo.
11 Hã ra Jesus tóg ag mỹ: “ãjag mẽg tỹ vẽnhkán ke kurã ki kãgnó ki kutẽ kỹ, ãjag mỹ ti kunũnh ke tũ nĩ, tỹ vẽnhkán ke kurã nĩn kỹ?” he mũ. “Ti kunũnh jé ãjag tóg ke mũ. Kỹ to jykrén nĩ.
11 Jesus respondeu-lhe: Há alguém entre vós que, tendo uma única ovelha e se esta cair num poço no dia de sábado, não a irá procurar e retirar?
12 Ẽg mré ke vỹ ẽg mẽg kãfór nĩ,” he tóg. “Kỹ tóg há nĩ, ẽg tỹ ẽg mré ke kygtãg kỹ, tỹ vẽnhkán ke kurã ra,” he tóg.
12 Não vale o homem muito mais que uma ovelha? É permitido, pois, fazer o bem no dia de sábado.
13 Kỹ tóg ũn nĩgé tóg ẽn mỹ: “ã nĩgé tỹ krỹg' hé,” he mũ. Kỹ tóg tỹ krỹg' he mũ sir. Hã ra tóg há' he mũ. Ti nĩgé há ẽn hã ri ke tóg nĩ, ti nĩgé kórég ja ti.
13 Disse, então, àquele homem: Estende a mão. Ele a estendeu e ela tornou-se sã como a outra.
14 Kỹ Fariseu ag tóg jũgjũ kỹ pa mũ sir, ĩn ẽn ki. “Ẽg hỹn hẽ ri kenh mũ, ti tén jé?” he ag tóg mũ, Jesus to.
14 Os fariseus saíram dali e deliberaram sobre os meios de o matar.
15 Hã ra Jesus tóg ki kanhró nĩ, ag tỹ ti tén sór mũ ti. Kỹ tóg sir tá kãkutẽ mũ, ẽmã ũ ra tĩg jé.
15 Jesus soube disso e afastou-se daquele lugar. Uma grande multidão o seguiu, e ele curou todos os seus doentes.
16 Kỹ tóg ag mỹ: “ker isỹ ãjag tỹ há' he kãmén hẽ',” he mũ.
16 Proibia-lhes formalmente falar disso,
17 Hã ra tóg rán kỹ nĩ gé, ti tỹ ag tỹ há' he mũ tag ti. Isaías ti, ũ tỹ vãsỹ Topẽ vĩ rán tĩ ẽn hã vỹ Jesus to tag rán ja nĩ, ti tỹ Topẽ vĩ tó kỹ.
17 para que se cumprisse o anunciado pelo profeta Isaías:
18 Topẽ vĩ tag tó ja ti nĩ, ha mẽ: “ha vé, sỹ ũn kuprẽg mũ ẽn,” he tóg, Topẽ ti,” he ja tóg nĩ, Isaías ti. “Inh camarada ri ke ti nĩ, ti tỹ isỹ nén tó mũ ẽn ki króm há han kỹ. Inh fe pẽ vẽgtĩ, sỹ ti ve kỹ tóg inh mỹ sér tĩ. Ti hã mỹ sóg inh kuprĩg jẽnẽnh mũ, kỹ tóg inh vĩ tónh mũ sir. Fóg ag mỹ tóg tónh mũ, kanhgág ag mỹ ke gé, isỹ ag jykre tugnỹm ke ti,” he tóg, Topẽ ti,” he ja tóg nĩ, Isaías ti.
18 Eis o meu servo a quem escolhi, meu bem-amado em quem minha alma pôs toda sua a afeição. Farei repousar sobre ele o meu Espírito e ele anunciará a justiça aos pagãos.
19 “Vĩ jũ han ke tũ ti nĩ, jũ kỹ vĩ tar han ke tũ ti nĩ gé. Re tá ag tóg ti vĩ mẽnh ke tũ nĩ gé. Komẽr hã tóg vĩnh mũ,” he tóg, Topẽ ti.
19 Ele não disputará, não elevará sua voz; ninguém ouvirá sua voz nas praças públicas.
20 “Ẽprã ke ag tỹ inh vĩ mranh kỹ ag tóg vãn tỹ ã tỹ tóg' he kỹ kam ke ẽn ri ke nỹtĩ. Hã ra ti pi(jé) ag tỹ kam ke kãn ke mũ', isỹ ũ to: inh fe, he mũ ẽn ti. Néj gru tỹ nhyn ke sór ri ke ag nỹtĩ gé. Ti pi(jé) ag tỹ nhyn kenh ke mũ', hã ra'. Ag mỹ tóg vĩ há han ke mũ. Tag kar kỹ sóg kejẽn vẽnh kar jykre tugnỹm ke mũ.
20 Não quebrará o caniço rachado, nem apagará a mecha que ainda fumega, até que faça triunfar a justiça.
21 Ẽn kã ũ tỹ ti ki ge kỹ nỹtĩ ag hã vỹ krenkren ke mũ, fóg ag mré hã, kanhgág ag mré hã,” he tóg, Topẽ ti,” he ja tóg nĩ, Isaías ti, Jesus to. Hã ra tóg ge nỹgtĩ.
21 Em seu nome as nações pagãs porão sua esperança {Is 42,1-4}.
22 Kejẽn ag tóg Jesus to ũ pére kãmũ mũ, ũn kyvó. Vĩ vãnh tóg nĩ gé. Hã ra tóg jagrẽ kórég nĩ gé, hã kỹ tóg ge nĩgtĩ. Kỹ Jesus tóg ti tỹ há' he mũ sir. Kỹ tóg vĩ há' he mũ sir. Ve há' he tóg mũ gé sir.
22 Apresentaram-lhe, depois, um possesso cego e mudo. Jesus o curou de tal modo, que este falava e via.
23 Kỹ tóg vẽnh kar mỹ e tãvĩ tĩ. Kỹ ag tóg jagnẽ mỹ: “Davi kósin ẽn tũ mỹ'?” he mũ sir, Jesus to. “Ũ tỹ vãsỹ rán kỹ nĩ ẽn tũ mỹ'?” he ag tóg mũ. Ag mỹ tóg ti hã nĩ ve nĩ.
23 A multidão, admirada, dizia: Não será este o filho de Davi?
24 Kỹ Fariseu ag tóg mẽg mũ sir, Jesus tỹ ti tỹ há' he mũ ti. Hã ra ag tóg Jesus to: “jagrẽ kórég ti nĩ,” he mũ. “Nén-Kórég ag pã'i tỹ ti jagrẽ nĩ, Belzebu ẽn tỹ,” he ag tóg mũ. “Hã kỹ tóg Nén-Kórég ag pan tĩ, hã kỹ tóg ag jagrẽ kórég ag pan tĩ. Nén-Kórég ag pã'i jykre tỹ tóg ag pan tĩ,” he ag tóg, Fariseu ag.
24 Mas, ouvindo isto, os fariseus responderam: É por Beelzebul, chefe dos demônios, que ele os expulsa.
25 Hã ra Jesus tóg ki kanhró nĩ, ag tỹ nén to jykrén mũn ki. Kỹ tóg ag mỹ: “pã'i pir krẽm ke ag tỹ jagnẽ kato tẽgtẽn kỹ ag tóg jagnẽ kãgtén kãn ke mũ,” he mũ. “Ẽmã pir ki ke ag tỹ jagnẽ kato tẽgtẽ kỹ, ĩn pir krẽm ke fag tỹ jagnẽ kato tẽgtẽ kỹ fag tóg vẽnh kãpãm kỹ nỹtĩnh mũ, kỹ fag tóg jagnẽ kãgtén kãn ke mũ.
25 Jesus, porém, penetrando nos seus pensamentos, disse: Todo reino dividido contra si mesmo será destruído. Toda cidade, toda casa dividida contra si mesma não pode subsistir.
26 Ge ti nĩ gé, Nén-Kórég ag. Nén-Kórég tỹ Nén-Kórég ũ kutẽm kỹ tóg Nén-Kórég ag tỹ jagnẽ kato tẽgtẽ han mũ sir. Kỹ ag tóg jagnẽ tỹ tũ' henh ke mũ gé, Satanás ag.
26 Se Satanás expele Satanás, está dividido contra si mesmo. Como, pois, subsistirá o seu reino?
27 “Belzebu tỹ tóg Nén-Kórég ag pan tĩ,” he ãjag tóg tĩ iso. Jãvo ãjag mré ke ag hỹn vẽnh jykre tỹ ne tỹ vẽnh jagrẽ kórég ag pan tĩ? Ag mỹ Nén-Kórég ag jykre ki ag pan mũ gé', Topẽ jykre ki mỹ vó? Topẽ jykre ki ag tóg ag pan tĩ. Ãjag tỹ tag to jykrén kỹ ãjag tóg inh jykre há ki kanhrãn ke mũ vẽ,” he tóg ag mỹ, Jesus ti.
27 E se eu expulso os demônios por Beelzebul, por quem é que vossos filhos os expulsam? Por isso, eles mesmos serão vossos juízes.
28 “Topẽ kuprĩg jykre tỹ sóg Japo ag pan tĩ mỹr. Topẽ kuprĩg tỹ Japo ag pan kãn kỹ Topẽ tóg tỹ ẽg pã'i nĩ vẽ mỹr. Tag to jykrén nĩ,” he tóg, Jesus ti.
28 Mas, se é pelo Espírito de Deus que expulso os demônios, então chegou para vós o Reino de Deus.
29 mãn sór kỹ, ti ĩn tá, kỹ ẽg tóg ti se vén tĩ, ke tũ nĩ (mũ) ra tóg ã tũ ki rĩr ke mũ, kỹ ẽg tóg ti tũ mãn tỹ hẽ ri kenh ke tũ nĩgtĩ, ti tar nĩn kỹ. Ẽg tỹ ti se kar kỹ ẽg tóg ti tũ mãg mũ sir,” he tóg. “Ge ti nĩgtĩ, sỹ nén han mũ ti. Tar ti nĩ, Japo ti. Hã ra sóg hur ti sé, hã kỹ sóg ti tũ ag kygvãn ke mũ sir. Ag jagrẽ kórég pan sóg mũ sir,” he tóg, Jesus ti.
29 Como pode alguém penetrar na casa de um homem forte e roubar-lhe os bens, sem ter primeiro amarrado este homem forte? Só então pode roubar sua casa.
30 “Ãjag tỹ tỹ inh mré ke tũ nỹtĩn kỹ ãjag tóg inh kato tẽgtẽ mũ. Ãjag tỹ inh mré ẽprã ke ag tỹ Topẽ to kãmũ han tũ nĩn kỹ ãjag tóg ag kãmũ kamẽg mũ,” he tóg.
30 Quem não está comigo está contra mim; e quem não ajunta comigo, espalha.
31 “Hã kỹ sóg ãjag mỹ tó mũ. Ãjag tỹ Topẽ vĩ mranh mũ ra tóg ãjag mỹ vẽnh pãte fón sór mũ, Topẽ ti. Ãjag tỹ Topẽ to vĩ kónãn mũ ra tóg ãjag mỹ vẽnh pãte fón sór mũ gé. Ãjag tỹ hã ra Topẽ kuprĩg to: “Japo tỹ ẽg jagrẽ vẽ,” hen kỹ tóg ãjag mỹ vẽnh pãte fón mãn ke tũ nĩ ha sir, Topẽ ti,” he tóg, Jesus ti.
31 Por isso, eu vos digo: todo pecado e toda blasfêmia serão perdoados aos homens, mas a blasfêmia contra o Espírito não lhes será perdoada.
32 “Ãjag tỹ iso vĩ kónãn mũ. Ãjag tỹ hã ra Topẽ kuprĩg to vĩ kónãn kỹ tóg ãjag mỹ vẽnh pãte fón mãn ke tũ nĩ ha. Ãjag tỹ ga kri mũn kỹ tóg ãjag mỹ vẽnh pãte fón mãn ke tũ nĩ, Topẽ ti, ãjag ter kar kỹ tóg ãjag mỹ vẽnh pãte fón mãn ke tũ nĩ gé,” he tóg, Jesus ti.
32 Todo o que tiver falado contra o Filho do Homem será perdoado. Se, porém, falar contra o Espírito Santo, não alcançará perdão nem neste século nem no século vindouro.
33 “Ẽg tỹ ka kanẽ ko há krãn kỹ ti kanẽ vỹ ko há nĩ, ẽg tỹ ka kanẽ ko vãnh krãn kỹ ti kanẽ vỹ ko kórég nĩ gé. Ẽg tỹ ti kanẽ ve kỹ ẽg tóg: “ũn kanẽ ko vãnh ja vẽ,” henh ke mũ. Ge ti nĩgtĩ, ẽg jykre ti. Ũn jykre há tóg há nĩ, ũn jykre kórég tóg kórég nĩ gé.
33 Ou dizeis que a árvore é boa e seu fruto bom, ou dizeis que é má e seu fruto, mau; porque é pelo fruto que se conhece a árvore.
34 Pỹn ri ke ãjag nỹtĩ. Kórég tãvĩ ãjag nỹtĩ, hã ra ãjag tóg ón kỹ nén ũ há tó sór tĩ. Ẽg jẽnky ki tóg kutẽ tĩ, ẽg tỹ nén to jykrén mũ ti. Ẽg jykre kórég tãvĩ nĩn kỹ ẽg tóg nén ũ kórég tãvĩ tó tĩ. Hã kỹ ãjag pi(jé) tó há han tĩ'.
34 Raça de víboras, maus como sois, como podeis dizer coisas boas? Porque a boca fala do que lhe transborda do coração.
35 Ũn jykre há vỹ nén ũ há kar to jykrén tĩ, kỹ tóg ẽg mỹ tó há han tĩ gé sir, Ũn jykre kórég vỹ nén ũ kórég kar to jykrén tĩ, kỹ tóg ẽg mỹ tó kónãn tĩ gé sir,” he tóg, Jesus ti.
35 O homem de bem tira boas coisas de seu bom tesouro. O mau, porém, tira coisas más de seu mau tesouro.
36 “Ki hã sóg tó mũ ãjag mỹ, hã kỹ sóg ke mũ kurã tỹ ẽgno ki, sỹ vẽnh kar jykre tugnỹm ke kurã ẽn ki sóg ãjag vĩ tugnỹm ke mũ. Kỹ ãjag tỹ ón kỹ vĩ ja nĩn kỹ sóg ẽn venh ke mũ gé. Ãjag tỹ nén tó ja kar tugnỹm jé sóg ke mũ, ha vemnĩ,” he tóg, Jesus ti.
36 Eu vos digo: no dia do juízo os homens prestarão contas de toda palavra vã que tiverem proferido.
37 “Ãjag tỹ vĩ há han ja nĩn kỹ ãjag tóg inh mỹ há nỹtĩ gé. Ãjag tỹ vĩ kórég han ja nĩn kỹ ãjag tóg inh mỹ kórég nỹtĩ. Kỹ ã kato tẽ mũ ag mỹ Topẽ jykre tón hã vẽ.
37 É por tuas palavras que serás justificado ou condenado.
38 Kỹ Topẽ vĩ to professor ũ ag tóg Fariseu ũ ag mré Jesus mỹ: “Senhor,” he mũ. “Ẽg tỹ ã tỹ milagre han venh há tóg tĩ,” he ag tóg mũ, Jesus mỹ.
38 Então alguns escribas e fariseus tomaram a palavra: Mestre, quiséramos ver-te fazer um milagre.
39 Kỹ Jesus tóg ag mỹ: “kórég ãjag nỹtĩ,” he mũ. “Topẽ ki ge sór vãnh ãjag tóg nỹtĩ,” he tóg. “Ãjag tỹ milagre ve sór mũ tag venh ke tũ ãjag tóg nĩ. Nén pir hã ve jé ãjag tóg ke mũ, hã vỹ: Jonas tỹ nén ve ja ẽn ri ke, he mũ, vãsỹ Topẽ vĩ tó tĩ ẽn tỹ nén ve ja ẽn ri ke.
39 Respondeu-lhes Jesus: Esta geração adúltera e perversa pede um sinal, mas não lhe será dado outro sinal do que aquele do profeta Jonas:
40 Jonas ẽn vỹ goj tãn nug kãkã nĩ ja nĩ, kurã tãgtũ ki, kuty tãgtũ ki ke gé. Tag ri ke ve jé sóg ke mũ gé. Ga krẽm sóg nỹnh mũ, kurã tãgtũ ki, kuty tãgtũ ki ke gé. Tỹ sóg ẽprã ke fi kósin nĩ,” he tóg, Jesus ti.
40 do mesmo modo que Jonas esteve três dias e três noites no ventre do peixe, assim o Filho do Homem ficará três dias e três noites no seio da terra.
41 “Kỹ Nínive tá ke ag vỹ ãjag kato vĩnh ke mũ sir, kurã tỹ ẽgno ki, ha vemnĩ. Ag tỹ Jonas vĩ mẽ kỹ ag tóg ãjag jykre kórég tovãnh, Nínive tá ke ag. Tỹ sóg Jonas kãfór nĩ, hã ra ãjag tóg ãjag jykre kórég tovãnh sór tũ nĩ, sỹ Nínive tá ke ag jãvo ãjag mỹ tó mũ ra. Hã kỹ ag tóg ãjag jykre kórég tónh ke mũ, kurã ẽn kã, ha vemnĩ.
41 No dia do juízo, os ninivitas se levantarão com esta raça e a condenarão, porque fizeram penitência à voz de Jonas. Ora, aqui está quem é mais do que Jonas.
42 Kỹ pã'i mág ẽn fi, pã'i tỹ rainha ẽn fi, ũ tỹ kanhkã fyn ja tá kãtĩg ja ẽn fi vỹ nĩnh ke mũ gé, kurã tỹ ẽgno kã. Ãjag mré fi tóg jẽnh ke mũ, kỹ fi tóg ãjag to vĩ kónãn ke mũ gé. Kanhkã fyn ja tá fi tóg kãtĩg ja nĩ, vãsỹ, fi tỹ Salomão vĩ mẽ jé. Salomão kãfór vỹ tỹ inh nĩ, hã ra ãjag tóg inh vĩ jẽmẽ jãvãnh nỹtĩ,” he tóg, Jesus ti.
42 No dia do juízo, a rainha do Sul se levantará com esta raça e a condenará, porque veio das extremidades da terra para ouvir a sabedoria de Salomão. Ora, aqui está quem é mais do que Salomão.
43 “Kejẽn sóg vẽnh jagrẽ kórég ũ kutẽm mũ. Kỹ sóg ga kórég mĩ tĩ mũ, ti jagrẽ ẽn ti. Goj venh ke tũ tóg nĩ tá. Vẽnhkán ke tũ tóg nĩ gé, ti tỹ hẽ ri ken kỹ vẽnhkán ke tũ tĩn kỹ.
43 Quando o espírito impuro sai de um homem, ei-lo errante por lugares áridos à procura de um repouso que não acha.
44 Kỹ tóg vãhã to jykrén mũ sir. “Inh hỹn ẽn ra tĩg mãn ha, sỹ ũ tá kãkutẽ ja ẽn ra. Inh mỹ tóg tỹ ĩn ri ke ja nĩ. Kỹ inh hỹn tóg ti kãra rã mãn ha,” he tóg mũ sir, ti jagrẽ ja ẽn ti. Kỹ tóg ti venh tĩ mũ sir. Hã ra tóg sir krĩ há nĩ, kỹ tóg ti mỹ ĩn há ri ke nĩ sir, in prur, ĩn kuprã, ĩn sĩnvĩ ri ke.
44 Diz ele, então: Voltarei para a casa donde saí. E, voltando, encontra-a vazia, limpa e enfeitada.
45 Kỹ tóg Nén-Kórég tỹ 7 (ke) ag mỹ tónh tĩ mũ sir. “Ha kãmũ jẽg he tóg mũ sir. Hã ra ag jykre pãno tóg ti jykre pãno kãfór nĩ. Kỹ ag kar tóg ũ ẽn kãge mũ, tỹ ag ti jagrẽ nỹtĩ, isỹ ũn mỹ ti jagrẽ pir kutẽm ja ẽn ti. Hã kỹ to, kórég tãvĩ nĩ sir. Ti jagrẽ pir kutẽm inh nĩ vẽ, hã ra tỹ 8 (ke) ag tóg sir tỹ ti jagrẽ nỹtĩ, ti tỹ inh ki rã tũ nĩn kỹ. Ãjag mỹ tóg ge nĩnh mũ, kurã tỹ ẽgno ki. Ũri ãjag jykre vỹ pãno nỹ. Hã ra kurã ẽn ki tóg sir pãno kãfór nỹnh mũ. Kỹ ãjag tóg sir to jagtar tãvĩ nỹtĩnh mũ,” he tóg, Jesus ti.
45 Vai, então, buscar sete outros espíritos piores que ele, e entram nessa casa e se estabelecem aí; e o último estado daquele homem torna-se pior que o primeiro. Tal será a sorte desta geração perversa.
46 Ti tỹ ver tỹ vẽmén kỹ ti mỹnh fi tóg tá jun mũ sir, ti jãvy ag mré. Ti mỹ fag tóg vẽnh vĩ jẽnẽg mũ, fag tỹ ti mré vẽmén jé.
46 Jesus falava ainda à multidão, quando veio sua mãe e seus irmãos e esperavam do lado de fora a ocasião de lhe falar.
47 Kỹ ũ tóg ti mỹ tónh kãtĩ mũ. “Ã mỹnh fi vỹ re tá jẽ, ã jãvy ag mré. Fag tỹ ã mré vẽmén ke nẽji,” he tóg, Jesus mỹ.
47 Disse-lhe alguém: Tua mãe e teus irmãos estão aí fora, e querem falar-te.
48 Kỹ tóg ũ tỹ ti mỹ tó mũ ẽn mỹ: “inh mỹnh fi mỹ inh ve sór mũ', inh jãvy ag mré?” he mũ. “Inh mỹnh pẽ fi pijé', inh jãvy pẽ ag pijé',” he tóg.
48 Jesus respondeu-lhe: Quem é minha mãe e quem são meus irmãos?
49 Kỹ tóg ti mỹ ã mré mũ tĩ ag ven mũ sir, ã nĩgé tỹ. Kỹ tóg ti mỹ: “inh mỹnh pẽ fi hã vẽ, inh jãvy pẽ ag hã vẽ,” he mũ, ã mré mũ tĩ ag to.
49 E, apontando com a mão para os seus discípulos, acrescentou: Eis aqui minha mãe e meus irmãos.
50 “Ũ tỹ inh panh tỹ kanhkã tá nĩ ẽn vĩ ki króm mũ vỹ tỹ inh jãvy pẽ ag nỹtĩnh mũ, inh ve pẽ fag ke ge, inh mỹnh pẽ fi ke gé,” he tóg, Jesus ti.
50 Todo aquele que faz a vontade de meu Pai que está nos céus, esse é meu irmão, minha irmã e minha mãe.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.