Marcos 7

Kaingang NT (KGP_WBT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Kejẽn Fariseu ag tóg Jesus to vẽnhmãn mũ, Topẽ vĩ to professor ag mré. Jerusalém tá ag kãmũ ja nĩ.
1 Os fariseus e alguns dos escribas vindos de Jerusalém tinham sereunido em torno dele.
2 Hã ra ag tóg Jesus mré mũ tĩ ũ ag jẽn vég mũ. Nĩgpég tũ ja ag tóg nĩ, hã kỹ tóg Fariseu ag mỹ jẽggryg tĩ.
2 E perceberam que alguns dos seus discípulos comiam o pão com as mãos impuras, isto é, sem as lavar.
3 Fariseu ag tóg nĩgpe kar kỹ tỹ jẽg tĩ, Israel kar ag ke gé, ag tỹ ti si ag jykre han kỹ.
3 {Com efeito, os fariseus e todos os judeus, apegando-se à tradição dos antigos, não comem sem lavar cuidadosamente as mãos;
4 Ag tỹ negocio tá kãmũ kỹ ag tóg vẽso tỹ kó he tĩ, goj tỹ, vẽso tỹ kó he kar hã ag tóg ko tĩ. Vẽnh jykre si tỹ hẽn ri ke hyn han ag tóg tĩ, caneca kupég tĩ, kukrũ kupég tĩ, lata kupég tĩ ke gé.
4 e, quando voltam do mercado, não comem sem ter feito abluções. E há muitos outros costumes que observam por tradição, como lavar os copos, os jarros e os pratos de metal.}
5 Kỹ Fariseu ag tóg Jesus mỹ ke mũ, Topẽ vĩ to professor ag mré hã. “Ã mré mũ tĩ ag tỹ hẽ ri ke jé ti si ag jykre han tũ nĩ nẽ?” he ag tóg mũ. “Ag tỹ ne jé ãjag nĩgé jẽggry ra jẽn nẽ?” he ag tóg mũ.
5 Os fariseus e os escribas perguntaram-lhe: Por que não andam os teus discípulos conforme a tradição dos antigos, mas comem o pão com as mãos impuras?
6 Hã ra tóg ag mỹ: “Isaías vỹ ãjag to vĩ ja nĩ, vãsỹ,” he mũ, “kỹ tóg rán kỹ nĩ,” he tóg. “Ti vĩn hã vẽ, ha mẽ: povo tag vỹ ãjag nũnẽ hã tỹ inh mỹ vĩ há han tĩ, hã ra ag jykre pi(jé) tỹ inh jykre nỹ'.
6 Jesus disse-lhes: Isaías com muita razão profetizou de vós, hipócritas, quando escreveu: Este povo honra-me com os lábios, mas o seu coração está longe de mim.
7 Fagrĩnh mỹ ag tóg iso grĩnh ke tĩ, hã ra ag tóg ẽprã ke ag jykre to: Topẽ tỹ tón hã vẽ, he tĩ, he ja tóg nĩgtĩ, Isaías ti,” he tóg, Jesus ti. “Hã kỹ tóg ãjag to ki hã tó ja nĩ, ãjag jykre régre nỹtĩn kỹ,” he tóg, Jesus ti.
7 Em vão, pois, me cultuam, porque ensinam doutrinas e preceitos humanos {29,13}.
8 “Topẽ vĩ tovãnh ãjag tóg mũ,” he tóg. “Hã ra ãjag tóg ẽprã ke jykre han tĩ,” he tóg, Jesus ti.
8 Deixando o mandamento de Deus, vos apegais à tradição dos homens.
9 Kỹ tóg ag mỹ: “ãjag hã ne tóg Topẽ vĩ mranh tĩ',” he mũ, “ãjag tỹ ãjag jykre si hã han jé,” he tóg. “Hã ra tóg ãjag mỹ há nỹ, ãjag jykre si ẽn ti,” he tóg, ag mỹ.
9 E Jesus acrescentou: Na realidade, invalidais o mandamento de Deus para estabelecer a vossa tradição.
10 “Moisés tỹ ãjag mỹ Topẽ vĩ tó kỹ tóg ãjag mỹ: “ã mỹnh fi mré ã panh kamẽg nĩ, fag jagãgtãn nĩ,” he ja nĩgtĩ. “Ũ tỹ ã han mũ fag mỹ vĩ kónãn mũ ẽn tén jé ã tóg ke mũ,” he ja tóg nĩgtĩ, Moisés ti,” he tóg, Jesus ti.
10 Pois Moisés disse: Honra teu pai e tua mãe; e: Todo aquele que amaldiçoar pai ou mãe seja morto.
11 “Moisés jãvo ãjag jykre vỹ ge nĩ, ha mẽ. Ũ tóg kejẽn ã han mũ fag jagãgtãn sór tũ nĩ. Kỹ tóg fag mỹ ón kỹ: “Topẽ tũ vẽ,” he tĩ, ti tỹ fag mỹ nĩm jafã ẽn to. Kỹ tóg fag ki rĩr ke tũ nĩ, kỹ tóg fag to é he mũ sir. Ãjag jykre kórég hã vẽ,” he tóg, Jesus ti.
11 Vós, porém, dizeis: Se alguém disser ao pai ou à mãe: Qualquer coisa que de minha parte te pudesse ser útil é corban, isto é, oferta,
12 — ausente —
12 e já não lhe deixais fazer coisa alguma a favor de seu pai ou de sua mãe,
13 Kỹ Jesus tóg ag mỹ: “Topẽ vĩ mranh ãjag tóg tĩ, ti jẽgja kã ãjag tóg ẽprã ke ag jykre hã ki króm sór tĩ. Ge tỹ hẽn ri ke han ãjag tóg tĩ,” he tóg ag mỹ, Jesus ti.
13 anulando a palavra de Deus por vossa tradição que vós vos transmitistes. E fazeis ainda muitas coisas semelhantes.
14 Kỹ tóg vẽnh kar jé prẽr mãn kỹ ag mỹ: “inh vĩ jẽmẽ ra,” he mũ, “ãjag kar tỹ ki kanhrãn jé,” he tóg.
14 Tendo chamado de novo a turba, dizia-lhes: Ouvi-me todos, e entendei.
15 “Vẽjẽn pi(jé) ẽg kavénh tĩ',” he tóg, “ẽg tỹn ko kỹ,” he tóg. “Nén tỹ ẽg ki kãpa vỹ ẽg kavénh tĩ, ẽg tỹ nén ũ vẽnhmỹ han ẽn vỹ ẽg kavénh tĩ,” he tóg.
15 Nada há fora do homem que, entrando nele, o possa manchar; mas o que sai do homem, isso é que mancha o homem.
16 “Ũ nĩgrẽg nỹtĩ tỹ tỹ jẽmẽ jé,” he tóg, Jesus ti.
16 {bom entendedor meia palavra basta.}
17 Ti tỹ ã pir mỹ ĩn kãra rã kỹ ti mré mũ tĩ ag tóg ti ki jẽmẽg mũ. “Ẽg mỹ kãmén há han nĩ, ã vĩ tag,” he ag tóg ti mỹ.
17 Quando deixou o povo e entrou em casa, os seus discípulos perguntaram-lhe acerca da parábola.
18 Kỹ tóg ag mỹ: “kỹ ãjag mỹ ki kanhró tũ nỹtĩ ver?” he mũ. “Ẽg jẽn tỹ ẽg jẽnky kãra rã kỹ tóg ẽg kavénh tũ nĩgtĩ mỹr,” he tóg.
18 Respondeu-lhes: Sois também vós assim ignorantes? Não compreendeis que tudo o que de fora entra no homem não o pode tornar impuro,
19 “Ẽg nug kãra tóg rã mũ, kar ẽg fón mũ. Ẽg krĩ kãra tóg rã tũ nĩgtĩ,” he tóg. Hã kỹ Jesus tóg vẽjẽn kar to: “há ti nĩ,” he mũ.
19 porque não lhe entra no coração, mas vai ao ventre e dali segue sua lei natural? Assim ele declarava puros todos os alimentos. E acrescentava:
20 Kỹ tóg: “nén tỹ ẽg ki kãpa vỹ ẽg kavénh tĩ,” he mũ.
20 Ora, o que sai do homem, isso é que mancha o homem.
21 “Nén tỹ ẽg ki kãpan hã vẽ, hã vỹ: jykrén kónãn, he mũ, ũn mén tũ fag to én, he mũ, nén ũ péju, he mũ, ũ tén, he mũ, ã prũ tũ fi mré nỹ, he mũ, ã mén tũ mré nỹ, he mũ.
21 Porque é do interior do coração dos homens que procedem os maus pensamentos: devassidões, roubos, assassinatos,
22 nén kar to én, he mũ, vẽnh jykre pãno han, he mũ, ã tỹ nén ũ nenh (ka)mẽ, he mũ, ũ kato vĩ kónãn, he mũ, vẽnhmỹ inh ag kãfór kar nĩ, he tĩ, he mũ, krĩ tũ, he mũ.
22 adultérios, cobiças, perversidades, fraudes, desonestidade, inveja, difamação, orgulho e insensatez.
23 Nén kar kórég ẽn tóg ẽg ki kãpa tĩ, hã kỹ tóg ẽg kavénh tĩ,” he tóg, Jesus ti.
23 Todos estes vícios procedem de dentro e tornam impuro o homem.
24 Kỹ Jesus tóg tá kãkutẽ mũ sir, ga ũ ra tĩg jé, cidade tỹ Tiro ra, cidade tỹ Sidom ra ke gé. Tá tóg ĩn ũ krẽm nĩ mũ, hã ra tóg: “ker ũ inh nĩgja ki kanhrãn hẽ',” he mũ. Ge ra ag tóg ki kanhrãn mũ.
24 Em seguida, deixando aquele lugar, foi para a terra de Tiro e de Sidônia. E tendo entrado numa casa, não quis que ninguém o soubesse. Mas não pôde ficar oculto,
25 Kỹ vẽsỹmér ũn tỹtá ũ fi tóg kãtĩ mũ. Fi kósin fi vỹ jagrẽ kórég nĩ. Fi tỹ ti kãme mẽ kỹ fi tóg kãtĩ mũ. Kỹ fi tóg ti krẽm mũg ke mũ sir, ũn tỹtá fi.
25 pois uma mulher, cuja filha possuía um espírito imundo, logo que soube que ele estava ali, entrou e caiu a seus pés.
26 Hã ra fi vĩ vỹ tỹ Grego nĩ, ũ tỹ Siro-Fenício krẽ vỹ tỹ fi nĩ. Kỹ fi tóg to vĩ mãn', to vĩ mãn', he mũ, ti tỹ fi kósin fi jagrẽ kórég ẽn kutẽm jé.
26 {Essa mulher era pagã, de origem siro-fenícia.} Ora, ela suplicava-lhe que expelisse de sua filha o demônio.
27 Kỹ Jesus tóg fi mỹ: “ẽg jẽn vỹ tỹ ẽg krẽ tỹ ko jafã nĩ,” he mũ. “Vẽnhmỹ ti nĩ, ẽg tỹ ẽg krẽ pão tỹ cachorro mỹ fón kỹ,” he tóg, fi mỹ.
27 Disse-lhe Jesus: Deixa primeiro que se fartem os filhos, porque não fica bem tomar o pão dos filhos e lançá-lo aos cães.
28 Hã ra fi tóg Jesus ti mỹ: “hỹ,” he mũ. “Hã ra cachorro sĩ ag tóg ẽg krẽ pão vár ẽn ko tĩ, mesa krẽm,” he fi tóg ti mỹ.
28 Mas ela respondeu: É verdade, Senhor; mas também os cachorrinhos debaixo da mesa comem das migalhas dos filhos.
29 Kỹ Jesus tóg fi mỹ: “tó há han ã tóg,” he mũ. “Ha tĩg, fi jagrẽ kórég tóg hur kutẽ, ã kósin fi ki,” he tóg mũ.
29 Jesus respondeu-lhe: Por causa desta palavra, vai-te, que saiu o demônio de tua filha.
30 Kỹ fi tóg ã ĩn ra tĩ mũ sir. Fi tỹ tá jun kỹ fi kósin fi tóg nỹ mũ, cama kri, hã ra fi jagrẽ kórég ẽn vỹ kutẽ ja nĩ.
30 Voltou ela para casa e achou a menina deitada na cama. O demônio havia saído.
31 Kỹ Jesus tóg cidade tỹ Tiro ki ga ki kutẽ mũ, kỹ tóg cidade tỹ Sidom fĩn rãm mũ gé sir, kỹ tóg ga tỹ Galiléia ki goj nig ra tĩ mũ sir, cidade tỹ 10 (ke) fĩn rãm kỹ.
31 Ele deixou de novo as fronteiras de Tiro e foi por Sidônia ao mar da Galiléia, no meio do território da Decápole.
32 Kỹ ag tóg ũ pére kãmũ mũ, ti to, ũn kutu, ũn vĩ kar vãnh. Kỹ ag tóg ti mỹ ti tó mũ, ti tỹ ã nĩgé tỹ ti mẽ jé.
32 Ora, apresentaram-lhe um surdo-mudo, rogando-lhe que lhe impusesse a mão.
33 Hã ra Jesus tóg ti pére tĩ mũ, ti pin kỹ, kỹ tóg ã nĩgé juféj tỹ ti nĩgrẽg nor nĩgfénh mũ, kỹ tóg ti nũnẽ to sug mũ sir.
33 Jesus tomou-o à parte dentre o povo, pôs-lhe os dedos nos ouvidos e tocou-lhe a língua com saliva.
34 Kỹ tóg kanhkã ki ẽvãnh kỹ ỹnh' ỹnh' he mũ sir, kỹ tóg ti mỹ: “efatá,” he mũ. Ẽg vĩ ki ke hã vỹ: “ti nĩgrẽg jé nor hé,” he mũ.
34 E levantou os olhos ao céu, deu um suspiro e disse-lhe: Éfeta!, que quer dizer abre-te!
35 Kỹ ti nĩgrẽg tóg nor' he mũ sir, ti nũnẽ tóg kavar mũ sir. Vĩ tóg mũ sir, há' he tóg mũ sir.
35 No mesmo instante os ouvidos se lhe abriram, a prisão da língua se lhe desfez e ele falava perfeitamente.
36 Kỹ Jesus tóg ag tỹ tó kamẽg, hã ra ag tóg tugtó kãn mũ, ti tỹ: “ker tó hẽ', ker tó hẽ',” he mũ ra.
36 Proibiu-lhes que o dissessem a alguém. Mas quanto mais lhes proibia, tanto mais o publicavam.
37 Kỹ ag fe tóg hẽn ri ke mũ. “Ti tỹ nén kar há vỹ tóg há tãvĩ nỹtĩ,” he ag tóg, Jesus to. “Ũn kutu ag ẽmẽ hyn han tóg, ũn vĩ vãnh ag vĩ hyn han tóg ke gé,” he ag tóg, Jesus to.
37 E tanto mais se admiravam, dizendo: Ele fez bem todas as coisas. Fez ouvir os surdos e falar os mudos!

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.