Mateus 10
Nhandejáry Nhe'ẽ (KGKNT) vs NAA
1 Ha upéi katu Hesu ohenói gwemimbo'e kwéry omoirũ teeha doze va'e-pe. Upe va'e doze va'e ohenói ou hagwã. Ou ramo ombopu'aka íxupe kwéry omosẽ hagwã anháy imondo-vy. Opaixagwa mba'asy-rehe ave ombopu'aka íxupe kwéry ombogwera hagwã hasy va'e-pe.
1 Tendo Jesus chamado os seus doze discípulos, deu-lhes autoridade sobre espíritos imundos para os expulsar e para curar todo tipo de doenças e enfermidades.
2 Gwĩ doze hemimondo va'e héry a-rami. Oĩ Simão ha'e tenonde va'e, tuvixave va'e. Pedro ombohéry jo'a íxupe. Tyvýry héry André. Oĩ ave mokõi Zebedeu ra'y Tiago, tyvýry héry João ave.
2 Ora, os nomes dos doze apóstolos são estes: primeiro, Simão, chamado Pedro, e André, seu irmão; Tiago, filho de Zebedeu, e João, seu irmão;
3 Oĩ ave Filipe Bartolomeu ndive. Oĩ Tomé Mateus ndive. Mateus nhane mbopaga uka va'ety plata-py governo pegwarã. Oĩ Alfeu ra'y Tiago. Oĩ Tadeu ave.
3 Filipe e Bartolomeu; Tomé e Mateus, o publicano; Tiago, filho de Alfeu, e Tadeu;
4 Oĩ ave Simão. Ha'e gwĩ ojehegwa e'ỹ va'e huvixa ramo oiko va'e-pe omosẽse va'e kwéry irũ va'ekwe. Indive oĩ Judas Iscariotes, upe va'e Hesu pyhy ukaharã voi.
4 Simão, o Zelote, e Judas Iscariotes, que foi quem o traiu.
5 Upéa doze gwemimbo'e omondo nhe'ẽ porã omombe'u hagwã:
5 Jesus enviou esses doze, dando-lhes as seguintes instruções:
6 Tapeho ae katu Israel remiarirõre judeu kwéry oiko ha-rupi. Ovexa okanhy va'ekwe-rami oiko hikwái. Tapeho ae katu peheka-vy íxupe kwéry.
6 mas, de preferência, procurem as ovelhas perdidas da casa de Israel.
7 Pemombe'u mbe'u pehokwe-vy Nhandejáry rehegwa nhe'ẽ íxupe kwéry: “Ogwahẽ-ma ngatu hi'óra. Pene mo'agwĩ-ma ou-vy Nhandejáry pende ruvixarã” peje kuri judeu kwéry-pe, he'i.
7 Pelo caminho, preguem que está próximo o Reino dos Céus.
8 —Pembogwera gwera katu hasy va'e-pe peho-vy. Pemoingove jevy katu omano va'ekwe-pe. Pembogwera katu mba'asy vai-gwi ijai aipa va'e-pe. Pemosẽ mosẽ katu anháy-pe. Pende rexakwaa rei hagwe-rami ave, pehexakwaa rei pende rapixa pembopaga e'ỹ reheve.
8 Curem enfermos, ressuscitem mortos, purifiquem leprosos, expulsem demônios. Vocês receberam de graça; portanto, deem de graça.
9 Ani ereraha teĩ plata nde ku'akwaha gwy-py. Hepy va'e ouro ani ereraha teĩ. Ani ereraha plata. Moeda jepe ani ereraha teĩ.
9 Não levem ouro, nem prata, nem cobre em seus cintos;
10 Nde vosa ani ereraha teĩ ave ne ndive ereho jave. Ne kamisa ani erembojo'a ave kuri. Nde pyryru, nde pykoka ave ani ereraha teĩ. “Omba'apo va'e-pe nhame'ẽ hemikotevẽ” ja'e.
10 nem sacola para o caminho, nem duas túnicas, nem sandálias, nem bordão; porque o trabalhador é digno do seu alimento.
11 Atygwasu-py ereike ramo, tetã'i-my ereike ramo ave, eporandu ranhe hembiapo porã porã va'e-rehe. “Kipy kipy tipo oĩ hembiapo porã va'e” peje. Epyta indive eresẽ peve pe tetã-gwi ereiko-vy upe-py.
11 — E, em qualquer cidade ou aldeia em que vocês entrarem, perguntem quem nelas é digno; e fiquem ali até saírem daquele lugar.
12 Ereike ramo óga-py, “Tapene mbopy'agwapy katu Nhandejáry” ere óga pygwa-pe.
12 Ao entrarem na casa, saúdem-na.
13 Óga pygwa pene mogwahẽ porã ramo, peheja katu pene nhe'ẽ íxupe. Ha napene mogwahẽi ramo, ani peheja teĩ íxupe pene nhe'ẽ. Upe pene nhe'ẽ perupa jevy katu íxugwi.
13 Se a casa for digna, que a paz de vocês venha sobre ela; se, porém, não for digna, a paz voltará para vocês.
14 Ha oĩ ramo óga pygwa pende rerohory e'ỹ va'e, oĩ ramo tetã mygwa ave pene nhe'ẽ renduse e'ỹha va'e katu, pe tetã-gwi eresẽ jave, embovava nde py ho'apa hagwã yvy timbore nde py-gwi. Upéixa erejapo ramo, eremomandu'a uka arã hembiapo vaikwe-rehe. “Nhandejáry re'ýi e'ỹ-rami nipo ra'e nhande” he'i va'erã ójehe.
14 Se alguém não quiser recebê-los nem ouvir as palavras de vocês, ao saírem daquela casa ou daquela cidade, sacudam o pó dos pés.
15 Amombe'u-ta peẽ-my anhetegwa va'e. Upe áry-py, yvypóry rembiapo apokwe-rami ojererekoha áry-py, omoingo asy va'erã gwĩ hekoha vai va'ekwe-pe Sodoma tetã mygwa amyrĩ kwéry-pe. Gomorra tetã mygwa amyrĩ kwéry-pe ave. Ogwereko asy va'erã íxupe kwéry. Ha pe tetã mygwa-pe ne nhe'ẽ renduse e'ỹ va'e-pe katu ogwereko asyve syve va'erã Nhandejáry, he'i gwemimbo'e kwéry-pe.
15 Em verdade lhes digo que haverá menos rigor para Sodoma e Gomorra, no Dia do Juízo, do que para aquela cidade.
16 Upéi Hesu he'i jevy gwemimbo'e kwéry-pe:
16 — Eis que eu os envio como ovelhas para o meio de lobos. Portanto, sejam prudentes como as serpentes e simples como as pombas.
17 —Xáke pende reraha va'erã pende ruvixa renda-py. Ojeporahéi haty haty-rupi pene nupã va'erã.
17 Tenham cuidado com os homens, porque eles os entregarão aos tribunais e os açoitarão nas suas sinagogas.
18 Xe-rehe ha-py pende reraha va'erã mburuvixa renda-py. Mburuvixagwasu renonde-py ave pende reraha va'erã. Judeu kwéry-pe, judeu e'ỹ kwéry-pe ave, pemombe'u va'erã Nhandejáry tuvixa mba'e voiha.
18 Por minha causa vocês serão levados à presença de governadores e de reis, para lhes servir de testemunho, a eles e aos gentios.
19 Pende reraha ramo, ani pemoĩ teĩ pende py'a-rehe pene nhe'ẽrã. Upe óra-py ou rei va'erã nde juru-py ne nhe'ẽrã.
19 E, quando entregarem vocês, não se preocupem quanto a como ou o que irão falar, porque, naquela hora, lhes será concedido o que vocês dirão.
20 Erenhe'ẽ ramo, ndaha'éi va'erã ne arandu-rupi. Nde juru-py ae Nhandejáry ombou va'erã nde-vy ne nhe'ẽrã. Pende Ru yváy pygwa va'e nhe'ẽ marangatu ou va'erã nde juru-py ne nhe'ẽrã ne monhe'ẽ hagwã.
20 Afinal, não são vocês que estão falando, mas o Espírito do Pai de vocês é quem fala por meio de vocês.
21 Ha tyke'ýry oipyhy va'erã heraha-vy gwyvýry ojuka uka hagwã. Tyvýry ojuka uka va'erã gwyke'ýry-pe. Túvy ojuka uka va'erã gwa'ýry-pe gwajýry-pe ave. Ha ta'ýry kwéry tajýry kwéry ave ogwereko asy va'erã gwu-pe ojuka uka-vy. Imemby kwéry ojuka ukase va'erã osy-pe.
21 — Um irmão entregará à morte outro irmão, e o pai entregará o filho. Haverá filhos que se levantarão contra os seus pais e os matarão.
22 Xe-rehe ha-py enterovéa ipy'a vai va'erã oiko-vy pende-rehe. Ha xéhegwi ova e'ỹ va'e, ogwereko asy ukaharã-pe onheme'ẽ e'ỹ va'e, ojerereko asy ramo jepe onhembopyatã joty va'e katu, oresende va'erã íxupe Nhandejáry.
22 Todos odiarão vocês por causa do meu nome; aquele, porém, que ficar firme até o fim, esse será salvo.
23 Pende rereko asy hagwe-gwi, tapekanhy katu peho-vy outro henda-py. Amombe'u-ta peẽ-my anhetegwa va'e. Xe Nhande Ryke'y tee va'e ajekwaa aju hagwã áry-py, oĩ vyteri va'erã Israel yvy pygwa tetã ne'írã vyteri pegwahẽ upe-py.
23 Quando, porém, perseguirem vocês numa cidade, fujam para outra. Porque em verdade lhes digo que não terão percorrido as cidades de Israel, até que venha o Filho do Homem.
24 Hemimbo'e nonhembotuvixa mba'éi voi ombo'eháry-pe. Nonhembotuvixa mba'éi ave ojáry-pe hembigwái.
24 — O discípulo não está acima do seu mestre, nem o servo está acima do seu senhor.
25 Iporã katu ombo'eháry-pe ohekoarupityse ramo hemimbo'e. Ojáry-pe ohekoarupityse ramo hembigwái, iporã ave. Onhe'ẽ vai rei kuri xe-rehe, “Anháy ruvixa Belzebu” he'i kuri xe-rehe. Upéixa he'i ramo xe-rehe, onhe'ẽ vaive va'erã voi pende-rehe. Xe óga járy-rami. Peẽ óga pygwa. Xe-rehe onhe'ẽ vaiha-rami ave, pende-rehe onhe'ẽ vaive va'erã, he'i gwemimbo'e kwéry-pe Hesu.
25 Basta ao discípulo ser como o seu mestre, e ao servo ser como o seu senhor. Se chamaram o dono da casa de Belzebu, quanto mais os membros da sua casa!
26 Upéi he'i jevy gwemimbo'e kwéry-pe:
26 — Portanto, não tenham medo deles. Pois não há nada encoberto que não venha a ser revelado, nem oculto que não venha a ser conhecido.
27 —Nhemi ha-py peẽ-my xe remimombe'ukwe, atýra-py pemombe'u mbe'u jevy. Pende apysa-py peẽ-my xe rembierovovo xe remimombe'ukwe, pende róga apotaha ári, penhomboaty haty haty-rupi, perosapukái va'e-rami pemombe'u jevy.
27 O que lhes digo às escuras, repitam a plena luz; e o que é dito para vocês ao pé do ouvido, proclamem dos telhados.
28 Oĩ nhande rete jukaharã. Ha nhane nhe'ẽgwe-rehe ae katu ndaipu'akáiry. Aníke erekyhyje teĩ íxugwi. Ha Nhandejáry katu ipu'aka nhane nhe'ẽgwe-rehe. Omondose ramo, omondo arã omondose ha-py. Tata opa opa rei e'ỹ va'e haty-py nhane mondose ramo, nhande rete reheve nhane mondo va'erã. Íxugwi ae katu pekyhyje. Íxugwi ae katu enhemokirirĩ.
28 Não temam os que matam o corpo, mas não podem matar a alma; pelo contrário, temam aquele que pode fazer perecer no inferno tanto a alma como o corpo.
29 Mokõi gwyra'i ovende ramo, ndahepýi. Nanhapenái joty hese. Ha Nhandejáry katu onhangareko hese. Hymba voi. Yvy-py peteĩ ho'a ramo, ojéhegwi rei ndo'áiry. Nhandejáry nhe'ẽ-py ae ho'a omano-vy.
29 — Não se vendem dois pardais por uma moedinha? Entretanto, nenhum deles cairá no chão sem o consentimento do Pai de vocês.
30 — ausente —
30 E, quanto a vocês, até os cabelos da cabeça de vocês estão todos contados.
31 — ausente —
31 Portanto, não temam! Vocês valem bem mais do que muitos pardais.
32 Upéi he'i jevy Hesu:
32 — Portanto, todo aquele que me confessar diante dos outros, também eu o confessarei diante de meu Pai, que está nos céus;
33 —Ha atýra-py, “Hesu remimbo'e e'ỹ voi xe” ere ramo katu, xe Ru yváy pygwa renonde-py, “Xe re'ýi e'ỹ voi upe va'e” ha'e arã nde-rehe, he'i gwemimbo'e kwéry-pe.
33 mas aquele que me negar diante das pessoas, também eu o negarei diante de meu Pai, que está nos céus.
34 Upéi he'i jevy Hesu:
34 — Não pensem que eu vim trazer paz à terra; não vim trazer paz, mas espada.
35 Xe aju va'ekwe-gwi, ndoiko jojái va'erã ta'ýry gwu ndive. Ndojoeko rayhu reíry va'erã imemby kunha osy ndive. Imemby rembireko ndoiko porãi va'erã ome sy ndive ave.
35 Pois vim causar divisão entre o homem e o seu pai; entre a filha e a sua mãe e entre a nora e a sua sogra.
36 Nhande róga pygwa jepe nhande a'e'ỹha voi, he'i Nhandejáry kwatia nhe'ẽ oiporu-vy.
36 Assim, os inimigos de uma pessoa serão os da sua própria casa.
37 —Oĩ ramo xe rayhu va'e, gwu-pe xéhegwi ohayhuve va'e, osy-pe ohayhuve va'e xéhegwi, ndaha'éi arã xe re'ýi tee. Oĩ ramo xe rayhu va'e, gwa'ýry-pe, gwajýry-pe ohayhuve va'e xéhegwi, omemby-pe ohayhuve va'e xéhegwi, ndaha'éiry xe re'ýi tee upe va'e, he'i.
37 — Quem ama o seu pai ou a sua mãe mais do que a mim não é digno de mim; quem ama o seu filho ou a sua filha mais do que a mim não é digno de mim;
38 —Gwĩ xe moirũ tee hagwã okurusugwasu ohupi heraha-vy va'e-rami ijukapyrã-rami oiko va'e ae, xe re'ýi tee va'erã, he'i. —Upéa reko-rupi ndereikói ramo, ndaha'éi arã xe re'ýi tee.
38 e quem não toma a sua cruz e vem após mim não é digno de mim.
39 Gwekove-rehe hakate'ỹ va'e ndoikove mo'ãi va'erã Nhandejáry ndive. Ha xe-rehe ha-py gwekove-rehe nopenái va'e katu, oikove meme va'erã Nhandejáry ndive, he'i gwemimbo'e kwéry-pe.
39 Quem acha a sua vida a perderá; e quem perde a vida por minha causa, esse a achará.
40 Upéi he'i jevy Hesu:
40 — Quem recebe vocês é a mim que recebe; e quem recebe a mim recebe aquele que me enviou.
41 Ogwahẽ ou-vy ramo nde róga-py Nhandejáry nhe'ẽ-py omombe'u va'ety, emogwahẽ porã katu íxupe Nhandejáry rembigwái-gwi. Nhandejáry ombohekovia va'erã upe inhe'ẽ-py omombe'u va'ety-pe. Ha'e-rami ave ne rembiapo porãkwe repy ohekoviarõ va'erã voi nde-vy yváy-py. Ogwahẽ ou-vy ramo nde róga-py hekoha porã va'e, emogwahẽ porã katu íxupe hekoha porã-gwi. Nhandejáry ombohekovia va'erã upe hekoha porã va'e-pe. Ha'e-rami ave ne rembiapo porãkwe repy ohekoviarõ va'erã nde-vy yváy-py.
41 Quem recebe um profeta, no caráter de profeta, receberá a recompensa de profeta; quem recebe um justo, no caráter de justo, receberá a recompensa de justo.
42 Xe remimbo'e va'e heko'ive va'e jepe ijy'uhéi-ma ramo, eme'ẽ y íxupe toy'u. Xe remimbo'e-gwi, emboy'u joty íxupe. Amombe'u-ta peẽ-my anhetegwa va'e. Ne rembiapo porãkwe repy ohekoviarõ va'erã voi nde-vy yváy-py, he'i gwemimbo'e kwéry-pe Hesu.
42 E quem der de beber, ainda que seja um copo de água fria, a um destes pequeninos, por ser este meu discípulo, em verdade lhes digo que de modo nenhum perderá a sua recompensa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.