Lucas 6
Nhandejáry Nhe'ẽ (KGKNT) vs ARIB
1 Ha upéi katu pytu'uha áry-py oho ogwata Hesu. Kokwe mbyte-rupi oho. Ha hemimbo'e kwéry oipo'o-ma trigo rope. Oipokyty opo-py ho'u hagwã inhapĩgwe.
1 E sucedeu que, num dia de sábado, passava Jesus pelas searas; e seus discípulos iam colhendo espigas e, debulhando-as com as mãos, as comiam.
2 Ha gwĩ fariseu kwéry he'i íxupe kwéry:
2 Alguns dos fariseus, porém, perguntaram; Por que estais fazendo o que não é lícito fazer nos sábados?
3 Upéa he'i-gwi Hesu he'i ojohu vai va'e kwéry-pe:
3 E Jesus, respondendo-lhes, disse: Nem ao menos tendes lido o que fez Davi quando teve fome, ele e seus companheiros?
4 Upéa-gwi oike Nhandejáry-pe nhamboete haty-py. Koty-py oike rire, ho'u gwĩ mbojape Nhandejáry rovagwy-py pa'i remimoĩgwe. Upéa ndaikatúi ho'u avave. Nhandejáry ndohejái avave-pe ho'u rei upe mbojape. Pa'i kwéry rembi'u va'e ae upéa. Pa'i e'ỹ ramo jepe ho'u joty va'ekwe Davi. Ome'ẽ ave oirũ gwéry-pe. Ha'e kwéry ho'u ave. Nhandejáry oheja rei íxupe kwéry.
4 Como entrou na casa de Deus, tomou os pães da proposição, dos quais não era lícito comer senão só aos sacerdotes, e deles comeu e deu também aos companheiros?
5 Ha xe katu, xe Nhande Ryke'y tee va'e. Upéa-rupi pytu'uha áry Járy voi ko xe, he'i íxupe kwéry Hesu onhemonhe'ẽ-vy.
5 Também lhes disse: O Filho do homem é Senhor do sábado.
6 Ha upéi katu pytu'uha áry jevy-ma ramo Hesu oike ojeporahéi haty-py. Omombe'u jave ohexa oĩ ave upe-py ipo ijakatúa ypi va'e.
6 Ainda em outro sábado entrou na sinagoga, e pôs-se a ensinar. Estava ali um homem que tinha a mão direita atrofiada.
7 Ha gwĩ judeu rekombo'ehaty kwéry, fariseu kwéry ave omangea ngea mo'ã Hesu-rehe omboja reise mo'ã Hesu-rehe nhe'ẽ. “Hembiapo-gwi opytu'u-ta para'e, ndopytu'ú mo'ãi para'e?” he'i ojéupe hikwái. “Ombogwera hagwã omba'apo-ta para'e. Japytu'uha áry-py niporãi nhamba'apo. Ndaha'éi Nhandejáry remimbota” he'i rei ojéupe hikwái. Omboja rei Hesu-rehe nhe'ẽ. Upéixa-gwi Hesu-rehe oma'ẽ oha'arõ-vy.
7 E os escribas e os fariseus observavam-no, para ver se curaria em dia de sábado, para acharem de que o acusar.
8 Hesu ae ipy'amongetaha jepe oikwaa-ma. Upéa oikwaa jave he'i ipo ypi va'e-pe:
8 Mas ele, conhecendo-lhes os pensamentos, disse ao homem que tinha a mão atrofiada: Levanta-te, e fica em pé aqui no maio. E ele, levantando-se, ficou em pé.
9 Upe-ma ramo Hesu oporandu upe pygwa kwéry-pe.
9 Disse-lhes, então, Jesus: Eu vos pergunto: É lícito no sábado fazer bem, ou fazer mal? salvar a vida, ou tirá-la?
10 Upéi ojogweroaty va'e-rehe osareko ranhe. Upéi he'i ipo ypi va'e-pe:
10 E olhando para todos em redor, disse ao homem: Estende a tua mão. Ele assim o fez, e a mão lhe foi restabelecida.
11 —Ombogwera-ma íxupe. Hembiapo-gwi ndopytu'úi Hesu, he'i rei ipoxy-vy hese hikwái. —Nhandejáry remimbota ndojapói ra'e. Mba'e tipo jajapo-ta hese? he'i oporandu randu-vy ojóupe hikwái.
11 Mas eles se encheram de furor; e uns com os outros conferenciam sobre o que fariam a Jesus.
12 Ha upéi katu Hesu ojeupi oho-vy yvyatyrusu-py. Oho ombojeupi hagwã onhe'ẽ Nhandejáry-pe upe-py. Pyhare-rupi omondo mondo Nhandejáry-pe onhe'ẽ.
12 Naqueles dias retirou-se para o monte a fim de orar; e passou a noite toda em oração a Deus.
13 Ko'ẽmba-ma ramo ohenói gwemimbo'e kwéry-pe ogwahẽ hagwã henda-py. Upéi oiporavo doze kwimba'e-pe.
13 Depois do amanhecer, chamou seus discípulos, e escolheu doze dentre eles, aos quais deu também o nome de apóstolos:
14 Oiporavo Simão-pe. Ha ombohéry joa íxupe Pedro. Oiporavo Simão ryvy André-pe ave. Oiporavo Tiago-pe ave, João-pe ave, Filipe-pe ave, Bartolomeu-pe ave,
14 Simão, ao qual também chamou Pedro, e André, seu irmão; Tiago e João; Filipe e Bartolomeu;
15 Mateus-pe ave, Tomé-pe ave, Alfeu ra'y Tiago-pe ave, Simão-pe ave. Ha'e gwĩ huvixa ramo oiko va'e-pe omosẽse va'e kwéry irũ va'ekwe.
15 Mateus e Tomé; Tiago, filho de Alfeu, e Simão, chamado Zelote;
16 Hesu oiporavo ave Tiago ra'y Judas-pe ave, Judas Iscariotes-pe ave. Doze kwimba'e-pe oiporavo omombe'u porãve hagwã inhe'ẽgwe. Ha Judas Iscariotes oiko va'erã Hesu pyhy ukaharã.
16 Judas, filho de Tiago; e Judas Iscariotes, que veio a ser o traidor.
17 Upe rire ogwejy jevy gwemimondo va'erã kwéry ndive. Ogwahẽ-ma ramo yvyatyrusu renonde-py opyta. Upe-py heta eta onhe'ẽ renduha kwéry-pe otopa jevy. Heta eta ojogweroaty va'e oĩ ave upe-py ou araka'e Judéia yvy jerekwe rehegwa. Ou araka'e Jerusalém tetã mygwa ave. Ou ave araka'e mombyryvegwa. Ygwasu rembe'y rehegwa Tiro tetã jerekwe rehegwa, Sidom tetã jerekwe rehegwa ou ojogweroaty upe-py.
17 E Jesus, descendo com eles, parou num lugar plano, onde havia não só grande número de seus discípulos, mas também grande multidão do povo, de toda a Judéia e Jerusalém, e do litoral de Tiro e de Sidom, que tinham vindo para ouvi-lo e serem curados das suas doenças;
18 Hesu nhe'ẽ rendu-vy ou. Onhembogwera uka hagwã ave mba'asy-gwi ou. Ha gwĩ anháy ombohasa asy va'e-pe ave Hesu ombogwerapa.
18 e os que eram atormentados por espíritos imundos ficavam curados.
19 Ha enterove ojogweroaty aty va'e omoĩse opo Hesu-rehe. Ipu'aka reheve onhembogwera ukase eterei-gwi omoĩse opo hese. Ha ombogwerapa joty enterovéa-pe.
19 E toda a multidão procurava tocar-lhe; porque saía dele poder que curava a todos.
20 Ha upéi katu Hesu ojerova-ma oma'ẽ gwemimbo'e kwéry-rehe ohekombo'e hagwã íxupe kwéry. He'i ranhe iporiahu va'e kwéry-pe:
20 Então, levantando ele os olhos para os seus discípulos, dizia: Bem-aventurados vós, os pobres, porque vosso é o reino de Deus.
21 —Peẽ pende vare'a va'e pende reko vy'a ete joty peiko-vy. Ãy ae joty pende vare'a. Nhandejáry pene moangapyhy porã va'erã. Upéa-gwi pevy'a.
21 Bem-aventurados vós, que agora tendes fome, porque sereis fartos. Bem-aventurados vós, que agora chorais, porque haveis de rir.
22 —Peẽ ave, xe moirũ-gwi pende rereko asy va'e, pende reko vy'a ete joty. Xe Nhande Ryke'y tee va'e. Oĩ ramo xéhegwi pende-rehe ndaija'éi va'e, pende joko ramo ave, onhe'ẽ rei rei ramo ave pende-rehe, pevy'a katu. Oĩ ramo nde-vy he'i va'e: “Nde Hesu-rehe erejerovia va'e ndorohexasevéi. Nahendusevéi ave nde réry. Ejei katu a-gwi” he'i ramo nde-vy, evy'a joty kuri eiko-vy.
22 Bem-aventurados sereis quando os homens vos odiarem, e quando vos expulsarem da sua companhia, e vos injuriarem, e rejeitarem o vosso nome como indigno, por causa do Filho do homem.
23 Aipo-rami pende rereko ramo, pevy'a katu. Erovy'a joty katu nde-rehe hembiapo vai va'e. Pende rexakwaa-ta voi katu peẽ-my Nhandejáry yváy pygwa. Heta voi oĩ nde-vy gwarã yváy-py. Upéa-gwi evy'a katu. Yma va'ekwe myamyrĩ nhane ramoigwasu kwéry upéixa ave ogwereko asy va'ekwe Nhandejáry nhe'ẽ-py omombe'u va'ety kwéry-pe. Yma gware-pe pene renonderã-pe ogwereko asy hagwe-rami ave, ãy pende rereko asy ave va'erã.
23 Regozijai-vos nesse dia e exultai, porque eis que é grande o vosso galardão no céu; pois assim faziam os seus pais aos profetas.
24 Upe-ma ramo Hesu onhemonhe'ẽ imba'e reta-rehe ojerovia va'e kwéry-pe:
24 Mas ai de vós que sois ricos! porque já recebestes a vossa consolação.
25 —Peẽ, mba'eve pene rekotevẽ pene rygwyatã jepe va'e, apomboasy eterei peẽ-my. Pende reko vy'are'ỹ va'erã. Ivare'a ete va'e-rami peiko va'erã.
25 Ai de vós, os que agora estais fartos! porque tereis fome. Ai de vós, os que agora rides! porque vos lamentareis e chorareis.
26 —Peẽ, opavave pene mboete va'e, apomboasy eterei peẽ-my. Pende reko vy'are'ỹ va'erã. Upéixa ave yma gware nhane ramoigwasu amyrĩ kwéry omboete rei va'ekwe Nhandejáry nhe'ẽ mombe'u a'ã a'ãha rei va'e kwéry-pe. Yma gware-pe pene renonderã-pe omboete rei hagwe-rami ave, ãy pene mboete rei ave. Apomboasy voi peẽ-my.
26 Ai de vós, quando todos os homens vos louvarem! porque assim faziam os seus pais aos falsos profetas.
27 —Ha peẽ, xe renduha kwéry, peẽ-my ha'e tee-ta katu. Peiko porã katu. Ehayhu katu nde-rehe ija'e'ỹ va'e-pe. Ejapo porã katu nde rayhu e'ỹ va'e-pe.
27 Mas a vós que ouvis, digo: Amai a vossos inimigos, fazei bem aos que vos odeiam,
28 Ejerure Nhandejáry-pe ohovasa porã hagwã nde-rehe onhe'ẽ rei rei va'e-pe. Ha ne mbohasa asy va'e-rehe ejerure rure joty Nhandejáry-pe ohexakwaa porã hagwã íxupe oiporiahuvereko hagwã íxupe.
28 bendizei aos que vos maldizem, e orai pelos que vos caluniam.
29 Ha nde rova pete ramo, ejerova joty íxugwi eme'ẽ joty íxupe nde rova rovái nde rova pete jevy hagwã. Ha oipe'a ramo ndéhegwi nde kamisa, eheja joty togweraha nde ao jo'a reheve.
29 Ao que te ferir numa face, oferece-lhe também a outra; e ao que te houver tirado a capa, não lhe negues também a túnica.
30 Nde-vy ojerure va'e-pe eme'ẽ hemimbota. Ha ogweraha ramo ndéhegwi ne mba'e ani erejerureve teĩ joty ne mba'ekwe-rehe.
30 Dá a todo o que te pedir; e ao que tomar o que é teu, não lho reclames.
31 Peiko porã joty. Nde rerekoseha-rami eiko enterovéa-pe.
31 Assim como quereis que os homens vos façam, do mesmo modo lhes fazei vós também.
32 —Eiporiahuvereko katu enterovéa-pe. Nde rayhu va'e-pe anho erehayhu ramo, upe ne rembiapo porã-rehe “Hekoha porã voi” nde'i mo'ãiry nde-rehe Nhandejáry. Hekoha vai va'e ave ohayhu kwaa gwapixa-pe.
32 Se amardes aos que vos amam, que mérito há nisso? Pois também os pecadores amam aos que os amam.
33 Nde-vy ojapo porã va'e-pe mante ne rembiapo porã ramo, ani ere upéa-rehe, “Ko xe rembiapo porã-rehe Nhandejáry xe rexakwaa arã”. Hekoha vai va'e kwéry ave ojapo porã ave íxupe hembiapo porã va'e-pe. Nde reko-rami ave oiko hikwái.
33 E se fizerdes bem aos que vos fazem bem, que mérito há nisso? Também os pecadores fazem o mesmo.
34 Ha oiporuse va'e-rehe ani ere, “Aiporu uka ramo ko va'e-pe ohekoviarõ porã va'erã xe-vy. Upéixa-gwi aiporu uka-ta íxupe” ani aipo ere teĩ. Aipo he'i ave hekoha vai va'e gwapixa kwéry-rehe. Upéixa ereiporu uka ramo jepe, niporãi arã.
34 E se emprestardes àqueles de quem esperais receber, que mérito há nisso? Também os pecadores emprestam aos pecadores, para receberem outro tanto.
35 Ha'e-ta katu peẽ-my: Ehayhu katu nde-rehe ija'e'ỹ va'e kwéry-pe gwive. Ejapo porã meme katu. Ani ereha'arõ mba'eve-rehe ne rembiporu ukakwe-rehe ome'ẽ jevy va'erã. Ani ere teĩ, “Ndaiporu uka mo'ãi nde-vy xe mba'e”. Eiporu uka rei katu, he'i Hesu ohekombo'e-vy.
35 Amai, porém a vossos inimigos, fazei bem e emprestai, nunca desanimado; e grande será a vossa recompensa, e sereis filhos do Altíssimo; porque ele é benigno até para com os integrantes e maus.
36 Upéixa-gwi ha'e-ta peẽ-my: Peiporiahuvereko porã enterovéa-pe. Nhandejáry nhande Ru yváy-py oĩ va'e-rami pejoporiahuvereko porã katu.
36 Sede misericordiosos, como também vosso Pai é misericordioso.
37 —Ani erehekojohu rei nde rapixa-pe. Ani erejohu vai nde rapixa rembiapo ani hagwã upéixa ave Nhandejáry ojohu vai nde-vy ne rembiapo. Ani ave ere mo'ã teĩ nde rapixa-pe: “Tane mbohasa asy ne rembiapo vaikwe-rehe” ani upéixa ave Nhandejáry he'i hagwã nde-rehe. Eiporiahuvereko katu nde-rehe hembiapo vai va'ekwe-pe. Upéixa nde rapixa-pe ereiporiahuvereko hagwe-rami nde poriahuvereko va'erã Nhandejáry ne rembiapo vaikwe-rehe.
37 Não julgueis, e não sereis julgados; não condeneis, e não sereis condenados; perdoai, e sereis perdoados.
38 Eme'ẽ katu hemikotevẽ nde rapixa kwéry-pe. Hemikotevẽ ereme'ẽ porã ramo ne remime'ẽgwe rekovia hetave ome'ẽ va'erã nde-vy Nhandejáry. Eremboyru ime'ẽ-vy mba'e ryru-py. Upe va'ekwe-gwi hetave ome'ẽ arã nde-vy. Omohynyhẽve va'erã nde-vy ime'ẽ-vy ne mba'e ryru. Ojapete peteve va'erã imoĩ-vy mba'e ryru-py ome'ẽ hagwã nde-vy ombohekovia-vy hetave ome'ẽ va'erã nde-vy. Nde rapixa ererekoha-rami ave nde rereko arã Nhandejáry.
38 Dai, e ser-vos-á dado; boa medida, recalcada, sacudida e transbordando vos deitarão no regaço; porque com a mesma medida com que medis, vos medirão a vós.
39 Upe-ma ramo omombe'u íxupe kwéry arandu nhe'ẽ hesapyso e'ỹ va'e rehegwa nhe'ẽ-rami.
39 E propôs-lhes também uma parábola: Pode porventura um cego guiar outro cego? não cairão ambos no barranco?
40 Upéixa ave ndaipóri heko tuvixave va'e ombo'eha-gwi. Avave ndaheko tuvixavéi ombo'eha-gwi. Ombo'e hagwe-rupi ae-ma ha'e oiko.
40 Não é o discípulo mais do que o seu mestre; mas todo o que for bem instruído será como o seu mestre.
41 — ausente —
41 Por que vês o argueiro no olho de teu irmão, e não reparas na trave que está no teu próprio olho?
42 — ausente —
42 Ou como podes dizer a teu irmão: Irmão, deixa-me tirar o argueiro que está no teu olho, não vendo tu mesmo a trave que está no teu? Hipócrita! tira primeiro a trave do teu olho; e então verás bem para tirar o argueiro que está no olho de teu irmão.
43 Upéi omombe'u jevy ipy'a rekoha rehegwa nhe'ẽ hi'a ro'opy-rehe jaikwaa yvyra rehegwa nhe'ẽ-rami.
43 Porque não há árvore boa que dê mau fruto nem tampouco árvore má que dê bom fruto.
44 Peteĩ yvyra-gwi peteĩxa meme hi'a. Nhuatĩ máta-gwi nanhamondohóyry yva aju ja'u va'erã. Ha jukéri-gwi ndajaipo'ói yva aju ja'u va'erã.
44 Porque cada árvore se conhece pelo seu próprio fruto; pois dos espinheiros não se colhem figos, nem dos abrolhos se vindimam uvas.
45 Upéixa ave nhande kwéry, mba'e aju-rami jahexa uka nhande py'apóry nhande rekoha-rehe. Nhande py'a porã ramo nhande rekoha porã meme va'erã. Ha nhande py'a vai ramo nhande rekoha vai va'erã. Upéixa ave nhande py'a rekoha-ramima nhanhe'ẽ.
45 O homem bom, do bom tesouro do seu coração tira o bem; e o homem mau, do seu mau tesouro tira o mal; pois do que há em abundância no coração, disso fala a boca.
46 —Erejapo e'ỹ jave xe nhe'ẽ ere rei xe-vy “Xe Járy” he'i Hesu onhemonhe'ẽ-vy íxupe kwéry.
46 E por que me chamais: Senhor, Senhor, e não fazeis o que eu vos digo?
47 —Amombe'u-ta peẽ-my mba'éixa pa oiko va'erã xe-rehe ojerovia va'e. Ou xe renda-py, ohendu porã xe nhe'ẽ, oiko meme xe nhe'ẽ-rupi. Aiporu jevy-ta xe-rehe ojerovia va'e rehegwa nhe'ẽ ita ári omoĩ gwoyrã va'e rehegwa nhe'ẽ-rami.
47 Todo aquele que vem a mim, e ouve as minhas palavras, e as pratica, eu vos mostrarei a quem é semelhante:
48 —Peteĩ kwimba'e ojapo va'ekwe gwogarã. Ysyry rembe'y-py ojo'o okytakwarã. Yvykwa ipy pukukwe ojo'o okytakwarã. Ita ári omoĩ okyta. Ojapopa rire ou sapy'a peteĩ marány. Heta eterei oky-gwi, ysyrygwasu hynyhẽmba-ma. Oipete pete hóga-pe. Ha ndoitýiry joty hóga. Hatã joty oĩ hatã ojapo va'ekwe-gwi. Omombaraete porã gwóga-gwi ndo'áiry joty hóga. Ita ári omoĩ-gwi hatã joty hóga oĩ, he'i arandu nhe'ẽ omombe'u-vy.
48 É semelhante ao homem que, edificando uma casa, cavou, abriu profunda vala, e pôs os alicerces sobre a rocha; e vindo a enchente, bateu com ímpeto a torrente naquela casa, e não a pôde abalar, porque tinha sido bem edificada.
49 —Ha upe xe nhe'ẽ nohendu porãi va'e, ohendu rei-gwi ndoikói xe nhe'ẽ-rupi va'e-rehe amombe'u-ta peẽ-my gwĩ pya'e vérami gwóga ojapo va'e rehegwa nhe'ẽ-rami.
49 Mas o que ouve e não pratica é semelhante a um homem que edificou uma casa sobre terra, sem alicerces, na qual bateu com ímpeto a torrente, e logo caiu; e foi grande a ruína daquela casa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.