João 7

Nhandejáry Nhe'ẽ (KGKNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Ha upe rire katu ndogwatavéi-ma Hesu Judéia yvy-rupi. Upe pygwa judeu kwéry va'e ojukase íxupe. Upéa-gwi ndogwatavéi upe-rupi. Galiléia yvy-rupi ae ogwata oiko-vy.
1 Depois disso, Jesus começou a andar pela Galileia; ele não queria andar pela Judeia, pois os líderes judeus dali estavam querendo matá-lo.
2 Ha upéi katu hi'agwĩ-ma oĩ ogwahẽ hagwã judeu kwéry arete áry, héry va'e Festa dos Tabernáculos, kwarahy ãy-my jaiko ramo peteĩ semana.
2 Aconteceu que a festa dos judeus chamada Festa das Barracas estava perto.
3 Upe ramo he'i íxupe Hesu ryvy:
3 Então os irmãos de Jesus disseram a ele: — Saia daqui e vá para a Judeia a fim de que os seus seguidores vejam o que você está fazendo.
4 —Erejehexa ukase ramo, ani erejapo nhemi ne rembiapo. Nde pu'akaha-rupi, hexapyrã-rupi ne rembiapose ramo, atýra-py katu ejehexa uka, he'i íxupe tyvýry.
4 Pois quem quer ser bem-conhecido não deve esconder o que está fazendo. Já que você faz essas coisas, deixe que todos o conheçam.
5 Tyvýry jepe ndojeroviáiry joty hese: “Ha'e Cristo voi” nde'íry vyteri gwyke'y-rehe.
5 Até os irmãos de Jesus não criam nele.
6 Upéi he'i gwyvýry-pe:
6 Ele respondeu:
7 —Ha teko rei ndaija'e'ỹi pende-rehe. Ha xe katu aikwaa uka íxupe kwéry hembiapo vaikwe-gwi, ndaija'e porãi voi xe-rehe teko rei.
7 O mundo não pode ter ódio de vocês, mas tem ódio de mim porque eu afirmo que o que o mundo faz é mau.
8 Tapeho katu Jerusalém-my aretegwasu mboete-vy. Ha xe katu nogwahẽi vyteri xe óra aha hagwã. Upéa-gwi ndaha mo'ãi joty, he'i gwyvýry-pe.
8 Vão vocês à festa, mas eu não vou porque a minha hora ainda não chegou.
9 Upe rire katu ndohói opyta joty Galiléia-py.
9 Jesus disse isso e ficou na Galileia.
10 Ha tyvýry oho-ma tenonderã. Aretegwasu mboete hagwã-py oho-ma. Oho rire hikwái, oho ave Hesu. Ha hexapyrã-rupi katu ndohói. Onhemo'ã ha-rupi ae oho.
10 Depois que os seus irmãos foram à festa, Jesus também foi, mas fez isso em segredo e não publicamente.
11 Ogwahẽ e'ỹ ngatu oheka Hesu-pe judeu ruvixa kwéry aretegwasu mboete haty-py:
11 Os líderes judeus o procuravam na festa e perguntavam: — Onde é que está aquele homem?
12 Ha kente kwéry omombe'u joavy avy hese:
12 Na multidão havia muita gente comentando sobre ele. Alguns diziam: — Ele é bom. — Não é não; ele engana o povo! — afirmavam outros.
13 Ha atýra-py katu Hesu rehegwa nhe'ẽ nomombe'úiry. Hevovo rei onhe'ẽ-vy, judeu ruvixa kwéry-gwi ikyhyje-gwi hikwái.
13 Mas ninguém falava abertamente sobre ele porque todos tinham medo dos líderes judeus.
14 Ha upéi katu oho Hesu upe-py. Aretegwasu mbyte-py oike oho-vy Nhandejáry róga kakwaa-py. Ombo'e upe pygwa-pe.
14 Quando a festa já estava no meio, Jesus foi ao Templo e começou a ensinar.
15 Inhe'ẽ ohendu ramo, opondera hese hikwái:
15 Os líderes judeus ficaram muito admirados e diziam: — Como é que ele sabe tanto sem ter estudado?
16 Onhe'ẽ íxupe kwéry Hesu:
16 Jesus disse:
17 Hemimbota ojapose va'e gwive oikwaa va'erã ki-gwi po ou ra'e xe nhe'ẽ, Nhandejáry gwigwa para'e, xejéhegwigwa rei para'e. Nhandejáry gwigwa voínte xe nhe'ẽrã.
17 Quem quiser fazer a vontade de Deus saberá se o meu ensino vem de Deus ou se falo em meu próprio nome.
18 Ojéhegwi onhe'ẽ va'e onhembotuvixase mba'e. Ha imbouhare-pe ombotuvixase mba'e va'e katu, anhetegwa omombe'u. Ijapu e'ỹ va'e.
18 Quem fala em seu próprio nome está procurando ser elogiado. Mas quem quer conseguir louvores para aquele que o enviou, esse é honesto, e não há falsidade nele.
19 Pene rembypy Moisés omombe'u va'ekwe ramo jepe pende rekoharã, pene pa'ũ-my ndaipóri tekoha-rupi oiko va'e, he'i. —Upéa-gwi xe jukase voi. Ha naiporãi xe juka, he'i judeu ruvixa kwéry-pe Hesu.
19 Foi Moisés quem deu a
20 —Anháy ojepota nde-rehe ra'e, he'i. —Kiva'e nipo nde jukase? he'i íxupe ijaty va'e kwéry.
20 A multidão respondeu: — Você está dominado por um demônio! Quem é que está querendo matá-lo?
21 Upéi Hesu he'i:
21 Então Jesus disse:
22 Ha peẽ katu ndapepytu'u teéiry japytu'uha áry-py. Japytu'uha áry-py ereikytĩ mixĩmi joty nde ra'y pire. Moisés nhe'ẽ-py ereikytĩ ipire. Ha Moisés nomombe'u ranhéi va'ekwe nhande-vy ko'a-rami nhande rekorã. Nhane rembypy ae omombe'u va'ekwe nhane rekorã.
22 Vocês
23 Upéixa ramo japytu'uha áry-py jepe ereikytĩ joty arã ipire Moisés nhe'ẽgwe apo-vy. Upéa erejapo ramo, eremba'apo joty voi, he'i. —Nderepytu'u teéiry, eremba'apo ave nde. Ha ko'ánga katu xe amohesãimba kuri peteĩ hasy va'e. Japytu'uha áry-py amohesãimba-ma íxupe. Ma'erã po pende poxy xe-vy ra'e upeakwe-rehe? he'i íxupe kwéry. —Peẽ kwéry ave ndapepytu'u teéiry japytu'uha áry-py, he'i íxupe kwéry.
23 Para não deixarem de cumprir a Lei de Moisés, vocês circuncidam um menino, mesmo no sábado. Então por que ficam com raiva de mim quando eu curo completamente uma pessoa no sábado?
24 —Ani ere rei teĩ nde rapixa-rehe, “Hembiapo vai ra'e”. Erehexa porã rire mante ae hembiapo vaikwe, “Hembiapo vai-ma” ere arã hese ra'e, he'i judeu kwéry-pe Hesu.
24 Parem de julgar pelas aparências e julguem com justiça.
25 Upéixa ramo oĩ Jerusalém pygwa he'i va'e Hesu-rehe:
25 Algumas pessoas que moravam em Jerusalém perguntavam: — Não é este o homem que estão querendo matar?
26 —Ha'e ko atýra-py omombe'u. Ha mburuvixa kwéry nombojevýi joty inhe'ẽ. Ohexa kwaa para'e hese hekoha hikwái. “Ha'e Cristo nhane remiha'arõ va'e” he'i para'e hese hikwái, he'i ojóupe.
26 Vejam! Ele está falando em público, e ninguém diz nada contra ele! Será que as autoridades sabem mesmo que ele é o Messias ?
27 Ha oĩ he'i va'e, “Ojekwaa ramo Cristo, ki-gwi po ojekwaa uka ou-vy va'erã avave ndoikwaái” he'i Cristo, hemiha'arõ va'e-rehe he'i. Upéa-gwi he'i ojóupe:
27 No entanto, quando o Messias vier, ninguém saberá de onde ele é; e nós sabemos de onde este homem vem.
28 Ha upe-ma ramo Nhandejáry róga kakwaa-py oporombo'e jave, onhe'ẽ hatã Hesu:
28 Quando estava ensinando no pátio do Templo, Jesus disse bem alto:
29 Xe ae aikwaa íxupe. Íxugwi-ma aju va'ekwe. Ha'e xe mbou va'ekwe. Upéa-gwi aikwaa voi íxupe, he'i ójehe íxupe kwéry Hesu.
29 Mas eu o conheço porque venho dele e fui mandado por ele.
30 Inhe'ẽ ohendu ramo, oipyhyse mo'ã íxupe hikwái. Ha nogwahẽi vyteri oipyhy hagwã óra. Upéa-gwi ndoipyhýi vyteri íxupe.
30 Então quiseram prender Jesus, mas ninguém fez isso porque a sua hora ainda não tinha chegado.
31 Heta oĩ jepe ojerovia va'e hese:
31 Porém muitas pessoas que estavam na multidão creram nele e perguntavam: — Quando o Messias vier, será que vai fazer milagres maiores do que este homem tem feito?
32 Upe ramo kente kwéry omombe'u joavy avy Hesu-rehe. Inhe'ẽ ohendu ramo he'i oipyhy hagwã íxupe pa'i ruvixa kwéry ndive fariseu kwéry. Oipyhy uka gwĩ Nhandejáry róga kakwaa-rehe onhangareko va'e polícia kwéry-pe mo'ã.
32 Os fariseus ouviram a multidão comentando essas coisas sobre Jesus, e por isso eles e os chefes dos sacerdotes mandaram guardas para o prenderem.
33 Upe-ma ramo Hesu he'i:
33 Jesus disse:
34 Peẽ xe reka va'erã ha ndaxe topa mo'ãi. Ndikatúi peju va'erã xe aha hagwã-py, he'i ójehe judeu ruvixa kwéry-pe.
34 Vocês vão me procurar e não vão me achar, pois não podem ir para onde eu vou.
35 Upéi oporandu ojóupe hese hikwái:
35 Então os líderes judeus começaram a comentar: — Para onde será que ele vai que não o poderemos achar? Será que ele vai morar com os judeus que moram no estrangeiro? Será que vai ensinar os não judeus?
36 —He'i kuri nhande-vy: “Peẽ xe reka reka-ta ha ndaxe topa mo'ãi” he'i. Upéi he'i, “Ndikatúi peju va'erã xe aha hagwã-py” he'i. Upéa he'i ramo, mbava'e-pe po he'i, he'i oporandu-vy ojóupe.
36 O que será que ele quis dizer quando afirmou: “Vocês vão me procurar e não vão me achar, pois não podem ir para onde eu vou”?
37 Aretegwasu áry paha-py, iporã ete va'e-py, onhembo'y-ma Hesu. Hatã onhe'ẽ. Enterove ohendu hagwã-rami onhe'ẽ:
37 O último dia da festa era o mais importante. Naquele dia Jesus se pôs de pé e disse bem alto:
38 —Xe-rehe ojerovia va'e gwive, ipy'apy gwive osẽ oho-vy va'erã yvu ramigwa hapixa pegwarã. Upéixa he'i Nhandejáry kwatia nhe'ẽ, he'i ójehe omombe'u-vy Hesu.
38 Como dizem as
39 Yvu ramigwa he'i ramo, Nhe'ẽ Marangatu tee va'e-pe ae he'i. Entéro jajerovia hese va'e-pe gwive Nhe'ẽ Marangatu tee va'e hemime'ẽrã ae. Ne'írã omano Hesu oikove jevy hagwã onhembotuvixa mba'e hagwã. Upéa-gwi nome'ẽi vyteri Nhe'ẽ Marangatu tee va'e nhande-vy gwarã.
39 Jesus estava falando a respeito do Espírito Santo, que aqueles que criam nele iriam receber. Essas pessoas não tinham recebido o Espírito porque Jesus ainda não havia voltado para a presença gloriosa de Deus.
40 Hesu nhe'ẽ ohendu ramo, oĩ he'i va'e hese:
40 Muitas pessoas que ouviram essas palavras afirmavam: — De fato, este homem é o
41 Oĩ outro he'i va'e:
41 Outros diziam: — Ele é o E ainda outras pessoas perguntavam: — Mas será que o Messias virá da Galileia?
42 —Ha'e ae ko myamyrĩ Davi remiarirõ voi, he'i. —Belém-gwi ou va'erã va'ekwe. Davi oiko hagwe-gwi ou va'erã va'ekwe. Upéixa voi he'i Nhandejáry kwatia nhe'ẽ, he'i hese hikwái.
42 As Escrituras Sagradas dizem que o Messias será descendente de Davi e vai nascer em Belém, onde Davi morou.
43 Upéixa ramo omombe'u joavy avypa hesegwa nhe'ẽ. Ndogwerojojái inhe'ẽ hikwái.
43 Então o povo se dividiu por causa dele.
44 Oĩ oipyhyse va'e mo'ã íxupe. Ha ndoipyhýi joty íxupe.
44 Alguns queriam prender Jesus, mas ninguém fez isso.
45 Ha upéi katu ou jevy imondohare-pe gwĩ Nhandejáry róga kakwaa-rehe onhangareko va'e polícia. Ha pa'i ruvixa kwéry fariseu kwéry ndive oporandu polícia-pe:
45 Os guardas voltaram para o lugar onde estavam os chefes dos sacerdotes e os fariseus , e eles perguntaram: — Por que vocês não trouxeram aquele homem?
46 Ha polícia katu he'i:
46 Eles responderam: — Nunca ninguém falou como ele!
47 He'i fariseu kwéry polícia-pe:
47 Então os fariseus disseram aos guardas: — Será que vocês também foram enganados?
48 —Ndojeroviái hese mburuvixave. Fariseuve ndojeroviái hese ave.
48 Por acaso alguma autoridade ou algum fariseu creu nele?
49 Teko rei katu nhande rekoha-rupi oiko e'ỹ va'e, ha'e kwéry anho ojerovia-ma hese. Ha gwĩ teko rei-rehe he'i vai-ma Nhandejáry, he'i mo'ã hese fariseu kwéry.
49 Essa gente que não conhece a Lei está amaldiçoada por Deus.
50 Ha peteĩ ipa'ũ-my oĩ va'e ndojohu porãi inhe'ẽ. Héry va'e Nicodemos. Pyhare onhomongeta ra'e Hesu ndive. Ãy katu he'i hese:
50 Mas Nicodemos, que era um deles e que certa ocasião havia falado com Jesus, disse:
51 —“Hembiapo vai ra'e” ja'e ramo hese nhamonhe'ẽ ranhe e'ỹ reheve íxupe ndajaikóiry tekoha-rupi. Jaikwaa e'ỹ reheve hembiapokwe, “Hembiapo vai ra'e” ja'e ramo ave, tekoha-rupi ndajaikói voi ave, he'i mburuvixa kwéry-pe Nicodemos.
51 — De acordo com a nossa Lei não podemos condenar um homem sem ouvi-lo primeiro e descobrir o que ele fez.
52 —Nde Galiléia gwigwa para'e, he'i íxupe. —Emonhe'ẽ nhe'ẽ katu Nhandejáry kwatia nhe'ẽ. Ndaipóri Nhandejáry nhe'ẽ-py omombe'u va'ety Galiléia-gwi ou va'erã. Upéa ereikwaa porã hagwã emonhe'ẽ katu, he'i Nicodemos-pe hikwái.
52 — Por acaso você também é da Galileia? — perguntaram eles. — Estude as Escrituras Sagradas e verá que da Galileia nunca surgiu nenhum profeta .
53 Upe ramo mburuvixa kwéry ohopa jevy oje'ói-vy. Peteĩ teĩ jevy oje'ói hikwái. Gwóga gwóga-rupi oje'oipa jevy hikwái.
53 — ausente —

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.