Mateus 26

Kaiwá NT (KGK_WBT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Ko'ã va'e nhe'ẽ omombe'upa rire, he'i jevy gwemimbo'e kwéry-pe Hesu:
1 Quando Jesus acabou de ensinar essas coisas, disse aos discípulos:
2 —Peikwaa mokõi áry rire oiko-ta aretegwasu héry va'e páscoa. Upe áry-py xe Nhande Ryke'y tee va'e kurusugwasu-rehe xe moĩ va'erã po-py xe me'ẽ va'erã xe reraha-vy xe juka uka hagwã, he'i ójehe, aretegwasu páscoa-rehe ave. Upe áry-py nanhambovúiry va'ekwe ja'u va'erã. Nhane mandu'a ave nhane rembypy ojerereko asy hagwe-rehe. Yma ete upe áry-py osẽ va'ekwe gwĩ hese ipu'aka va'e po-gwi. Upéa-rehe jareko aretegwasu páscoa ko'ãy peve.
2 — Vocês sabem que daqui a dois dias vai ser comemorada a
3 Upe ramo pa'i ruvixa kwéry, judeu ruvixa kwéry ndive ojogweroaty-ma hikwái. Caifás pa'i ruvixagwasu róga kakwaa-py ojogweroaty.
3 Os chefes dos sacerdotes e os líderes judeus se reuniram no palácio de Caifás, o Grande Sacerdote ,
4 Upe-py koty-py onhombo'e mbo'e Hesu-rehe hikwái: —Nhambotavy íxupe jaipyhy-vy jajuka hagwã, he'i Hesu-rehe hikwái.
4 e fizeram um plano para prender Jesus em segredo e matá-lo.
5 —Arete-py ae ani jaipyhy íxupe, he'i. —Atýra-py jaipyhy ramo, onhembopoxy arã ijaty jaty va'e kente kwéry nhande-vy, he'i ójehe Hesu pyhyharã kwéry. Upéa-gwi oipyhy nhemise Hesu-pe hikwái.
5 Eles diziam: — Não vamos fazer isso durante a festa, para não haver uma revolta no meio do povo.
6 Ha Hesu katu oime Betânia tetã'i-my. Simão róga-py oime. Upe Simão mba'asy vai-gwi ijai aipa va'ekwe nhahenói íxupe va'e.
6 — ausente —
7 Upe ramo ogwahẽ ou-vy peteĩ kunha. Hyakwã porã tee va'e hyru reheve ogweru. Pe hyru ojejapo va'ekwe alabastro-gwi. Ita kyra rendy-gwi ojapo va'ekwe. Ha hyakwã porã va'e hepy eterei voi. Upéa oipyhy onhohẽ Hesu akã-rehe. Ogwapy jave okaru-vy onhohẽ hese omohyakwã porã-vy íxupe.
7 — ausente —
8 Upe va'e ohexa ramo, ogweropoxy-ma hemimbo'e kwéry: —Ma'erã po onhohẽ rei pe hyakwã porã va'e Hesu akã-rehe? he'i ojóupe hikwái oporandu-vy.
8 Ao verem aquilo, os discípulos ficaram zangados e disseram: — Que desperdício!
9 —Hepy eterei va'e onhohẽ rei, he'i ojóupe. —Ma'erã po ra'e hepy-rehe nome'ẽiry ra'e, he'i. —Ma'erã ndogwerúi ra'e hepykwe ome'ẽ hagwã iporiahu va'e kwéry-pe. Ome'ẽ ramo ra'e hyakwã va'e repykwe, iporãve arã ra'e, he'i kunha rembiapo-rehe hikwái.
9 Esse perfume poderia ter sido vendido por uma fortuna, e o dinheiro, dado aos pobres.
10 Upéa he'i va'e oikwaa-ma Hesu: —Ma'erã po ko kunha-pe eremoakã rasy? ha'e he'i. —Hembiapo porã ete voi xe-vy, he'i íxupe kwéry.
10 Mas Jesus, sabendo o que eles diziam, disse:
11 —Pene pa'ũ-my oime meme va'erã iporiahu va'e. Ha xe ae katu naime meméi va'erã aiko-vy pene pa'ũ-my, he'i íxupe kwéry.
11 Pois os pobres estarão sempre com vocês, mas eu não.
12 —Omano va'ekwe jajaty hagwã nhamohyakwãha-rami, amano e'ỹ ngatu xe mohyakwã ranhe ko kunha, he'i.
12 O que ela fez foi perfumar o meu corpo para o meu sepultamento.
13 —Ha'e-ta ko kunha-rehe anhetegwa va'e. Opa-rupi entéro ko yvy-rupi, mamo xe rehegwa nhe'ẽ porã omombe'u mbe'u ha-rupi ave omombe'u va'erã voi ko kunha rembiapo porã-rehe imandu'a hagwã hese, he'i gwemimbo'e kwéry-pe Hesu kunha-rehe.
13 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: em qualquer lugar do mundo onde o
14 Upe ramo peteĩ hemimbo'e kwéry va'e, Judas Iscariotes héry va'e, oho pa'i ruvixa kwéry ha-py:
14 Então um dos doze discípulos, chamado Judas Iscariotes, foi falar com os chefes dos sacerdotes.
15 —Aipyhy uka-ta peẽ-my Hesu, he'i. —Mbovy erepaga-ta xe-vy aipyhy uka ramo peẽ-my? he'i oporandu-vy Judas. Ha ipyhyharã he'i: —Trinta prata gwigwa moeda orome'ẽ-ta nde-vy, he'i Judas-pe hikwái.
15 Ele disse: — Quanto vocês me pagam para eu lhes entregar Jesus? E eles lhe pagaram trinta moedas de prata.
16 Upéa nhe'ẽ omoporã Judas. Omoporã rire-ma, orepara oiko-vy Hesu-rehe Judas ipyhyharã-pe omombe'u hagwã óra ra'arõ-vy.
16 E daí em diante Judas ficou procurando uma oportunidade para entregar Jesus.
17 Ha upéi katu aretegwasu-py ogwahẽ ou-vy Hesu ha-py hemimbo'e kwéry. Upe va'e semana-py mbojape ovu e'ỹ va'e ja'u. Oiko-ma ramo upéa semana, ogwahẽ ou-vy Hesu ha-py hemimbo'e kwéry: —Kipy tipo orombogwejy-ta nde-vy ne remi'urã nhane mandu'a hagwã páscoa-rehe jakaru-vy? he'i oporandu-vy Hesu-pe.
17 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento , os discípulos chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Onde é que o senhor quer que a gente prepare o jantar da
18 Ha Hesu he'i íxupe kwéry: —Tapeho katu tetã-my. Oĩ xe mogwahẽharã. Tapeho iha-py peje-vy: “He'i kuri nhane mbo'eháry: Onhemo'agwĩ-ma amano hagwã áry. Nde róga-py xe mandu'a-ta páscoa-rehe. Xe remimbo'e kwéry ndive akaru-ta” peje kuri óga járy-pe, he'i gwemimbo'e kwéry-pe.
18 Ele respondeu:
19 Upéi oho ojapo Hesu nhe'ẽ ombogwejy hemi'urã íxupe.
19 Os discípulos fizeram como Jesus havia mandado e prepararam o jantar da Páscoa.
20 Ka'aru ete ramo ogwapy ha'e doze gwemimbo'e kwéry ndive okaru hagwã.
20 Quando anoiteceu, Jesus e os doze discípulos sentaram para comer.
21 Okaru jave he'i: —Anhetegwa va'e amombe'u-ta peẽ-my, he'i. —Peteĩ pene pa'ũ-my oĩ va'e xe mombe'u va'erã xe pyhyharã-pe, he'i gwemimbo'e kwéry-pe.
21 Durante o jantar Jesus disse:
22 Ohendu ramo inhe'ẽ, ojepy'a rerahapa-ma hese hikwái. Nombovy'avéi-ma íxupe kwéry: —Xe tipo oropyhy uka-ta, xe Járy? he'i. —Xe para'e, ndaxéiry para'e? —onhemopeteĩ teĩ oporandu-vy íxupe.
22 Eles ficaram muito tristes e, um por um, começaram a perguntar: — O senhor não está achando que sou eu; está?
23 —Peteĩ pende avyte-py oĩ va'e, hyru-py opo omoĩ va'e, xe mombe'u va'erã xe pyhyharã-pe, he'i. —Xe ndive omoakỹ va'e mbojape nha'ẽ-py xe mombe'u va'erã, he'i.
23 Jesus respondeu:
24 —Xe Nhande Ryke'y tee va'e aha va'erã xe ajejuka uka hagwã-py, he'i. —Nhandejáry kwatia nhe'ẽ he'i hagwe-rami aha va'erã. Ha xe mombe'u va'erã katu xe pyhyharã-pe amboasy eterei íxupe. Ohasa asy eterei va'erã. Iporãve arã ra'e ndoikói ramo osyrã-pe ra'e, he'i gwemimbo'e kwéry-pe.
24 Pois o
25 Upe ramo: —Xe para'e, ndaxéiry para'e, xe mbo'eháry? he'i Judas, upe ipyhyharã-pe omombe'u-ta va'e. —Nde voi, he'i Hesu. —Nde erenhemombe'uha-rami voi nde, he'i Judas-pe.
25 Então Judas, o traidor, perguntou: — Mestre, o senhor não está achando que sou eu; está? Jesus respondeu:
26 Okaru joa jave, ha'e oipyhy mbojape, otima porã Nhandejáry-pe. Upéi ombopo mbopóy mbojape ome'ẽ gwemimbo'e kwéry-pe omongaru joty: —Ko, he'i ome'ẽ-vy. —He'u katu. Ko mbojape xe rete-rehe he'i, he'i íxupe kwéry ojehegwigwa ome'ẽ-vy.
26 Enquanto estavam comendo, Jesus pegou o pão e deu graças a Deus. Depois partiu o pão e o deu aos discípulos, dizendo:
27 Upéi oipyhy ave copo, otima porã Nhandejáry-pe ome'ẽ íxupe kwéry: —Peẽ kwéry pe'u katu ko va'e copo pygwa, he'i.
27 Em seguida, pegou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois passou o cálice aos discípulos, dizendo:
28 —Ko copo pygwa xe rugwy-rehe he'i, he'i íxupe kwéry. —Osyry va'erã xe rugwy imbaraete hagwã Nhandejáry he'i va'ekwe. Yma Nhandejáry, “Amopotĩ va'erã kente kwéry” he'i va'ekwe. Upéa nhe'ẽ imbaraete-ma va'erã xe rugwy osyry-ma ramo, he'i. —Heta kente-rehe ha-py osyry va'erã xe rugwy omboyke hagwã íxugwi kwéry hembiapo vaikwe, he'i Hesu.
28 porque isto é o meu sangue, que é derramado em favor de muitos para o perdão dos pecados, o sangue que garante a
29 —Ha'e-ta peẽ-my. Ha'u-ma kuri uva rykwere. Ãy ae katu nda'u mo'ãvéi-ma. Ha upe rire katu, xe Ru pende ruvixa oiko haty-py, ha'u jevy va'erã, he'i. —Upe-py agwahẽ ramo uva rykwere pyahu ha'u jevy va'erã. Pene ndive ha'u jevy va'erã, he'i gwemimbo'e kwéry-pe.
29 Eu afirmo a vocês que nunca mais beberei deste vinho até o dia em que beber com vocês um vinho novo no
30 Upéi oporahéi rire, osẽ oho-vy. Oliveiras yvyaty-py oho oje'ói-vy.
30 Então eles cantaram canções de louvor e foram para o monte das Oliveiras.
31 Upe jave ha'e he'i gwemimbo'e kwéry-pe: —Peẽ kwéry pejehesa rerova-ta xéhegwi. Ko va'e pyhare-py xe reja-ta peẽ, he'i. —Oĩ Nhandejáry kwatia nhe'ẽ he'i va'e a-rami:he'i. Yma he'i hagwe-rami, ãy xe juka-tama, he'i.
31 E Jesus disse aos discípulos:
32 —Ha upe rire xe anhemoingove jevy rire katu, aha va'erã Galiléia yvy-py, he'i. —Pene renonde aha ranhe va'erã, he'i íxupe kwéry.
32 Mas, depois que eu ressuscitar, irei adiante de vocês para a Galileia.
33 Upéi Pedro he'i: —Gwĩ ne irũ kwéry ndéhegwi ojehesa rerova ramo jepe, xe ae katu ndorohejái joty va'erã, he'i Hesu-pe.
33 Então Pedro disse a Jesus: — Eu nunca abandonarei o senhor, mesmo que todos o abandonem.
34 —Anhetegwa va'e amombe'u-ta nde-vy, he'i Hesu Pedro-pe. —Etería ko va'e pyhare-py, ne'írã osapukái ramo gáju, “Xe ndaikwaái voi” ere va'erã xe-rehe mbohapyha-rehe, he'i íxupe.
34 Mas Jesus lhe disse:
35 —Ne ndive xe ajejuka uka ramo jepe, ndajehesa rerovái joty va'erã ndéhegwi, he'i íxupe Pedro. —“Xe ndaikwaáiry” nda'éiry joty arã nde-rehe, he'i Hesu-pe. Pedro he'i hagwe-rami ave he'i inhirũ kwéry Hesu remimbo'e.
35 Pedro respondeu: — Eu nunca vou dizer que não o conheço, mesmo que eu tenha de morrer com o senhor! E todos os outros discípulos disseram a mesma coisa.
36 Ha upéi katu Hesu oho oje'ói-vy gwemimbo'e kwéry ndive. Ogwahẽ oho-vy Getsêmani yvaty-py: —A-py pegwapy katu, he'i. —Xe ae ahasave-ta upe-py Nhandejáry ndive anhomongeta hagwã, he'i gwemimbo'e kwéry-pe.
36 Jesus foi com os discípulos para um lugar chamado Getsêmani e lhes disse:
37 Upéi mbohapy ondive ogweraha. Ogweraha Pedro. Mokõi Zebedeu ra'y ogweraha ave ondive. Upe ramo Hesu ovy'are'ỹ-ma oiko-vy. Ojepy'ajopy eterei-ma ave oiko-vy. Ogwahẽ vy'are'ỹgwasu íxupe:
37 Então Jesus foi, levando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu. Aí ele começou a sentir uma grande tristeza e aflição
38 —Ogwahẽ-ma vy'are'ỹgwasu xe-vy xe juka-ta va'e-rami, he'i. —Epyta nde a-py. Xe moirũ katu ereke e'ỹ reheve, he'i gwemimbo'e-pe.
38 e disse a eles:
39 Upéi ha'e ae oho mbykymi hova-py ojeity yvy-rupi: —Xe Ru, ereipe'ase ramo, eipe'a katu xéhegwi xe py'ajopyha. Xe-vy ojehu va'erã eipe'a katu xéhegwi. Ha ndereipe'aséi ramo ae katu, ani joty ereipe'a, he'i onhomongeta-vy Nhandejáry ndive.
39 Ele foi um pouco mais adiante, ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e orou:
40 Upéi ou jevy mbohapy gwemimbo'e ha-py. Ogwahẽ ramo, ikéra otopa: —Ma'erã po ereke e'ỹ reheve naxe ra'arõiry? Ma'erã peteĩ óra-py jepe naxe ra'arõiry? he'i.
40 Depois voltou e encontrou os três discípulos dormindo. Então disse a Pedro:
41 —Epáy katu. Ejapo katu oração xe ra'arõ-vy pono penhembojejavy uka avave-pe, he'i. —Nde py'a kyre'ỹ voi. Ereke e'ỹ reheve erejapose mo'ã oração. Ha nde rete katu okese voi, he'i Pedro-pe.
41 Vigiem e orem para que não sejam tentados. É fácil querer resistir à tentação; o difícil mesmo é conseguir.
42 Upéi oho jevy Nhandejáry ndive onhomongeta-vy: —Ndereipe'aséi ramo xe py'ajopyha jepe, ereipota ramo ave xe ahasa asy jepe, tojapo joty katu ne remimbota, xe Ru, he'i oração apo-vy.
42 Pela segunda vez Jesus foi e orou, dizendo:
43 Ouri jevy ramo, ikéra otopa jevy-ma. Hapehýi eterei-gwi, okepa-ma hikwái.
43 Ele voltou de novo e encontrou os discípulos dormindo. Eles estavam com sono e não conseguiam ficar com os olhos abertos.
44 Upéixa-gwi oheja jevy-ma oho-vy. Mbohapy jevy ojapo oração. Gwemimombe'ukwe omombe'u jevyri Nhandejáry-pe.
44 Jesus tornou a sair de perto deles e orou pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 Upéi ou jevy-ma gwemimbo'e oĩ ha-py: —Ma'erã po ereke joty eretongea-vy? he'i. —Ogwahẽ-ma ngatu xe óra. Xe Nhande Ryke'y tee va'e ãy xe me'ẽ-ta xe reraha-vy gwĩ ojejavy va'e Nhandejáry kwaa e'ỹha va'e po-py, he'i.
45 Então voltou até onde os discípulos estavam e perguntou:
46 —Epu'ã katu jaha. Ehexa katu. Onhemo'agwĩ-ma ra'e xéhegwi ou-vy upe xe pyhy ukaharã, he'i gwemimbo'e-pe omotenonde-vy opyhyharã-rehe.
46 Levantem-se, e vamos embora. Vejam! Aí vem chegando o homem que está me traindo!
47 Onhe'ẽ vyteri jave Hesu, ogwahẽ-ma ou-vy Judas, peteĩ doze hemimbo'e kwéry va'e. Indive kwéry heta ou ave. Opo-py ogweru kyse puku. Yvyra ave ogweru hikwái. Upéa pa'i ruvixa kwéry remimbou, judeu ruvixa kwéry remimbou voi.
47 Jesus ainda estava falando, quando chegou Judas, um dos doze discípulos. Vinha com ele uma grande multidão armada com espadas e porretes, que tinha sido mandada pelos chefes dos sacerdotes e pelos líderes judeus.
48 Ha Judas he'i ra'e íxupe kwéry: “Ahexa uka-ta peẽ-my pene rembipyhyse” he'i ra'e Hesu-rehe. “Upe ahovapyte-ta va'e pene rembipyhyrã voi” he'i ra'e íxupe kwéry Judas. “Ahovapyte jave peẽ peikwaa-ma arã. Peipyhy mani kuri íxupe” he'i ra'e ipyhyharã-pe.
48 O traidor tinha combinado com eles um sinal. Ele tinha dito: “Prendam o homem que eu beijar, pois é ele.”
49 Upéa-gwi oho pya'e Hesu renda-py oipyhy hagwã. Judas he'i: —Mba'éixa pa xe mbo'eháry, he'i ogwahẽ-vy íxupe. Upéi ohovapyte Hesu-pe.
49 Judas foi até perto de Jesus e disse: — Mestre, que a paz esteja com o senhor! E o beijou.
50 Ha Hesu he'i: —Xe irũ, he'i, —Mba'e apo-vy ereju ra'e, he'i íxupe. —Ejapo mani katu erejapose va'e, he'i Judas-pe. He'i-ma ramo, ou onhemoĩ-ma hese oipyhy hagwã íxupe hikwái.
50 Jesus respondeu: Então eles chegaram, prenderam Jesus e o amarraram.
51 Upe-ma ramo, peteĩ Hesu irũ va'e omopu'ã okyse oikytĩ-vy. Ombogwái pa'i ruvixagwasu rembigwái-pe. Ohupity inambi, ho'a inambikwe oho-vy.
51 Mas um dos que estavam ali com Jesus tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou uma orelha dele.
52 Ha Hesu he'i: —Nde kyse katu emoĩ jevy hyru-py. Kyse omopu'ã va'e gwive kyse-py ave ojejuka va'erã, he'i kyse omopu'ã va'ekwe-pe.
52 Aí Jesus disse:
53 —“Ndaipóri Hesu pytygwõharã” ere mo'ã. Xe Ru-pe ahenói ramo, pya'e ombou arã xe-vy heta gwembigwái yváy pygwa xe resendeharã. Setenta e dois mil ombou arã xe-vy xe resendeharã, he'i. —Hetave ombou arã xe-vy xe resendeharã, he'i.
53 Você não sabe que, se eu pedisse ajuda ao meu Pai, ele me mandaria agora mesmo doze exércitos de anjos?
54 —Ha nahenói mo'ãiry xe pytygwõharã-rehe. Oĩ Nhandejáry kwatia nhe'ẽ a-rami:he'i va'ekwe. Aipo ramo, xe Ru-pe ahenói ramo xe resende hagwã, naimbaraetevéi arã Nhandejáry kwatia nhe'ẽ, he'i. —Yma he'i hagwe-rami, ãy ndoikói arã, he'i kyse omopu'ã va'ekwe-pe.
54 Mas, nesse caso, como poderia se cumprir aquilo que as
55 Upe ramo he'i ijaty jaty va'e kente-pe: —Ma'erã po pegwahẽ peju-vy kyse reheve xe pyhy hagwã peju-vy? Ma'erã po yvyra reheve ave pegwahẽ peju-vy? “Hesu oporosakea va'e” peje tipo peju-vy xe-rehe? he'i íxupe kwéry. —Ha ndaha'éiry upeixagwa xe, he'i Hesu íxupe kwéry. Iko'ẽ ko'ẽ agwapy aporombo'e-vy ae Nhandejáry róga kakwaa-py aiko-vy. Ha ndaxe pyhýi voi ra'e.
55 Depois Jesus disse para aquela gente:
56 Ha Nhandejáry nhe'ẽ-py omombe'u va'ety remimoĩgwe kwatia-rehe katu ipokatu voi, imbaraete voi. Upéa-gwi yma he'i hagwe-ramima, ãy oiko-ma, he'i. —Kóixa ndojehúi ramo ra'e xe-vy, ndaipokatúi arã ra'e Nhandejáry kwatia nhe'ẽ, he'i íxupe kwéry. Upe-ma ramo, hemimbo'e kwéry gwive ohejapa íxupe. Okanhymba oje'ói-vy íxugwi.
56 Mas tudo isso está acontecendo para se cumprir o que os Então todos os discípulos abandonaram Jesus e fugiram.
57 Ha upéi katu Hesu pyhyhagwe ogweraha íxupe. Caifás pa'i ruvixagwasu róga kakwaa-py ogweraha. Upe-py ojogweroaty ra'e gwĩ judeu rekombo'ehaty, judeu ruvixa kwéry ndive.
57 Os homens que prenderam Jesus o levaram até a casa do Grande Sacerdote Caifás, onde estavam reunidos alguns mestres da Lei e alguns líderes judeus.
58 Ha Pedro katu oho hapykwéri meme. Hesu rapykwéri puku oho. Pa'i ruvixagwasu roka peve ogwahẽ oho-vy. Upe-py ogwahẽ ramo, oike ogwapy polícia kwéry ndive oiko-ta va'e ohexa hagwã.
58 Pedro seguiu Jesus de longe até o pátio da casa do Grande Sacerdote. Entrou e sentou-se com os guardas para ver como aquilo ia terminar.
59 Ha pa'i ruvixa kwéry judeu ruvixa kwéry ndive, oheka heka mo'ã Hesu-rehe ijapu va'erã. Ojuka ukase íxupe hikwái.
59 Os chefes dos sacerdotes e todo o Conselho Superior estavam procurando alguma acusação falsa contra Jesus a fim de o condenar à morte.
60 Hovagwy-py ou onhembo'y ramo jepe heta ijapu va'e, omombe'u joavy avy joty. Oipota peteĩxa omombe'u ojuka uka hagwã. Ha omombe'u joavy avy joty. Heta ijapu japu rire, ou onhembo'y mokõi va'e:
60 Mas não puderam encontrar nada contra ele, embora muitos se levantassem para dizer mentiras a respeito dele. Afinal dois homens se apresentaram
61 —Upéa remimombe'ukwe oromombe'u jevy-ta peẽ-my, he'i. —“Aitypa uka-ta ko Nhandejáry róga kakwaa, mbohapy áry-rupi amopu'ã jevy hagwã” he'i Hesu nhe'ẽgwe mombe'u-vy.
61 e disseram: — Este homem afirmou: “Eu posso destruir o Templo de Deus e construí-lo de novo em três dias.”
62 Upe jave opu'ã onhembo'y-ma pa'i ruvixagwasu oĩ-vy: —Ne mombe'u kuri. Ma'erã-gwi nerenhemombe'úiry ra'e nde? he'i Hesu-pe.
62 Aí o Grande Sacerdote se levantou e perguntou a Jesus: — Você não vai se defender desta acusação?
63 Ha Hesu katu opyta okirirĩ rei íxugwi. Mba'eve nde'íry íxupe. Upéi pa'i ruvixagwasu he'i: —Nhandejáry Tupã oikove va'e réry-py, oromonhe'ẽ-ta nde apu e'ỹ reheve, he'i íxupe. —Nde pa Cristo nhane remiha'arõ va'e? he'i oporandu-vy íxupe. —Nde pa Nhandejáry ra'y tee va'e? Emombe'u katu ore-vy nde apu e'ỹ reheve, he'i íxupe omonhe'ẽse-vy.
63 Mas Jesus ficou calado. Então o Grande Sacerdote tornou a perguntar: — Em nome do Deus vivo, eu exijo que você diga para nós: você é o
64 Upéi Hesu he'i: —Xe ko ha'e voi, he'i. —Nde xe mombe'uha-rami xe Cristo voi, he'i pa'i ruvixagwasu-pe. Upéi he'i jevy Hesu: —Ha'e-ta peẽ-my kwéry. Xe Nhande Ryke'y tee va'e-pe xe rexa-ta kuri. Nhandejáry yke-rehe ijakatúa-koty agwapy ramo xe rexa va'erã. Imbaraeteve va'e Nhandejáry. Arai-rupi xe agwejy ramo xe rexa va'erã, he'i judeu ruvixa-pe.
64 Jesus respondeu:
65 Upéa nhe'ẽ ogwenohẽ-ma ramo ojéupe, ogweropoxy pa'i ruvixagwasu. Ogwerovái-gwi, omondoro oao: —Onhe'ẽ vai rei-ma onhemonhandejáry-vy mo'ã, he'i. —Pehendu-ma inhe'ẽ vaiha, he'i. —Outro imombe'uharã-rehe nanhaikotevéiry. Ojéhegwi rei onhe'ẽ vai-ma, he'i hese.
65 Aí o Grande Sacerdote rasgou as suas próprias roupas e disse: — Ele
66 —Mbava'e tipo pejapo-ta hese? he'i oporandu-vy. —Tomano katu, tojejuka katu, he'i joa voi hese.
66 Então, o que resolvem? Eles responderam: — Ele é culpado e deve morrer!
67 Upe ramo onygwõ nygwõ hese. Osokea íxupe opo-py. Oĩ íxupe oipete va'e ave:
67 Em seguida cuspiram no rosto de Jesus e deram bofetadas nele. E os que batiam nele
68 —Nde Cristo, Nhandejáry nhe'ẽ mombe'uhaty ra'e nde. Aipo ramo, emombe'u ore-vy kiva'e va'e ne nupã, he'i oinupã nupã-vy íxupe hikwái.
68 diziam: — Ei, Messias, adivinhe para nós quem foi que bateu em você!
69 Ha Pedro katu ogwapy oĩ-vy oka-py. Upe-ma ramo ogwahẽ ou-vy iha-py kunhataĩ pa'i ruvixagwasu rembigwái va'e: —Nde ave eremoirũ ra'e Hesu Galiléia pygwa, he'i Pedro-pe.
69 Pedro estava sentado lá fora no pátio, quando uma das empregadas chegou perto dele e disse: — Você também estava com Jesus da Galileia.
70 Ha Pedro he'i: —Ndaxéiry, he'i. —Namoirũiry va'e voi íxupe, he'i upe-py oĩ va'e apyte-py Hesu-rehe. —Ne nhe'ẽ katu ndaikwaáiry, he'i mo'ã kunhataĩ-pe.
70 Mas ele negou diante de todos, dizendo: — Eu não sei do que é que você está falando.
71 Upéi osẽ mbykymi oho-vy. Okẽ-my oho. Upe-py ohexa íxupe outro kunhataĩ: —Upéa omoirũ va'e oiko-vy ra'e. Hesu Nazaré pygwa ndivegwa, he'i upe pygwa-pe.
71 Depois foi para a entrada do pátio. Outra empregada o viu e disse às pessoas que estavam ali: — Ele estava com Jesus de Nazaré.
72 —Ndaxéiry, he'i jevy Pedro kunhataĩ-pe. —Xe apu ramo, taxe moingo asy katu Nhandejáry, he'i. —Ndaikwaáiry xe íxupe, he'i mo'ã Pedro kunhataĩ-pe Hesu-rehe.
72 Pedro negou outra vez, respondendo: — Juro que não conheço esse homem!
73 Upe riremi onhemo'agwĩ-ma ou-vy Pedro renda-py upe-py opu'ã oĩ-vy va'e: —Galiléia pygwa nhe'ẽ-rami ave erenhe'ẽ. Hendivegwa voi nipo ra'e nde, he'i íxupe. —Nde rekoha-rehe oroikwaa, he'i íxupe.
73 Pouco depois, os que estavam ali chegaram perto de Pedro e disseram: — O seu modo de falar mostra que, de fato, você também é um deles.
74 Upe ramo he'i: —Xe apu ramo, taxe moingo asy katu Nhandejáry, he'i. —Upe va'e xe ndaikwaáiry voi, he'i mo'ã upe pygwa-pe. Upe-ma ramo pya'e osapukái gáju.
74 Então Pedro disse: — Juro que não conheço esse homem! Que Deus me castigue se não estou dizendo a verdade! Naquele instante o galo cantou,
75 Ha Pedro imandu'a-ma Hesu nhe'ẽgwe-rehe: “Ne'írã osapukái ramo gáju, Xe ndaikwaáiry voi, ere va'erã xe-rehe mbohapyha-rehe”. Upéa nhe'ẽ-rehe imandu'a-ma ramo Pedro, osẽ-vy ojahe'o. Hasẽ-ma osẽ oho-vy.
75 e Pedro lembrou que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.” Então Pedro saiu dali e chorou amargamente.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.