Mateus 12
Kaiwá NT (KGK_WBT) vs NTLH
1 Ha upéi katu nhande pytu'uha áry-py oho ogwata Hesu. Trigoty mbyte-rupi oho ogwata. Ha hemimbo'e kwéry katu ivare'a-ma oho-vy. Upéa-gwi oipo'o-ma oho-vy trigo rope ho'u hagwã.
1 Poucos dias depois, num sábado, Jesus estava atravessando uma plantação de trigo. Os seus discípulos estavam com fome e por isso começaram a colher espigas e a comer os grãos de trigo.
2 Upéa ohexa ramo fariseu kwéry, he'i: —Ema'ẽ hese, he'i íxupe. —Ma'erã po ne remimbo'e oipo'o trigo rope pytu'uha áry-py? Yma gware reko-rupi ndoikóiry. Pytu'uha áry-py oipo'o ramo, ndatekoháiry ogwereko, he'i íxupe fariseu kwéry.
2 Quando alguns fariseus viram aquilo, disseram a Jesus: — Veja! Os seus discípulos estão fazendo uma coisa que a nossa
3 Upe-ma ramo Hesu he'i: —Pemonhe'ẽ nhe'ẽ rei peiko-vy ndapeikwaáiry Davi amyrĩ rehegwa nhe'ẽ kwatia-rehe omoĩ va'ekwe, he'i. —Nahembi'úi-gwi, ivare'apa va'ekwe Davi oirũ kwéry ndive.
3 Então Jesus respondeu:
4 Upéa-gwi oike koty-py va'ekwe, Nhandejáry-pe nhamboete haty-py oike va'ekwe. Oĩ upe-py upe mbojape Nhandejáry rovagwy-py pa'i remimoĩgwe. Nhandejáry nhe'ẽ-py ndaja'úi voi upe mbojape. Ha pa'i kwéry anho mante ho'u arã. Ha Davi katu pa'i e'ỹ ramo jepe, ho'u joty upe mbojape. Omongaru joty ave oirũ kwéry-pe. Ivare'a-gwi, Nhandejáry, “Pejejavy ko” nde'íry íxupe. Ojohu porã hembiapokwe, ogwerovy'a ave.
4 Davi entrou na casa de Deus, e ele e os seus companheiros comeram os pães oferecidos a Deus, embora isso fosse contra a Lei. Pois somente os sacerdotes tinham o direito de comer esses pães.
5 Pemonhe'ẽ nhe'ẽ rei peiko-vy ndapeikwaái Moisés amyrĩ remimombe'ukwe nhane rekorã. Ndatekoha-ramiry jaiko nhamba'apo ramo pytu'uha áry-py. Ha pa'i kwéry katu omba'apo joty pytu'uha áry-py. Nhandejáry róga kakwaa-py omba'apo. Upe áry-py omba'apo ramo jepe, Nhandejáry, “Pejejavy ko” nde'íry joty íxupe. Pytu'uha áry-py omba'apo ramo Nhandejáry róga-py, ojohu porã joty huvixa kwéry hembiapo.
5 Ou vocês não leram na Lei de Moisés que, nos sábados, os sacerdotes quebram a Lei, no Templo, e não são culpados?
6 —Ha xe katu xe mbaraeteve Nhandejáry róga ruvixa kwéry-gwi.
6 Eu afirmo a vocês que o que está aqui é mais importante do que o Templo.
7 Xe Nhande Ryke'y tee va'e. Upéa-gwi xe ko pytu'uha áry járy ave. Upéixa-gwi iporã joty xe amba'apo pytu'uha áry-py. He'i Nhandejáry kwatia nhe'ẽ:he'i Nhandejáry nhe'ẽ. Upéa kwatia nhe'ẽ pemonhe'ẽ rei peiko-vy, ndapeikwaáiry. Ne arandu ramo ra'e, ipy'a potĩ va'e-rehe, “Ipy'a ky'a” nde'íry arã ra'e, he'i fariseu kwéry-pe Hesu.
7 Se vocês soubessem o que as
8 — ausente —
8 Pois o
9 Upe-gwi Hesu ohasave oho-vy ojeporahéi haty-py oike oho-vy.
9 Jesus saiu dali e foi para uma sinagoga .
10 Upe-py oĩ ipo ypi va'e. Ha fariseu kwéry, “Hembiapo vai va'e upe va'e” he'ise Hesu-rehe. Upéa-gwi oporandu íxupe hikwái: —Tekoha-rami pa jaiko ra'e nhambogwera ramo pytu'uha áry-py? he'i ombojase rei hese-vy.
10 Estava ali um homem que tinha uma das mãos aleijada. Então algumas pessoas que queriam acusar Jesus de desobedecer à Lei lhe perguntaram: — É contra a nossa Lei curar no sábado?
11 Ha Hesu he'i: —Pytu'uha áry-py pene rymba ovexa ho'a ramo yvy kwa-py, ndapeheja reíry va'erã, he'i íxupe kwéry. —Pehupi jevy va'erã ae heraha-vy, he'i.
11 Jesus respondeu:
12 —Ovale voi nhane rymba ovexa. Ha tekove hasy va'e katu ovaleve voi ovexa-gwi. Ovaleve voi. Upéa-gwi pytu'uha áry-py nhaipytygwõ ramo nhande rapixa, tekoha-rupi joty jaiko, he'i fariseu kwéry-pe.
12 Pois uma pessoa vale muito mais do que uma ovelha. Portanto, a nossa Lei permite ajudar os outros no sábado.
13 Upéa he'i rire: —Eipyso katu nde po, he'i ipo ypi va'e-pe. Oipyso-ma, okwera porã-ma. Ijoja-ma ipo mokõive.
13 E disse para o homem: Ele estendeu, e ela sarou e ficou igual à outra.
14 Ha fariseu kwéry ndojohu porãi hembiapo porã va'e. Osẽ oho-vy ha'e kwéry nhemi ha-py: —Mba'éixa tamo ra'e jajuka Hesu-pe? he'i. —Nhaha'arõ jajuka hagwã íxupe, he'i onhonhe'ẽrendu-vy hikwái.
14 Então os fariseus que estavam ali saíram e começaram a fazer planos para matar Jesus.
15 Upéa oikwaa ramo Hesu, otekwarai-ma oho-vy outro henda-py. Otekwarai oho jave, heta va'e ave oho hapykwéri. Heta va'e-pe ombogwera gwera oho-vy.
15 Quando Jesus soube disso, foi embora dali, e muita gente o seguiu. Ele curou todos os que estavam doentes
16 Ombogwera-ma ramo, “Aníke xe mombe'u teĩ” he'i okwera va'e-pe.
16 e mandou que não contassem nada a ninguém a respeito dele.
17 Upéixa ojapo ãy oiko hagwã Nhandejáry nhe'ẽ-py omombe'u va'ety Isaías amyrĩ he'i hagwe-rami.
17 Isso aconteceu para se cumprir o que o profeta Isaías tinha dito:
18 A-rami voi omoĩ va'ekwe kwatia-rehe:
18 “Disse Deus: Aqui está o meu servo que escolhi, aquele que amo e que dá muita alegria ao meu coração. Eu porei nele o meu Espírito, e ele anunciará o meu julgamento a todos os povos.
19 — ausente —
19 Não discutirá, nem gritará, nem fará discursos nas ruas.
20 — ausente —
20 Não esmagará o galho que está quebrado, nem apagará a luz que já está fraca. Ele agirá assim até que a causa da justiça seja vitoriosa.
21 he'i va'ekwe Nhandejáry kwatia nhe'ẽ gwa'ýry rehegwa omombe'u-vy.
21 E todos os povos vão pôr nele a sua esperança.”
22 Upe ramo ojereru íxupe, Hesu-pe peteĩ anháy rerekoha. Hesapyso e'ỹ va'e, inhe'ẽnge'ỹ va'e ave. Ombogwera-ma ramo íxupe, inhe'ẽnge'ỹ va'ekwe onhe'ẽ porã-ma, ha hesapyso e'ỹ va'ekwe hesapyso porã-ma.
22 Então levaram a Jesus um homem que era cego e mudo porque estava dominado por um demônio. Jesus o curou, e ele começou a ver e a falar.
23 Hembiapo porã rexa-vy, —Mba'éixa po oporombogwera, he'i ojóupe opondera-vy hese. —Upéa ko ndaha'éi para'e Davi amyrĩ remiarirõre, nhane remiha'arõ? he'i hese ijaty jaty va'e kwéry.
23 A multidão ficou admirada e perguntava: — Será que este homem é o
24 Ha fariseu kwéry katu upéa ohendu ramo: “Ojéhegwi rei ndaipu'akái omosẽ hagwã anháy” he'i. “Anháy ruvixa Belzebu nhe'ẽ-rupi ae omosẽ imondo-vy” he'i mo'ã ojéupe hikwái.
24 Alguns fariseus ouviram isso e responderam: — É
25 Ha ha'e ipy'apóry oikwaa ramo, he'i fariseu kwéry-pe: —Tape vai-rupi oho mburuvixagwasu re'ýi onhondive onhorairõ-vy. Naimbaraetevéi-ma. Tetã mygwa ndaija'éi ramo ojóehe, hóga pygwa ave ndaija'éi ramo ojóehe, tape vai-rupi oho. Hasy va'e-rami ndaipu'akavéi-ma ójehe. Ikangyve ngyve oho-vy, he'i arandu rehegwa nhe'ẽ omombe'u-vy.
25 Mas Jesus conhecia os pensamentos deles e disse:
26 —Aipo ramo, gwĩ Satanás re'ýi kwéry ave ndaijojái ramo, ndoikovéi arã ra'e. Ndaijojái arã onhondive ra'e. Aipo ramo, ndaipu'akái arã joty ójehe ra'e.
26 Assim, se no reino de Satanás um grupo está combatendo contra outro, isso quer dizer que esse reino já está dividido e logo vai desaparecer.
27 —“Belzebu nhe'ẽ-rupi omosẽ anháy” peje kuri xe-rehe. Aipo ramo, kiva'e nhe'ẽ-rupi pende re'ýi kwéry omosẽ anháy? Anháy ruvixa nhe'ẽ-rupi para'e, Nhandejáry nhe'ẽ-rupi para'e. Ha Nhandejáry nhe'ẽ-rupi omosẽ ramo katu, ma'erã po, “Anháy ruvixa nhe'ẽ-rupi hembiapo Hesu” peje kuri joty xe-rehe. “Ijapu” he'i va'erã pende-rehe pende re'ýi kwéry.
27 Vocês dizem que eu expulso demônios porque Belzebu me dá poder para fazer isso. Mas, se é assim, quem dá aos seguidores de vocês o poder para expulsar demônios? Assim, os seus próprios seguidores provam que vocês estão completamente enganados.
28 —Ha Nhandejáry Nhe'ẽ Marangatu tee va'e-rupi katu xe amosẽ anháy. Aipo ramo, xe rekoha-rehe pehexa kwaa ramo ra'e, “Oiko-ma nipo ra'e Nhandejáry nhande ruvixa ramo” peje arã ra'e xe-rehe.
28 Na verdade é pelo poder de Deus que eu expulso demônios, e isso prova que o
29 —Amombe'u jevy-ta peẽ-my xe pu'akaveha Satanás-rehe. Ndikatúi avave oike imbaraete va'e róga-py omonda hagwã imba'e kwéry-rehe. Onhapytĩ ranhe ramo ae íxupe, ogwerahapa arã hóga-py oĩ va'e, he'i Hesu anháy rerekoha ombogwera-vy pono ipu'akave hese Satanás.
29 — Ninguém pode entrar na casa de um homem forte e roubar os seus bens, sem primeiro amarrá-lo. Somente assim essa pessoa poderá levar as coisas que ele tem em casa.
30 Upéi he'i jevy: —Xe ndive omba'apo e'ỹ va'e, ojoko xe rembiapo. Xe renda-py ogwenogwa'ẽ e'ỹ va'e, xe renda-gwi omondo mombyry omosarambi-vy, he'i ójehe ndaija'éi-gwi Satanás.
30 — Quem não é a meu favor é contra mim; e quem não me ajuda a ajuntar está espalhando.
31 Upéi he'i jevy: —Aipo ramo, anhete ko xe ha'e-ta peẽ-my: Ne rembiapo vai ramo, erenhe'ẽ vai ramo Nhandejáry-rehe, omboyke-ta ndéhegwi Nhandejáry entéro ne rembiapo vaikwe gwive. Erenhe'ẽ vai ramo ave xe Nhande Ryke'y tee va'e-rehe, omboyke-ta ndéhegwi ne rembiapo vaikwe. Ha erenhe'ẽ vai ramo katu Nhe'ẽ Marangatu tee va'e-rehe, nande poriahuvereko mo'ãiry Nhandejáry. Nde py'a ky'a eterei-ma. Ãy nande py'a potĩ mo'ãvéi-ma va'erã. Ha upe áry-py xe aju jevyha áry-py nande py'a potĩvéi-ma va'erã opa e'ỹ-rehe, he'i fariseu kwéry-pe, “Anháy nhe'ẽ-rupi hembiapo ra'e Hesu” he'i-gwi Hesu-rehe.
31 Por isso eu afirmo a vocês que as pessoas serão perdoadas por qualquer pecado ou
32 — ausente —
32 Se alguém disser alguma coisa contra o
33 Upéi omombe'u íxupe kwéry arandu rehegwa nhe'ẽ yva máta rehegwa-rami: —Yva máta jaikwaa hi'a-rehe. Yvyra porã hi'a porã meme. Ha yvyra vai ndahi'a porãi. Hi'a vai meme voi. Hi'a-rehe jaikwaa yvyra, he'i fariseu rekoha-rehe.
33 — Vocês só poderão ter frutas boas se tiverem uma árvore boa. Mas, se tiverem uma árvore que não presta, vocês terão frutas que não prestam. Porque é pela qualidade das frutas que sabemos se uma árvore é boa ou não presta.
34 Upéi he'i jevy Hesu: —Peẽ mbói ipoxy va'e rekoha-rami peiko. Pende reko vai-gwi, ndikatúi penhe'ẽ porã. Nhande py'apóry-rehe nhande nhanhe'ẽ. Entéro nhande py'a-py jareko va'e-rehe, nhanhe'ẽ ave nhande.
34 Ninhada de cobras venenosas! Como é que vocês podem dizer coisas boas se são maus? Pois a boca fala do que o coração está cheio.
35 Ipy'a-py hekoha porã va'e reminhongatu iporã. Upe-gwi ogwenohẽ nohẽ ipy'apóry iporã va'e. Ha hekoha vai va'e reminhongatu ipy'a-py katu, ivai vai. Upe-gwi ogwenohẽ nohẽ ojéhegwi ivai va'e. Ipy'apóry ivai va'e ogwenohẽ.
35 A pessoa boa tira o bem do seu depósito de coisas boas, e a pessoa má tira o mal do seu depósito de coisas más.
36 Amombe'u-ta peẽ-my anhetegwa va'e. Upe áry-py yvypóry gwive hembiapo apokwe-rami ojerereko hagwã áry-py, ogwereko asy va'erã onhe'ẽ rei rei va'e-pe. Peteĩ teĩ pene remimombe'ukwe rei-rehe pene monhe'ẽ uka va'erã Nhandejáry pende rereko asy-vy.
36 — Eu afirmo a vocês que, no Dia do Juízo, cada pessoa vai prestar contas de toda palavra inútil que falou.
37 Erenhe'ẽ porã ramo, “Ipy'a potĩ-ma” he'i va'erã nde-rehe. Ha erenhe'ẽ rei ramo katu, “Ipy'a ky'a-ma” he'i va'erã nde-rehe, he'i gwĩ fariseu kwéry-pe hekoha mombe'u-vy.
37 Porque as suas palavras vão servir para julgar se você é inocente ou culpado.
38 Upe ramo oporandu Hesu-pe gwĩ fariseu kwéry, judeu rekombo'ehaty kwéry ndive: —Oroipota ne rembiapo porã, porombo'eháry, he'i íxupe. —Ore rembiexarã-rupi ejapo jahexa e'ỹ va'e, he'i íxupe.
38 Então alguns mestres da Lei e alguns fariseus disseram a Jesus: — Mestre, queremos ver o senhor fazer um milagre.
39 Upéi Hesu he'i íxupe kwéry: —Peẽ katu ãy peiko va'e pende reko vai-ma. Ome tee-pe oheja va'e-rami peẽ peiko. Gwembireko tee-gwi opoi va'e-rami ave peẽ peiko. Pejehesa rerova rova va'e Nhandejáry-gwi. Upéa-gwi pejerure jahexa e'ỹ va'erã-rehe, he'i. —Ha ndahexa uka mo'ãi peẽ-my upeixagwa, he'i. —Ha Jonas amyrĩ rehegwa nhe'ẽ ojehu íxupe va'ekwe katu amombe'u-ta peẽ-my. Hexapyrã-rupi íxupe ojehu va'ekwe-rami ave, ojehu va'erã xe-vy. Upe va'erã anho mante ahexa uka-ta peẽ-my, he'i.
39 Jesus respondeu:
40 —Amombe'uve-ta peẽ-my Jonas amyrĩ rehegwa nhe'ẽ. Yma va'ekwe piragwasu omokõ-ma íxupe, Jonas-pe. Ha upe rire katu piragwasu rye py-py ohasa mbohapy áry mbohapy pyhare ave. Upéi osẽ jevy. Upéixa ete xe Nhande Ryke'y tee va'e anhemoĩ va'erã itagwasu kwa-py mbohapy áry mbohapy pyhare ave ko itagwasu rye py-py.
40 Porque assim como Jonas ficou três dias e três noites dentro de um grande peixe, assim também o
41 Ha yma gware Jonas amyrĩ oho va'ekwe Nhandejáry nhe'ẽ omombe'u-vy. Nínive tetã mygware-pe omombe'u mbe'u va'ekwe. Upe nhe'ẽ ohendu ramo va'ekwe omboasy-ma gwembiapokwe, ogwerova-ma gwekoha va'ekwe. Ha ko'a-rupi oime tuvixa mba'eve va'e Jonas amyrĩ-gwi, he'i ójehe Hesu íxupe kwéry. —Ha xe nhe'ẽ rendu-vy jepe, ndaperovái joty pende rekoha ra'e. Upéa-gwi upe áry-py, yvypóry hembiapokwe pokwe-rami ojerereko hagwã áry-py, Nínive tetã mygware opu'ã jevy va'erã Nhandejáry rovagwy-py pene mombe'u-vy, he'i. —Ojohu vai va'erã pene rembiapokwe.
41 No Dia do Juízo o povo de Nínive vai se levantar e acusar vocês, pois eles se arrependeram dos seus pecados quando ouviram a pregação de Jonas. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Jonas.
42 Yma va'ekwe peteĩ mburuvixagwasu kunha va'e arapopy-koty oiko va'ekwe, oho mombyry va'ekwe mburuvixagwasu Salomão renda-py. Onhemo'arandu uka-vy oho. Yvy apy gwive mombyry ete oho va'ekwe ohendu hagwã Salomão nhe'ẽ. Ha ko'a-rupi oime hi'aranduve va'e Salomão-gwi, he'i ójehe Hesu. —Upéa-gwi upe áry-py opu'ã jevy va'erã upe mburuvixa kunha Nhandejáry rovagwy-py pene mombe'u-vy. Pene rembiapokwe ndojohu porãi va'erã, he'i judeu ruvixa kwéry-pe Hesu.
42 No Dia do Juízo a Rainha de Sabá vai se levantar e acusar vocês, pois ela veio de muito longe para ouvir os sábios ensinamentos de Salomão. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Salomão.
43 Upéi he'i jevy upe pygwa-pe: —Mba'eixagwa pa pende rekoha amombe'u-ta peẽ-my. Anháy rerekoha-rami pende rekoha. Oĩ anháy heko ky'a va'e nhande-rehe ojepotase va'e. Ha ojepota rire osẽ-ma ramo katu oiko rei anháy tekwaty e'ỹ e'ỹha-rupi, y e'ỹha-rupi ohasa oho-vy. Otongease mo'ã ha ndojohúiry opytu'u hagwã.
43 Jesus continuou:
44 Upe ramo he'i ojéupe anháy: “Aha jevy-ta xe taperekwe-py, aiko hagwe-py jevy” he'i. Ojevy oho-vy otaperekwe-py. Otaperekwe-py ogwahẽ ramo upe-py otopa nandi oĩ. Ikoty oitypei ra'e. Omoĩ porãmba ra'e.
44 Então diz: “Vou voltar para a minha casa, de onde saí.” Aí volta e encontra a casa vazia, limpa e arrumada.
45 Upe-ma ramo oho ogweru outro anháy hekoha vaive va'e íxugwi. Seteve ogweru. Hi'oitoha ojogweru, oike koty-py oiko hagwã. Upéixa oiko vaive anháy rerekoha. Osẽ rire íxugwi peteĩ anháy, hejahare oike jevy ipy'a-py. Sete hekoha vaive va'erã reraha-vy oike. Xe nhe'ẽ rendu e'ỹ-gwi, upéixa ete peiko va'erã. Peẽ, ãy peiko va'e, upe anháy rerekoha-rami peiko va'erã, he'i fariseu kwéry-pe.
45 Depois sai, vai buscar outros sete espíritos piores ainda, e todos ficam morando ali. Assim a situação daquela pessoa fica pior do que antes. E isso também acontecerá com esta gente má de hoje.
46 Upéa he'i joty ramo Hesu atýra-rupi, ogwahẽ ou-vy isy tyvýry kwéry ndive. Opyta oĩ-vy oka-py. Onhomongetase hendive.
46 Quando Jesus ainda estava falando ao povo, a mãe e os irmãos dele chegaram. Ficaram do lado de fora e pediram para falar com ele.
47 —Nde sy ko nde ryvy kwéry ndive opyta oĩ-vy oka-py. Ne ndive onhomongetase, he'i íxupe omombe'u-vy.
47 Então alguém disse a Jesus: — Escute! A sua mãe e os seus irmãos estão lá fora e querem falar com o senhor.
48 Ha Hesu he'i: —Amombe'u-ta peẽ-my kiva'e pa xe sy, kiva'e pa xe ryvy, he'i.
48 Jesus perguntou:
49 —Pehexa katu, he'i oikwave'ẽ ve'ẽ-vy ojyva-py gwemimbo'e rexa uka-vy. —Ko va'e kwéry xe sy voi, ko va'e kwéry xe ryvy voi, he'i gwemimbo'e kwéry mombe'u-vy.
49 Então apontou para os seus discípulos e disse:
50 —Upe xe Ru yváy pygwa nhe'ẽ ojapo va'e gwive, xe ryvy-py ahenói íxupe kwéry, he'i. —Upéa xe reindy, ha'e voi hese. Upéa xe sy, ha'e voi ave hese, he'i gwemimbo'e kwéry-rehe mombe'u-vy.
50 Pois quem faz a vontade do meu Pai, que está no céu, é meu irmão, minha irmã e minha mãe.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.