Marcos 8

Kaiwá NT (KGK_WBT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Upe ramo heta ojogweroaty jevy ramo, ndogwerekói ramo gwemi'urã, ohenói Hesu gwemimbo'e kwéry-pe ou jevy hagwã íxupe:
1 Naqueles dias, quando outra vez se reuniu grande multidão, e não tendo o que comer, Jesus chamou os discípulos e lhes disse:
2 —Peju katu xe ha-py, he'i. —Ojogweroaty va'e iporiahu va'e xe-vy. Mbohapy áry xe mokambara okwa-vy. Ndogwerekói ave gwemi'urã. Upéa-gwi aiporiahuvereko íxupe kwéry.
2 — Tenho compaixão desta gente, porque já faz três dias que eles estão comigo e não têm o que comer.
3 Oĩ mombyry-gwi ou va'ekwe. Amondo ramo íxupe kwéry hóga-py ivare'a ramo, naipyatãvéi arã tape-rupi, he'i íxupe kwéry Hesu.
3 Se eu os mandar para casa em jejum, desfalecerão pelo caminho; e alguns deles vieram de longe.
4 Upe ramo hemimbo'e kwéry he'i íxupe: —Mba'éixa tamo ra'e nhahembi'u me'ẽ ko'a rupigwa kente kwéry-pe? A-rupi ndaipóri kente tembi'u me'ẽharã, he'i íxupe hikwái.
4 Mas os discípulos lhe responderam: — Como poderá alguém saciá-los de pão neste deserto?
5 —Mbovy tipo erereko mbojape, he'i oporandu-vy gwemimbo'e-pe: —Sete voi areko, he'i íxupe.
5 Então Jesus perguntou: Eles responderam: — Sete.
6 Ha Hesu katu he'i ojogweroaty va'e-pe ogwapy hagwã yvy-py: —Pegwapy katu, he'i íxupe kwéry. Upe rire oipyhy upe sete mbojape. Otima Nhandejáry-pe. Otima rire ombopopóy ome'ẽ gwemimbo'e kwéry-pe. Ojogweroaty va'e rovagwy-rupi omoĩ hagwã ome'ẽ.
6 Então mandou o povo assentar-se no chão. E, pegando os sete pães, partiu-os, após ter dado graças, e os deu aos seus discípulos, para que estes os distribuíssem, repartindo entre o povo.
7 Ha pira'i ka'ẽ ndogwereko hetái hikwái. Ha Hesu omboete ranhe Nhandejáry-pe pira ho'u va'erã-rehe. Upe rire omoĩ uka ave hovagwy-rupi.
7 Tinham também alguns peixinhos. E, abençoando-os, mandou que estes igualmente fossem distribuídos.
8 Upe rire ho'u-ma omohygwyatãmba porã ave íxupe kwéry. Upéi omboaty hembyre opyta va'e omboyru sete ajakagwasu.
8 Comeram e se fartaram; e dos pedaços restantes recolheram sete cestos.
9 Ha heta eterei okaru va'e. Irundy mil para'e okaru va'e. Ha upéi he'i: —Tapeho katu pende ro nde róga-rupi, he'i íxupe kwéry Hesu.
9 Eram cerca de quatro mil homens. Então Jesus os despediu.
10 Upe ramo pya'e oike kanoagwasu-py gwemimbo'e kwéry ndive oho hagwã. Dalmanuta jerekwe-py oho.
10 Logo a seguir, tendo entrado no barco juntamente com os seus discípulos, foi para a região de Dalmanuta.
11 Ha fariseu kwéry ou Hesu oĩ ha-py onhonhe'ẽ mbojevy jevy hagwã: —Ejapo katu ore-vy hexapyrã-rupi. Nhandejáry rembiapo porã ramigwa ejapo katu ore mbojerovia uka porã-vy, he'i Hesu-pe. Ombovyte íxupe ombojejavyse-vy.
11 Os fariseus chegaram e começaram a discutir com Jesus. E, tentando-o, pediram-lhe um sinal vindo do céu.
12 Ha Hesu ndojohu porãi-gwi, opy'apy-py onhe'ẽ va'erã-rami ipytuhẽ hatã: —Ma'erã ãygwa ohexase hexapyrã-rupi xe rembiapo ramo. Anhete ko xe ha'e-ta peẽ-my. Ãygwa-pe katu naxe rembiapo mo'ãi hexapyrã-rupi, he'i íxupe kwéry Hesu.
12 Jesus, porém, arrancou do íntimo do seu espírito um gemido e disse:
13 Upéi oheja oho-vy íxupe kwéry. Oike jevy ramo kanoagwasu-py oho yugwarusu rovái.
13 E, deixando-os, tornou a embarcar e foi para o outro lado.
14 Ha hemimbo'e naimandu'avéi-gwi ndogwerahái mbojape. Peteĩmi ogweraha hendive. Peteĩ anho mbojape oĩ kanóa-py.
14 Ora, os discípulos se esqueceram de levar pão e, no barco, não tinham consigo senão um só.
15 He'i Hesu gwemimbo'e kwéry-pe: —Ivai voi mbojape mbovuha fariseu kwéry, Herodes irũ kwéry rembiporu, he'i íxupe kwéry Hesu omombe'u-vy, pono judeu ruvixa ohekombo'e vai íxupe kwéry.
15 Jesus os preveniu, dizendo:
16 Ha mbava'e-rehe po he'ise upéa ndoikwaái voi. Upéa-gwi onhomongeta okwa-vy: —Ma'erã po omombe'u upéixa Hesu. Nanhane mbojapéi-gwi omombe'u upéixa, he'i mo'ã ojóupe.
16 E eles começaram a discutir entre si, dizendo: — Ele diz isso porque não temos pão.
17 Ha Hesu katu oikwaa onhomongeta ramo. Upéa-gwi he'i gwemimbo'e kwéry-pe: —Ma'erã pemombe'u mbojape pereko e'ỹha? Ma'erã, “Nanhane mbojapevéi” peje pemombe'u-vy? he'i. —Ma'erã tipo ndapehexa kwaavéi-ma xe-rehe? he'i. —Ma'erã tipo ndapeikwaavéi-ma xe reko? Napene akã porãi vyteri, he'i.
17 Jesus percebeu isso e perguntou:
18 —Oĩ pende resa. Ma'erã tipo ndapehexavéi-ma? Oĩ pende apysa. Ma'erã tipo napehenduvéi-ma? Ma'erã tipo napene mandu'avéi-ma?
18 Tendo olhos, não veem? E, tendo ouvidos, não ouvem? Não se lembram
19 Xe ambopopóy kuri heta eta va'e-pe, cinco mil va'e-pe upe cinco mbojape. Ambopopóy rire, mbovy ajakagwasu-py eremboyru hembyrekwe? he'i íxupe kwéry oporandu-vy. —Doze ajaka, he'i íxupe hikwái.
19 de quando parti os cinco pães para os cinco mil, quantos cestos cheios de pedaços vocês recolheram? Eles responderam: — Doze!
20 —Aje'i-ma ambopopóy ave kuri upe sete mbojape ame'ẽ hagwã irundy mil va'e-pe. Ambopopóy rire, mbovy ajaka-py eremboyru hembyrekwe? he'i íxupe kwéry oporandu-vy. —Sete ajaka, he'i íxupe.
20 — E de quando parti os sete pães para os quatro mil, quantos cestos cheios de pedaços vocês recolheram? Responderam: — Sete!
21 —Ndereikwaái joty? Ma'erã ndereikwaái? he'i gwemimbo'e kwéry-pe Hesu.
21 Ao que Jesus lhes disse:
22 Ha upéi katu ogwahẽmba-ma Hesu gwemimbo'e kwéry ndive. Betsaida tetã-my ogwahẽ. Ha ojereru Hesu ha-py hesa e'ỹ va'e-pe. Ojerure íxupe opoko hagwã hese.
22 Então chegaram a Betsaida. E lhe trouxeram um cego e pediram a Jesus que tocasse nele.
23 Ha Hesu katu oipopyhy ogweraha hesa e'ỹ va'e. Tetã avyte-gwi ogweraha. Onygwõ rire hesa-py, omoĩ hi'ári opo: —Erehexa-ma tipo? he'i íxupe oporandu-vy.
23 Jesus, tomando o cego pela mão, levou-o para fora da aldeia. Então cuspiu nos olhos do homem e, impondo-lhe as mãos, perguntou:
24 —Ahexa-ma katu tekove-pe. Havẽ havẽ rei ahexa-vy, he'i. —Yvyra vyra-rami rei ahexa íxupe. Ogwata oĩ-vy ramo ahexa íxupe, he'i íxupe hovayva-vy hesa havẽ-gwi.
24 O homem, recuperando a visão, respondeu: — Vejo pessoas, mas elas parecem árvores que andam.
25 Upéi omoĩ jevy Hesu hesa ári opo. Ha upéi ohexa katu oĩ-vy. Hesapyso jevy-ma. Ndahesa tatatĩvéiry. Ohexa porãmba-ma.
25 Então Jesus novamente pôs as mãos sobre os olhos dele. E o homem, passando a ver claramente, ficou restabelecido; e distinguia tudo de modo perfeito.
26 —Tereho nde róga-py, he'i. —Ani ereike jevy te'ýi avyte-py, he'i íxupe Hesu.
26 E Jesus o mandou para casa, recomendando-lhe:
27 Ohasa jevy oho Hesu gwemimbo'e kwéry ndive. Cesaréia de Filipe jerekwe rupigwa tetã mirĩ mirĩ-rupi oho. Oho jave oporandu gwemimbo'e kwéry-pe: —Mbava'e he'i ra'e xe-rehe? he'i íxupe kwéry.
27 Então Jesus e os seus discípulos foram para as aldeias de Cesareia de Filipe. No caminho, perguntou-lhes:
28 Ha'e kwéry he'i: —Nane mombe'u porãiry. Ne mombe'u joavy avy. Oĩ, “João Batista onhemoingove jevy va'ekwe ra'e” he'i va'e mo'ã nde-rehe. Oĩ, “Elias onhemoingove jevy va'ekwe ra'e” he'i va'e mo'ã ave nde-rehe. Oĩ, “Nhandejáry nhe'ẽ-py omombe'u va'ety onhemoingove jevy va'ekwe Hesu” he'i va'e mo'ã nde-rehe, he'i íxupe hikwái.
28 Os discípulos responderam: — Uns dizem que é João Batista; outros dizem que é Elias; e ainda outros dizem que é um dos profetas.
29 Upéi Hesu he'i: —Mbava'e ere xe-rehe? he'i íxupe kwéry oporandu-vy. —Nde Cristo voi, Nhandejáry rembiporavokwe. Enterove remiha'arõ voi ko nde, he'i íxupe Pedro.
29 Então Jesus perguntou: Respondendo, Pedro lhe disse: — O senhor é o Cristo.
30 —Xáke ne nhe'ẽ ohendupa va'erã, he'i. —Ani xe mombe'u mbe'u teĩ avave-pe, he'i íxupe kwéry.
30 Então Jesus os advertiu de que a ninguém dissessem tal coisa a seu respeito.
31 Upe rire omombe'u-ma íxupe kwéry Hesu ojéupe ojehu-ta va'e: —Xe Nhande Ryke'y tee va'e voi, he'i. —Xe áry oma'emboypy hagwe-py heta-ma xe ahasa asy-ta. Xe mbojevy-ta, xe juka uka-ta ave judeu ruvixa kwéry, pa'i ruvixa kwéry, judeu rekombo'ehaty kwéry ave. Mbohapy áry rire katu aikove jevy-ma va'erã, he'i.
31 Então Jesus começou a ensinar-lhes que era necessário que o Filho do Homem sofresse muitas coisas, fosse rejeitado pelos anciãos, pelos principais sacerdotes e pelos escribas, fosse morto e que, depois de três dias, ressuscitasse.
32 Ohendupa hagwã-rami upéa he'i íxupe kwéry. Ha Pedro katu ogwenohẽ-ma Hesu-pe ha'e anho hakate'ỹ-gwi. —Aníke erenhe'ẽ teĩ upéixa, he'i inhe'ẽ joko-vy íxugwi.
32 E isto ele expunha claramente. Então Pedro, chamando-o à parte, começou a repreendê-lo.
33 Ha Hesu katu ojere ohexa gwemimbo'e kwéry. —Ani xe nhe'ẽ joko teĩ, he'i Pedro-pe. —Ejei xe ypy-gwi, he'i Satanás-py ohenói-vy íxupe. —Neremombe'úi voi Nhandejáry nhe'ẽ. Anháy ruvixa nhe'ẽ-py ae eremombe'u voi, he'i Pedro-pe.
33 Mas Jesus, voltando-se e vendo os seus discípulos, repreendeu Pedro e disse:
34 Upéi ohenói Hesu ou hagwã oha-py ojogweroaty va'e-pe. Gwemimbo'e kwéry-pe ave ohenói: —Peẽ xe moirũse ramo, anive pejapo rei teĩ pejapose va'e anho mante. Anive pepena teĩ pende rekove-rehe. Xe moirũ ae katu peẽ. Okurusugwasu ohupi heraha-vy va'e-rami ijukapyrã-rami ae katu peiko, he'i íxupe kwéry.
34 Então, convocando a multidão e juntamente os seus discípulos, Jesus lhes disse:
35 —Ha gwekove-rehe hakate'ỹ va'e katu, ndoikove mo'ãi Nhandejáry ndive. Ha xe-rehe ha-py gwekove-rehe nopenái va'e, Nhandejáry rehegwa nhe'ẽ porã-rehe ha-py gwekove-rehe nopenái va'e ave, oikove meme va'erã Nhandejáry ndive, he'i.
35 Pois quem quiser salvar a sua vida a perderá; e quem perder a vida por minha causa e por causa do evangelho, esse a salvará.
36 —Nde para'e ko yvy apy gwive járy ramo ereiko va'erã. Ha Nhandejáry ndive ereiko e'ỹ ramo katu mba'evete ndererekói va'erã. Opa ete-ma va'erã. Oipe'apa va'erã ndéhegwi.
36 De que adianta uma pessoa ganhar o mundo inteiro e perder a sua alma?
37 Nhandejáry ndive ereiko e'ỹ ramo, nande reko repyvéi-ma va'erã. Eremano rei va'erã. Ndererekói ereme'ẽ va'erã Nhandejáry-pe erejehepy hagwã. Eremano joty va'erã, he'i.
37 Que daria uma pessoa em troca de sua alma?
38 —Ha ãygwa katu Nhandejáry-pe nomboetéi va'e, hekoha vai va'e ave. Upéa-rupi, “Ndaikwaái íxupe” peje ramo xe-rehe, xe nhe'ẽ napehenduséi ramo ave, xe, Nhande Ryke'y tee va'e, napena pena mo'ãi ave pende-rehe. Xe amano rire aju jevy ramo xe Ru rendy-rupi, hembigwái marangatu reheve, napena pena mo'ãi pende-rehe agwahẽ ramo, he'i íxupe kwéry Hesu.
38 Pois quem, nesta geração adúltera e pecadora, se envergonhar de mim e das minhas palavras, também o Filho do Homem se envergonhará dele, quando vier na glória do seu Pai com os santos anjos.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.