Marcos 14

Kaiwá NT (KGK_WBT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Mokõi áry rire oiko-ta aretegwasu héry va'e páscoa. Upe áry-py nanhambovúiry va'ekwe ja'u va'erã. Nhane mandu'a ave nhane rembypy ojerereko asy hagwe-rehe. Yma ete upe áry-py osẽ va'ekwe gwĩ ipu'aka va'e po-gwi. Ha upéi katu ne'írã oiko ramo aretegwasu, pa'i ruvixa kwéry judeu rekombo'ehaty ave onhombo'e mbo'e Hesu-rehe hikwái: —Nhambotavy Hesu-pe jaipyhy hagwã íxupe jajuka hagwã, he'i.
1 Faltavam dois dias para a Páscoa e para a Festa dos Pães sem Fermento. Os principais sacerdotes e mestres da lei ainda procuravam uma oportunidade de prender Jesus em segredo e matá-lo.
2 —Arete-py ae ani jaipyhy íxupe, he'i. —Atýra-py jaipyhy ramo, onhembopoxy arã ijaty jaty va'e kente kwéry nhande-vy, he'i ojóupe Hesu pyhyharã kwéry. Upéa-gwi oipyhy nhemise Hesu-pe.
2 “Mas não durante a festa da Páscoa, para não haver tumulto entre o povo”, concordaram entre eles.
3 Ha Hesu katu oime Betânia tetã'i-my. Simão róga-py oime. Ha Simão mba'asy vai-gwi ijai aipa va'ekwe nhahenói íxupe va'e. Ogwapy okaru-vy Hesu. Okaru ramo, ogwahẽ ou-vy peteĩ kunha. Ogweru hyakwã porã tee va'e. Hyru reheve ogweru. Ha hyru ojejapo va'ekwe ita kyra rendy-gwi héry va'e alabastro. Ha hyakwã porã va'e héry nardo. Ha nardo hepy eterei voi. Ojoka onhohẽ Hesu akã-rehe omohyakwã porã-vy íxupe.
3 Enquanto isso, Jesus estava em Betânia, na casa de Simão, o leproso. Quando ele estava à mesa, uma mulher entrou com um frasco de alabastro contendo um perfume caro, feito de essência de nardo. Ela quebrou o frasco e derramou o perfume sobre a cabeça dele.
4 Ha upe-py oĩ ipoxy va'e: —Ma'erã po onhohẽ rei upe hyakwã porã va'e Hesu akã-rehe? he'i ojóupe oporandu-vy. —Hepy eterei va'e onhohẽ rei, he'i ojóupe hikwái.
4 Alguns dos que estavam à mesa ficaram indignados. “Por que desperdiçar um perfume tão caro?”, perguntaram.
5 —Ma'erã po ra'e hepy-rehe ae nome'ẽiry, he'i. —Iporiahu va'e kwéry-pe nhame'ẽ ramo ra'e hyakwã va'e repykwe, iporãve arã ra'e, he'i. —Hyakwã repy peteĩ ro'y tembiapo repy para'e, hetave para'e, he'i onhe'ẽngi ẽngi-vy kunha-pe hikwái. Upéixa ramo kunha ndive ipoxy voi hikwái.
5 “Poderia ter sido vendido por trezentas moedas de prata, e o dinheiro, dado aos pobres!” E repreenderam a mulher severamente.
6 Upéi he'i íxupe kwéry Hesu: —Eheja katu, he'i. —Ma'erã po ko kunha-pe eremoakã rasy? he'i. —Hembiapo porã ete voi xe-vy.
6 Jesus, porém, disse: “Deixem-na em paz. Por que a criticam por ter feito algo tão bom para mim?
7 Pene pa'ũ-my oime meme va'erã iporiahu va'e kwéry. Ereme'ẽse ramo, ereme'ẽ-ta íxupe kwéry. Ha xe ae katu naime meméi va'erã aiko-vy pene pa'ũ-my, he'i.
7 Vocês sempre terão os pobres em seu meio e poderão ajudá-los sempre que desejarem, mas nem sempre terão a mim.
8 —Ha ko kunha katu ome'ẽseha-rami ome'ẽ xe-vy. Nhamano va'ekwe nhande retekwe nhamohyakwãha-rami, amano e'ỹ ngatu xe mohyakwã ranhe ko kunha, he'i.
8 Ela fez o que podia e ungiu meu corpo de antemão para o sepultamento.
9 —Anhetegwa va'e amombe'u-ta peẽ-my. Opa-rupi entéro ko yvy-rupi mamo xe rehegwa nhe'ẽ porã omombe'u mbe'u ha-rupi ave omombe'u va'erã voi ko kunha rembiapo porã imandu'a hagwã hese, he'i gwemimbo'e kwéry-pe Hesu.
9 “Eu lhes digo a verdade: onde quer que as boas-novas sejam anunciadas pelo mundo, o que esta mulher fez será contado, e dela se lembrarão”.
10 Ha upéi katu oho peteĩ doze hemimbo'e kwéry-gwi. Héry va'e Judas Iscariotes. Pa'i ruvixa kwéry ha-py oho omombe'u Hesu pyhyharã-pe.
10 Então Judas Iscariotes, um dos Doze, foi aos principais sacerdotes para combinar de lhes entregar Jesus.
11 Ha ha'e kwéry ohendu ramo inhe'ẽ, ovy'a joa eterei: —Ereipyhy uka ramo ore-vy, orome'ẽ-ta nde-vy pirapire, he'i Judas-pe. Ha Judas katu orepara oiko-vy Hesu-rehe ipyhyharã-pe omombe'uha óra ra'arõ-vy.
11 Quando souberam por que ele tinha vindo, ficaram muito satisfeitos e lhe prometeram dinheiro. Então ele começou a procurar uma oportunidade para trair Jesus.
12 Ha upéi oiko-ma aretegwasu. Upe va'e semana mbojape ovu e'ỹ va'e ja'u. Upe va'e áry-py jajuka ovexa nhamoka'ẽ-vy Nhandejáry-pe nhamboete-vy. Upe jave oporandu Hesu-pe hemimbo'e kwéry: —Kipy tipo orombogwejy-ta nde-vy ne remi'urã nhane mandu'a hagwã páscoa-rehe jakaru-vy, he'i íxupe.
12 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento, quando o cordeiro pascal era sacrificado, os discípulos de Jesus lhe perguntaram: “Onde quer que lhe preparemos a refeição da Páscoa?”.
13 Ha Hesu katu omondo mokõi gwenonde: —Tapeho katu tetã-my, he'i. —Pende topa-ta kwimba'e y ryru reheve. Tapeho hapykwéri.
13 Então Jesus enviou dois deles a Jerusalém, com as seguintes instruções: “Ao entrarem na cidade, um homem carregando uma vasilha de água virá ao seu encontro. Sigam-no.
14 Oike ramo hóga-py, peje óga járy-pe: “Kipy oĩ nde koty ereiporu e'ỹ va'e? Aiporu-ta. Xe remimbo'e kwéry ndive akaru hagwã aiporu-ta. Páscoa-rehe xe mandu'a hagwã aiporu-ta, he'i kuri nhane mbo'eháry” peje pemombe'u-vy, he'i íxupe.
14 Digam ao dono da casa em que ele entrar: ‘O Mestre pergunta: Onde fica o aposento no qual comerei a refeição da Páscoa com meus discípulos?’.
15 —Upéi ohexa uka-ta nde-vy koty ijyvate va'e, tuvixa va'e, oĩmba voi va'e. Nhane mohenonde katu upe-py, koty tuvixa oĩmba va'e-py, he'i gwemimbo'e-pe Hesu.
15 Ele os levará a uma sala grande no andar superior, que já estará arrumada. Preparem ali a refeição”.
16 Upéi mokõi hemimondo osẽ oho-vy omohenonde hagwã. Ogwahẽ ramo, opamba'e ojohu Hesu nhe'ẽ-py. Upéa-gwi omohenonde okaru hagwã imandu'a hagwã páscoa-rehe.
16 Então os dois discípulos foram à cidade e encontraram tudo como Jesus tinha dito, e ali prepararam a refeição da Páscoa.
17 Ha upéi katu ka'aru ete ramo ogwahẽ-ma Hesu ou-vy. Óga-py ogwahẽ ou-vy doze gwemimbo'e kwéry ndive. Óga oiporuruka hagwe-py íxupe ogwahẽ.
17 Ao anoitecer, Jesus chegou com os Doze.
18 Okaru joa ramo, he'i íxupe kwéry Hesu: —Anhetegwa va'e amombe'u-ta peẽ-my, he'i. —Peteĩ pene pa'ũ-my oĩ va'e xe karu rovái xe mombe'u va'erã xe pyhyharã-pe, he'i.
18 Quando estavam à mesa, comendo, Jesus disse: ‘Eu lhes digo a verdade: um de vocês que está aqui comendo comigo vai me trair”.
19 Ohendu ramo inhe'ẽ ojepy'arerahapa-ma hese, ndovy'avéi-ma hikwái: —Xe para'e ndaxéiry para'e, he'i hikwái onhemopeteĩ teĩ oporandu-vy Hesu-pe.
19 Aflitos, eles protestaram: “Certamente não serei eu!”.
20 —Xe mombe'u va'erã peteĩ xe remimbo'e pende avyte-py oĩ va'e, nha'ẽ-py opo omoĩ va'e. Xe ndive omoakỹ va'e mbojape nha'ẽ-py xe mombe'u va'erã, he'i.
20 Jesus respondeu: “É um dos Doze. É alguém que come comigo da mesma tigela.
21 —Xe Nhande Ryke'y tee va'e aha va'erã xe ajejuka uka ha-py. Nhandejáry kwatia nhe'ẽ he'i hagwe-rami aha va'erã. Ha xe mombe'u va'erã katu xe pyhyharã-pe amboasy eterei íxupe. Ohasa asy eterei va'erã. Iporãve arã araka'e ndoikói ramo araka'e osyrã-pe, he'i gwemimbo'e kwéry-pe.
21 Pois o Filho do Homem deve morrer, como as Escrituras declararam há muito tempo. Mas que terrível será para aquele que o trair! Para esse homem seria melhor não ter nascido”.
22 Okaru joa jave Hesu oipyhy mbojape. Otima porã Tupã Nhandejáry-pe. Upéi ombopo mbopóy mbojape. Ome'ẽ íxupe kwéry omongaru joty: —Ko, he'i ome'ẽ-vy íxupe. —Ko mbojape xe rete-rehe ha'e, he'i íxupe kwéry Hesu.
22 Enquanto comiam, Jesus tomou o pão e o abençoou. Em seguida, partiu-o em pedaços e deu aos discípulos, dizendo: “Tomem, porque este é o meu corpo”.
23 Upéi oipyhy ave copo. Otima porã Nhandejáry-pe. Ho'u uka íxupe kwéry ome'ẽ-vy. Ho'u joa uva rykwere:
23 Então tomou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois, entregou-o aos discípulos, e todos beberam.
24 —Ko copo pygwa xe rugwy-rehe he'i. Onhehẽ va'erã xe rugwy imbaraete hagwã Nhandejáry remimombe'u. Yma Nhandejáry, “Amopotĩ va'erã kente kwéry-pe” he'i va'ekwe. Upéa nhe'ẽ imbaraete-ma va'erã xe rugwy onhehẽ-ma ramo. Heta kente-rehe ha-py onhehẽ va'erã xe rugwy, he'i.
24 Então Jesus disse: “Este é o meu sangue, que confirma a aliança. Ele é derramado como sacrifício por muitos.
25 —Ha'e-ta peẽ-my. Ha'u-ma kuri uva rykwere. Ãy ae katu nda'u mo'ãvéi-ma. Ha upe rire katu, pende ruvixa ramo xe Ru oiko haty-py, ha'u jevy va'erã, he'i. —Upe-py agwahẽ ramo uva rykwere pyahu ha'u jevy va'erã, he'i gwemimbo'e kwéry-pe.
25 Eu lhes digo a verdade: não voltarei a beber vinho até aquele dia em que beberei um vinho novo no reino de Deus”.
26 Upéi Nhandejáry mboete-vy oporahéi joa. Oporahéi rire osẽ oho-vy Oliveiras yvyaty-py.
26 Então cantaram um hino e saíram para o monte das Oliveiras.
27 —Peẽ katu pejehesa rerova-ta xéhegwi, he'i íxupe kwéry Hesu. —Oĩ Nhandejáry kwatia nhe'ẽ he'i va'e a-rami:Yma he'i hagwe-rami, ãy xe juka-tama, he'i.
27 No caminho, Jesus disse: “Todos vocês me abandonarão, pois as Escrituras dizem: ‘Deus ferirá e as ovelhas serão dispersas’.
28 —Ha upe rire xe anhemoingove jevy rire katu aha va'erã Galiléia yvy-py. Pene renonde aha ranhe va'erã, he'i íxupe kwéry.
28 Mas, depois de ressuscitar, irei adiante de vocês à Galileia”.
29 Upe ramo he'i Pedro: —Gwĩ ne irũ kwéry ndéhegwi ojehesa rerova ramo jepe, xe ae katu ndorohejái joty va'erã, he'i íxupe Pedro.
29 Pedro declarou: “Mesmo que todos os outros o abandonem, eu jamais farei isso”.
30 Ha Hesu katu he'i: —Anhete ko xe ha'e-ta nde-vy: Etería ko va'e pyhare-py ne'írã vyteri osapukái ramo gáju imokõiha-rehe, “Xe ndaikwaái voi” ere va'erã xe-rehe mbohapyha-rehe, he'i íxupe, Pedro-pe.
30 Jesus respondeu: “Eu lhe digo a verdade: esta mesma noite, antes que o galo cante duas vezes, você me negará três vezes”.
31 Ha hatã hatã onhe'ẽ Pedro: —Xe ajejuka uka-ta ramo jepe ne ndive, ndajehesa rerovái joty va'erã ndéhegwi. “Xe ndaikwaáiry” nda'éiry joty arã katu nde-rehe, he'i Hesu-pe. Pedro he'i hagwe-rami ave, he'i inhirũ kwéry Hesu remimbo'e.
31 Pedro, no entanto, insistiu enfaticamente: “Mesmo que eu tenha de morrer ao seu lado, jamais o negarei!”. E todos os outros discípulos disseram o mesmo.
32 Ohopa ogwata-vy hikwái. Getsêmani yvaty oje'e ha-py ogwahẽ oho-vy: —A-py pegwapy katu, he'i. —Xe anhomongeta jave Nhandejáry ndive, xe ra'arõ ranhe a-py, he'i gwemimbo'e kwéry-pe.
32 Então foram a um lugar chamado Getsêmani, e Jesus disse a seus discípulos: “Sentem-se aqui enquanto vou orar”.
33 Upéi mbohapy ondive ogweraha. Ogweraha Pedro, Tiago, João. Upéi ogwahẽ vy'are'ỹgwasu íxupe. Ojepy'ajopy eterei-ma ave oiko-vy:
33 Levou consigo Pedro, Tiago e João e começou a sentir grande pavor e angústia.
34 —Ogwahẽ-ma vy'are'ỹgwasu xe-vy xe juka-ta va'e-rami, he'i. —Epyta a-py. Xe moirũ katu ereke e'ỹ reheve, he'i íxupe kwéry.
34 “Minha alma está profundamente triste, a ponto de morrer”, disse ele. “Fiquem aqui e vigiem.”
35 Upéi ha'e ae oho mbykymi ojeity yvy-rupi. Ojerure Nhandejáry-pe: —Ikatu-ta ereipe'a xéhegwi xe ajepy'ajopyha? he'i oporandu-vy. Upéi he'i jevy:
35 Ele avançou um pouco e curvou-se até o chão. Então orou para que, se possível, a hora que o esperava fosse afastada dele.
36 —Nde katu opamba'e erejapo kwaa va'e, xe Ru, he'i gwu-pe. —Upéa-gwi eipe'a katu xéhegwi xe ajepy'ajopyha. Ereipe'ase ramo, eipe'a katu xéhegwi. Ha ndereipe'aséi ramo, ani joty ereipe'a ave, he'i onhomongeta-vy Nhandejáry ndive.
36 E clamou: “Aba, Pai, tudo é possível para ti. Peço que afastes de mim este cálice. Contudo, que seja feita a tua vontade, e não a minha”.
37 Upéi ou jevy mbohapy gwemimbo'e ha-py. Ogwahẽ ramo ikéra otopa: —Ma'erã po ereke joty ereĩ-vy, Simão? he'i Pedro-pe. —Ma'erã po naxe ra'arõi peteĩ óra-py jepe? Ma'erã nem mixĩmi naxe moirũiry? he'i.
37 Depois, voltou aos discípulos e os encontrou dormindo. “Simão, você está dormindo?”, disse ele a Pedro. “Não pode vigiar comigo nem por uma hora?
38 —Epáy katu. Ejapo katu oração xe ra'arõ-vy. Nerenhembojejavy ukái arã, he'i íxupe. —Nde py'a kyre'ỹ voi. Ereke e'ỹ reheve erejapose mo'ã oração. Ha nde rete katu okese voi, he'i Pedro-pe.
38 Vigiem e orem para que não cedam à tentação, pois o espírito está disposto, mas a carne é fraca.”
39 Upéi oho jevy Nhandejáry ndive onhomongeta-vy. Gwemimombe'ukwe omombe'u jevy.
39 Então os deixou novamente e fez a mesma oração de antes.
40 Ouri jevy ramo, ikéra otopa jevy-ma. Hapehýi eterei-gwi okepa-ma hikwái. Otĩ-gwi ndoikwaái onhe'ẽrã okwa-vy.
40 Quando voltou pela segunda vez, mais uma vez encontrou os discípulos dormindo, pois não conseguiam manter os olhos abertos. Eles não sabiam o que dizer.
41 Ouri uri. Mbohapyha-rehema ou jevy. —Ma'erã po ereke joty eretongea-vy? he'i Hesu. —Ha'eve-ma. Ogwahẽ-ma ngatu xe óra. Xe ko Nhande Ryke'y tee va'e xe pyhy uka-tama hekoha vai va'e-pe. Xe me'ẽ va'erã gwĩ ojejavy va'e Nhandejáry kwaa e'ỹha va'e po-py, he'i.
41 Ao voltar pela terceira vez, disse: “Vocês ainda dormem e descansam? Basta; chegou a hora. O Filho do Homem está para ser entregue nas mãos de pecadores.
42 —Epu'ã katu. Jaha. Ehexa katu. Onhemo'agwĩ-ma ra'e xéhegwi ou-vy upe xe pyhy ukaharã, he'i gwemimbo'e-pe.
42 Levantem-se e vamos. Meu traidor chegou”.
43 Onhe'ẽ jave Hesu, pya'e ogwahẽ ou-vy Judas, petẽi Hesu remimbo'e kwéry va'e. Heta ou ave hendive ogweru opo-py kyse puku yvyra ave. Ogwahẽ ou-vy pa'i ruvixa kwéry remimbou, judeu rekombo'ehaty remimbou ave. Judeu ruvixa kwéry remimbou ave ogwahẽ ou-vy.
43 No mesmo instante, enquanto Jesus ainda falava, Judas, um dos Doze, chegou com uma multidão armada de espadas e pedaços de pau. Tinham sido enviados pelos principais sacerdotes, mestres da lei e líderes do povo.
44 Ha Judas katu Hesu pyhy ukaha he'i ra'e: “Ahexa uka-ta peẽ-my pene rembipyhyse” he'i ra'e. “Upe va'e ahovapyte-ta va'e pene rembipyhyrã voi” he'i. “Peipyhy hatã íxupe heraha-vy pono okanhy” he'i ra'e ipyhyharã-pe.
44 O traidor havia combinado com eles um sinal: “Vocês saberão a quem devem prender quando eu o cumprimentar com um beijo. Então poderão levá-lo em segurança”.
45 Ãy ou pya'e ha'e anho Hesu oĩ ha-py ohovapyte hagwã Hesu-pe: —Mbo'eháry, he'i ogwahẽ-vy Judas íxupe. Upéi ohovapyte Hesu-pe.
45 Assim que chegaram, Judas se aproximou de Jesus. “Rabi!”, exclamou ele, e o beijou.
46 Ha upéi katu ha'e kwéry ou onhemoĩ-ma hese oipyhy hagwã íxupe hikwái.
46 Os outros agarraram Jesus e o prenderam.
47 Upe-ma ramo peteĩ upe-py oĩ va'e omopu'ã kyse oikytĩ-vy. Ohaxea pa'i ruvixagwasu rembigwái-pe onambi'o-vy. Ohupity oinambi'o hagwã.
47 Mas um dos que estavam com Jesus puxou a espada e feriu o servo do sumo sacerdote, cortando-lhe a orelha.
48 Ha Hesu katu he'i: —Ma'erã po pegwahẽ peju-vy kyse reheve xe pyhy hagwã peju-vy? Ma'erã po yvyra reheve ave pegwahẽ peju-vy? he'i oporandu-vy íxupe kwéry. —“Hesu oporosakea va'e” peje tipo peju-vy? Ha ndaha'éiry upeixagwa xe. Iko'ẽ ko'ẽ anhemonhe'ẽ nhe'ẽ aiko-vy Nhandejáry róga kakwaa-py. Anhemonhe'ẽ meme ramo, xe mokambara voi. Ha naxe pyhýiry voi ra'e. Ha Nhandejáry kwatia nhe'ẽ imbaraete voi. Upéa-gwi yma he'i hagwe-rami, ãy oiko-ma, he'i íxupe kwéry Hesu.
48 Jesus perguntou: “Por acaso sou um revolucionário perigoso, para que venham me prender com espadas e pedaços de pau?
49 — ausente —
49 Por que não me prenderam no templo? Todos os dias estive ali, no meio de vocês, ensinando. Mas estas coisas estão acontecendo para que se cumpra o que dizem as Escrituras”.
50 Ha upéi katu ha'e anho ete-ma oheja Hesu-pe hikwái. Ohopa íxugwi hemimbo'e kwéry.
50 Então todos o abandonaram e fugiram.
51 Ha upéi oho hapykwéri karia'y. Upe karia'y Hesu rapykwerigwa morotĩ va'e-py mante onhenhugwã. Oipyhy-ma mo'ã íxupe hikwái.
51 Um jovem que os seguia vestia apenas um lençol de linho. Quando a multidão tentou agarrá-lo,
52 Ijao rei oipe'a. Ha karia'y omboi oao oripara oho-vy. Opi-vy oheja oho-vy oaokwe.
52 ele deixou para trás o lençol e escapou nu.
53 Ha upéi katu Hesu pyhy hagwe ogweraha íxupe. Pa'i ruvixagwasu róga kakwaa-py ogweraha Hesu-pe. Upe-py ojogweroaty pa'i ruvixa kwéry. Judeu ruvixa kwéry hekombo'ehaty kwéry ndive ojogweroaty.
53 Levaram Jesus para a casa do sumo sacerdote, onde estavam reunidos os principais sacerdotes, os líderes do povo e os mestres da lei.
54 Ha Pedro oho hapykwéri meme. Hesu rapykwéri puku oho. Pa'i ruvixagwasu roka-py oike ogwahẽ-vy. Polícia kwéry ndive ogwapy oĩ-vy. Tata ypy-py ojepe'e oĩ-vy.
54 Pedro seguia Jesus de longe e entrou no pátio do sumo sacerdote. Ali, sentou-se com os guardas para se aquecer junto ao fogo.
55 Ha pa'i ruvixa kwéry entéro judeu ruvixa kwéry ndive ojuka ukase voi Hesu-pe. Upéa-gwi oheka heka mo'ã Hesu-rehe onhe'ẽ va'erã. Ha ndotopái voi.
55 Lá dentro, os principais sacerdotes e todo o conselho dos líderes do povo tentavam, sem sucesso, encontrar provas contra Jesus, para que pudessem condená-lo à morte.
56 Heta omombe'u mbe'u apu rei Hesu-rehe. Ha ndaijojái inhe'ẽ kwéry. Omombe'u joavy avy joty. Upéa-gwi ndaipóri Hesu-rehe onhe'ẽ hagwã.
56 Muitas testemunhas falsas deram depoimentos, mas elas se contradiziam.
57 Ha upe rire katu ou onhembo'y va'e omombe'u. Apu rei omombe'u hese:
57 Por fim, alguns homens se levantaram e apresentaram o seguinte testemunho falso:
58 —Upéa remimombe'ukwe orohendu va'ekwe oromombe'u-ta peẽ-my: “Aitypa uka-ta ko Nhandejáry róga kakwaa teko rei rembiapokwe xe ae amopu'ã jevy hagwã. Teko rei rembiapo e'ỹ amopu'ã jevy-ta xe. Mbohapy áry-rupi amopu'ã jevy-ta. Upéixa he'i Hesu” he'i omombe'u-vy hikwái.
58 “Nós o ouvimos dizer: ‘Destruirei este templo feito por mãos humanas e em três dias construirei outro, não feito por mãos humanas’”.
59 Ha hemimombe'u katu ndaijojáiry vyteri.
59 Mas nem assim seus depoimentos eram coerentes.
60 Omombe'u joavy avy joty. Upe-ma ramo onhembo'y-ma oĩ-vy pa'i ruvixagwasu ha'e kwéry hovái: —Ejeapysaka katu, he'i. —Heta ne mombe'u mbe'u hikwái. Ma'erã po neremombe'u mo'ãi ne mombe'uhare-pe? he'i Hesu-pe.
60 Então o sumo sacerdote se levantou diante dos demais e perguntou a Jesus: “Você não vai responder a essas acusações? O que tem a dizer em sua defesa?”.
61 Ha ha'e katu opyta okirirĩ íxugwi. Mba'eve nomombe'úi. Upéi pa'i ruvixagwasu he'i: —Nde pa Cristo, nhane remiha'arõ va'e? Nde pa Nhandejáry onhemomba'egwasu va'e ra'y? he'i jevy íxupe, Hesu-pe, omonhe'ẽse-vy.
61 Jesus, no entanto, permaneceu calado e não deu resposta alguma. Então o sumo sacerdote perguntou: “Você é o Cristo, o Filho do Deus Bendito?”.
62 —Xe ko ha'e voi, he'i. —Xe Nhande Ryke'y tee va'e-pe xe rexa va'erã Nhandejáry yke-rehe ijakatúa-koty agwapy ramo xe rexa va'erã. Imbaraeteve va'e Nhandejáry. Arai-rupi xe agwejy ramo xe rexa va'erã, he'i onhemombe'u-vy judeu ruvixa-pe.
62 “Eu sou”, disse Jesus. “E vocês verão o Filho do Homem sentado à direita do Deus Poderoso e vindo sobre as nuvens do céu.”
63 Upéa nhe'ẽ ogweropoxy pa'i ruvixagwasu. Ogwerovái-gwi omondoro oao: —Pehendu-ma voi inhe'ẽ vaiha, he'i. —Outro imombe'uharã-rehe nanhaikotevẽiry-ma, he'i. —Ojéhegwi rei onhe'ẽ vai-ma, onhemonhandejáry-vy mo'ã, he'i hese. —Mbava'e tipo pejapo-ta hese? he'i íxupe kwéry oporandu-vy: —Tomano katu, tojejuka katu, he'i joa joty voi hese hikwái.
63 Então o sumo sacerdote rasgou as vestes e disse: “Que necessidade temos de outras testemunhas?
64 — ausente —
64 Todos ouviram a blasfêmia. Qual é o veredicto?”. E todos o julgaram culpado e o condenaram à morte.
65 Upéi onygwõ nygwõ Hesu-rehe. Ohesagwã ojokwa. Osokea kea íxupe opo-py: —Emombe'u ore-vy, kiva'e va'e ne nupã, he'i oinupã nupã-vy íxupe hikwái. Oinupã nupã ave íxupe polícia kwéry.
65 Então alguns deles começaram a cuspir em Jesus. Vendaram seus olhos e lhe deram socos. “Profetize para nós!”, zombavam. E os guardas lhe davam tapas enquanto o levavam.
66 Ha Pedro katu opyta oĩ-vy oka-py, pa'i ruvixagwasu rokẽ rovagwy-py. Upe-ma ramo ogwahẽ ou-vy kunhataĩ pa'i ruvixagwasu rembigwái va'e.
66 Enquanto isso, Pedro estava lá embaixo, no pátio. Uma das criadas que trabalhava para o sumo sacerdote passou por ali
67 Ohexa Pedro-pe ojepe'e ramo. Omanha hova-rehe: —Upe Nazaré pygwa ndive ereiko va'e voi nipo nde ra'e. Hesu ndive ereiko va'e voi ave nde, he'i íxupe hembigwái.
67 e viu Pedro se aquecendo junto ao fogo. Olhou bem para ele e disse: “Você é um dos que estavam com Jesus de Nazaré”.
68 —Ndaikói va'e voi xe, he'i. —Ndaikwaáiry mba'eve xe, he'i. —Ne nhe'ẽ katu ndaikwaái voi, he'i. —Mbava'e rehe po aipo ere, ndaikwaái voi xe, he'i mo'ã íxupe Pedro. Hesu irũ e'ỹ-rami ojejapo ha'e. Upéi katu osẽ oho-vy mbykymi. Okẽ-my oho. Ha osapukái gáju.
68 Ele, porém, negou. “Não faço a menor ideia do que você está falando!”, disse, e caminhou em direção à saída. Naquele instante, o galo cantou.
69 Ha ohexa jevy-ma íxupe hembigwái: —Hesu ndivegwa voi upe va'e, he'i jevy upe-py oĩ va'e-pe.
69 Quando a criada o viu ali, começou a dizer aos outros: “Este homem com certeza é um deles!”.
70 —Naháni, ndaxéiry, he'i jevy Pedro kunhataĩ-pe. Upe riremi he'i jevy íxupe upe-py oĩ-vy. —Galiléia pygwa voi nde. Hesu ndivegwa voi nipo ra'e nde, he'i Pedro-pe.
70 Mas Pedro negou novamente. Um pouco mais tarde, alguns dos que estavam por lá confrontaram Pedro, dizendo: “Você deve ser um deles, pois é galileu”.
71 Upe ramo he'i: —Xe apu ramo, taxe moingo asy katu Nhandejáry, he'i. —Upe kwimba'e ne remimombe'ukwe ndaikwaái voi xe, he'i mo'ã íxupe Pedro.
71 Ele, porém, começou a praguejar e jurou: “Não conheço esse homem de quem vocês estão falando!”.
72 Ha upéi imokõiha-rehema osapukái pya'e jevy gaju. Imandu'a-ma Hesu nhe'ẽgwe-rehe, “Ne'írã osapukái ramo gáju imokõiha-rehe, Xe ndaikwaáiry, ere va'erã xe-rehe mbohapyha-rehe”. Upéa nhe'ẽ-rehe imandu'a-ma ramo Pedro, ojahe'o-vy hasẽ.
72 E, no mesmo instante, o galo cantou pela segunda vez. Então Pedro se lembrou das palavras de Jesus: “Antes que o galo cante duas vezes, você me negará três vezes”. E começou a chorar.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.