Marcos 12

Kaiwá NT (KGK_WBT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Ha upéi katu Hesu omombe'u jevy judeu ruvixa kwéry-pe. Arandu rehegwa nhe'ẽ uvaty rehegwa-rami omombe'u: —Oĩ va'ekwe uva onhotỹ va'ekwe. Oho onhotỹ uva ojapo hagwã uvaty. Upéi ogweroajere imboty-vy. Ojo'o itakwa hykwere ryrurã. Omboyvate ojeupi hagwã orepara hagwã. Upéi ijáry oiporuruka omba'apo va'erã-pe. Hi'aju ramo, oipota omboja'o yva ojéupe. Ha upe rire katu oho mombyry. Tetã ambue-py oho.
1 Depois Jesus começou a falar-lhes por parábola:
2 Hi'aju-ma ramo pe yva uva, ombou ivía ramo gwembigwái omboja'o hagwã yva mbyte-rupi heraha-vy.
2 No tempo da colheita, mandou um servo para que recebesse dos lavradores a sua parte dos frutos da vinha.
3 Ha uvaty-py omba'apo va'e katu oipyhy imboupyre-pe oinupã ombojevy rei mba'eve e'ỹ-rehe.
3 Mas os lavradores o agarraram, espancaram e o despacharam de mãos vazias.
4 Outro jevy ombou ivía ramo, ha'e kwéry katu onhakãrupã onhembosarái hese. Nomboetéiry íxupe.
4 De novo, enviou-lhes outro servo, e eles bateram na cabeça dele e o insultaram.
5 Outrove ombou jevy. Ha'e kwéry katu ojuka íxupe. Heta ou ramo, onhembosarái hese kwéry. Ou va'e oinupã. Oinupã e'ỹ ramo, ojuka.
5 Mandou ainda outro servo, e a este mataram. Muitos outros lhes enviou, dos quais espancaram uns e mataram outros.
6 Peteĩ oikori vyteri ombou va'erã ta'ýry hembiayhu. Ipaha-py ombou íxupe kwéry gwa'ýry peteĩ. “Xe ra'y-pe katu omboete va'erã” he'i mo'ã imbou-vy.
6 — Restava-lhe ainda um: o seu filho amado. Por fim, mandou o filho, pensando: “O meu filho eles respeitarão.”
7 Ha gwĩ uvaty-py omba'apo va'e katu he'i ojóupe: “Upéa uvaty jaryrã voi” he'i. “Jaha jajuka íxupe. Uvaty-rehe nhanhembojáry va'erã” he'i ojóupe.
7 Mas os tais lavradores disseram entre si: “Este é o herdeiro; venham, vamos matá-lo, e a herança será nossa.”
8 Upéa-gwi oipyhy íxupe ojuka omboyke uvaty-gwi.
8 E, agarrando o filho, mataram-no e o lançaram fora da vinha.
9 Ha upéi katu oikwaa-ma ramo pe uvaty járy, mba'éixa ojapo-ta hese kwéry? he'i. —Ogwahẽ ou-vy ramo, ojuka-ma va'erã katu gwĩ hembiapo vai va'e-pe. Upéi ohekoviarõ va'erã outro omba'apo jevy va'erã, he'i íxupe kwéry Hesu. Upéixa omombe'u judeu ruvixa kwéry reko uvaty rehegwa-rami.
9 — Que fará, pois, o dono da vinha? Virá, exterminará aqueles lavradores e entregará a vinha a outros.
10 Ha upéi katu he'i jevy judeu ruvixa kwéry-pe: —Pemonhe'ẽ nhe'ẽ teĩ peiko-vy yma gware nhe'ẽ Nhandejáry omoĩ uka va'ekwe kwatia-rehe, ndapeikwaáiry, he'i. —Yma gware nhe'ẽ a-rami:
10 Vocês ainda não leram este trecho da Escritura:
11 he'i xe-rehe yma gware nhe'ẽ. Ma'erã he'i va'e ndapeikwaáiry ra'e? he'i íxupe kwéry Hesu hekokwe mombe'u-vy.
11 Isto procede do Senhor
12 Ohendu ramo inhe'ẽ, oikwaa pya'e ojehegwa hikwái: —Nhande rehegwa nhe'ẽ kuri omombe'u Hesu, he'i ojóupe. Upéa-gwi upe judeu ruvixa oipyhyse mo'ã íxupe. Ha ndoipyhýi, ikyhyje-gwi. Nombopoxyséi-gwi Hesu ndive heta oĩ va'e-pe, ndoipyhýiry joty íxupe hikwái. Upe rire ohejari jevy oje'ói.
12 E procuravam prender Jesus, porque entenderam que ele havia contado essa parábola contra eles; mas temiam o povo. Então eles o deixaram e foram embora.
13 Ha upéi katu judeu ruvixa kwéry omonhe'ẽ avyse mo'ã Hesu-pe. Upéa-gwi ombou iha-py fariseu-pe Herodes re'ýi ndive:
13 E enviaram a Jesus alguns dos fariseus e dos herodianos, para que o apanhassem em alguma palavra.
14 —Orohexa kwaa nde reko apu e'ỹha nde-rehe, mbo'eháry. Ne nhe'ẽ ndojohu porãi ramo jepe, eremombe'u joty anhetegwa va'e. Avave-gwi neretĩry eremombe'u-vy. Nhandejáry remimbota eremombe'u voi. Erehexa kwaa voi hekoha enterove-rehe. Upéa-gwi anhei-rupi ne remimombe'u Nhandejáry rape kwaa uka-vy, he'i. —Aipo ramo, iporã para'e nhande, judeu reko-rupi jaiko va'e, japaga nhame'ẽ-vy mburuvixagwasu César-pe hemimbopaga uka? Iporã para'e japaga e'ỹ? he'i. —Iporã para'e nhame'ẽ? Iporã para'e nhame'ẽ e'ỹ? he'i. —Emombe'u ore-vy upéa-rehe oroikwaa hagwã, he'i oity vai ukase-vy íxupe hikwái.
14 Chegando, disseram-lhe: — Mestre, sabemos que o senhor é verdadeiro e não se importa com a opinião dos outros, porque não olha a aparência das pessoas, mas, segundo a verdade, ensina o caminho de Deus; é lícito pagar imposto a César ou não? Devemos ou não devemos pagar?
15 Ha ha'e ohexa kwaa hese hekoha vai: “Omo'ã kwaa voi opy'a ky'aha” he'i ojéupe hese. Upéi he'i judeu ruvixa kwéry-pe: —Ma'erã xe monhe'ẽ avyse? he'i. —Eru xe-vy moeda mburuvixagwasu remimbopaga uka tahexa, he'i íxupe kwéry.
15 Mas Jesus, percebendo a hipocrisia deles, respondeu:
16 Peteĩ ogweru. Upéi oporandu íxupe kwéry: —Kiva'e ra'anga pa upe va'e moeda? Kiva'e ohai uka va'ekwe moeda-rehe? he'i íxupe kwéry. —César ra'anga. Hembihai uka ave, he'i íxupe hikwái.
16 Eles trouxeram. E Jesus lhes perguntou: Eles responderam: — De César.
17 —Aipo ramo, César-pe imba'e eme'ẽ. Ne mbopaga uka ramo, eme'ẽ jevy íxupe, ijáry-pe. Ha Nhandejáry-pe katu hemimbota eme'ẽ íxupe, he'i huvixa kwéry-pe Hesu. —Hasy va'e-rehe jepe nhaporandu ramo íxupe, omombe'u porã joty, he'i Hesu-rehe opondera-vy hikwái.
17 Então Jesus disse: E muito se admiraram dele.
18 Ha upéi katu ou Hesu renda-py saduceu kwéry, “Nonhemoingove jevýi va'erã gwĩ omano va'ekwe” he'i va'e. Ou oporandu íxupe:
18 Então alguns saduceus, que dizem não haver ressurreição, aproximaram-se de Jesus e lhe perguntaram:
19 —Moisés amyrĩ omombe'u va'ekwe nhande-vy nhande rekorã, mbo'eháry. “Tyke'ýry omano ramo, oheja ramo gwembirekokwe naimembýi vyteri ramo, tomenda tyvýry gwovajare-rehe. Upéixa ramo, Ke'y ra'y, he'i mo'ã va'erã imemby ypy-rehe” he'i nhande-vy Moisés.
19 — Mestre, Moisés nos deixou escrito que, se um homem morrer e deixar mulher sem filhos, o irmão desse homem deve casar com a viúva e gerar descendentes para o falecido.
20 Oĩ va'ekwe peteĩ tyke'ýry, seis tyvýry. Tyke'ýry omenda kunha-rehe. Upéi omano ramo, ndaita'ýry jepéiry.
20 Havia sete irmãos. O primeiro casou e morreu sem deixar filhos;
21 Tyvýry omenda hovajare-rehe. Tyvýry omano ramo, ndaita'ýryi. Upéi tyvýry ambue jevy omenda omano.
21 o segundo casou com a viúva e morreu, também sem deixar descendência; e o terceiro, da mesma forma.
22 Peteĩ teĩ omenda hese gwovajare-rehe. Peteĩ teĩ omano ramo ndaita'ýry jepéi. Omanomba rire, upe kunha omano ave.
22 E, assim, os sete não deixaram descendência. Por fim, depois de todos, morreu também a mulher.
23 Nhane moingove jevy ramo, kiva'e rembirekorã upe kunha? Gwĩ sete tyvýry kwéry omenda ra'e hese, he'i Hesu-pe hikwái hasy va'e-rehe oporandu-vy.
23 Na ressurreição, quando eles ressuscitarem, de qual deles ela será a esposa? Porque os sete casaram com ela.
24 —Ha peẽ katu pejavy-ma voi pene nhe'ẽ, he'i Hesu. —Nhandejáry nhe'ẽ kwatia-rehe ohai uka va'ekwe peẽ ndapeikwaáiry. Peẽ ndapeikwaái voi ave Nhandejáry opamba'e rereko kwaaha voi. Upéa-gwi pejavy voi pene nhe'ẽ, he'i íxupe kwéry.
24 Jesus respondeu:
25 —Nhane moingove jevyha áry-py, kwimba'e nomendavéi-ma va'erã. Kunha ave nomendavéi-ma va'erã. Oiko va'erã Nhandejáry rembigwái yváy pygwa reko-rupi.
25 Pois, quando ressuscitarem dentre os mortos, nem casarão, nem se darão em casamento, mas serão como os anjos nos céus.
26 Ha Nhandejáry kwatia nhe'ẽ katu omombe'u peẽ-my omano va'ekwe oikove jevymaha. Moisés amyrĩ ohai va'ekwe yvyra ra'y rehegwa nhe'ẽ a-rami:he'i Nhandejáry kwatia nhe'ẽ, omano va'ekwe oikove jevy-ma va'e oikwaa ukaha. Ma'erã ndapeikwaái pemonhe'ẽ nhe'ẽ va'ekwe?
26 Quanto aos mortos, que eles de fato ressuscitam, vocês nunca leram no Livro de Moisés, no trecho referente à sarça, como Deus lhe falou: “Eu sou o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó”?
27 Aipo ramo, Nhandejáry ndaha'éi omano va'ekwe járy, tekove járy ae. Ha'e onhemoingove jevy va'e járy. Pejavypa pene nhe'ẽ, he'i saduceu kwéry-pe Hesu nhane moingove jevyha kwaa uka-vy.
27 Ele não é Deus de mortos, e sim de vivos. Vocês estão completamente enganados.
28 Ogwahẽ ou-vy judeu rekombo'ehaty pa'ũ-gwi peteĩ va'e. Ohendu íxupe kwéry onhonhe'ẽ mbojevy jevy ramo. Ohendu ramo, “Iporã Hesu remimombe'u” he'i. Upéa-gwi oporandu Hesu-pe: —Heta oĩ nhande rekoha nhe'ẽ. Kiva'e tuvixave va'e? he'i íxupe.
28 Chegando um dos escribas, que ouviu a discussão entre eles e viu que Jesus tinha dado uma boa resposta, perguntou-lhe: — Qual é o principal de todos os mandamentos?
29 —Kiva'e tuvixave va'e amombe'u-ta nde-vy, he'i Hesu. Upéi oiporu Nhandejáry kwatia nhe'ẽ: —“Pehendu katu, Israel remiarirõ kwéry. Tupã Nhandejáry ha'e anho oiko va'e.
29 Jesus respondeu:
30 he'i.
30 Ame o Senhor, seu Deus, de todo o seu coração, de toda a sua alma, de todo o seu entendimento e com toda a sua força.”
31 —Ha upe rire katu oĩ outro tuvixa va'e:he'i Hesu Nhandejáry kwatia nhe'ẽ poru-vy. —Upe mokõi nhe'ẽ-gwi ndaipóri nhande rekoha nhe'ẽ tuvixave va'e, he'i íxupe Hesu.
31 O segundo é: “Ame o seu próximo como você ama a si mesmo.” Não há outro mandamento maior do que estes.
32 —Ha'e-ma ngatu, mbo'eháry, he'i íxupe. —Anheigwa eremombe'u ere ramo Nhandejáry-rehe ha'e anho. Ndaipóri ha'e-rami tupã.
32 Então o escriba disse: — Muito bem, Mestre! E com verdade o senhor disse que ele é o único, e não há outro além dele,
33 Ha Nhandejáry katu he'i va'ekwe nhande-vy,Upéixa ramo iporã nhame'ẽ hembijukarã nhamboete-vy Nhandejáry-pe. Ha iporãve jahayhu íxupe nhande py'apy gwive, nhande koty gwive jahayhu. Jahayhu mbaraete ete ave. Iporãve ave jahayhu nhande rapixa-pe nhande ae nhande rekove jahayhuha-rami, he'i íxupe.
33 e que amar a Deus de todo o coração e de todo o entendimento e com todas as forças e amar o próximo como a si mesmo é mais do que todos os holocaustos e sacrifícios.
34 Ha Hesu katu ohendu oarandu reheve omombe'u ramo: —Haimete-ma eremoirũ Nhandejáry nde ruvixarã-pe, he'i íxupe. Upe rire nonhembopy'agwasúi avave oporandu hagwã Hesu-pe mbava'e-rehe po he'i upéixa.
34 Vendo Jesus que o escriba havia respondido sabiamente, declarou-lhe: E ninguém mais ousava fazer perguntas a Jesus.
35 Ha Hesu onhemonhe'ẽ nhe'ẽ oiko-vy Nhandejáry róga kakwaa-py. Onhemonhe'ẽ-vy oporandu: —“Davi remiarirõre voi Cristo nhane remiha'arõ va'e” he'i omombe'u-vy judeu rekombo'ehaty. Ma'erã po he'i upéa hikwái?
35 Jesus, ensinando no templo, perguntou:
36 He'i va'ekwe Davi amyrĩ:Upéixa ome'ẽ va'ekwe Davi-pe inhe'ẽrã Nhe'ẽ Marangatu tee va'e.
36 O próprio Davi falou, pelo Espírito Santo:
37 Ha Davi katu xe Járy-py ohenói va'ekwe íxupe. Aipo ramo hemiarirõ pa? Ha gwemiarirõ-rehe, “Xe Járy” nde'íry, he'i íxupe kwéry Hesu omokirirĩ-vy judeu ruvixa kwéry-pe. Ha te'ýi jusu ohendu ramo inhe'ẽ, ogwerohory joa íxupe.
37 — O próprio Davi chama o Cristo de Senhor; então como ele pode ser filho de Davi? E a grande multidão o ouvia com prazer.
38 —Xáke judeu rekombo'ehaty-gwi, he'i onhemonhe'ẽ-vy. —Ani erejapo teĩ ha'e kwéry hembiapo-rami. Oao puku reheve ogwatase voi. Ogwata oho-vy mba'e jogwa haty-py. Onhemboete va'erã-rehe oho.
38 E, ao ensinar, Jesus dizia:
39 Ojeporahéi haty-py ogwapyse mburuvixa pa'ũ-my. Mburuvixa gwapy haty-py ogwapyse onhembovía ramo ojekarugwasu haty-py.
39 buscam as primeiras cadeiras nas sinagogas e os primeiros lugares nos banquetes;
40 Ha tembirekokwe rembiporu omonda heraha-vy. Upe rire omondo mondo ra'anga rei Nhandejáry-pe heta onhe'ẽ enterove ohexa hagwã. Upe va'e temiexagwã rei ra'e. Ombohasa asyve va'erã íxupe kwéry Nhandejáry, he'i judeu rekombo'ehaty-rehe Hesu.
40 devoram as casas das viúvas e, para o justificar, fazem longas orações. Estes sofrerão juízo muito mais severo.
41 Upéi ogwapy-ma Hesu Nhandejáry róga kakwaa-py pirapire imboyru haty rovái. Oma'ẽ heta oĩ va'e-rehe pirapire omboyru ramo hyruty-py. Heta oikotevẽ e'ỹ va'e heta ome'ẽ me'ẽ.
41 Sentado diante da caixa de ofertas, Jesus observava como o povo lançava ali o dinheiro. Ora, muitos ricos depositavam grandes quantias.
42 Ha upéi ou tembirekokwe ogwereko e'ỹ va'e. Mokõi moeda ombohyru, ohupity va'e peteĩ plata hatã.
42 Vindo, porém, uma viúva pobre, lançou duas pequenas moedas correspondentes a um quadrante.
43 —Peju katu. Peju a-py, he'i gwemimbo'e kwéry-pe. —Anhete ko xe ha'e-ta peẽ-my. Kóa tembirekokwe okwerĩ va'e, hetave ombohyru enterove ombohyru va'e-gwi.
43 E, chamando os seus discípulos, Jesus disse:
44 Ha'e kwéry katu heta ogwereko-gwi, ome'ẽ. Ha kunha katu opa ogwerekomi va'e hembi'u repyrã, ome'ẽmba ete voi, he'i gwemimbo'e kwéry-pe Hesu.
44 Porque todos eles deram daquilo que lhes sobrava; ela, porém, da sua pobreza deu tudo o que possuía, todo o seu sustento.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.