Marcos 10
Kaiwá NT (KGK_WBT) vs NTLH
1 Upe-gwi osẽ Hesu Judéia tetã tetã-rupi oho-vy. Y Jordão kupe-rupi ave oho. Ha gwĩ kente kwéry ojogweroaty aty joty iha-py hikwái. Ha Hesu katu ojapo memeha-rupi ombo'e mbo'e joty oho-vy.
1 Jesus saiu daquele lugar e foi para a região da Judeia que fica no lado leste do rio Jordão. Uma grande multidão se ajuntou outra vez em volta dele, e ele ensinava todos, como era o seu costume.
2 Ha gwĩ fariseu kwéry katu ogwahẽ ou-vy iha-py ombovyte mo'ã hagwã íxupe. He'i: —Gwĩ omenda va'ekwe opoi rei ramo gwembireko-gwi, oiko joty tipo tekoha-rupi? he'i Hesu-pe oporandu-vy, ombojejavy ukase mo'ã-vy hikwái.
2 Alguns fariseus , querendo conseguir uma prova contra ele, perguntaram: — De acordo com a nossa
3 Upe ramo Hesu oporandu íxupe kwéry: —Pene mandu'a vyteri pa Moisés amyrĩ he'i va'ekwe-rehe pejapo hagwã? he'i íxupe kwéry.
3 Jesus respondeu com esta pergunta:
4 Upéi ha'e kwéry he'i Hesu-pe: —Upéa he'i voi va'ekwe Moisés amyrĩ. He'i va'ekwe: “Erepoise ramo ne rembireko-gwi, ehai ranhe kwatia-rehe ereikwaa ukapa hagwã. Upéi eme'ẽ íxupe kwatia erepoi hagwã íxugwi” he'i va'ekwe Moisés amyrĩ, he'i hikwái Hesu-pe.
4 Eles responderam: — Moisés permitiu ao homem dar à sua esposa um documento de divórcio e mandá-la embora.
5 Ha Hesu katu he'i íxupe kwéry: —Ha pende py'aratã-gwi napehenduséiry inhe'ẽ. Upéa-gwi Moisés amyrĩ he'i va'ekwe peẽ-my pepoi hagwã pene rembireko-gwi, he'i.
5 Então Jesus disse:
6 —Ha ojejapo hagwe áry-py kunha ypy kwimba'e ypy ndive katu gwĩ omoirũ va'ekwe Nhandejáry nde'íry voi va'ekwe opoi poi hagwã, he'i íxupe kwéry.
6 Mas no começo, quando foram criadas todas as coisas, foi dito: “Deus os fez homem e mulher.
7 —Nhandejáry nhe'ẽ he'i a-rami:
7 Por isso o homem deixa o seu pai e a sua mãe para se unir com a sua mulher,
8 he'i Nhandejáry kwatia nhe'ẽ. Nhandejáry kwatia nhe'ẽ he'i hagwe-rami, jaikwaa omenda va'ekwe rekoha. Ndoikovéi ha'e anho rei. Peteĩxa ae hekoha.
8 e os dois se tornam uma só pessoa.” Assim, já não são duas pessoas, mas uma só.
9 Upéa-gwi tomomboi uka e'ỹ katu teko rei Nhandejáry remimbojehe'a, he'i fariseu kwéry-pe Hesu.
9 Portanto, que ninguém separe o que Deus uniu.
10 Ha upéa nhe'ẽ-rehe oporandu jevy íxupe koty-py hemimbo'e kwéry.
10 Quando já estavam em casa, os discípulos tornaram a fazer perguntas sobre esse assunto.
11 Ha he'i íxupe kwéry: —Gwembireko-gwi opoise va'e omenda jevy ramo, ojapo vai voi hese.
11 E Jesus respondeu:
12 Ha kunha oména-gwi opoise va'e omenda jevy ramo, ojapo vai voi ave hese, he'i íxupe kwéry Hesu.
12 E, se a mulher mandar o seu marido embora e casar com outro homem, ela também estará cometendo adultério.
13 Upe ramo ojereru Hesu ha-py mitã opo omoĩ hagwã hese. Ha hemimbo'e kwéry ojoko íxupe kwéry: —Togweru e'ỹ katu mitã, he'i.
13 Depois disso, algumas pessoas levaram as suas crianças a Jesus para que ele as abençoasse, mas os discípulos repreenderam aquelas pessoas.
14 Ha Hesu katu ohexa ramo oja'o va'e, ojoko íxupe. —Ani pejoko teĩ mitã ou va'erã, he'i. —Tou katu xe renda-py, he'i joty Hesu. —Ha'e-ta peẽ-my: Koixagwa omoirũ-ma va'erã Nhandejáry gwuvixarã-pe, he'i.
14 Quando viu isso, Jesus não gostou e disse:
15 —Anhete ko xe ha'e-ta peẽ-my, he'i. —Erenhemboete ukase rei va'e neremoirũi-ma va'erã Nhandejáry nde ruvixarã-pe. Ha gwĩ heko'ive va'e, mitã-rami onhemboete ukase e'ỹ va'e ae, omoirũ-ma va'erã Nhandejáry gwuvixarã-pe, he'i íxupe kwéry. —Upéa-gwi ani pejoko teĩ mitã ou va'erã, he'i mitã-rehe oikwaa uka-vy kiva'e po omoirũ-ta Nhandejáry-pe.
15 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem não receber o Reino de Deus como uma criança nunca entrará nele.
16 Upéi ohupi mitã-me oikwavã ohupi-vy ojyva ári: —Nhandejáry tande rovasa katu, he'i peteĩ teĩ-pe Hesu omoĩ-vy opo hese.
16 Então Jesus abraçou as crianças e as abençoou, pondo as mãos sobre elas.
17 Osẽ mo'ã oho-vy Hesu. Ha ohogwaitĩ peteĩ kwimba'e íxupe oripara ou-vy. Hovagwy-py onhesũ gwetypy'ã-rehe. Oporandu Hesu-pe: —Nde ko nde reko porã va'e, mbo'eháry. Mba'éixa ajapo-ta xe aikove hagwã Nhandejáry ndive apave'ỹ reheve, he'i Hesu-pe.
17 Quando Jesus estava saindo de viagem, um homem veio correndo, ajoelhou-se na frente dele e perguntou: — Bom Mestre, o que devo fazer para conseguir a vida eterna?
18 Hesu he'i íxupe. —Ma'erã, “Nde reko porã va'e” ere xe-rehe? he'i oporandu-vy íxupe. —Ndaipóri ojejavy e'ỹ va'e. Nhandejáry ha'e anho mante heko porã ete va'e, he'i íxupe.
18 Jesus respondeu:
19 —Ereikwaa-ma Nhandejáry omombe'u va'ekwe nde rekorã:Upéixa omombe'u va'ekwe Nhandejáry, he'i íxupe Hesu.
19 Você conhece os mandamentos: “Não mate, não cometa adultério, não roube, não dê falso testemunho contra ninguém, não tire nada dos outros, respeite o seu pai e a sua mãe.”
20 —Xe mitã ramogware ãy peve upéa nhe'ẽ namokanhýiry areko-vy, mbo'eháry. Ahendu vyteri aiko-vy xe, he'i Hesu-pe.
20 — Mestre, desde criança eu tenho obedecido a todos esses mandamentos! — respondeu o homem.
21 Ha Hesu oma'ẽ-vy hese, ohayhu voi íxupe: —Peteĩ oĩ va'e nderejapói vyteri, he'i íxupe. —Eraha ranhe terejerure hepy upe erereko va'e-rehe. Upe rire iporiahu va'e kwéry-pe ereme'ẽmba hagwã hepykwe, he'i íxupe. —Hetave oĩ va'erã nde-vy gwarã yváy-py, he'i íxupe. —Ha upe rire katu eju xe moirũ, he'i íxupe Hesu.
21 Jesus olhou para ele com amor e disse:
22 Upéa nhe'ẽ ha'e ohendu ramo, ipy'areraha-ma voi oiko-vy. Ndaipy'agwapyvéi-ma. Ndovy'avéi-ma oho-vy heta mba'e ogwereko-gwi.
22 Quando o homem ouviu isso, fechou a cara; e, porque era muito rico, foi embora triste.
23 Ha Hesu oma'ẽ oĩ-vy gwemimbo'e kwéry-rehe: —Imba'e reta va'e hasy peve omoirũ va'erã Nhandejáry gwuvixarã-pe, he'i íxupe kwéry.
23 Jesus então olhou para os seus discípulos, que estavam em volta dele, e disse:
24 Ha ojapura hese hikwái. Ha Hesu katu he'i jevy íxupe kwéry: —Xe ra'y kwéry, he'i, —hasy eterei gwĩ imba'e reta-rehe ojerovia va'e omoirũ hagwã Nhandejáry gwuvixarã-pe, he'i.
24 Quando ouviram isso, os discípulos ficaram espantados, mas Jesus continuou:
25 —Hasy eterei nhambohasa ka'ijugwasu kwa-rupi mymbagwasu camelo, he'i. —Ha hasyve voi gwĩ imba'e reta va'e omoirũ hagwã Nhandejáry nhande ruvixa-pe, he'i gwemimbo'e kwéry-pe Hesu.
25 É mais difícil um rico entrar no Reino de Deus do que um camelo passar pelo fundo de uma agulha.
26 Ha ha'e kwéry katu onhemondýi eterei-ma hikwái: —Aipo ramo, avave nonheresende mo'ãi arã ra'e. Kiva'e nipo onheresende va'erã? Kiva'e nipo onheresende va'erã? he'i ojóupe hikwái.
26 Quando ouviram isso, os discípulos ficaram espantadíssimos e perguntavam uns aos outros: — Então, quem é que pode se salvar?
27 Ha Hesu oma'ẽ oĩ-vy hese kwéry: —Ojéhegwi rei nonheresendéi arã avave, he'i. —Tupã Nhandejáry ha'e anho mante oĩ ne resendeharã, he'i. —Ha'e opamba'e rereko kwaaha voi, he'i gwemimbo'e kwéry-pe.
27 Jesus olhou para eles e disse:
28 Ha upéi katu he'i íxupe Pedro: —Ha ore katu opamba'e oroheja oromoirũ hagwã, he'i Hesu-pe.
28 Aí Pedro disse: — Veja! Nós deixamos tudo e seguimos o senhor.
29 —Anhete ko xe ha'e-ta nde-vy, he'i íxupe Hesu. —Xe-rehe ha-py nde róga pygwa ereheja ramo, ombohekovia va'erã nde-vy ne rembiejare. Xe moirũ hagwã, nde ryke'y ereheja ramo, nde ryvy ereheja ramo, ne reindy ereheja ramo, nde ryke ereheja ramo, nde kypy'ýry ereheja ramo, nde kyvy ereheja ramo, nde sy ereheja ramo, nde ru ereheja ramo, nde ra'y, nde rajy ereheja ramo, ne memby ereheja ramo, nde yvy ereheja ramo ave xe moirũ hagwã, ombohekoviarõ va'erã nde-vy ne rembiejare, he'i íxupe Hesu. —Xe rehegwa nhe'ẽ porã erehendu-gwi ereheja ramo, ombohekoviarõ va'erã nde-vy ne rembiejare. Nde rexakwaa rei jevy va'erã.
29 Jesus respondeu:
30 Hetave ome'ẽ va'erã nde-vy. Peteĩ ereheja rekovía ome'ẽ va'erã nde-vy cem peve, he'i íxupe Hesu. —Ome'ẽ va'erã nde-vy nde rogarã, nde ryke'yrã, nde ryvyrã, ne reindyrã, nde syrã ave. Ne mitãrã ome'ẽ va'erã nde-vy. Nde yvyrã ome'ẽ va'erã nde-vy. Heta nde-vy ome'ẽ ramo jepe, nde rereko asy joty va'erã. Ãy ome'ẽ va'erã nde-vy. Ha upe rire katu ko yvy opa rire-ma, ereikove meme va'erã Nhandejáry ndive erepave'ỹ reheve, he'i íxupe Hesu.
30 receberá muito mais, ainda nesta vida. Receberá cem vezes mais casas, irmãos, irmãs, mães, filhos, terras e também perseguições. E no futuro receberá a vida eterna.
31 —Heta oĩ ãy onhemboeteve va'e. Ha upe rire katu ndatuvixa mba'éiry va'erã Nhandejáry-pe. Heta oĩ ãy heko'ive va'e. Ha upe rire katu tuvixa mba'e va'erã Nhandejáry-pe, he'i gwemimbo'e kwéry-pe Hesu.
31 Muitos que agora são os primeiros serão os últimos, e muitos que agora são os últimos serão os primeiros.
32 Ha upéi Hesu ogwata oho-vy tapegwasu-rupi. Jerusalém tetã-my ojéupi oho-vy. Gwemimbo'e kwéry renonde-rupi oho. —Ma'erã po oho Jerusalém tetã-my, he'i opondera-vy hese hikwái. Ha hapykwérigwa katu oiko-tagwi ikyhyje hikwái. Upéi ogwenohẽ jevy gwĩ doze gwemimbo'e ha'e kwéry anho omombe'u hagwã ojéupe oiko-ta va'e:
32 Jesus e os discípulos iam pela estrada, subindo para Jerusalém. Ele caminhava na frente, e os discípulos, espantados, iam atrás dele; as outras pessoas que iam com eles estavam com medo. Então Jesus chamou outra vez os discípulos para um lado e começou a falar sobre o que ia acontecer com ele. Jesus disse:
33 —Pejeapysaka katu xe nhe'ẽ rehe, he'i. —Jaha jaiko-vy Jerusalém tetã-my. Upe-py xe Nhande Ryke'y tee va'e, xe pyhy va'erã xe me'ẽ hagwã pa'i ruvixa kwéry-pe, judeu rekombo'ehaty-pe ave. Upe-py, “Tomano” he'i va'erã xe-rehe. Upéi xe me'ẽ va'erã xe reraha-vy nhande kwéry e'ỹ va'e-pe.
33 — Escutem! Nós estamos indo para Jerusalém, onde o
34 Xe-rehe onhembohory va'erã, onygwõ ave va'erã xe-rehe. Xe mbopi va'erã ave, xe juka va'erã ave. Ha upe rire katu mbohapy áry rire anhemoingove jevy-ma va'erã, he'i gwemimbo'e kwéry-pe anho onhemombe'u-vy.
34 Estes vão zombar dele, cuspir nele, bater nele e matá-lo; mas três dias depois ele ressuscitará.
35 Upéi hi'agwĩ-ma ou Zebedéu ra'y, Tiago João ndive. Hesu ha-py ogwahẽ-ma ou-vy: —Oroipota erejapo ore-vy oime raẽ va'e orojerure va'e nde-vy, mbo'eháry, he'i íxupe.
35 Depois Tiago e João, filhos de Zebedeu, chegaram perto de Jesus e disseram: — Mestre, queremos lhe pedir um favor.
36 —Mba'e pa ereipota xe ajapo nde-vy, he'i gwemimbo'e-pe.
36 — O que vocês querem que eu faça para vocês? — perguntou Jesus.
37 —Nde yke-rehe joja torogwapy erenhemomba'egwasu ramo, he'i íxupe.
37 Eles responderam: — Quando o senhor sentar-se no trono do seu
38 Ha Hesu katu he'i íxupe kwéry: —Ndapeikwaái pene rembijerure-rehe xe-vy, he'i. —Xe mbohasa asy hagwã-rami ave, pehasa asy-ta para'e? Ajepy'apy hagwã-rami ave pejepy'apy-ta para'e? he'i oporandu-vy Zebedeu ra'y Tiago João ndive-pe.
38 Jesus respondeu:
39 —Ha'e voi, he'i. —Ne ndive ore orohasa asyse, he'i íxupe. —Néi, he'i, —Xe mbohasa asy hagwã-rami ave, pehasa asy va'erã voi. Ajepy'apy hagwã-rami ave, pejepy'apy va'erã voi, he'i íxupe kwéry mokõigwa-pe.
39 Eles disseram: — Podemos. Então Jesus disse:
40 —Ha xe Ru nde'íry apombogwapy hagwã xe yke-rehe joja. Ha'e ae ombogwapyse va'e ae, ombogwapy va'erã xe yke-rehe, he'i íxupe Hesu.
40 Mas eu não tenho o direito de escolher quem vai sentar à minha direita e à minha esquerda. Pois foi Deus quem preparou esses lugares e ele os dará a quem quiser.
41 Ha hemimbo'e ojerure e'ỹ va'e katu oĩ dez. Ohendu-ma ramo onhembotuvixaseve mo'ã va'e-pe ogwerovy'are'ỹ voi. Tyvýry reheve Tiago-rehe ija'e'ỹ hese hikwái.
41 Quando os outros dez discípulos ouviram isso, começaram a ficar zangados com Tiago e João.
42 Ha upéi katu: —Peju a-py, he'i entéro gwemimbo'e kwéry-pe Hesu. —Peikwaa voi judeu e'ỹ kwéry rekoha, Nhandejáry kwaa e'ỹha rekoha. Huvixa kwéry he'iha omanda voi hese oiko-vy. Ipu'aka voi hese gwĩ onhemboete va'e.
42 Então Jesus chamou todos para perto de si e disse:
43 Upe va'e rekoha-rupi xe ndaipotái peiko, he'i. —Pende rekorã a-rami. Erenhembotuvixa mba'e ukase ramo, eiko katu nde rapixa rembigwái ramo.
43 Mas entre vocês não pode ser assim. Pelo contrário, quem quiser ser importante, que sirva os outros,
44 Erenhemboete ukaseve ramo, erejejokwái va'e-rami eiko, he'i. —Nde rerekoseha-rami eiko.
44 e quem quiser ser o primeiro, que seja o escravo de todos.
45 Xe ave Nhande Ryke'y tee va'e jepe ndajúi va'ekwe xe rembigwairã heta ajohu hagwã. Aju ae va'ekwe tembigwái-rami aiko hagwã. Ajejuka uka hagwã aju va'ekwe heta aresende va'erã-rehe, he'i gwemimbo'e kwéry-pe Hesu.
45 Porque até o
46 Ogwahẽmba Jericó tetã-my. Ohasa oho-vy. Upéi osẽ oho-vy Hesu gwemimbo'e kwéry ndive. Heta ojogweroaty va'e oho ave indive. Osẽ jave ogwapy oĩ-vy tapegwasu rembe'y-py hesapyso e'ỹ va'e. Héry va'e Bartimeu. Ha Bartimeu Timeu ra'y. Omba'e repyrã-rehe ojerure va'evy.
46 Jesus e os discípulos chegaram à cidade de Jericó. Quando ele estava saindo da cidade, com os discípulos e uma grande multidão, encontrou um cego chamado Bartimeu, filho de Timeu. O cego estava sentado na beira do caminho, pedindo esmola.
47 Ohendu ramo Hesu Nazaré pygwa ohasa ramo, onhe'ẽ hatã: —Hesu, Davi remiarirõre, xe poriahuvereko katu, he'i onhe'ẽ hatã-vy.
47 Quando ouviu alguém dizer que era Jesus de Nazaré que estava passando, o cego começou a gritar: — Jesus,
48 Heta oĩ va'e inhe'ẽ ojoko: —Ekirirĩ katu, he'i íxupe. Ha Bartimeu katu hatãve tãve joty onhe'ẽ: —Hesu, Davi remiarirõre, xe poriahuvereko katu, he'i onhe'ẽ hatã-vy.
48 Muitas pessoas o repreenderam e mandaram que ele calasse a boca, mas ele gritava ainda mais: — Filho de Davi, tenha pena de mim!
49 Ha upéi opyta-ma Hesu: —Ehenói katu íxupe tou xe ha-py. Hesu ne renói-ma kuri peje íxupe, he'i. Ha ohenói hesapyso e'ỹ va'e-pe hikwái: —Ani erejapura teĩ. Epu'ã katu. Hesu ne renói, he'i íxupe hikwái.
49 Então Jesus parou e disse: Eles chamaram e lhe disseram: — Coragem! Levante-se porque ele está chamando você!
50 Ha upéi onhenhugwãha omombo opu'ã pya'e oho-vy Hesu ha-py.
50 Então Bartimeu jogou a sua capa para um lado, levantou-se depressa e foi até o lugar onde Jesus estava.
51 —Mbava'e tipo ereipota xe ajapo nde-rehe? he'i hesapyso e'ỹ va'e-pe. —Eme'ẽ jevy xe-vy xe resapysorã, mbo'eháry, he'i Hesu-pe.
51 — O que é que você quer que eu faça? — perguntou Jesus. — Mestre, eu quero ver de novo! — respondeu ele.
52 Upe-ma ramo Hesu he'i íxupe: —Tereho, he'i. —Xe-rehe erejerovia-gwi, erekwera-ma, he'i íxupe Hesu. Onhe'ẽ jave okwera-ma. Upe rire katu omokambara-ma íxupe tapegwasu-rupi oho jave.
52 — Vá; você está curado porque teve fé! — afirmou Jesus. No mesmo instante, Bartimeu começou a ver de novo e foi seguindo Jesus pelo caminho.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.