Lucas 8
Kaiwá NT (KGK_WBT) vs VC
1 Ha upe rire-ma Hesu oho omombe'u Nhandejáry nhe'ẽ porã. Oho tetãgwasu kwéry-rupi. Oho tetã mirĩ kwéry-rupi ave. Oho-vy omombe'u mbe'u “Pemoirũ katu Nhandejáry pende ruvixarã-pe” he'i omombe'u mbe'u oho-vy. Upe doze hembiporavokwe va'e oho indive.
1 Depois disso, Jesus andava pelas cidades e aldeias anunciando a boa nova do Reino de Deus.
2 Gwĩ kunha hemimbogwerakwe ave oho indive. Gwĩ íxugwi omondopa va'ekwe anháy ave oho. Heta kunha oho. Oho Maria Madalena. Upe va'e-gwi omosẽ va'ekwe sete anháy.
2 Os Doze estavam com ele, como também algumas mulheres que tinham sido livradas de espíritos malignos e curadas de enfermidades: Maria, chamada Madalena, da qual tinham saído sete demônios;
3 Oho Joana, Cuza rembireko upéa. Cuza mburuvixa voi. Onhangareko mburuvixagwasu Herodes mba'e kwéry-rehe. Hembireko Joana oho. Oho Suzana ave. Hetave ave kunha Hesu ndive oho. Upe kunha kwéry ome'ẽ meme hemikotevẽ Hesu-pe, doze hembiporavo va'e-pe ave ome'ẽ hemikotevẽ. Oho meme indive ojapo hagwã gwemi'urã indive ho'u hagwã.
3 Joana, mulher de Cuza, procurador de Herodes; Susana e muitas outras, que o assistiram com as suas posses.
4 Upéi ojogweroaty aty kente kwéry oikwaa porã hagwã Hesu nhe'ẽ. Entéro tetã tetã-gwi osẽsẽ hikwái ojogweroaty aty-vy. Ha Hesu omombe'u arandu nhe'ẽ temitỹgwe rehegwa nhe'ẽ-rami.
4 Havia se reunido uma grande multidão: eram pessoas vindas de várias cidades para junto dele. Ele lhes disse esta parábola:
5 —Oho onhemitỹ va'e onhemitỹ hagwã. Omohãi temitỹ. Onhemitỹ jave oime temitỹ ra'ỹi tape rembe'y-rupi ho'a va'e. Ha upéi ohasa va'e opyrũmba hese, gwyra ou ho'upa ave.
5 Saiu o semeador a semear a sua semente. E ao semear, parte da semente caiu à beira do caminho; foi pisada, e as aves do céu a comeram.
6 Oime ave temitỹ ra'ỹi itaty-rupi yvy pererĩ-rupi ho'a va'e ave. Upéi henhói-ma ramo pya'e ipirupa jevy nainhakỹi-gwi yvy.
6 Outra caiu no pedregulho; e, tendo nascido, secou, por falta de umidade.
7 Oime ave temitỹ ra'ỹi nhuatĩndy-rupi ho'a va'e ave. Upéi ojoparapa henhói-vy hemitỹ ndive okakwaa nhuatĩ. Ojaho'ipa upe temitỹgwe-pe.
7 Outra caiu entre os espinhos; cresceram com ela os espinhos, e sufocaram-na.
8 Oime ave temitỹ ra'ỹi yvy porã-my ho'a va'e. Upéi okakwaa-ma hemitỹ. Hope porã-ma oho-vy. Hi'a porã-ma rire cem ha'ỹi meme-ma oĩ, he'i Hesu íxupe kwéry omombe'u-vy arandu nhe'ẽ. Upéi: —Ne aranduse va'e ejeapysaka katu ko xe nhe'ẽ-rehe, he'i onhe'ẽ hatã-vy íxupe kwéry.
8 Outra, porém, caiu em terra boa; tendo crescido, produziu fruto cem por um. Dito isto, Jesus acrescentou alteando a voz: Quem tem ouvidos para ouvir, ouça!
9 Upe rire Hesu reroviaha kwéry oporandu íxupe: —Mbava'e tipo eremombe'use kuri ore-vy? Ore, norohendu kwaái kuri upe temitỹgwe rehegwa nhe'ẽ, he'i oporandu-vy íxupe.
9 Os seus discípulos perguntaram-lhe a significação desta parábola.
10 —Peẽ peikwaa voi ra'e mba'éixa po nhamoirũ Nhandejáry-pe nhane ruvixarã. Nhandejáry ome'ẽ-ma peẽ-my pene arandurã. Oikwaa uka-gwi peẽ-my peikwaa-ma. Ha kente ambue kwéry-pe ndojeroviái va'e-pe ndoikwaa ukáiry. Upéa-gwi arandu rehegwa nhe'ẽ aiporu ramo, ndojeroviái-gwi okanhy inharandurã íxugwi kwéry, he'i. —Upéixa-gwi oma'ẽ ma'ẽ rei ha'e kwéry, ha mba'eve ndohexáiry. Ohendu hendu rei hikwái, mba'eve ndoikwaáiry. Ndojeroviái hese-gwi Nhandejáry ndoikwaa ukáiry íxupe kwéry, he'i Hesu omombe'u-vy.
10 Ele respondeu: A vós é concedido conhecer os mistérios do Reino de Deus, mas aos outros se lhes fala por parábolas; de forma que vendo não vejam, e ouvindo não entendam.
11 Upéi he'i ave: —Temitỹgwe rehegwa nhe'ẽ amombe'u kuri aikwaa uka-ta peẽ-my, he'i. —“Temitỹ ra'ỹi” he'ise Nhandejáry nhe'ẽ porã.
11 Eis o que significa esta parábola: a semente é a palavra de Deus.
12 Upe tape rembe'y-rupi ho'a va'e nhe'ẽ he'ise: Oĩ nhe'ẽ porã nohendu kwaái va'e. Ohendu-ma ramo, ou oipe'a anhaygwasu nhe'ẽ porã inharandu porãrãgwe ipy'a-gwi pono ogwerovia, pono onheresende uka Nhandejáry-pe, he'i.
12 Os que estão à beira do caminho são aqueles que ouvem; mas depois vem o demônio e lhes tira a palavra do coração, para que não creiam nem se salvem.
13 —Ha itaty-rupi ho'a va'e nhe'ẽ he'ise: Oĩ nhe'ẽ porã ohendu rei va'e. Ohendu-ma ramo ovy'a ogwerovia-vy. Ha pya'e henhói ndahapóiry va'e-rami ndogweroviái ipy'apy reheve. Sapy'a ndogweroviavéi. Ohasa asy-tama ramo, imbojejavyharã ou ramo naimandu'avéi-ma Nhandejáry nhe'ẽ porã-rehe.
13 Aqueles que a recebem em solo pedregoso são os ouvintes da palavra de Deus que a acolhem com alegria; mas não têm raiz, porque crêem até certo tempo, e na hora da provação a abandonam.
14 —Ha nhuatĩndy-rupi ho'a va'e nhe'ẽ he'ise: Oĩ nhe'ẽ porã ohendu mixĩ va'e. Ha onhesamondo mondo omba'e-rehe: “Mba'e tipo ojehu-ta xe-vy ko'ánga” he'i ojepy'apy-vy. Imba'e reta reta-rehe ojapura. Oipotave tave ojéupe gwarã. Opaixagwa ojapose ojererohory mo'ã hagwã. Omba'e retarã-rehe ete ha'e oikotevẽ. Nhandejáry remimbota, gwembiapo porãrã mo'ã ojapo. Ha nopenái inhe'ẽ porã-rehe. Temitỹgwe naha'ỹiry va'e-rami opyta.
14 A que caiu entre os espinhos, estes são os que ouvem a palavra, mas prosseguindo o caminho, são sufocados pelos cuidados, riquezas e prazeres da vida, e assim os seus frutos não amadurecem.
15 Ha yvy porã-my ho'a va'e nhe'ẽ he'ise: Oĩ nhe'ẽ porã-rehe ojeapysaka va'e. Ohendu-ma ramo ogwerovia tee voi. Ogwerovia-gwi ipy'a potĩ porã. Nhandejáry rape-rehe ogwata gwata. Hembiapo porãve rãve va'e ogwerovia-gwi. Upéixa-gwi “Heta ha'ỹi va'e ramigwa” ha'e hese, he'i Hesu gwemimbo'e kwéry-pe gwemimombe'ukwe oikwaa uka-vy íxupe kwéry.
15 A que caiu na terra boa são os que ouvem a palavra com coração reto e bom, retêm-na e dão fruto pela perseverança.
16 Upéi Hesu omombe'u jevy arandu nhe'ẽ tataendy rehegwa nhe'ẽ-rami: —Tataendy nhamoendy ramo jepe ndaha'éi nhamoĩ hagwã mba'e ryru gwy-py. Ndaha'éi ave nhamoĩ hagwã tupa gwy-py. Tataendy nhamoendy nhamoĩ hagwã tataendy rendaty-py, nhande resape porã hagwã.
16 Ninguém acende uma lâmpada e a cobre com um vaso ou a põe debaixo da cama; mas a põe sobre um castiçal, para iluminar os que entram.
17 Upéixa ave ojekwaa porã va'erã gwĩ onhenhomi va'ekwe gwive. Ha Nhandejáry oikwaa uka va'erã enterove va'e-pe oikwaa e'ỹ va'ekwe gwive oikwaa porãmba hagwã. Hesakã va'e ramigwa-py ojekwaapa va'erã. Nhande py'apy-py oime va'e gwive ojekwaa uka va'erã.
17 Porque não há coisa oculta que não acabe por se manifestar, nem secreta que não venha a ser descoberta.
18 —Ejeapysaka porã katu xe nhe'ẽ-rehe. Ne arandu porã-ma ramo, hetave ojekwaa va'erã nde-vy ne aranduve nduve hagwã-vy ereho. Nahi'arandúi va'e ae nohendu kwaái-vy voi. Okanhymba va'erã íxugwi inharandurãgwe, he'i Hesu omombe'u-vy gwemimbo'e kwéry-pe.
18 Vede, pois, como é que ouvis. Porque ao que tiver, lhe será dado; e ao que não tiver, até aquilo que julga ter lhe será tirado.
19 Upe ramo ou isy tyvýry kwéry ndive. Ndikatúi ogwahẽ henda-py. Hesu jerekwe-rehe heta eterei onhomboaty hikwái.
19 A mãe e os irmãos de Jesus foram procurá-lo, mas não podiam chegar-se a ele por causa da multidão.
20 Upéi oikwaa va'e he'i Hesu-pe. —Nde sy oĩ oka-py. Nde ryvy kwéry ave oĩ upe-py. Nde rexase, he'i omombe'u Hesu-pe.
20 Foi-lhe avisado: Tua mãe e teus irmãos estão lá fora e desejam ver-te.
21 Ha'e katu he'i: —Nhandejáry nhe'ẽ ohendu va'e gwive, inhe'ẽ ojapo va'e gwive upe va'e kwéry-pe xe ha'e, “Xe sy, xe ryvy” ave, he'i íxupe kwéry Hesu hekorã omombe'u-vy.
21 Ele lhes disse: Minha mãe e meus irmãos são estes, que ouvem a palavra de Deus e a observam.
22 Ha upe rire, peteĩ áry-py, Hesu onhemboyru kanoagwasu-py gwemimbo'e kwéry ndive: —Jaha jahasa hagwã y rovái, he'i íxupe kwéry. He'i-vy oho hikwái.
22 Num daqueles dias ele subiu com os seus discípulos a uma barca. Disse ele: Passemos à outra margem do lago. E eles partiram.
23 Oipykúi oje'ói-vy jave hikwái Hesu oke oĩ-vy. Upe jave y-rehe ho'a yvytugwasu. Omopu'ã pu'ã y-pe. Onhehẽ-ma kanoagwasu-py y. Haimete ete y omohynyhẽ kanóa. Ombopohýi eterei kanóa y. Haimete ete omonheapymi kanóa y gwy-py.
23 Durante a travessia, Jesus adormeceu. Desabou então uma tempestade de vento sobre o lago. A barca enchia-se de água, e eles se achavam em perigo.
24 Upéixa-gwi oho omombáy Hesu-pe: —Epáy katu, mbo'eháry. Nhanheapymimba-tama. Onheapymi-tama nhande ryru y gwy-py, he'i Hesu-pe omombáy-vy. Opáy-ma Hesu. Oja'o yvytugwasu-pe. Omombyta y. Inhe'ẽ-py okirirĩ-ma.
24 Aproximaram-se dele então e o despertaram com este grito: Mestre, Mestre! Nós estamos perecendo! Levantou-se ele e ordenou aos ventos e à fúria da água que se acalmassem; e se acalmaram e logo veio a bonança.
25 Upéi he'i ondivegwa kwéry-pe: —Ma'erã nderejeroviái xe-rehe, he'i onhemonhe'ẽ-vy ondivegwa kwéry-pe. Ha oponderapa hese hikwái: —Mba'eixagwa po ko va'e? Onhe'ẽ ramo y-pe yvytu-pe ave omokirirĩ inhe'ẽ-py rei. Mba'eixagwa po ko va'e, he'i joa Hesu-rehe hikwái.
25 Perguntou-lhes, então: Onde está a vossa fé? Eles, cheios de respeito e de profunda admiração, diziam uns aos outros: Quem é este, a quem os ventos e o mar obedecem?
26 Ha upe rire oipykúi pykúi oho-vy ogwahẽ hagwã Geraseno kwéry retã-my. Upe tetã opyta yrusu rembe'y-py. Galiléia yvy rovake opyta.
26 Navegaram para a região dos gerasenos, que está defronte da Galiléia.
27 Ha osẽ-ma ramo kanóa-gwi, ou ohogwaitĩ-vy íxupe upe anháy ojepota va'e va'ekwe hese. Tetã-gwi ou. Hi'are-ma oiko opi-vy. Óga-py ndoikovéi ave. Oiko rei ijyta-rupi upe anháy ojepota va'e hese. Ojepota-gwi omenda va'ekwe anháy-rehe. Oiko meme indive. Upe tetã mygwa kwéry oapresa mo'ã íxupe. Ndikatuvéi onhapytĩ íxupe. Onhapytĩ jevy jevy rei íxupe. Ojokwa jokwa íxupe oipokwa oipykwa ave calena-py. Ha omondohoypa. Omopẽmba íxupe oho-vy. Anháy ogweraha íxupe tekwaty e'ỹ-my oheja. Upéi Hesu ou ohogwaitĩ íxupe. Ohexa-ma ramo Hesu-pe osapukái-vy ojeity íxupe: —Hesu Tupãgwasu ra'y tee voi ko nde, he'i íxupe. —Mba'e tipo erejapo-ta xe-rehe, he'i oporandu-vy íxupe. —Ajerure nde-vy ani xe mbohasa asy teĩ, he'i Hesu-pe anháy. Upe jave: —Esẽ katu ko kwimba'e-gwi, he'i Hesu anháy-pe.
27 Mal saltou em terra, veio-lhe ao encontro um homem dessa região, possuído de muitos demônios; há muito tempo não se vestia nem parava em casa, mas habitava no cemitério.
28 — ausente —
28 Ao ver Jesus, prostrou-se diante dele e gritou em alta voz: Por que te ocupas de mim, Jesus, Filho do Deus Altíssimo? Rogo-te, não me atormentes!
29 — ausente —
29 Porque Jesus ordenara ao espírito imundo que saísse do homem. Pois há muito tempo que se apoderara dele, e guardavam-no preso em cadeias e com grilhões nos pés, mas ele rompia as cadeias e era impelido pelo demônio para os desertos.
30 Ha kwimba'e-pe he'i: —Emombe'u xe-vy nde réry, he'i íxupe. —Ore reta-gwi xe réry Heta ave, he'i. Heta-ma voi anháy-rehe ojepota-ma va'ekwe.
30 Jesus perguntou-lhe: Qual é o teu nome? Ele respondeu: Legião! {Porque eram muitos os demônios que nele se ocultavam.}
31 Upéi ojerure rure Hesu-pe anháy kwéry pono omondopa íxupe kwéry anháy opyta hagwã-my.
31 E pediam-lhe que não os mandasse ir para o abismo.
32 Upe jave y rembe'y-py oĩ heta kure. Yvyaty rembe'y-rehe okaru joa kure. Ha anháy kwéry ojerure Hesu-pe oheja hagwã kure yta-py oike. —Tapeho katu, he'i íxupe kwéry.
32 Ora, andava ali pastando no monte uma grande manada de porcos; rogaram-lhe os demônios que lhes permitisse entrar neles. Ele permitiu.
33 Ha anháy kwéry osẽ kwimba'e-gwi oike jevy kure yta-py. Ha kure kwéry oriparapa ogwejy-vy. Y rembe'y-py ogwejy oje'ói-vy yugwarusu-py. Onheapymimba y gwy-py oje'ói-vy hikwái.
33 Saíram, pois, os demônios do homem e entraram nos porcos; e a manada de porcos precipitou-se, pelo despenhadeiro, impetuosamente no lago e afogou-se.
34 Upéa ohexa-ma ramo, kure-rehe onhangareko va'e kwéry oriparapa oho-vy hikwái. Omombe'u tetã mygwa kwéry-pe. Tetã jere rehegwa-pe ave omombe'u.
34 Quando aqueles que os guardavam viram o acontecido, fugiram e foram contá-lo na cidade e pelo campo.
35 Oupa ojehexapa ojehu va'ekwe gwive. Ogwahẽmba Hesu renda-py. Ohexa anháy rerekohare ave ogwahẽ hikwái. Ohexa íxupe Hesu renonde-py ogwapy-vy oĩ-vy. Onhemonde-ma oĩ-vy. Ndaitavyvéi-ma anháy rerekohare. Upéa-rehe ipy'amirĩmba hikwái. Ipu'aka eterei Hesu.
35 Saíram eles, pois, a ver o que havia ocorrido. Chegaram a Jesus e acharam a seus pés, sentado, vestido e calmo, o homem de quem haviam sido expulsos os demônios; e tomados de medo,
36 Ha gwĩ hexahare omombe'upa íxupe kwéry. Anháy rerekohare rehegwa nhe'ẽ omombe'u. Mba'eixagwa pa ombogwera anháy rerekohare omombe'u.
36 ouviram das testemunhas a narração desse exorcismo.
37 Ha upéa-rehe ipy'amirĩmba Hesu-gwi Geraseno kwéry. He'i íxupe opoi hagwã hetã-gwi. Upéixa-gwi onhemboyru jevy kanóa-py Hesu hendive kwéry ave ohasa jevy y rovái oje'ói-vy.
37 Então todo o povo da região dos gerasenos rogou a Jesus que se retirasse deles, pois estavam possuídos de grande temor. Jesus subiu à barca, para regressar.
38 Oike-ma ramo kanóa-py, anháy rerekohare ojerure íxupe omoirũse eterei íxupe. Ha ndohejái oho ondive. Omondo íxupe:
38 Nesse momento, pedia-lhe o homem, de quem tinham saído os demônios, para ficar com ele. Mas Jesus despediu-o, dizendo:
39 —Tereho nde róga-py, he'i. —Emombe'u nde re'ýi kwéry-pe erekwera porãmaha. “Nhandejáry ojapo porã porã xe-rehe” ere katu emombe'u-vy íxupe kwéry, he'i Hesu íxupe. Ha upéi katu oho omoherakwã upe tetã mygwa-pe: —Xe-rehe ojapo porã porã Hesu, he'i. —Inhe'ẽ-py rei omosẽ imondo-vy xéhegwi anháy kwéry. Xe mbogwera-ma. Ndaxe tavyvéi-ma ãy, he'i. —Ojapo porã voi xe-rehe Hesu, he'i omombe'u-vy gwe'ýi kwéry-pe.
39 Volta para casa, e conta quanto Deus te fez. E ele se foi, publicando por toda a cidade essas grandes coisas...
40 Ha y rovái ogwahẽ jevy ramo heta eta ojogweroaty aty y rembe'y-py Hesu ra'arõ-vy. Ogwerohory eterei Hesu ogwahẽ ramo.
40 À sua volta, Jesus foi recebido por uma multidão que o esperava.
41 Ha upe ramo ogwahẽ ou-vy kwimba'e. Ojeporahéi haty pygwa ruvixa upéa. Héry Jairo. Ogwahẽ-ma ramo onhesũ omboete-vy Hesu rovagwy-py. —Mbo'eháry, he'i, —Omano-tama xe rajy, he'i. —Eju katu, jaha, he'i íxupe. —Ha'enhomi xe rajy oiko, he'i. —Ogwereko-ma doze ro'y, ha omano-tama. Eju katu jaha embogwera íxupe ani hagwã omano, he'i ojapura-vy hese. Upéa-gwi Hesu oho hendive. Tape-rehe oho ramo, ijaty jaty Hesu-rehe ojoko-vy ojopypa íxupe.
41 O chefe da sinagoga, chamado Jairo, foi ao seu encontro. Lançou-se a seus pés e rogou-lhe que fosse à sua casa,
42 — ausente —
42 porque tinha uma filha única, de uns doze anos, que estava para morrer. Jesus dirigiu-se para lá, comprimido pelo povo.
43 Tape ku'a-rupi ou kunha. Hapykwéri ete-ma ou. Are-ma hasy. Doze ro'y-ma ogwereko ojegwaha. Ome'ẽmba va'ekwe ogwereko va'e ombogwerahaty kwéry-pe okwera hagwã mo'ã. Opaga paga rei okwera hagwã mo'ã. Ha ndokwerái joty.
43 Ora, uma mulher que padecia dum fluxo de sangue havia doze anos, e tinha gasto com médicos todos os seus bens, sem que nenhum a pudesse curar,
44 Upéa-gwi ou Hesu rapykwéri. Opoko ijao poty-rehe. Opoko-ma ramo omoĩ opo hese, opi-ma íxugwi ijegwaha. Okwera-ma kunha.
44 aproximou-se dele por detrás e tocou-lhe a orla do manto; e no mesmo instante lhe parou o fluxo de sangue.
45 Upéa-rehe Hesu oporandu: —Kiva'e opoko kuri xe-rehe? he'i oporandu-vy onhomongeta hagwã indive. Enterove he'i joa: —Ndaha'éi xe, he'i Hesu-pe. Ha Pedro katu, oirũ gwéry ndive, he'i: —Ijatypa hikwái, mbo'eháry. Ojogweroaty aty oje'ói-vy nde rexa-vy. Ojejapi japipa oje'ói-vy, he'i íxupe. —Ereporandu rei para'e, “Kiva'e opoko kuri xe-rehe?” ere rei ra'e, he'i.
45 Jesus perguntou: Quem foi que me tocou? Como todos negassem, Pedro e os que com ele estavam disseram: Mestre, a multidão te aperta de todos os lados...
46 Upéi katu Hesu he'i jevy: —Opoko-ma voi xe-rehe kuri. Onhembogwera uka hagwã opoko xe-rehe kuri. Okwera-ma xe-rehe opoko-gwi, he'i.
46 Jesus replicou: Alguém me tocou, porque percebi sair de mim uma força.
47 Ha kunha katu oikwaa. “Ndikatúi anhemĩ Hesu-gwi” he'i opy'apy-py. Ou, ikyhyje omboryrýi. Ou ojeity henonde-py. “Ipoxy para'e xe-rehe. Naxe mbogweraséi para'e” he'i mo'ã Hesu-rehe opy'a-py. Omombe'upa anhetegwa va'e. Ijaty va'e ohendu ave omombe'u ramo. —Anhembogwera uka hagwã kuri nde-rehe apoko kuri, he'i íxupe. —Xe po amoĩ ramo nde-rehe akwera-ma, he'i Hesu-pe hasy va'ekwe kunha.
47 A mulher viu-se descoberta e foi tremendo e prostrou-se aos seus pés; e declarou diante de todo o povo o motivo por que o havia tocado, e como logo ficara curada.
48 —Ãy katu erekwera-ma. Xe rajy-rami voi oroporiahuvereko, he'i kunha-pe imbopy'agwapy-vy Hesu. —Nde erejerovia-ma xe-rehe. Upéa-gwi erekwera-ma. Ne resãi porã-ma. Nde py'agwapy reheve tereho, he'i Hesu íxupe.
48 Jesus disse-lhe: Minha filha, tua fé te salvou; vai em paz.
49 Onhe'ẽ jave kunha-pe, ou mburuvixa Jairo róga-gwi omombe'u: —Omano ete-ma nde rajy. Ndovalevéi, natekotevẽi oho mbo'eháry nde róga-py. Eheja katu toho, he'i mburuvixa-pe.
49 Enquanto ainda falava, veio alguém e disse ao chefe da sinagoga: Tua filha acaba de morrer; não incomodes mais o Mestre.
50 Ha Hesu ohendu omombe'u ramo: —Ani eremboasy teĩ. Ejerovia katu xe-rehe. Ambogwera-ta íxupe, he'i túvy-pe. Upéi oho ohexa omano va'ekwe.
50 Mas Jesus o ouviu e disse a Jairo: Não temas; crê somente e ela será salva.
51 Ogwahẽ-ma ramo óga-py ndohejái avave oike indive. Pedro mante oike, João, Tiago, mitã ru, mitã sy ave oike. Upe va'e mante oike omoirũ-vy Hesu-pe. Ha ijayvu joa hikwái gwĩ ndoikéi va'e kwéry. Hasẽmba hapirõ-vy. Hesu ae he'i: —Ani pene rasẽ teĩ, he'i. —Nomano tee mo'ãiry. Oke ae-ma oĩ-vy, he'i omano tee va'e-rehe. Ha ha'e kwéry onhembohory hese hikwái. —Omano ete-ma, he'i hikwái ohapirõ joa-vy. Upéi oike Hesu mitã kunhagwasu oĩ va'e ha-py. Inhirũ mbohapy reheve, mitã kunha ru, isy ave ogweroike ondive. Oipopyhy mitã kunhagwasu-pe: —Mitã kunhagwasu, epu'ã katu, he'i ohenói-vy mitã kunha omano va'ekwe-pe.
51 Quando Jesus chegou à casa, não deixou ninguém entrar com ele, senão Pedro, Tiago, João com o pai e a mãe da menina.
52 — ausente —
52 Todos, entretanto, choravam e se lamentavam. Mas Jesus disse: Não choreis; a menina não morreu, mas dorme.
53 — ausente —
53 Zombavam dele, pois sabiam bem que estava morta.
54 — ausente —
54 Mas segurando ele a mão dela, disse em alta voz: Menina, levanta-te!
55 He'i-ma ramo Hesu, oikove jevy mitã kunha. Pya'e opu'ã. —Emongaru mani katu ne memby, he'i Hesu isy-pe.
55 Voltou-lhe a vida e ela levantou-se imediatamente. Jesus mandou que lhe dessem de comer.
56 “Mba'éixa omoingove jevy íxupe?” he'i opondera eterei-vy hese hikwái. Ha Hesu katu he'i: —A-rami xe amoingove jevyha kuri, ani ae teĩ xe mombe'u kuri, he'i íxupe kwéry Hesu.
56 Seus pais ficaram tomados de pasmo; Jesus ordenou-lhes que não contassem a pessoa alguma o que se tinha passado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.