Lucas 4
Kaiwá NT (KGK_WBT) vs NVT
1 Hesu py'a omohynyhẽmba Nhe'ẽ Marangatu tee va'e. Upe rire ombou íxupe jevy ysyry Jordão-gwi, ogweraha íxupe tekwaty e'ỹ-my.
1 Jesus, cheio do Espírito Santo, voltou do rio Jordão e foi conduzido pelo Espírito no deserto,
2 Quarenta áry opyta upe-py anháy ruvixa ombojejavy uka mo'ã Hesu-pe. Ha mba'eve ndo'úi upe-py. Upéi ivare'a voi Hesu.
2 onde foi tentado pelo diabo durante quarenta dias. Não comeu nada durante todo esse tempo, e teve fome.
3 Upe-ma ramo anhaygwasu he'i íxupe: —Nde Tupã Nhandejáry ra'y tee ramo, kóa erejapo kwaa arã. Ita-gwi erejapo va'erã mbojape, he'i anhaygwasu Hesu-pe ombojejavy hagwã mo'ã íxupe.
3 Então o diabo lhe disse: “Se você é o Filho de Deus, ordene que esta pedra se transforme em pão”.
4 Hesu katu he'i íxupe inhe'ẽ ojoko-vy: —Nhandejáry ohai uka va'ekwe onhe'ẽ marangatu he'i uka nhande-vy:he'i Hesu anhaygwasu-pe ojoko-vy.
4 Jesus, porém, respondeu: “As Escrituras dizem: ‘Uma pessoa não vive só de pão’”.
5 Upéi anhaygwasu ogweraha Hesu-pe ijyvate va'e ári. Cerro apyte-py oiko ramo ombojejavyse-gwi he'i Hesu-pe: —Tetã tetã erehexa pa? Entéro tetã yvy arigwa oĩ va'e gwive erehexa pa? Upe oĩ va'e gwive xe mba'e meme voi, he'i íxupe. —Upe oĩ va'e gwive xe-vy onheme'ẽmba va'ekwe. Ame'ẽse va'e-pe ame'ẽ jevy va'erã. Erenhesũ ramo xe-vy, xe momba'egwasu ramo, ame'ẽ va'erã nde-vy, he'i. —Apomomburuvixa va'erã enterove ne mboete hagwã, he'i ombojejavyse-vy mo'ã Hesu-pe.
5 Então o diabo o levou a um lugar alto e, num momento, lhe mostrou todos os reinos do mundo.
6 — ausente —
6 “Eu lhe darei a glória destes reinos e autoridade sobre eles, pois são meus e posso dá-los a quem eu quiser”, disse o diabo.
7 — ausente —
7 “Eu lhe darei tudo se me adorar.”
8 Ha Hesu katu he'i íxupe inhe'ẽ ojoko-vy: —Nhandejáry ohai uka va'ekwe onhe'ẽ, he'i uka nhande-vy:he'i nhande-vy Nhandejáry nhe'ẽ, he'i Hesu anhaygwasu-pe inhe'ẽ ojoko-vy.
8 Jesus respondeu: “As Escrituras dizem: ‘Adore o Senhor, seu Deus, e sirva somente a ele’”.
9 Upe rire anhaygwasu ogweraha jevy íxupe Jerusalém tetã-my. Nhandejáry róga kakwaa apy-rehe omoĩ íxupe. Ombojejavy ukase mo'ã-gwi Hesu-pe he'i: —Nde Tupã Nhandejáry ra'y tee ramo, a-gwi erejeity va'erã yvy-py, he'i íxupe otantea-vy.
9 Então o diabo o levou a Jerusalém, até o ponto mais alto do templo, e disse: “Se você é o Filho de Deus, salte daqui.
10 He'i ave —Tupã Nhandejáry nhe'ẽ ohai uka va'ekwe-py he'i:
10 Pois as Escrituras dizem: ‘Ele ordenará a seus anjos que o protejam.
11 he'i anhaygwasu Hesu-pe.
11 Eles o sustentarão com as mãos, para que não machuque o pé em alguma pedra’”.
12 Upéi Hesu he'i: —Nhandejáry nhe'ẽ-py he'i ave:he'i íxupe Hesu.
12 Jesus respondeu: “As Escrituras dizem: ‘Não ponha à prova o Senhor, seu Deus’”.
13 Upéi anhaygwasu ndojohuvéi ombojejavy uka hagwã mo'ã. Upe rire anhaygwasu oho sapy'a jevy íxugwi.
13 Quando o diabo terminou de tentar Jesus, deixou-o até que surgisse outra oportunidade.
14 Aipo ramo Hesu ou jevy Galiléia yvy-py. Nhandejáry Nhe'ẽ Marangatu tee va'e mbaraete reheve ogwahẽ jevy ou-vy Galiléia yvy-py. Ha enterove herakwã porã ohendu.
14 Então Jesus, cheio do poder do Espírito, voltou para a Galileia. Relatos a seu respeito se espalharam rapidamente por toda a região.
15 Ha Hesu oho omombe'u mbe'u ojeporahéi haty-rupi. Ha henduháry kwéry omomba'egwasu íxupe.
15 Ele ensinava nas sinagogas, e todos o elogiavam.
16 Hesu ogwahẽ jevy okakwaa hagwe-py. Nazaré tetã-my ogwahẽ jevy ou-vy. Ha oiko meme hagwe-rami joty oiko upe-py. Pytu'uha áry-py oho oike ojeporahéi haty-py. Opu'ã onhembo'y omonhe'ẽ hagwã Nhandejáry kwatia nhe'ẽ.
16 Quando Jesus chegou a Nazaré, cidade de sua infância, foi à sinagoga no sábado, como de costume, e se levantou para ler as Escrituras.
17 Upéi ome'ẽ íxupe hemimonhe'ẽrã Nhandejáry nhe'ẽ-py omombe'u va'ety héry va'e Isaías ohai va'ekwe. Oipe'a pe'a ojohu ramo peteĩ nhe'ẽ katu omonhe'ẽ-ma. Omonhe'ẽ ohendu hagwã ojogweroaty va'e:
17 Entregaram-lhe o livro do profeta Isaías, e ele o abriu e encontrou o lugar onde estava escrito:
18 — ausente —
18 “O Espírito do Senhor está sobre mim, pois ele me ungiu para trazer as boas-novas aos pobres. Ele me enviou para anunciar que os cativos serão soltos, os cegos verão, os oprimidos serão libertos,
19 he'i omonhe'ẽ-vy kwatia nhe'ẽ Hesu.
19 e que é chegado o tempo do favor do Senhor”.
20 Upéi omboty kwatia. Ome'ẽ jevy herekwa-pe. Upe rire ha'e ogwapy. Ha entéro upe-py ojogweroaty va'e oma'ẽ hese. Ohexa katu katu íxupe.
20 Jesus fechou o livro, devolveu-o ao assistente e sentou-se. Todos na sinagoga o olhavam atentamente.
21 Upéi Hesu he'i íxupe kwéry onhemombe'u-vy: —Xe rehegwa ohai va'ekwe omotenonde-vy, ãy oiko-ma. Amonhe'ẽ kuri kwatia-py Nhandejáry nhe'ẽ. Xe rehegwa voi nhe'ẽ pehendu-ma kuri, he'i onhemombe'u-vy.
21 Então ele começou a dizer: “Hoje se cumpriram as Escrituras que vocês acabaram de ouvir”.
22 Ha enterove ohendu va'e ojohu porã Hesu-rehe. Onhomongeta porã Hesu-rehe: —Iporã voi omonhe'ẽ va'e kuri, he'i. —Imarangatu voi inhe'ẽ hemimombe'u, he'i opondera-vy hese. —José ra'y ae nipo ra'e ko va'e, he'i ave opondera-vy ndojeroviaséi-gwi hese.
22 Todos falavam bem dele e estavam admirados com as palavras de graça que saíam de seus lábios. Contudo, perguntavam: “Não é esse o filho de José?”.
23 Upéi Hesu he'i ave íxupe kwéry: —Pejese mo'ã xe-rehe, “Xe ndaroviái voi. Ndajerovia mo'ãi hese” peje mo'ã xe-rehe. “Ne rerakwã orohendu va'ekwe Cafarnaum tetã mygwa-gwi ogwahẽ va'ekwe ko'a-py. A-py ave ne mongakwaa hagwe-py ejapo hexapyrã-rupi ave ore remiexagwã-rupi ejapo ave” peje mo'ã kuri xe-vy xe-rehe nderejeroviaséi-gwi, he'i íxupe kwéry.
23 Então ele disse: “Sem dúvida, vocês citarão para mim o ditado: ‘Médico, cure a si mesmo’, ou seja, ‘Faça aqui, em sua cidade, o mesmo que fez em Cafarnaum’.
24 —Anhetegwa ha'e-ta peẽ-my, he'i. —Nhandejáry nhe'ẽ-py omombe'u va'ety gwetã mygwa-pe nohenduséi voi, he'i Hesu ojerovia e'ỹha-rehe onhemonhe'ẽ-vy íxupe kwéry.
24 Eu, porém, lhes digo a verdade: nenhum profeta é aceito em sua própria cidade.
25 —Napene mandu'a porãi ra'e myamyrĩ nhande re'ýi hekoha kwéry-rehe. Nhande judeu kwéry Nhandejáry re'ýi tee jepe, myamyrĩ kwéry ndojeroviái-gwi hese Nhandejáry ndovy'ái joty. Upéa ereikwaa porã hagwã judeu e'ỹ va'e-pe ójehe ojerovia va'e-pe ohexakwaa porã va'ekwe Nhandejáry, he'i. —Israel remiarirõre judeu kwéry ndojeroviái va'ekwe ójehe jave, Elias amyrĩ-pe omondo va'ekwe oipytygwõ hagwã judeu e'ỹ va'e-pe. Nhandejáry nhe'ẽ-rupi oho. Sidom yvy-py, Sarepta tetã-my omogwahẽ. Judeu e'ỹ va'e-pe jepe Nhandejáry omogwahẽ joty. Peteĩ tembirekokwe-pe mate oipytygwõ. Ha ndaha'éi Israel remiarirõre-pe. Ha'e kwéry katu upe jave ivare'apa rei va'ekwe okwa-vy, hi'are eterei ndokyvéi-gwi. Mbohapy ro'y-rupi, ha seis jasy-rupi ave ndokyvéiry. Hi'upy ndoikovéi. Ha ivare'apa okwa-vy. Nahembi'uvéi. Ha judeu e'ỹ va'e-pe ójehe ojerovia va'e-pe mate oipytygwõ uka Nhandejáry, he'i.
25 “Por certo havia muitas viúvas necessitadas em Israel no tempo de Elias, quando o céu se fechou por três anos e meio e uma fome terrível devastou a terra.
26 — ausente —
26 E, no entanto, Elias não foi enviado a nenhuma delas, mas sim a uma estrangeira, uma viúva de Sarepta, na região de Sidom.
27 Upéi he'i jevy: —Nhandejáry nhe'e-py omombe'u va'ety Eliseu amyrĩ oiko jave oime ave heta mba'asy vai-gwi ijai aipa va'e Israel tetã mygwa judeu kwéry. Ha ha'e kwéry-pe nomopotĩry, nombogwerái íxupe kwéry. Peteĩ Israel e'ỹ va'e-pe mate ójehe ojerovia-gwi ombogwera joty. Síria gwigwa va'e-pe ombogwera. Héry va'e Naamã, he'i Hesu onhemonhe'ẽ-vy ojeporahéi haty-py oime va'e kwéry-pe.
27 E havia muitos leprosos em Israel no tempo do profeta Eliseu, mas o único que ele curou foi Naamã, o sírio”.
28 Upéi inhe'ẽ renduha ipoxy voi Hesu-rehe “Onhemonhe'ẽ rei nhande-vy Hesu” he'i mo'ã Hesu-rehe hikwái.
28 Quando ouviram isso, aqueles que estavam na sinagoga ficaram furiosos.
29 Ipoxy eterei-gwi opu'ã onhembo'ypa hikwái ogwenohẽ hagwã Hesu-pe gwetã-gwi. Hesu rupive ojeupi oje'ói-vy oity hagwã mo'ã Hesu-pe yvyaty aty apyte-gwi. Upe tetã oime yvyaty aty yke-rehe. Yvateve teve hupive oje'ói oity hagwã mo'ã yvyaty apyte-gwi ojuka hagwã mo'ã.
29 Levantaram-se, expulsaram Jesus da cidade e o arrastaram até a beira do monte sobre o qual a cidade tinha sido construída. Pretendiam empurrá-lo precipício abaixo,
30 Ha Hesu katu ohasa rei jepe ipa'ũ-rupi oho-vy. Ohose ha-py oho joty.
30 mas ele passou por entre a multidão e seguiu seu caminho.
31 Hesu ogwejy ou-vy Galiléia yvy-py. Cafarnaum tetã-my ogwahẽ ou-vy. Pytu'uha áry-py omombe'u upe pygwa kwéry-pe.
31 Então Jesus foi a Cafarnaum, uma cidade na Galileia, onde ensinava na sinagoga aos sábados.
32 Ha onhemonhe'ẽ ramo ohendu va'e kwéry opondera hese hikwái. —Onhemonhe'ẽ porã tee nipo ra'e Hesu, he'i hese ojóupe hikwái. —Onhe'ẽ voi omombe'u, he'i. —Oikwaa arandu tee omombe'u hagwã, he'i opondera eterei-vy hese hikwái.
32 Ali também o povo ficou admirado com seu ensino, pois ele falava com autoridade.
33 Ha upe-py, ojeporahéi haty-py, oĩ ave anháy ojepota va'e. Anháy réry-rupi ae osapukái he'i mo'ã Hesu-rehe:
33 Certa ocasião, estando ele na sinagoga, um homem possuído por um demônio, um espírito impuro, gritou:
34 —Nde, Hesu Nazaré pygwa, ma'erã-gwi eregwahẽ? Nde katu Tupã Nhandejáry ra'y tee. Ne marangatu voi ko nde. Ore hundi hagwã ereju para'e? he'i Hesu-pe anháy.
34 “Por que vem nos importunar, Jesus de Nazaré? Veio para nos destruir? Sei quem é você: o Santo de Deus!”.
35 Hesu ae oja'o-ma íxupe. Omokirirĩ uka íxupe: —Ekirirĩ katu, he'i íxupe. —Esẽ katu kwimba'e-gwi, he'i íxupe omosẽ-vy. Upéi anháy oity upe kwimba'e-pe yvy-py. Ojogweroaty va'e pa'ũ-my oity rire osẽ-ma íxugwi. Mba'eve jepe ndojapóiry kwimba'e-rehe.
35 Jesus o repreendeu, dizendo: “Cale-se! Saia deste homem!”. Então o espírito jogou o homem no chão à vista da multidão e saiu dele, sem machucá-lo.
36 Ha upe pygwa oĩ va'e kwéry opondera Hesu-rehe. —Mba'eixagwa ko nhe'ẽ? he'i oporandu-vy ojóupe. —Hesu ipu'akave para'e anháy-rehe, he'i. —Ha'e onhe'ẽ-py rei omosẽ anháy kwéry imondo-vy, he'i ojóupe hikwái Hesu-rehe opondera-vy.
36 Admirado, o povo exclamava: “Que autoridade e poder ele tem! Até os espíritos impuros lhe obedecem e saem quando ele ordena!”.
37 Upeíxa-gwi Hesu réry opa-rupi oho. Upe yvy jerekwe-rupi oikwaapa-ma Hesu rehegwa nhe'ẽ herakwã porã eteha.
37 E as notícias a respeito de Jesus se espalharam pelos povoados de toda a região.
38 Osẽ-ma ramo ojeporahéi haty-gwi oho oike Simão róga-py. Ha Simão raixo katu hasy voi oĩ-vy upe-py. Heteraku eterei. Upéa-rehe ojerure hikwái Hesu-pe ombogwera hagwã íxupe.
38 Depois de sair da sinagoga naquele dia, Jesus foi à casa de Simão, onde encontrou a sogra dele muito doente, com febre alta. Quando os presentes suplicaram por ela,
39 Upéi Hesu oho hasy va'e renda-py. He'i: —Epoi íxugwi, he'i mba'asy-pe. Oipe'a heterakukwe íxugwi. Omoro'ysã hete inhe'ẽ-rupi. Okwera-magwi Simão raixo oho omomimói imbohupa remi'urã kwéry.
39 Jesus se pôs ao lado da cama e repreendeu a febre, que a deixou. Ela se levantou de imediato e passou a servi-los.
40 Oike-ma kwarahy. Oupa Hesu renda-py. Ogweru íxupe hasy va'e kwéry. Opaixagwa mba'asy oiporu va'e ogweru henda-py. Ha Hesu ombogwerapa íxupe kwéry. Peteĩ teĩ-rehe omoĩ opo ombogwera hagwã íxupe kwéry.
40 Quando o sol se pôs, as pessoas trouxeram seus familiares enfermos até ele. Qualquer que fosse a doença, ao pôr as mãos sobre eles, Jesus curava a todos.
41 Heta anháy omosẽ ave íxugwi kwéry. Osẽ-vy osapukái imombe'u-vy. —Nde Hesu Nhandejáry ra'y tee nde, he'i. Oikwaa voi Hesu-pe. —Nde Cristo voi. Nhandejáry rembiporavo tee va'e voi nde, he'i anháy Hesu-pe. Upéi omokirirĩmba íxupe kwéry. —Ekirirĩ katu. Ani xe mombe'u avave-pe, he'i jevy íxupe Hesu. Omokirirĩmba íxupe kwéry. Ndohejái onhe'ẽ anháy. Omokirirĩ íxupe.
41 Muitos estavam possuídos por demônios, que saíam gritando: “Você é o Filho de Deus!”. Jesus, no entanto, os repreendia e não permitia que falassem, pois sabiam que ele era o Cristo.
42 Ko'ẽmba-ma ramo osẽ oho Hesu anho tekoha e'ỹ-my. Ha heta eta ou hapykwéri oheka heka íxupe. Otopa-ma ramo, he'i Hesu-pe: —Ani ereho teĩ. Epyta katu ko'a-py. Ani ore reja rei ereho-vy, he'i Hesu-pe.
42 Logo cedo na manhã seguinte, Jesus retirou-se para um lugar isolado. As multidões o procuravam por toda parte e, quando finalmente o encontraram, suplicaram que não as deixasse.
43 Upéi Hesu he'i: —Tekotevẽ aha tetã ambue mbue-rupi. Gwĩa-rupi ave taha tamombe'u Nhandejáry nhande ruvixarã rehegwa nhe'ẽ porã, he'i. —Upe va'e ajapo hagwã xe mbou Nhandejáry ko yvy-py, he'i.
43 Ele, porém, disse: “Preciso anunciar as boas-novas do reino de Deus também em outras cidades, pois para isso fui enviado”.
44 Upe rire oho Hesu opa-rupi. Galiléia yvy jerekwe-rupi oho. Ojeporahéi haty haty-rupi ogwahẽ omombe'u hagwã nhe'ẽ oiko-vy.
44 E continuou a anunciar sua mensagem nas sinagogas da Judeia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.