Lucas 24
Kaiwá NT (KGK_WBT) vs NAA
1 Domingo kwarahy osẽ-ma ramo, voi oho kunha kwéry ogwata. Hyakwã porã va'e omongu'i ngu'i va'ekwe ogweraha omona hagwã Hesu retekwe-rehe. Itakwa-py oho.
1 Mas, no primeiro dia da semana, alta madrugada, as mulheres foram ao túmulo, levando os óleos aromáticos que haviam preparado.
2 Ogwahẽ-ma ramo ohexa-ma itagwasu ojepe'a va'ekwe.
2 Encontraram a pedra removida do túmulo,
3 Oike voi itakwa rye py-py. Oike-ma ramo ndotopavéi-ma hetekwe.
3 mas, ao entrar, não acharam o corpo do Senhor Jesus.
4 Ha upéa-rehe mba'eve ndoikwaái. —Mbava'e tipo jajapo-ta, he'i. Opondera-vy oiko jave mokõi karia'y ohexa, yváy pygwa rembihexa uka ra'e. Ao hesakã ete hemimonde ohexa.
4 Aconteceu que, perplexas a esse respeito, apareceram-lhes dois homens com roupas resplandecentes.
5 Ohexa jave onhemondýi-ma, ojeayvy oma'ẽ yvy-rehe. Upéi karia'y he'i: —Ma'erã-gwi ereheka oikove va'e omano va'e renda-py? he'i.
5 Estando elas com muito medo e baixando os olhos para o chão, eles disseram: — Por que vocês estão procurando entre os mortos aquele que vive?
6 —Hesu ndaipóri a-py. Opu'ã jevy-ma kuri oho-vy, he'i Hesu-rehe. —Nane mandu'avéi tipo inhe'ẽgwe-rehe? Oime-ma ramo pene ndive Galiléia-py omombe'u-ma voi va'ekwe oikove jevymaha hagwã-rehe.
6 Ele não está aqui, mas ressuscitou. Lembrem-se do que ele falou para vocês, estando ainda na Galileia:
7 He'i va'ekwe nde-vy: “Xe Nhande Ryke'y tee va'e. Tekotevẽ xe pyhy xe reraha-vy hembiapo vai va'e kwéry-pe. Xe juka-ta kurusugwasu-rehe. Mbohapy áry-py katu aikove jevy-ta” he'i voi va'ekwe. Upe va'e he'i va'ekwe-rehe napene mandu'áiry nipo ra'e, he'i.
7 “É necessário que o Filho do Homem seja entregue nas mãos de pecadores, seja crucificado e ressuscite no terceiro dia.”
8 Ohendu-ma jave imandu'a jevy inhe'ẽgwe-rehe.
8 Então elas se lembraram das palavras de Jesus.
9 Upéi oho jevy itakwa-gwi kunha kwéry. Oho ohexa Hesu remimbo'e kwéry-pe. Gwĩ onze hemimbo'ekwe-pe omombe'u. Hendive oĩ va'e-pe omombe'u ave. —Hesu oikove jevy-ma katu, he'i.
9 E, voltando do túmulo, anunciaram todas estas coisas aos onze e a todos os outros que estavam com eles.
10 Heta kunha ohexa kuri omombe'u hagwã íxupe kwéry. Maria Madalena ohexa kuri. Joana ave ohexa kuri. Tiago sy héry Maria ave ohexa kuri ave. Hapixa kwéry, indive oiko-ma ave itakwa-py ohexa kuri ave. Ha enterove omombe'u peteĩxa nhe'ẽ Hesu remimondo kwéry-pe.
10 Essas mulheres eram Maria Madalena, Joana e Maria, mãe de Tiago; também as demais que estavam com elas confirmaram estas coisas aos apóstolos.
11 Ohendu-ma ramo, —Itavy kunha kwéry, he'i mo'ã. Ndogweroviái Hesu oikove jevymaha.
11 Mas para eles tais palavras pareciam um delírio; eles não acreditaram no que as mulheres diziam.
12 Pedro ae opu'ã oripara oho-vy itakwa-py. Ojeayvy ohovapyexa hagwã. Inhugwã hagwe mate ohexa. Ijaokwe morotĩ va'e anho oime. Ohexa rire oho jevy gwóga-py. Opondera eterei-ma oiko-vy.
12 Pedro, porém, levantando-se, correu ao túmulo. E, abaixando-se, viu somente os lençóis de linho e nada mais; e retirou-se para casa, admirado com o que tinha acontecido.
13 Upe áry-py mokõi inhirũgwe ogwata oho-vy Emaús tetã'i-my. Namombyrýi Jerusalém-gwi upe tetã'i. Dez quilômetro mate oĩ.
13 Naquele mesmo dia, dois discípulos estavam indo para uma aldeia chamada Emaús, que ficava a uns dez quilômetros de Jerusalém.
14 Tape-rupi ogwata jave onhomongeta Hesu rehegwa nhe'ẽ-rehe. Hetekwe okanhy hagwe rehegwa nhe'ẽ-rehe onhomongeta hese oje'ói-vy.
14 E iam conversando a respeito de tudo o que tinha acontecido.
15 Onhomongeta jave ogwahẽ-ma Hesu omoirũ íxupe kwéry ogwata-vy.
15 Enquanto conversavam e discutiam, o próprio Jesus se aproximou e ia com eles.
16 Ha'e katu ohexa teĩ Hesu-pe. “Ndoikovéi” he'i mo'ã hese-gwi ndoikwaái íxupe.
16 Porém os olhos deles estavam como que impedidos de o reconhecer.
17 —Mbava'e-rehe penhomongeta peho-vy? Penhemboasyha-rehe para'e penhomongeta peho-vy, he'i Hesu íxupe kwéry, ogwahẽ-ma jepe íxupe. Upéi opyta rei onhemboasy-vy hikwái.
17 Então ele lhes perguntou: E eles pararam entristecidos.
18 Ha peteĩ, héry va'e Cléopas he'i íxupe: —Nde tipo, ne anho nipo ndereikwaái ra'e mba'e pa oiko kuri Jerusalém-my? Enterove upe pygwa kwéry oikwaa-ma. Nde tipo upe-py ereiko rei nipo herakwã erehendu e'ỹ reheve ra'e? he'i oporandu Hesu-pe jevy. Ndohexa kwaáiry Hesu-pe Hesu voiha.
18 Um, porém, chamado Cleopas, respondeu: — Será que você é o único que esteve em Jerusalém e não sabe o que aconteceu lá, nestes últimos dias?
19 —Mba'e tipo oiko upe-py? he'i oporandu rei-vy Hesu. Upéi omombe'u hikwái: —Hesu rehegwa nhe'ẽ ndereikwaái nipo ra'e. Ha'e Nazaré pygwa. Nhandejáry nhe'ẽ-py omombe'u va'etykwe. Ipu'aka va'ekwe. Hexapyrã-rupi hembiapokwe. Nhandejáry nhe'ẽ-py oiko porã va'ekwe. Hemimombe'ukwe, hembiapokwe kente kwéry ojohu porã voi va'ekwe, he'i omombe'u-vy.
19 Ele lhes perguntou: Eles explicaram: — Aquilo que aconteceu com Jesus, o Nazareno, que era profeta, poderoso em obras e palavras, diante de Deus e de todo o povo,
20 —Upéi mburuvixa kwéry ojuka uka va'ekwe íxupe. Pa'i ruvixa kwéry, nhande ruvixa kwéry ave íxupe ogweraha uka-ma judeu e'ỹ va'e-pe ojuka uka hagwã Hesu-pe. Ha ojuka-ma íxupe. Kurusugwasu-rehe ojejuka-ma va'ekwe, he'i Hesu-pe jevy omombe'u-vy hesegwa. He'i ave:
20 e como os principais sacerdotes e as nossas autoridades o entregaram para ser condenado à morte e o crucificaram.
21 —Ha ore katu, oro'e mo'ã va'ekwe hese, “Israel remiarirõre judeu kwéry resendeharã” oro'e mo'ã hese. Ohasa-ma mbohapy áry omano hagwe rire, he'i omombe'u-vy.
21 Nós esperávamos que fosse ele quem havia de redimir Israel. Mas, depois de tudo isto, já estamos no terceiro dia desde que essas coisas aconteceram.
22 —Gwĩ ore ndive oiko meme va'e, kunha kwéry, ore mondýi kuri hesegwa nhe'ẽ omombe'u-vy. Kwarahy osẽ-ma ramo oho ra'e itakwa-py. Hetekwe rexa-vy mo'ã oho kuri.
22 É verdade também que algumas mulheres do nosso grupo nos surpreenderam. Indo de madrugada ao túmulo
23 Ndaiporivéi itakwa-py. Ogwahẽ jevy ore ha-py omombe'u kuri: “Nhandejáry rembigwái yváy pygwa ojehexa uka-ma kuri ore-vy” he'i omombe'u-vy ore-vy. “Oikove jevy-ma, he'i ojehexa uka va'e” kunha kwéry he'i ore-vy omombe'u-vy, he'i Hesu-pe inhirũgwe.
23 e não achando o corpo de Jesus, voltaram dizendo que tinham tido uma visão de anjos, os quais afirmam que ele vive.
24 —Ha gwĩ ore irũ oho ohexa, he'i. —Kwimba'e oho itakwa-py kunha rapykwéri oho. Kunha omombe'u ha-rami voi omombe'u. Ndohexáiry ae Hesu-pe, he'i omombe'u-vy Hesu-pe jevy.
24 De fato, alguns dos nossos foram ao túmulo e verificaram a exatidão do que as mulheres disseram; mas não o viram.
25 Upe-ma ramo Hesu he'i íxupe kwéry: —Peẽ napene arandúi voi ra'e. Ndapeikwaái voi Nhandejáry nhe'ẽ, he'i íxupe kwéry. —Nde are eterei erejerovia tee hagwã inhe'ẽ-py omombe'u va'ety remimombe'ukwe-rehe, he'i.
25 Então ele lhes disse:
26 —Nhandejáry nhe'ẽ-rupi tekotevẽ oiko upéixa. Tekotevẽ hembiporavo va'e ohasa asy, omano ave kente kwéry oresende hagwã. Tekotevẽ oho yváy-py onhemomba'egwasu hagwã. Nhandejáry remimombe'ukwe ojehu-ma íxupe, he'i omombe'u-vy.
26 Não é verdade que o Cristo tinha de sofrer e entrar na sua glória?
27 Upéixa ojéhegwa nhe'ẽ omombe'u Hesu íxupe kwéry. Nhandejáry nhe'ẽ ohai uka va'ekwe Moisés amyrĩ-pe, onhe'ẽ-py omombe'u va'ety amyrĩ kwéry-pe ave. Upéa omombe'u jevy Hesu íxupe kwéry. Nhandejáry remimombe'ukwe ojéhegwa nhe'ẽ omombe'u mbe'u ogwata-vy.
27 E, começando por Moisés e todos os Profetas, explicou-lhes o que constava a respeito dele em todas as Escrituras.
28 Upéi ogwahẽ oho ha-py, tetã'i Emaús-py ogwahẽ. Ha Hesu mombyryve oho-ta mo'ã.
28 Quando se aproximavam da aldeia para onde iam, ele fez menção de passar adiante.
29 —Epyta ore ndive. Ka'aru ete-ma. Oike-tama kwarahy, he'i Hesu-pe hikwái. Aipo ramo oho omoirũ íxupe kwéry. Oike hóga-py.
29 Mas eles o convenceram a ficar, dizendo: — Fique conosco, porque é tarde, e o dia já está chegando ao fim. E entrou para ficar com eles.
30 Ho'u-tama ramo Hesu oipyhy mbojape. Ha gwemi'urã-rehe omboete Nhandejáry-pe. Íxupe omondo onhe'ẽ rire omboja'o ja'o mbojape ome'ẽ íxupe kwéry ho'u hagwã.
30 E aconteceu que, quando estavam à mesa, ele pegou o pão e o abençoou; depois, partiu o pão e o deu a eles.
31 Upe jave ae oikwaa-ma hikwái Hesu-pe Hesuha. Oikwaa-ma jave ndohexavéi jevy-ma íxupe. Okanhy-ma Hesu hesa kwéry-gwi.
31 Então os olhos deles se abriram, e eles reconheceram Jesus; mas ele desapareceu da presença deles.
32 —Nhane mbovy'agwasu kuri nhanhomongeta ramo tape-rehe. Nhandejáry nhe'ẽ, kwatia-rehe oĩ va'e omombe'u kuri tape-rehe. Oikwaa uka-ma kuri nhande-vy nhane mo'aranduve hagwã, nhane mbopy'agwapy voi kuri, he'i Hesu-rehe ojóupe.
32 E disseram um ao outro: — Não é verdade que o coração nos ardia no peito, quando ele nos falava pelo caminho, quando nos explicava as Escrituras?
33 Pya'e opu'ã jevy oho jevy Jerusalém-my. Ogwahẽ-ma ramo ojohu gwĩ onze Hesu remimondokwe. Indive hetave oiko ojogweroaty-vy.
33 E, na mesma hora, levantando-se, voltaram para Jerusalém, onde acharam reunidos os onze e outros com eles,
34 —Oikove jevy-ma Nhandejáry Hesu, he'i omombe'u-vy. —Simão ohexa-ma íxupe, he'i hikwái upe mokõi ogwahẽ va'e-pe.
34 os quais diziam: — De fato, o Senhor ressuscitou e já apareceu a Simão!
35 Ha upéi katu ou va'e omombe'u ave Hesu rexahare. —Ore ave orohexa íxupe kuri, he'i omombe'u-ma. —Ore moirũ kuri tape-rehe Hesu, he'i omombe'u-ma. —Ore mbo'e jevy kuri tape-rehe. Orokaru-tama ramo ae orohexa kwaa hese, he'i. —Hembiapo-vy voi ojapo-ma Hesu. Omondo onhe'ẽ Nhandejáry-pe omboete-vy. Ha upe rire omboja'o ja'o mbojape. Upe ojapo jave oroikwaa-ma hese, he'i omombe'u-vy Hesu irũgwe-pe. —Oroikwaa-ma Hesu voi ra'e, he'i.
35 Então os dois contaram o que lhes tinha acontecido no caminho e como tinham reconhecido o Senhor no partir do pão.
36 Upéa omombe'u jave Hesu ogwahẽ íxupe kwéry. Ipa'ũ-my ojekwaa-ma: —Pende py'agwapy tapeiko-vy, he'i íxupe kwéry.
36 Falavam eles ainda estas coisas quando Jesus apareceu no meio deles e lhes disse:
37 Onhemondýi voi íxugwi hikwái. Ndaipy'agwapyvéi-ma hikwái. Ikyhyje hexa-vy. —Aragwypóry, he'i mo'ã hese ikyhyje va'e onhemondýi íxugwi.
37 Eles, porém, ficaram assustados e com medo, pensando que estavam vendo um espírito.
38 —Ani penhemondýi rei teĩ xéhegwi, he'i. —Ma'erã-gwi nde py'a-py ereporandu randu xe-rehe, “Oikove para'e Hesu, ndoikovéi para'e” anive upéixa peje teĩ xe-rehe. Ejerovia katu, he'i íxupe kwéry Hesu.
38 Mas ele lhes disse:
39 —Pema'ẽ katu xe-rehe, he'i. —Xe po-rehe pema'ẽ, xe py-rehe ave pema'ẽ, he'i. —Epoko katu xe rete-rehe ereikwaa porã hagwã. “Aragwypóry rei-ma oiko” peje mo'ã xe-rehe kuri. Ha'e-ta peẽ-my: Aragwypóry ndaipiréi naikãgwéi ave. Ha xe ndaha'éiry. Xe rete renogwahẽ jevy peẽ-my, he'i.
39 Vejam as minhas mãos e os meus pés, que sou eu mesmo. Toquem em mim e vejam que é verdade, porque um espírito não tem carne nem ossos, como vocês estão vendo que eu tenho.
40 Ho'e-vy ohexa uka íxupe kwéry opo, opy ave: —Pehexa katu xe kutu hagwe ave, he'i.
40 Dizendo isto, mostrou-lhes as mãos e os pés.
41 Ha ohexa jepe ndogweroviái joty íxupe. Ovy'a eterei-gwi opondera ndera eterei-gwi mba'eve-rehe ndojeroviái hikwái. Aipo ramo Hesu oporandu: —Oime tipo temi'urã, he'i ohexa ukave hagwã gwekoha.
41 E, por não acreditarem eles ainda, por causa da alegria, e como estavam admirados, Jesus lhes disse:
42 Upéi ome'ẽ íxupe hemi'urã, piky mbixypyre eíra ave ome'ẽ íxupe.
42 Então lhe apresentaram um pedaço de peixe assado,
43 Ha ha'e kwéry hesa-py ho'u.
43 e ele comeu na presença deles.
44 Ho'u-ma rire he'i jevy: —Oiko-ma xe remimombe'ukwe xe rehegwa amombe'u mbe'u va'ekwe peẽ-my. Aiko ramo va'ekwe pene pa'ũ-my amombe'u mbe'u va'ekwe upe nhe'ẽ peẽ-my. Xe rehegwa nhe'ẽ Nhandejáry ohai uka va'ekwe kwatia-rehe. Ymagware-pe Moisés amyrĩ-pe ohai uka va'ekwe, onhe'ẽ-py omombe'u va'ety amyrĩ kwéry-pe ave ohai uka va'ekwe. Davi amyrĩ-pe ave ohai uka va'ekwe porahéi kwéry héry va'e Salmo. Xe rehegwa nhe'ẽ meme ohai uka va'ekwe íxupe kwéry. Omotenonde xe rehegwa nhe'ẽ gwemimombe'ukwe ohai hagwã. Ha tekotevẽ oikopa Nhandejáry remimombe'ukwe, he'i.
44 A seguir, Jesus lhes disse:
45 Upe-ma ramo oikwaa uka íxupe kwéry Nhandejáry nhe'ẽ kwatia-rehe omoĩ uka va'ekwe.
45 Então lhes abriu o entendimento para compreenderem as Escrituras.
46 He'i íxupe kwéry: —Yma va'ekwe Cristo rekorã omoĩ va'ekwe kwatia-rehe Nhandejáry nhe'e. “Xe rembiporavo va'e pene remiha'arõ ojerereko asy va'erã. Omano tee rire oikove jevy-ta. Mbohapy áry-py oikove jevy-ta.
46 E disse-lhes:
47 Héry-py omombe'u mbe'u va'erã: Perova katu pende rekoha Nhandejáry omboyke hagwã pendéhegwi pene rembiapo vaikwe. Gwembiporavo réry-py omopotĩ va'erã pende py'a ky'akwe, he'i va'erã omombe'u-vy opa rupigwa ohendu hagwã Cristo rehegwa nhe'ẽ. Jerusalém mygwa-pe omombe'u ranhe-ta. Upe rire oho omombe'u entéro tetã tetã mygwa kwéry-pe.” Upéixa omombe'u Nhandejáry kwatia nhe'ẽ, he'i Hesu onhemombe'u-vy.
47 e que em seu nome se pregasse arrependimento para remissão de pecados a todas as nações, começando em Jerusalém.
48 —Upéa pehendu va'ekwe, pemoherakwã pemombe'u mbe'u opa-rupi xe aikove jevymaha, he'i.
48 Vocês são testemunhas destas coisas.
49 —Xe Ru nhe'ẽ amombe'u va'ekwe peẽ-my. “Ambou-ta Nhe'ẽ Marangatu tee va'e” he'i xe-vy va'ekwe xe Ru. Upe xe Ru remimbou ambogwejy-ta. Upéa-rehe peha'arõ Jerusalém tetã-my. Pene mbopu'aka tee rire-ma ae eresẽ upe-gwi, he'i íxupe kwéry Hesu.
49 Eis que envio sobre vocês a promessa de meu Pai; permaneçam, pois, na cidade, até que vocês sejam revestidos do poder que vem do alto.
50 Upe rire ogweraha íxupe kwéry Betânia ypy-py. Ohupi opo omondo onhe'ẽ Nhandejáry-pe. —Enhangareko porã xe irũgwe-rehe, he'i ohovasa hagwã íxupe kwéry.
50 Então Jesus os levou para fora, até Betânia. E, erguendo as mãos, os abençoou.
51 Omondo jave onhe'ẽ Nhandejáry-pe ojei oirũgwe-gwi ojereraha yváy-py.
51 Aconteceu que, enquanto os abençoava, ia-se retirando deles, sendo elevado para o céu.
52 Aipo ramo inhirũgwe omondo ave onhe'ẽ Nhandejáry-pe omboete-vy. —Ore Ru, nde tuvixa voi. Nde pu'aka tee va'e voi katu, he'i omboete-vy. Upe rire oho jevy Jerusalém tetã-my. Ovy'a eterei hikwái oje'ói-vy.
52 Então eles, adorando-o, voltaram para Jerusalém cheios de alegria.
53 Ha opyta meme Nhandejáry róga kakwaa-py. Omboete ete Nhandejáry-pe oiko-vy hikwái upe-py.
53 E estavam sempre no templo, louvando a Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.