Lucas 23

Kaiwá NT (KGK_WBT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Upe jave kente kwéry ijaty va'e opu'ãmba ojereraha hagwã Hesu ndive mburuvixagwasu Pilatos renda-py.
1 Levantando-se toda a assembleia, levaram Jesus a Pilatos.
2 —Oroipyhy-ma katu ko kwimba'e. Ohekombo'e va'ekwe-gwi ore re'ýi kwéry ndoikosevéi-ma mburuvixagwasu César nhe'ẽ-rupi, he'i hese. —Ha'e katu omombe'u kente kwéry-pe pono ome'ẽ mburuvixagwasu César-pe mba'eve, he'i rei ave hese. —“Xe Cristo Nhandejáry remimbou va'e pene ruvixarã” he'i ójehe, he'i omoĩ vai-vy Hesu-pe.
2 E ali começaram a acusá-lo, dizendo: — Encontramos este homem pervertendo a nossa nação, impedindo que se pague imposto a César e afirmando ser ele o Cristo, o Rei.
3 Upe-ma ramo Pilatos oporandu Hesu-pe: —Nde tipo judeu kwéry ruvixagwasu? he'i íxupe. —Nde voi katu aipo ere kuri, he'i joty íxupe Hesu.
3 Então Pilatos perguntou a Jesus: — Você é o rei dos judeus? Jesus respondeu:
4 Upéi Pilatos he'i pa'i ruvixa kwéry-pe, ojogweroaty va'e kente kwéry-pe ave: —Ko kwimba'e katu nahembiapo vaíry va'e voi. Aipo ramo niporãi ajuka uka íxupe, he'i.
4 Então Pilatos disse aos principais sacerdotes e às multidões: — Não vejo neste homem crime algum.
5 Kente kwéry katu he'i jevy jevy: —Hese ha-py hemimombe'u-gwi voi Judéia yvy pygwa kwéry ndogwerojojái onhonhe'ẽ onhomboja'o ja'o upéixa-gwi. Galiléia-gwi ko'a peve ndaija'evéi ojóehe íxugwi. Ãy katu ogwahẽ-ma ko'a-py.
5 Mas eles insistiam cada vez mais, dizendo: — Ele agita o povo, ensinando por toda a Judeia. Começou na Galileia e agora chegou aqui.
6 Aipo va'e rendu-vy Pilatos oporandu: —Ko kwimba'e tipo Galiléia yvy pygwa? he'i oporandu-vy.
6 Quando Pilatos ouviu isso, perguntou se o homem era galileu.
7 Oikwaa-ma ramo Pilatos Hesu upe pygwaha, omondo Hesu-pe upe pygwa ruvixa héry va'e Herodes-pe. Upe va'e oiko ave Jerusalém tetã-my ombohupa-vy. Upéixa-gwi omondo Hesu Herodes renda-py oporandu hagwã hembiapokwe-rehe. Ojohuse mo'ã Hesu-rehe hembiapo vaikwe.
7 Ao saber que Jesus era da região governada por Herodes, e estando este em Jerusalém naqueles dias, Pilatos enviou Jesus a Herodes.
8 Ovy'a mburuvixa Herodes ohexa-ma ramo Hesu-pe. Ohendu va'e voi ave Hesu rerakwã porã. Yma-ma upéa-gwi ohexase eterei íxupe. Ohexase ave Hesu ojapo ramo hembiapo porã va'e hexapyrã-rupi jahexa e'ỹ vyteri va'e.
8 Quando Herodes viu Jesus, ficou muito contente, pois havia muito queria vê-lo, por ter ouvido falar a respeito dele. Esperava também vê-lo fazer algum sinal.
9 Oporandu heta Hesu-pe. Ha Hesu katu nonhe'ẽiry íxupe.
9 E de muitas maneiras o interrogava, mas Jesus não lhe respondia nada.
10 Upe-ma ramo pa'i ruvixa, judeu rekombo'ehaty kwéry ndive ijapu hese hembiapokwe-rehe omboja hagwã mo'ã hembiapo vai Hesu-rehe.
10 Os principais sacerdotes e os escribas ali presentes o acusavam com veemência.
11 Soldado kwéry, huvixa ndive, omoingo asy-ma Hesu-pe. Omoingo vai-ma voi íxupe. Omoĩ hese ijahoja porã va'e omomburuvixa a'ã hagwã íxupe, onhembohory hory hese, ha upe rire omondo jevy Pilatos oĩ ha-py.
11 Mas Herodes, juntamente com os seus soldados, tratou Jesus com desprezo. E, para zombar de Jesus, mandou que o vestissem com um manto luxuoso, e o devolveu a Pilatos.
12 Upe mboyve Herodes, Pilatos ndive ndaija'éiry ojóehe. Upe áry gwive oiko porã onhondive.
12 Naquele mesmo dia, Herodes e Pilatos se reconciliaram, pois antes eram inimigos.
13 Omboaty uka Pilatos pa'i ruvixa kwéry, judeu ruvixa kwéry, judeu kwéry ave.
13 Pilatos, então, reuniu os principais sacerdotes, as autoridades e o povo
14 Upéi he'i: —Ma'erã tipo peru xe-vy ko kwimba'e pemombe'u hagwã hese hembiapo vaiha. “Ohekombo'e va'ekwe-gwi ore re'ýi kwéry ndoikosevéi-ma mburuvixagwasu nhe'ẽ-rupi” peje rei kuri hese. Upéa-rehe xe ajohu-ma kuri hese pene renonde-py. Ndoikói ra'e hese ivai va'e penhe'ẽ vai hagwã hese.
14 e lhes disse: — Vocês me apresentaram este homem como sendo um agitador do povo. Mas, tendo-o interrogado na presença de vocês, nada verifiquei contra ele dos crimes de que vocês o acusam.
15 Herodes ave ndotopái hese mba'eve. Upéa-gwi ombou jevy nhande-vy. Upéixa ramo ko kwimba'e ndojapói ko ra'e mba'eve pejuka uka hagwã.
15 Nem mesmo Herodes, pois o mandou de volta para cá. Assim, é claro que ele não fez nada que mereça a pena de morte.
16 Ambopi uka-ta mante íxupe upéi apoi-ta íxugwi oho jevy hagwã, he'i íxupe kwéry.
16 Portanto, após castigá-lo, ordenarei que seja solto.
17 Aretegwasu ramo mburuvixagwasu rekoha-rupi opoi peteĩ onhemoĩ preso va'ekwe. Upéa-rehe, “Apoi-ta íxugwi” he'i.
17 [E ele era obrigado a soltar-lhes um detento por ocasião da festa.]
18 Upéa ohendu-ma ramo entéro kente kwéry osapukái: —Tojuka kena ko kwimba'e, he'i osapukái-vy. —Epoi Barrabás-gwi ore-vy gwarã, he'i osapukái-vy.
18 Toda a multidão, porém, gritava: — Fora com este! Solte-nos Barrabás!
19 Barrabás katu onhemoĩ araka'e preso. Upe tetã-my onhorairõ araka'e ohekoviarõ hagwã mo'ã mburuvixagwasu. Oporojuka ave. Upéa-gwi onhemoĩ preso araka'e. Ha “Epoi Barrabás-gwi” he'iri iri hikwái.
19 Barrabás estava preso por causa de uma revolta na cidade e também por homicídio.
20 Mburuvixa ae katu opoise mo'ã Hesu-gwi. Upéa-rehe onhe'ẽ jevy kente kwéry ndive.
20 Pilatos, querendo soltar Jesus, falou outra vez ao povo.
21 Ha'e kwéry ae katu osapukái hatãve tãve. —Ejuka uka katu íxupe ehupi uka kurusugwasu-rehe ijuka-vy, he'i hese.
21 Eles, porém, gritavam mais ainda: — Crucifique! Crucifique-o!
22 Mbohapyha-ma Pilatos he'i hese: —Mba'eixagwa ivai va'e tipo ojapo? Ndahexái mba'eve ivai va'e hembiapokwe ajuka uka rei hagwã íxupe, he'i. —Ambopi uka rei-ta íxupe oho jevy hagwã, he'i.
22 Então, pela terceira vez, Pilatos lhes perguntou: — Que mal fez este? De fato, não achei nada contra ele para condená-lo à morte. Portanto, depois de o castigar, mandarei soltá-lo.
23 Aipo ramo ha'e kwéry osapukái joty: —Tojuka katu, he'i osapuka pukái okwa-vy hese. —Kurusugwasu-rehe tojuka kena. he'i hese hikwái Isapukái katu imbaraeteve ojapo uka hagwã gwemimbota. Upéa-rupi isapukái-rupi ipoxyha-rupi ojapo joty íxupe kwéry.
23 Mas eles insistiam com grandes gritos, pedindo que fosse crucificado. E o clamor deles prevaleceu.
24 Ijaty va'e nhe'ẽ rendu-vy, mburuvixa Pilatos ojapo uka hemimbota.
24 Então Pilatos decidiu atender-lhes o pedido.
25 Upe kwimba'e onhorairõ va'ekwe, oporojuka va'ekwe ave, kente kwéry oipota va'ekwe osẽ preso onhemoĩ ha-gwi, upe kwimba'e-gwi opoi uka. Hesu rekovia opoi hembiapo vai va'e-gwi. Ha ome'ẽ Hesu ijukaharã-pe onhemboaty va'e remimbota rei-rupi ogwereko hagwã íxupe.
25 Soltou aquele que estava encarcerado por causa da revolta e do homicídio, a quem eles pediam; e, quanto a Jesus, entregou-o à vontade deles.
26 Ha upéi katu soldado kwéry ogweraha Hesu-pe ojuka hagwã. Ogweraha jave ohogwaitĩ Cirene pygwa, héry va'e Simão. Ou oiko-vy tetã jerekwe-gwi. Oipyhy ave Simão: —Nde, eraha ko kurusugwasu Hesu rapykwéri, he'i-vy omoĩ kurusugwasu Simão ape-rehe ogweraha hagwã Hesu rapykwéri.
26 E, enquanto o conduziam, eles agarraram um cireneu, chamado Simão, que vinha do campo, e puseram-lhe a cruz sobre os ombros, para que a levasse após Jesus.
27 Heta oho va'e hapykwerigwa. Ipa'ũ-my kwéry oĩ ave kunha ojahe'o Hesu-pe ombyasy va'e.
27 Uma grande multidão de povo o seguia, e também mulheres que batiam no peito e o lamentavam.
28 Upe-ma ramo Hesu ojere ha oma'ẽ hese kwéry. He'i: —Ani xe mboasy, peẽ kunha. Peẽ ha pene memby ae kuri pemboasy, he'i Jerusalém mygwa-pe.
28 Porém Jesus, voltando-se para elas, disse:
29 —Ogwahẽ va'erã áry oporombohasa asy va'erã, entéro he'i va'erã: “Ovy'a ete gwĩ kunha imemby e'ỹ va'e. Ikatu e'ỹ imemby va'e ave. Oporomokambu e'ỹ va'ekwe ave. Naimembýi-gwi ovy'a” he'i va'erã oporombohasa asy-gwi.
29 Porque virão dias em que se dirá: “Bem-aventuradas as estéreis, que não geraram, nem amamentaram.”
30 Upe ramo he'i arã ave: “To'a yvyatyrusu nhande ári. Tanhande jatypa yvyatyrusu oitypa-vy. Nhande rekove reheve tanhande aty” he'i arã ohasa asy eterei-gwi.
30 Nesses dias, dirão aos montes: “Caiam em cima de nós!” E às colinas: “Cubram-nos!”
31 —Ha ko'ánga koixagwa ojapo xe-rehe. Vaive ojapo arã pende-rehe. Xe, yvyra aky-rami heko porã va'e ko xe, ha xe-rehe hembiapo vai joty. Hembiapo vaive ive arã pende-rehe. Peẽ yvyra pirukwe-rami pende reko porã e'ỹ va'e. Hembiapo vaive ive arã pende-rehe, he'i Hesu kunhagwe-pe omboasy-vy.
31 Porque, se isto é feito com a madeira verde, o que será da madeira seca?
32 Ha soldado kwéry ogweraha ave mokõi hembiapo vai va'e-pe Hesu ndive ojuka va'erã ogweraha.
32 E também eram levados outros dois, que eram malfeitores, para serem executados com Jesus.
33 Akãgwe renda héry va'e-py ogweraha. Ogwahẽ-ma ramo upe-py omoĩ íxupe kurusugwasu-rehe ohupi-vy. Upe mokõi hembiapo vai va'e ohupi ave hendive. Hesu kurusugwasu yke-rehe omoĩ kurusugwasu mokõi. Hesu oĩ hembiapo vai va'e mbyte-py. Ijakatúa-koty oĩ peteĩ, ijasu-koty oĩ ave peteĩ. Kurusugwasu-rehe meme ohupi ojuka-vy.
33 Quando chegaram ao lugar chamado Calvário, ali o crucificaram, bem como aos malfeitores, um à sua direita, outro à sua esquerda.
34 Oime jave kurusugwasu-rehe Hesu ombojeupi onhe'ẽ Nhandejáry-pe: —Eiporiahuvereko íxupe kwéry, xe Ru. Ndoikwaái-gwi kóixa ojapo hikwái, he'i. Upéi onhomboja'o ja'o Hesu aokwe-rehe hikwái. Onhomboja'o hagwã ohuga soldado kwéry.
34 Mas Jesus dizia: Então, para repartir as roupas dele, lançaram sortes.
35 Ha entéro ojogweroaty va'e oma'ẽ ma'ẽ oiko-vy. Ohexapa hikwái. Ha huvixa kwéry ave onhembohory ave Hesu-rehe. He'i rei rei-vy: —Kóa opororesende araka'e, he'i onhembohory hese. —Ãy katu tonheresende kena. Heta he'i hese araka'e: “Hesu ko Cristo nhane remiha'arõ va'e. Nhandejáry rembiporavo va'e voi Hesu” heta va'e he'i va'ekwe Hesu-rehe. Ha ãy tipo ndoikwaái para'e onheresende hagwã. Tonheresende kena, he'i huvixa kwéry onhe'ẽ rei rei onhembohory hese.
35 O povo estava ali e observava tudo. Também as autoridades zombavam e diziam: — Salvou os outros. Que salve a si mesmo, se é, de fato, o Cristo de Deus, o escolhido.
36 Ha soldado kwéry ave onhembohory hese. Onhemoagwĩ íxugwi ome'ẽ íxupe uva rykwere ndahepýi va'e ho'u hagwã mo'ã. Onhe'ẽ rei rei íxupe:
36 Igualmente os soldados zombavam dele e, aproximando-se, trouxeram-lhe vinagre, dizendo:
37 —Nde para'e judeu kwéry ruvixagwasu va'e. Aipo ramo enheresende kena, he'i onhembohory-vy hese.
37 — Se você é o rei dos judeus, salve a si mesmo.
38 Ha ohai omoĩ hagwã Hesu akã ári. “Kóa judeu kwéry ruvixagwasu” he'i ohai omoĩ-vy. Mbohapy nhe'ẽ-py ohai. Grécia pygwa nhe'ẽ-py ohai. Roma pygwa nhe'ẽ-py ohai. Hebreu kwéry nhe'ẽ-py ohai ave. “Kóa judeu kwéry ruvixagwasu” he'i. Mbohapy nhe'ẽ-py ohai rire omoĩ inhakã ári.
38 Acima de Jesus estava a seguinte inscrição: “ Este é o Rei dos Judeus ”.
39 Ha peteĩ hembiapo vai va'e ave onhe'ẽ rei rei íxupe. Oime jave okurusugwasu-rehe, onhe'ẽ rei rei Hesu-pe he'i-vy: —“Xe Cristo, Nhandejáry rembiporavo va'e” ere kuri ndéjehe. Aipo ramo enheresende katu. Ore ave ore resende katu.
39 Um dos malfeitores crucificados blasfemava contra Jesus, dizendo: — Você não é o Cristo? Salve a si mesmo e a nós também.
40 He'i-ma ramo, upe outro kurusugwasu-rehe oĩ va'e onhemonhe'ẽ oirũ-me: —Nde tipo, ma'erã-gwi nderekyhyjéi Tupã Nhandejáry-gwi? he'i. —Nhande ave nhamano-tama nhande kurusugwasu-rehe.
40 Porém o outro malfeitor o repreendeu, dizendo: — Você nem ao menos teme a Deus, estando sob igual sentença?
41 Nhane rembiapo vaikwe-rehe jahasa asy jaiko-vy. Ha'e ae rei ohasa asy. Mba'eve ndojapói, he'i gwembiapo vaikwe-gwi okurusugwasu-rehe oĩ va'e-pe.
41 A nossa punição é justa, porque estamos recebendo o castigo que os nossos atos merecem; mas este não fez mal nenhum.
42 Upéi he'i ave: —Nde, Hesu, xe poriahuvereko erejehexa uka ramo nde ore ruvixa ramo, xe poriahuvereko katu.
42 E acrescentou: — Jesus, lembre-se de mim quando você vier no seu Reino.
43 Aipo ramo Hesu he'i íxupe: —Anhete ko'ánga ereiko-ta xe ndive yváy-py, he'i Hesu upe ójehe ojerovia va'e-pe.
43 Jesus lhe respondeu:
44 Kwarahy mbyte-py pytũmba-ma upe yvy ári. Upe tetã pytũmba ete-ma. Opyta pytũ mbohapy óra-rupi. Ka'arugwasu peve opyta. Kwarahy ndohesapevéi-ma. Ka'arugwasu ramo onhe'ẽ hatã Hesu. Upéi he'i Nhandejáry-pe: —Xe Ru, xe mogwahẽ katu nde ha-py. He'i-ma ramo omano ete-ma Hesu. Ha upéi oĩ Nhandejáry róga kakwaa pygwa okẽgwasu nhugwãha tuvixa ete va'e. Omano-ma ramo Hesu, pya'e osoropa.
44 Já era quase meio-dia, e, escurecendo-se o sol, houve trevas sobre toda a terra até as três horas da tarde.
45 — ausente —
45 E o véu do santuário se rasgou pelo meio.
46 — ausente —
46 Então Jesus clamou em alta voz: E, dito isto, expirou.
47 Ha omano ramo soldado ruvixa ohexapa. Upéixa-gwi omboete Nhandejáry-pe: —Péa ha'e voínte hembiapo vai e'ỹ va'e, he'i hese.
47 O centurião, vendo o que tinha acontecido, deu glória a Deus, dizendo: — Verdadeiramente este homem era justo.
48 Ha heta heta ojogweroaty aty va'e ou va'ekwe oma'ẽ hagwã ikurusu-rehe ojejuka va'e kwéry-rehe. Ha entéro ojehu va'ekwe gwive ohexa-ma ramo, onhemboasy oiko-vy. “Xe ko, xe py'a vai voi aiko-vy” he'i. “Upe kwimba'e-rami ndaikói voi-ma xe” he'i onhemboasy-vy.
48 E todas as multidões reunidas para aquele espetáculo, vendo o que havia acontecido, retiraram-se, batendo no peito.
49 Ha heta hese ojerovia va'e oĩ ave upe-py. Gwĩ kunhagwe Hesu rapykwéri ou va'ekwe Galiléia-gwi oĩ ave ijaty va'e pa'ũ-my. Mombyry-gwi oma'ẽ Hesu-rehe hikwái.
49 Entretanto, todos os conhecidos de Jesus e as mulheres que o tinham seguido desde a Galileia ficaram de longe, contemplando estas coisas.
50 Ha upéi katu José oho Pilatos renda-py. Arimatéia pygwa José. Judeu kwéry retã Arimatéia. Ha José judeu ruvixa va'e, hembiapo porã va'e. Onhemboete va'e voi. Judeu ruvixa ambue kwéry ojukase ramo Hesu-pe, José ndojohu porãi hembiaporã. Ha'e oha'arõ arõ voi Nhandejáry nhande ruvixa-pe omoirũ hagwã.
50 E eis que havia um homem, chamado José, membro do Sinédrio, homem bom e justo,
51 — ausente —
51 que não tinha concordado com o plano e a ação dos outros; era natural de Arimateia, cidade dos judeus, e esperava o Reino de Deus.
52 Ha José oho Pilatos renda-py ojerure Hesu retekwe-rehe.
52 Ele foi até Pilatos e lhe pediu o corpo de Jesus.
53 Upéi ombogwejy kurusugwasu-gwi hetekwe. Onhugwã ao morotĩ iporã va'e-py. Upéi omoĩ itakwa-py hetekwe. Ita-gwi ojo'o va'ekwe-py omoĩ. Ipyahu itakwa. Ne'írã onhemoĩ tetekwe upe itakwa-py. Hesu retekwe omoĩ upe-py.
53 E, tirando-o da cruz, envolveu-o num lençol de linho e o depositou num túmulo aberto numa rocha, onde ninguém havia sido sepultado ainda.
54 Ka'aru-tama, haimete-ma pytu'uha áry. Ha upe áry-py judeu kwéry omoĩmba-ma nga'u pono omba'apo pytu'uha áry-py.
54 Era o dia da preparação, e o sábado estava para começar.
55 Ha kunha kwéry Hesu ndive ou va'ekwe Galiléia-gwi va'e oho José rapykwéri. Ohexa itakwa. Ohexa ave omoĩ ramo hetekwe hyepy-py.
55 As mulheres que tinham vindo com Jesus desde a Galileia seguiram José e viram o túmulo e como o corpo foi colocado ali.
56 Upe rire oho jevy gwóga-py omongu'i ngu'i hyakwã porã va'e hykwere omona hagwã Hesu retekwe-rehe omohyakwã hagwã hetekwe. Ha pytu'uha áry-py Nhandejáry remimombe'ukwe-py opytu'u oiko-vy.
56 Então se retiraram para preparar óleos aromáticos e perfumes. E, no sábado, descansaram, segundo o mandamento.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.