Lucas 22

Kaiwá NT (KGK_WBT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Ogwahẽ-tama aretegwasu. Upe-ma ramo gwĩ ija'e'ỹha ojukase eterei Hesu-pe. Judeu kwéry-pe mate upe aretegwasu. Héry va'e páscoa. Oime jave páscoa mbojape imbovuha e'ỹ va'e ho'u judeu kwéry.
1 Faltava pouco tempo para a Festa dos Pães sem Fermento , chamada Páscoa .
2 Ha ogwahẽ-tama ramo aretegwasu, gwĩ judeu va'e ojukase voi Hesu-pe. Pa'i ruvixa kwéry, hekombo'ehaty kwéry ndive ija'e'ỹha kwéry ojukase íxupe. —Mba'éixa pa jajuka-ta upe va'e, he'i meme ojóupe hikwái. —Iporãve jajuka uka nhemi íxupe ani hagwã nhambopoxy ija'eha kwéry-pe. Upéixa he'i meme ojóupe ojukase eterei-gwi Hesu-pe. Ijaty jaty va'e-gwi ikyhyje eterei-gwi hikwái.
2 Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei procuravam um jeito para matar Jesus em segredo porque tinham medo do povo.
3 Upe jave anhaygwasu Satanás oike-ma gwembigwairã py'a-py. Judas Iscariotes héry ete. Peteĩ doze Hesu remimbo'e kwéry va'e Judas. Ha anhaygwasu ogwapy ijyke-rehe ojokwái hagwã.
3 Então Satanás entrou em Judas, chamado Iscariotes, que era um dos doze discípulos.
4 Upéi Judas oho onhomongeta pa'i ruvixa kwéry ndive. Anhaygwasu nhe'ẽ-rupi oho. Oho otopa hagwã Hesu-rehe ija'e'ỹha kwéry. Pa'i ruvixa kwéry ndive Nhandejáry róga kakwaa-rehe onhangareko va'e kwéry ndive ave ojotopa he'i hagwã mba'e-rami po oipyhy arã Hesu-pe.
4 Judas foi falar com os chefes dos sacerdotes e com os oficiais da guarda do Templo para combinar a maneira como ele ia lhes entregar Jesus.
5 Upéa-rehe ovy'a eterei okwa-vy. —Nde, ereme'ẽ ramo Hesu ore-vy, orome'ẽ-ta nde-vy nde platarã. Hesu-rehe orome'ẽ-ta nde platarã, he'i Judas-pe ovy'a-vy hikwái.
5 Eles ficaram muito contentes e prometeram dar dinheiro a ele.
6 —Iporã ereme'ẽ kuri xe-vy xe platarã, he'i íxupe kwéry. Upéixa-ma ramo, Judas orepara oiko-vy Hesu-rehe ipyhyharã-pe omombe'uha óra ra'arõ-vy. Ijaty aty e'ỹha óra-rehe oha'arõ arõ oiko-vy.
6 Judas aceitou e começou a procurar uma oportunidade para entregar Jesus a eles, sem que o povo ficasse sabendo.
7 Ogwahẽ-ma ramo aretegwasu, Hesu omondo Pedro, João ndive ojapo hagwã tembi'u aretegwasu-py ho'u va'erã. Páscoa áry-gwi judeu kwéry ojuka ovexa ho'u va'erã Nhandejáry-pe omboete-vy. Ojapo ave mbojape ombovu e'ỹ va'e ho'u va'erã. Upéixa ojapo hagwã Hesu omondo Pedro-pe, João-pe ave gwenonde. —Tapeho tetã-my, he'i. —Pejuka peteĩ mymba ovexa ja'u va'erã nhande ave aretegwasu-py so'o mbixy, he'i imondo-vy.
7 Chegou o dia da Festa dos Pães sem Fermento , dia em que os judeus matavam carneirinhos para comemorar a Páscoa .
8 — ausente —
8 Então Jesus deu a Pedro e a João a seguinte ordem:
9 —Kipy tipo orojapo-ta? he'i oporandu-vy hikwái íxupe.
9 Eles perguntaram: — Onde o senhor quer que a gente prepare o jantar?
10 —Peike jave ramo upe tetã-my, pehexa-ta peteĩ y ogweraha va'e. Kwimba'e y ryru ogweraha va'e pehexa-ta. Tapeho hapykwéri. Oike-ma ramo óga-py, pegwahẽ penhomongeta óga járy ndive.
10 Jesus respondeu:
11 A-rami penhe'ẽ kuri íxupe, he'i. —“Mbo'eháry ore mbou oroporandu hagwã nde-vy: Kiva'e koty-py ha'u-ta páscoa remi'urã xe remimbo'e kwéry ndive? Aiporuse nde koty ore mandu'a hagwã páscoa-rehe” ere íxupe.
11 e digam ao dono dela: “O Mestre mandou perguntar a você onde fica a sala em que ele e os seus discípulos vão comer o jantar da Páscoa.”
12 Ohexa uka-ta peẽ-my peteĩ koty jaiporu-ta va'e. Kotygwasu, ijyvate va'e oĩmba-ma va'e ohexa uka-ta peẽ-my. Upe koty-py ja'u-ta nhane remi'urã, páscoa-rehe imandu'a va'e pegwarã. Ore mohenonde pejuka mymba vexa nhande-vy gwarã, he'i Hesu omondo-vy gwenonde.
12 Então ele mostrará a vocês uma grande sala mobiliada, no andar de cima. Preparem ali o jantar.
13 Upéi oho-ma okwa-vy. Mokõive oho tetã-my. Ha Hesu he'i hagwe-rami ojohu. Upéi ojapo tembi'u aretegwasu páscoa-rehe imandu'a-vy ho'u va'erã.
13 Os dois discípulos foram até a cidade e encontraram tudo como Jesus tinha dito. Então prepararam o jantar da Páscoa.
14 Upéi okaru hagwã óra-py Hesu ogwapy doze gwemimondo kwéry ndive.
14 Quando chegou a hora, Jesus sentou-se à mesa com os apóstolos
15 Okaru-tama ramo he'i íxupe kwéry: —Ha'use eterei pene ndive ko aretegwasu-py tembi'u. Xe rereko asy amano hagwã e'ỹ mboyve akaruse pene ndive, he'i.
15 e lhes disse:
16 —Ha'e-ta katu peẽ-my: Ko'a-py nda'uvéi-ma ãy-rami aretegwasu-py tembi'u. Xe are-ta ha'u jevy hagwã. Oikopa-ma rire, ha'u jevy va'erã, he'i íxupe kwéry. —Nhandejáry nhande ruvixa oiko haty-py mate ha'u jevy va'erã, he'i gwemimondo kwéry-pe.
16 Pois eu digo a vocês que nunca comerei este jantar até que eu coma o verdadeiro jantar que haverá no
17 Upe-ma ramo Hesu oipyhy uva rykwere ryru. Omboete Tupã Nhandejáry-pe. Upéi ho'u uka gwemimondo kwéry-pe: —Pe'upa katu, he'i.
17 Então Jesus pegou o cálice de vinho, deu graças a Deus e disse:
18 —Anhete ha'e-ta peẽ-my. Nda'uvéi-ma voi uva rykwere. Nhandejáry nhande ruvixarã ojekwaa rire ae ha'u jevy va'erã, he'i onhemohekotenonde-vy.
18 Pois eu afirmo a vocês que nunca mais beberei deste vinho até que chegue o Reino de Deus.
19 Oipyhy ave mbojape páscoa áry pegwa. Upéi otima rire Nhandejáry-pe ombopo mbopóy ome'ẽ-vy gwemimbo'e kwéry-pe ho'u hagwã. Ha he'i: —Ko mbojape-rehe ha'e “Xe rete” he'i. —Pende-rehe ha-py anheme'ẽ va'erã peẽ-my amano hagwã, he'i. —Kóa ere'u ramo ne mandu'a kena xe-rehe, he'i.
19 Depois pegou o pão e deu graças a Deus. Em seguida partiu o pão e o deu aos apóstolos, dizendo:
20 Upéixa ojapo ave okarupa-ma rire. Ome'ẽ íxupe kwéry ho'u uka-vy uva rykwere: —Ko va'e pe'u katu, he'i. —Ko va'e-rehe ha'e “Xe rugwy” voi, he'i. —Osyry va'erã xe rugwy kente kwéry rekove-rehe. Tupã Nhandejáry he'i hagwã kente kwéry-rehe, “Ipy'a potĩ-ma. Hesu-rehe ojerovia-gwi omopotĩ-ma ipy'a” he'i hagwã Tupã Nhandejáry osyry va'erã xe rugwy, he'i íxupe kwéry.
20 Depois do jantar, do mesmo modo deu a eles o cálice de vinho, dizendo:
21 —Xe Nhande Ryke'y tee va'e amano-ta. Xe ndive ogwapy oĩ-vy xe juka uka nhemi va'erã, he'i Hesu. —Tekotevẽ amano kente kwéry aresende hagwã. Amboasy upe xe juka ukaharã. Ohasa asy eterei va'erã, he'i Hesu.
21 Mas vejam: o traidor está aqui sentado comigo à mesa!
22 — ausente —
22 Pois o
23 Upe-ma ramo oporandu randu ojóupe hikwái: —Kiva'e pa ojuka uka nhemi-ta Hesu-pe, he'i ojóupe.
23 Então os apóstolos começaram a perguntar uns aos outros quem seria o traidor.
24 Ha hemimbo'e kwéry katu onhomongeta ngeta onhondive: —Kiva'e pa tuvixave nhane pa'ũ-my, he'i ojóupe.
24 Os apóstolos tiveram uma forte discussão sobre qual deles deveria ser considerado o mais importante.
25 Upe-ma ramo Hesu he'i: —Mburuvixa kwéry, ko yvy pygwa ogwereko pu'aka yvypóry kwéry-rehe. Onhe'ẽ-py omanda manda íxupe kwéry. Ha oĩ gwĩ mburuvixa katu onhembotuvixave kente kwéry renonde-py.
25 Então Jesus disse:
26 Peẽ onhopa'ũ-my ndaikatúi upéixa peiko. Peẽ onhopa'ũ-my pende tuvixave ramo jepe penhemohekomirĩve katu peiko-vy onhopa'ũ-my. Mburuvixa katu toiko tembigwái-ramo.
26 Mas entre vocês não pode ser assim. Pelo contrário, o mais importante deve ser como o menos importante; e o que manda deve ser como o que é mandado.
27 Ha'e-ta ave peẽ-my: Tuvixave va'e-pe hembigwái ogweru hemi'urã. Ha xe katu tembigwái-rami voi aiko pene pa'ũ-my, he'i.
27 Quem é o mais importante? É o que está sentado à mesa para comer ou é o que está servindo? Claro que é o que está sentado à mesa. Mas entre vocês eu sou como aquele que serve.
28 —Peẽ katu xe moirũ meme peiko-vy. Ambue kwéry xe mbojejavyse mo'ã meme jave xe moirũ-ma peẽ.
28 — Vocês têm estado sempre comigo nos meus sofrimentos.
29 Yma va'ekwe Nhandejáry he'i xe-vy: “Xe ra'y, nde ereiko-ta mburuvixa ramo xe moirũ va'erã-pe”. Upe va'e-rehe, pe xe Ru ome'ẽ hagwéixa xe-vy, xe ame'ẽ va'erã peẽ-my ave. Peiko-ta ave mburuvixa ramo.
29 Por isso, assim como o meu Pai me deu o direito de governar, eu também dou o mesmo direito a vocês.
30 Nhandejáry ha-py xe aiko-ma ramo nhande ruvixarã, peiko-ta xe ndive. Pekaru ha pey'u-ta xe ndive. Pegwapy-ta ave mburuvixa gwapy haty-rupi pejohu hagwã Israel re'ýi kwéry-rehe hembiapokwe.
30 Vocês vão comer e beber à minha mesa no meu
31 He'i ave Hesu: —Ejeapysaka porã kena xe nhe'ẽ-rehe, Simão. Anhaygwasu ojerure-ma kuri pende-rehe. Oikwaase kiva'e-rehe pa pejerovia ete. Ipirekwe osẽsẽ hagwã ovale va'e-gwi nhambovava trigo-pe. Upéixa ave anháy ruvixa Satanás pende rerekose. Pene mbotavyse ponove peiko xe nhe'ẽ-rupi.
31 Jesus continuou:
32 Xe katu ambojeupi kuri xe nhe'ẽ Nhandejáry-pe nde-rehe, Simão, erejerovia tee hagwã xe-rehe pono inhe'ẽ-rupi ereiko. Erejerovia ete jevy ramo xe-rehe, emokyre'ỹ katu nde rapixa kwéry-pe oiko porãve hagwã xe nhe'ẽ-rupi.
32 Mas eu tenho orado por você, Simão, para que não lhe falte fé. E, quando você voltar para mim, anime os seus irmãos.
33 Upe-ma ramo Pedro he'i: —Aháni, oromoirũ-ta xe. Nde erepyta ramo preso, xe apyta ave arã ne ndive preso, he'i íxupe. —Eremano ramo amano ave va'erã ne ndive, he'i.
33 Então Pedro disse a Jesus: — Estou pronto para ser preso e morrer com o senhor!
34 Hesu katu he'i íxupe: —Anhetegwa ha'e-ta nde-vy, he'i íxupe: —Etería gáju ndosapukái vyteri ramo jepe, mbohapy-ma ere-ta xe-rehe, “Upéa Hesu xe ndaikwaái” ere-ta xe-rehe, he'i íxupe.
34 Então Jesus afirmou:
35 Upéi he'i íxupe kwéry: —Apomondo mondo ramogware, peho nandi voi. Ndaperaháiry voi va'ekwe mba'eve. Pene mba'e ryru ndaperahái va'ekwe. Pende pirapire ryru ndaperahái ave va'ekwe. Upéixa nandi peho va'ekwe ramo mba'e tipo pene remikotevẽ? he'i joty Hesu oporandu-vy. —Mba'eve-rehe noroikotevẽi upe jave, he'i íxupe hikwái.
35 Depois Jesus perguntou aos discípulos: — Não faltou nada! — responderam eles.
36 —Ãy katu ha'e-ta peẽ-my: Ogwereko va'e opirapire ryru omba'e ryru ave, oipyhy-ta. Kysepuku ogwereko e'ỹ va'e kyse repyrã-rehe ome'ẽ-ta oao jo'a.
36 Então Jesus disse:
37 —Nhandejáry nhe'ẽ kwatia-rehe ohai va'ekwe xe-rehe he'i: “Hembiapo vai va'e-rami ojerereko va'erã”. Anhete ha'e-ta: Ojehu-tama xe-rehe ojehai va'ekwe, he'i íxupe gwekoharã omotenonde-vy.
37 Pois as
38 Upe-ma ramo hemimbo'e kwéry he'i: —Ko'a-py niko oĩ mokõi kysepuku, ore Járy. Ha ha'e he'i: —Iporã, he'i joty.
38 Aí os seus discípulos disseram: — Senhor, aqui estão duas espadas.
39 Oho meme ha-py oho jevy Hesu. Yvyatyrusu héry va'e Oliveiras ha-py oho. Gwemimbo'e kwéry ndive oho.
39 Jesus saiu e foi, como de costume, ao monte das Oliveiras; e os seus discípulos foram com ele.
40 Ogwahẽ-ma jave oho-ta ha-py oiporavo hagwe-py, ha'e he'i: —Pejerure Nhandejáry-pe pono eremondo nde resa ne mbojejavy uka va'e-rehe, he'i.
40 Quando chegou ao lugar escolhido, Jesus disse:
41 Upe rire ojei íxugwi kwéry mombyrymive ojei. Gwetymy'ã-rehe onhesũ ha onhepyrũ onhomongeta-vy Nhandejáry ndive:
41 Então se afastou a uma distância de mais ou menos trinta metros. Ajoelhou-se e começou a orar,
42 —Ereipota ramo, xe Ru, eipe'a xéhegwi xe reko asyha. Ani oiko teĩ xe remimbota, ne remimbota ae toiko, he'i.
42 dizendo:
43 Upe jave Nhandejáry rembigwái yváy pygwa ojehexa uka omombaraeteve hagwã íxupe.
43 [Então um anjo do céu apareceu e o animava.
44 Ojepy'ajopy jave Hesu imbaraete pyve onhomongetave Nhandejáry ndive. Ombojeupi jave onhe'ẽ Nhandejáry-pe mba'e rugwy-rami otyky yvy-py hy'aikwe ojepy'ajopy-vy.
44 Cheio de uma grande aflição, Jesus orava com mais força ainda. O seu suor era como gotas de sangue caindo no chão.]
45 Upéi opa-ma ramo hi'oração opu'ã jevy ou-vy gwemimbo'e kwéry renda-py, oke okwa-vy va'e ojohu. Tuvixa ima'emboasy omonge íxupe kwéry.
45 Depois de orar, ele se levantou, voltou para o lugar onde os discípulos estavam e os encontrou dormindo, pois a tristeza deles era muito grande.
46 Ha Hesu he'i: —Ma'erã tipo peke? Pepu'ã katu pejerure Nhandejáry-pe pene mombaraete hagwã, pono ne mbojehesa rerova uka íxugwi mba'eve nembojejavy uka-vy, he'i onhemonhe'ẽ-vy.
46 E disse:
47 Hesu onhe'ẽ vyteri oĩ-vy, ogwahẽ heta kente kwéry. Peteĩ doze hemimbo'e kwéry va'e, héry va'e Judas ogweru íxupe kwéry. Judas katu ogwahẽ Hesu ypy-py ohovapyte hagwã íxupe.
47 Jesus ainda estava falando, quando chegou uma multidão. Judas, um dos doze discípulos, que era quem guiava aquela gente, chegou perto de Jesus para beijá-lo.
48 Upe-ma ramo Hesu he'i: —Judas, peteĩgwe xe rovapyte mo'ã xe pyhy uka hagwã, xe Nhande Ryke'y tee va'e xe pyhy uka-ma, he'i.
48 Mas Jesus disse:
49 Upe jave hemimbo'e kwéry oĩ va'e Hesu ndive, ohexa-ma ramo ojehu va'erã he'i hikwái: —Mba'e tipo jajapo-ta, ore Járy? Oroipyhy-ta para'e ore kysepuku, orojoko hagwã íxupe kwéry? he'i.
49 Quando os discípulos que estavam com Jesus viram o que ia acontecer, disseram: — Senhor, devemos atacar essa gente com as nossas espadas?
50 Peteĩ hemimbo'e katu oinambi'o-ma pa'i ruvixa rembigwái. Ijakatúa-koty oĩ va'e inambikwe oipe'a-ma.
50 Um deles feriu com a espada o empregado do Grande Sacerdote , cortando a sua orelha direita.
51 Ha Hesu katu: —Iporãvete peheja, he'i-vy opoko inambikwe-rehe imbogwera-vy.
51 Mas Jesus ordenou: Aí tocou na orelha do homem e o curou.
52 Upe-ma rire he'i pa'i ruvixa kwéry-pe, porahéi haty pygwa ruvixa kwéry-pe ave, judeu ruvixa kwéry-pe ave gwĩ ou oipyhy hagwã Hesu va'e gwive-pe, he'i Hesu: —Niporãi katu peju pende kysepuku reheve, ha pende yvyra reheve, xe pyhy hagwã. Xe ndaikói oporosake'a va'e-rami kysepuku reheve xe reraha hagwã.
52 Em seguida disse aos chefes dos sacerdotes, aos oficiais da guarda do Templo e aos líderes judeus que tinham vindo para prendê-lo:
53 Heta áry-ma aiko pene ndive. Nhandejáry róga kakwaa-py aime meme ramo napemopu'ãiry pende po xe pyhy hagwã. Ãy mate xe pyhy-ta. Kóa pende óra pene remimbota pejapo hagwã xe-rehe. Gwĩ pytũgwy-rupi ipu'aka va'e nhe'ẽ-rupi peiko-ma pene rembiaporã pejapo hagwã.
53 Eu estava com vocês todos os dias no pátio do Templo, e vocês não tentaram me prender. Mas esta é a hora de vocês e também a hora do poder da escuridão.
54 Oipyhy-ma ramo Hesu-pe ogweraha íxupe pa'i ruvixagwasu róga kakwaa-py. Ha Pedro katu oho Hesu rapykwéri puku.
54 Eles prenderam Jesus e o levaram até a casa do Grande Sacerdote . E Pedro os seguia de longe.
55 Omoendy-ma ramo tata, upe-py Pedro oho ave ojepe'e hagwã. Tata ypy-py ogwapy oĩ-vy va'e ndive ogwapy ave Pedro.
55 Quando acenderam uma fogueira no meio do pátio, Pedro foi e sentou-se com os que estavam em volta do fogo.
56 Ohexa-ma ramo íxupe tata rendy-py Pedro-pe tembigwái kunha va'e, ohexa katu porã porã íxupe ha he'i: —Ko kwimba'e Hesu ndivegwa va'e ave ra'e, he'i.
56 Uma das empregadas o viu sentado ali perto da fogueira, olhou bem para ele e disse: — Este homem também estava com Jesus!
57 Upe-ma ramo Pedro he'i: —Upéa ndaikwaái voi xe, kunha, he'i íxupe Pedro.
57 Mas Pedro negou, dizendo: — Mulher, eu nem conheço esse homem!
58 Upe riremi ohexa jevy íxupe peteĩ kwimba'e. —Nde ave ra'e ha'e kwéry va'e, he'i. Pedro he'i jevy: —Upéa xe ndaikwaái. Ndaha'éi hesegwa kwéry xe, he'i rei.
58 Pouco tempo depois, um homem o viu ali e disse: — Você também é um deles! Mas Pedro respondeu: — Homem, eu não sou um deles.
59 Upe rire peteĩ óra-rupi, he'i jevy Pedro-pe ambue va'e: —Anhete voi ra'e nde ave ereiko va'e indive. Nde ave ha'e Galiléia yvy pygwa ra'e, he'i íxupe.
59 Mais ou menos uma hora depois, outro insistiu: — Você estava mesmo com ele porque também é galileu.
60 He'i jevy Pedro: —Upéa xe ndaikwaái, mba'e-rehe tipo aipo-rami ere xe-vy? he'i rei. Upéixa onhe'ẽ oĩ-vy jave ete, gáju osapukái.
60 Mas Pedro respondeu: — Homem, eu não sei do que é que você está falando! Naquele instante, enquanto ele falava, o galo cantou.
61 Upe-ma ramo ojere Hesu oma'ẽ porã porã Pedro-rehe. Ha Pedro katu imandu'a Hesu he'i va'ekwe-rehe íxupe, “Ko'ánga gáju ndosapukái vyteri jepe, mbohapy-ma nde ere-ta xe-rehe: Upéa xe ndaikwaái, ere-ta”.
61 Então o Senhor virou-se e olhou firme para Pedro, e ele lembrou das palavras que o Senhor lhe tinha dito: “Hoje, antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.”
62 Upéa-gwi hasẽ-ma Pedro. Onhemboasy eterei-gwi ojahe'o oho-vy.
62 Então Pedro saiu dali e chorou amargamente.
63 Gwĩ kwimba'e Hesu-rehe onhangareko va'e onhembohory hese. Ogwerohasa asy eterei Hesu-pe. Oinupã eterei íxupe.
63 Os homens que estavam guardando Jesus zombavam dele e batiam nele.
64 Ohesamboty íxupe ha he'i: —Kiva'e pa ne nupã? Emombe'u katu, he'i íxupe.
64 Taparam os olhos dele e perguntavam: — Quem foi que bateu em você? Adivinhe!
65 Heta mba'e he'i rei rei íxupe onhembohory-vy hese.
65 E diziam muitas outras coisas para insultá-lo.
66 Ko'ẽ jave ramo ojogweroaty jevy judeu ruvixa kwéry, pa'i ruvixa kwéry, judeu rekombo'ehaty kwéry ndive ave, onhomongeta geta okwa-vy. Upéi katu oipyhy heru-vy Hesu-pe mburuvixa kwéry renonde-py. Ogwahẽ-ma ramo oporandu íxupe:
66 Quando amanheceu, alguns líderes dos judeus, alguns chefes dos sacerdotes e alguns mestres da Lei se reuniram. Depois mandaram levar Jesus diante do Conselho Superior .
67 —Nde tipo Cristo judeu kwéry remiha'arõ va'e? Emombe'u katu ore-vy, he'i íxupe. Upe ramo Hesu he'i: —“Xe Cristo judeu kwéry remiha'arõ va'e voi” ha'e ramo, ndaperoviái joty arã.
67 Então lhe disseram: — Diga para nós se você é o Ele respondeu:
68 Anhetegwa ha'e-ta peẽ-my: Aporandu ramo peẽ-my, napemombe'u mo'ãi xe-vy.
68 E, se eu fizer uma pergunta, vocês não vão responder.
69 Xe Nhande Ryke'y tee va'e ãy gwive agwapy-ta yváy-py Tupã Nhandejáry yke-rehe. Upe ipu'aka ete va'e ndive xe agwapy-ta, he'i íxupe kwéry Hesu.
69 Mas de agora em diante o
70 Upe-ma ramo enterove oĩ va'e oporandu íxupe: —Aipo ramo Nhandejáry ra'y tee voi va'e tipo nde? he'i íxupe. —“Nde ha'e voi” peje kuri xe-vy, he'i íxupe kwéry Hesu.
70 Aí todos perguntaram: — Então você é o Filho de Deus? Jesus respondeu:
71 Upe-ma ramo he'i ojóupe: —Nanhaikotevẽvéi-ma imombe'uharã-rehe. Nhande katu nhahendu-ma voi ha'e inhe'ẽ tee voi. Onhemonhandejáry rei Hesu, he'i ojohu vai-vy Hesu nhe'ẽ.
71 E eles disseram: — Não precisamos mais de testemunhas. Nós mesmos ouvimos o que ele disse.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.