Lucas 18
Kaiwá NT (KGK_WBT) vs VC
1 Upéi Hesu he'i gwemimbo'e kwéry-pe: —Tapembojeupi meme katu pene nhe'ẽ Nhandejáry-pe peiko-vy. Ani ne ate'ỹ teĩ ne nhe'ẽ erembojeupi-vy, he'i. Upéi arandu nhe'ẽ omombe'u íxupe kwéry. Tembirekokwe rehegwa nhe'ẽ-rami omombe'u.
1 Propôs-lhes Jesus uma parábola para mostrar que é necessário orar sempre sem jamais deixar de fazê-lo.
2 —Mburuvixa ipy'a vai va'e oĩ va'ekwe peteĩ tetã-my. Ndojeroviái Nhandejáry-rehe nopenái hese. Ojéupe gwarã mate ojapo. Ndojapóiry mba'eve avave pegwarã.
2 Havia em certa cidade um juiz que não temia a Deus, nem respeitava pessoa alguma.
3 —Ha peteĩ tembirekokwe upe pygwa va'e oho meme mburuvixa renda-py. Ojerure rure rei íxupe ohepy hagwã imbohasa asyhare-pe. Ha ndojapói inhe'ẽ.
3 Na mesma cidade vivia também uma viúva que vinha com freqüência à sua presença para dizer-lhe: Faze-me justiça contra o meu adversário.
4 Ijerureha ndojapóiry íxupe. Are ohendu hendu rei kunha nhe'ẽ. Upéi he'i opy'apy-py: “Xe mokane'o eterei ko tembirekokwe nhe'ẽ. Upéa-gwi ajapo-ta inhe'ẽ. Ndaha'éi pono xe mbohasa asy Nhandejáry. Napenái hese. Ndaha'éi ave pono onhe'ẽ vai hagwã avave xe-rehe. Xe napenáiry avave-rehe aiko-vy. Pono xe toryvave ajapo-ta íxupe inhe'ẽ, aipytygwõ-ta íxupe” he'i mburuvixa kunha-rehe, he'i Hesu omombe'u ramo arandu nhe'ẽ.
4 Ele, porém, por muito tempo não o quis. Por fim, refletiu consigo: Eu não temo a Deus nem respeito os homens;
5 — ausente —
5 todavia, porque esta viúva me importuna, far-lhe-ei justiça, senão ela não cessará de me molestar.
6 Upéi he'ive íxupe kwéry: —Ha'e-ta peẽ-my: Upe mburuvixa ipy'a vai jepe hembiapo porã nainhate'ỹi va'e-pe. Hembijerure ojapo voi íxupe.
6 Prosseguiu o Senhor: Ouvis o que diz este juiz injusto?
7 Ha Nhandejáry katu ipy'a porã ete nhane ndive. Gwembiporavo-pe oiporiahuvereko meme. Oipytygwõ-ta íxupe, omondo mondo íxupe onhe'ẽ va'e-pe oipytygwõ. Ohendu voi inhe'ẽ. Ani ere teĩ, “Hi'are eterei Nhandejáry xe rembijerure ojapo hagwã”. Omondo mondo íxupe onhe'ẽ va'e-pe oipytygwõ. Ani ave ere teĩ, “Xe nhe'ẽ nohendúi para'e ohendu para'e Nhandejáry” ani ere teĩ Nhandejáry-rehe, he'i Hesu omombe'u-vy. —Ereikokwe-vy joty ani ne ate'ỹ teĩ eremondo hagwã ne nhe'ẽ íxupe. Áry-py, pyhare-py ave eremondo mondo ne nhe'ẽ íxupe. Nde poriahuvereko-ta ne rembijerure ojapo-ta nde-vy.
7 Por acaso não fará Deus justiça aos seus escolhidos, que estão clamando por ele dia e noite? Porventura tardará em socorrê-los?
8 Ndahi'aréi ne pytygwõ hagwã nde hese erejerovia va'e, he'i. —Xe ko Nhande Ryke'y tee va'e. Agwahẽ jevy ramo, ndahetái arã voi nipo ra'e upéixa ojerure rure va'e xe ra'arõ va'erã. Ani katu ne ate'ỹ eterei ereiko-vy. Emondo mondo katu ne nhe'ẽ Nhandejáry-pe, he'i Hesu omombe'u-vy.
8 Digo-vos que em breve lhes fará justiça. Mas, quando vier o Filho do Homem, acaso achará fé sobre a terra?
9 Upéi Hesu omombe'u jevy ojogweroaty va'e-pe. Upe-py oĩ onhemboete rei va'e kwéry. Oĩ ave gwapixa-rehe onhe'ẽ rei rei va'e kwéry. Upéa-rehe Hesu onhemonhe'ẽ íxupe kwéry. Arandu nhe'ẽ oiporu omombe'u hagwã mba'eixagwa py'a jareko nhambojeupi ramo nhane nhe'ẽ Nhandejáry-pe. Mokõi kwimba'e rehegwa nhe'ẽ-rami omombe'u.
9 Jesus lhes disse ainda esta parábola a respeito de alguns que se vangloriavam como se fossem justos, e desprezavam os outros:
10 —Mokõi kwimba'e oho ojeporahéi haty-py ojapo hagwã oração. Peteĩ fariseu va'e, outro plata-py nhane mbopaga va'ety.
10 Subiram dois homens ao templo para orar. Um era fariseu; o outro, publicano.
11 Ha omondo hagwã onhe'ẽ Nhandejáry-pe upe fariseu va'e onhembo'y. Ipy'apy-py ae onhemongeta. Onhembotuvixa eterei-gwi onhenohẽ porã mo'ã Nhandejáry-pe. —“Tupã xe Járy” he'i onhemongeta-vy. “Avy'a ete xe rekoha-rehe” he'i mo'ã. “Ambue kwéry-rami ndaikói voi xe” he'i. “Imonda e'ỹ va'e xe. Hekoha vai e'ỹ va'e ave xe. Namenda mendái kunha ambue-rehe ave aiko-vy. Naxe rembiapo vaíry voi avave-rehe” he'i mo'ã. “Avy'a eterei. Xe ndaikói voi ko plata-py oporombopaga va'ety rekoha-rami” he'i onhembotuvixa-vy. “Xe rembiapo porã voi aiko-vy” he'i.
11 O fariseu, em pé, orava no seu interior desta forma: Graças te dou, ó Deus, que não sou como os demais homens: ladrões, injustos e adúlteros; nem como o publicano que está ali.
12 “Ha nde-rehe ajerovia-gwi peteĩ teĩ semana mokõi áry meme ahasa asy karu e'ỹ reheve aiko-vy” he'i. “Xe areko va'e aipapa meme dez-gwi aipe'a peteĩ ame'ẽ nde-vy gwarã” he'i omondo-vy onhe'ẽ Nhandejáry-pe onhenohẽ porã hagwã mo'ã íxupe, he'i Hesu omombe'u-vy.
12 Jejuo duas vezes na semana e pago o dízimo de todos os meus lucros.
13 —Ha upe oporombopaga va'ety otĩ oike hagwã ojeporahéi haty-py. Mombyry-rupi rei oiko. Noma'ẽ ma'ẽi voi oiko-vy otĩ eterei-gwi. Ndojeesaupíry ojahe'o voi oĩ-vy onhemboasy-vy “Xe ko xe py'a vai voi aiko-vy” ho'e-vy hasẽ. “Tupã, xe Járy” he'i, “Xe poriahuvereko katu” he'i onhemboasy-vy íxupe. “Xe rembiapo vai eterei voi aiko-vy” he'i onhemboasy-vy, he'i Hesu omombe'u-vy.
13 O publicano, porém, mantendo-se à distância, não ousava sequer levantar os olhos ao céu, mas batia no peito, dizendo: Ó Deus, tem piedade de mim, que sou pecador!
14 Ha he'i ave Hesu: —Ha'e-ta katu xe: Onhemboasy va'e-gwi omboyke voi-ma hembiapo vaikwe Nhandejáry. Ohendu voi inhe'ẽ. Ipy'a potĩ-vy oho jevy gwóga-py. Ha upe fariseu va'e-gwi hembiapo vaikwe nomboyke mo'ãi voi onhenohẽ porãse mo'ã íxupe-gwi, he'i Hesu arandu nhe'ẽ oiporu-vy. Upéi he'i jevy. —Anhete ha'e-ta peẽ-my: Onhemboeteseve va'e-rehe avave nopenái arã, ha onhemomirĩ va'e-pe ae katu omboete va'erã, he'i Hesu omombe'u-vy.
14 Digo-vos: este voltou para casa justificado, e não o outro. Pois todo o que se exaltar será humilhado, e quem se humilhar será exaltado.
15 Ogweru ave okwa-vy Hesu renda-py mitãgwe Hesu omoĩ hagwã opo mitã kwéry-rehe ohovasa hagwã. Ha hemimbo'e kwéry ohexa-ma ramo, hakate'ỹ Hesu-rehe. —Ani ereru Hesu ha-py mitã mixĩ mixĩ va'e, he'i ojoko-vy.
15 Trouxeram-lhe também criancinhas, para que ele as tocasse. Vendo isto, os discípulos as repreendiam.
16 Ha Hesu katu he'i: —Eheja katu tou mitã'i gwive xe renda-py. Ani erejoko teĩ. Mitã'i reko mirĩ vérami va'e meme omoirũ-ta Nhandejáry gwuvixarã-pe, he'i omombe'u-vy.
16 Jesus, porém, chamou-as e disse: Deixai vir a mim as criancinhas e não as impeçais, porque o Reino de Deus é daqueles que se parecem com elas.
17 —Anhete ko ha'e-ta peẽ-my. Nhandejáry oiko ha-rupi huvixa ramo ndaipóri-ta onhembotuvixave va'e. Onhemohekomirĩve va'e ae omoirũ-ta íxupe, he'i Hesu omombe'u-vy.
17 Em verdade vos declaro: quem não receber o Reino de Deus como uma criancinha, nele não entrará.
18 Peteĩ mburuvixa oporandu Hesu-pe: —Mbo'eháry, nde reko porã va'e. Mba'e tipo ajapo-ta xe aikove hagwã Nhandejáry ndive apave'ỹ reheve? he'i oporandu-vy Hesu-pe.
18 Um homem de posição perguntou então a Jesus: Bom Mestre, que devo fazer para possuir a vida eterna?
19 —Ne mandu'a porã katu ne nhe'ẽgwe-rehe, he'i íxupe Hesu. —“Nde reko porã va'e” ere kuri xe-rehe. Nhandejáry, ha'e anho mante heko porã tee va'e, he'i Hesu íxupe.
19 Jesus respondeu-lhe: Por que me chamas bom? Ninguém é bom senão só Deus.
20 —Ereikwaa-ma Nhandejáry omombe'u va'ekwe nhande rekorã, he'i ave Hesu. —Ani ereiko teĩ ambue mbue ndive, he'i. —Ani ereporojuka teĩ. Ani eremonda teĩ. Ani nde apu teĩ avave-rehe. Emboete katu nde ru, nde sy ave. Upéixa omombe'u va'ekwe Nhandejáry nde rekorã, he'i íxupe Hesu.
20 Conheces os mandamentos: não cometerás adultério; não matarás; não furtarás; não dirás falso testemunho; honrarás pai e mãe.
21 —Xe mitã ramogware ãy peve upéa nhe'ẽ namokanhỹi, he'i. —Ahendu vyteri aiko-vy xe, he'i Hesu-pe.
21 Disse ele: Tudo isso tenho guardado desde a minha mocidade.
22 Ohendu-ma ramo, Hesu he'i íxupe: —Peteĩ oĩ va'e nderejapói vyteri, he'i íxupe. —Erereko va'e gwive evendepa katu. Hepykwe ae eru eme'ẽmba iporiahu va'e kwéry-pe. Upéixa erejapo ramo, nde rekoha porãrã erereko arã yváy-py. Upe rire eju katu xe moirũ, he'i íxupe Hesu.
22 A estas palavras, Jesus lhe falou: Ainda te falta uma coisa: vende tudo o que tens, dá-o aos pobres e terás um tesouro no céu; depois, vem e segue-me.
23 Ohendu-ma ramo inhe'ẽ ndovy'avéi-ma. Ipy'a reraha eterei omba'e reta reta-rehe.
23 Ouvindo isto, ele se entristeceu, pois era muito rico.
24 Ha Hesu oma'ẽ hese. Oikwaa-ma ndovy'avéi-ma upe va'e. Upéixa-gwi he'i onhondive oĩ va'e-pe: —Hasy peve opamba'e ogwereko va'e omoirũ hagwã Nhandejáry gwuvixarã-pe, he'i.
24 Vendo-o entristecer-se, disse Jesus: Como é difícil aos ricos entrar no Reino de Deus!
25 —Hasy eterei nhambohasa ka'ijugwasu kwa-rupi mymbagwasu camelo, ndaijaséiry. Ha hasyve imba'e reta va'e omoirũ hagwã Nhandejáry gwuvixarã-pe, he'i.
25 É mais fácil passar o camelo pelo fundo duma agulha do que um rico entrar no Reino de Deus.
26 Ha ohendu va'e kwéry he'i: —Kiva'e onheresende-ta, aipo ramo? Hasy eterei nipo nhanheresende hagwã ra'e, he'i.
26 Perguntaram os ouvintes: Quem então poderá salvar-se?
27 Ha Hesu katu he'i: —Peẽ-my hasy eterei va'e ndahasy mo'ãi Tupã Nhandejáry-pe. Ha'e anho mante ne resende va'erã, he'i.
27 Respondeu Jesus: O que é impossível aos homens é possível a Deus.
28 Ha upéi katu he'i íxupe Pedro: —Ore niko orogwereko va'e gwive orohejapa oroju-vy oromoirũ hagwã, he'i Hesu-pe.
28 Pedro então disse: Vê, nós abandonamos tudo e te seguimos.
29 —Anhete ko xe ha'e-ta nde-vy, he'i íxupe Hesu. —Xe moirũ hagwã gwóga, gwóga pygwa ave oheja va'e hetave ojohu va'erã gwembiejare rekoviarã. Gwembireko, gwyke'ýry, gwyvýry, gweindýry, gwa'ýry, gwajýry, oména, omembýry, gwykéry, okypy'y kwéry, okyvýry, gwu, osy oheja ramo omoirũ hagwã Nhandejáry gwuvixarã-pe,
29 Jesus respondeu: Em verdade vos declaro: ninguém há que tenha abandonado, por amor do Reino de Deus, sua casa, sua mulher, seus irmãos, seus pais ou seus filhos,
30 hetave tave ome'ẽ va'erã íxupe Nhandejáry. Ohexakwaa rei va'erã íxupe ko'ãy, ha yvy opa-ma rire oikove meme va'erã Nhandejáry ndive opave'ỹ reheve, he'i Hesu.
30 que não receba muito mais neste mundo e no mundo vindouro a vida eterna.
31 Upéi ohenói jevy gwĩ doze gwemimbo'e íxupe kwéry anho omombe'u hagwã. —Jaha jaiko-vy Jerusalém tetã-my. Ha xe Nhande Ryke'y tee va'e ahasa asy-ta upe-py, he'i. —Nhandejáry nhe'ẽ-py omombe'u va'ety kwéry omohenonde va'ekwe ihai-vy mba'e pa ojehu-ta xe-vy. Upe ohai va'ekwe xe rehegwa ãy ojapopa-ta, he'i.
31 Em seguida, Jesus tomou à parte os Doze e disse-lhes: Eis que subimos a Jerusalém. Tudo o que foi escrito pelos profetas a respeito do Filho do Homem será cumprido.
32 —Xe pyhy-ta xe reraha judeu e'ỹ va'e kwéry-pe. Onhembohory-ta xe-rehe, xe rereko asy-ta ave, onygwõ-ta ave xe-rehe.
32 Ele será entregue aos pagãos. Hão de escarnecer dele, ultrajá-lo, desprezá-lo;
33 Xe mbopi rire xe juka-ta. Mbohapy áry-py anhemoingove jevy-ma va'erã, he'i gwemimbo'e kwéry anho-pe onhemombe'u-vy Hesu.
33 bater-lhe-ão com varas e o farão morrer; e ao terceiro dia ressurgirá.
34 Ha hemimbo'e kwéry nohendu kwaái voi Hesu nhe'ẽ. Ojeapysaka rei hikwái. Onhenhomi voi íxugwi kwéry pono oikwaa he'ise va'e.
34 Mas eles nada disto compreendiam, e estas palavras eram-lhes um enigma cujo sentido não podiam entender.
35 Ogwahẽ-tama Jericó tetã-my. Hi'agwĩ-ma oĩ ramo tetã hesapyso e'ỹ va'e ogwapy oĩ-vy tapegwasu rembe'y-py. Omba'e repyrã-rehe ojerure oĩ-vy.
35 Ao aproximar-se Jesus de Jericó, estava um cego sentado à beira do caminho, pedindo esmolas.
36 Ha Hesu ndive ojogweroaty va'e ohasa oje'ói-vy tape-rupi. Ohendu ramo ijayvu, oporandu ohexa va'e-pe: —Mbava'e tipo ojapo oje'ói-vy? he'i hese.
36 Ouvindo o ruído da multidão que passava, perguntou o que havia.
37 —Hesu Nazaré pygwa ohasa oje'ói-vy, he'i íxupe.
37 Responderam-lhe: É Jesus de Nazaré, que passa.
38 Ohendu-ma ramo, onhe'ẽ hatã ohenói-vy: —Hesu, Davi remiarirõre, xe poriahuvereko katu, he'i.
38 Ele então exclamou: Jesus, filho de Davi, tem piedade de mim!
39 Henonde-rupi ohasa va'e inhe'ẽ ojoko mo'ã íxugwi: —Ekirirĩ katu, he'i íxupe omongirirĩse mo'ã-vy íxupe. Ha'e katu hatãve tãve joty osapukái oĩ-vy: —Xe poriahuvereko katu, Davi remiarirõkwe, he'i joty.
39 Os que vinham na frente repreendiam-no rudemente para que se calasse. Mas ele gritava ainda mais forte: Filho de Davi, tem piedade de mim!
40 Upéi opyta-ma Hesu. —Eru íxupe, he'i. Ou-ma ramo oporandu íxupe Hesu:
40 Jesus parou e mandou que lho trouxessem. Chegando ele perto, perguntou-lhe:
41 —Mbava'e tipo ereipota xe ajapo hagwã nde-rehe? he'i hesapyso e'ỹ va'e-pe ijeroviaha ojekwaa uka hagwã. —Eme'ẽ xe resarã xe-vy, mbo'eháry, he'i.
41 Que queres que te faça? Respondeu ele: Senhor, que eu veja.
42 —Ema'ẽ. Nde resapyso-ma ngatu, he'i. —Xe-rehe erejerovia-gwi erekwera-ma, he'i.
42 Jesus lhe disse: Vê! Tua fé te salvou.
43 Onhe'ẽ jave okwera-ma. Okwera-ma ramo, omoirũ-ma íxupe oho-vy. Omboete ete Nhandejáry-pe oho-vy Hesu rapykwéri. Ha upe pygwa oĩ va'e gwive, upéa ohexa va'e gwive, Nhandejáry-pe omomba'egwasu ete voi.
43 E imediatamente ficou vendo e seguia a Jesus, glorificando a Deus. Presenciando isto, todo o povo deu glória a Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.