João 9
Kaiwá NT (KGK_WBT) vs VC
1 Ha upéi katu oho ogwata-vy Hesu. Ogwata jave ohexa peteĩ hesapyso e'ỹ va'e-pe. Imitã gwive ndahesapysóiry va'e.
1 Caminhando, viu Jesus um cego de nascença.
2 Ohexa ramo, oporandu Hesu-pe hemimbo'e: —Mba'e-gwi upe va'e ndahesapysóiry va'e imitã gwive, porombo'eháry? Ha'e ojejavy-gwi para'e. Ojejavy-gwi para'e túvy isy ave? he'i íxupe oporandu-vy.
2 Os seus discípulos indagaram dele: Mestre, quem pecou, este homem ou seus pais, para que nascesse cego?
3 Upéi Hesu he'i íxupe: —“Upe va'e hesa e'ỹ va'e ojejavy-gwi para'e, túvy isy ave ojejavy-gwi para'e, onase hesa e'ỹ reheve” peje mo'ã. Ha ndaupéixairy, he'i. —Hesapyso e'ỹ va'e ae hembiapo porã hagwã íxupe Nhandejáry hexapyrã-rupi.
3 Jesus respondeu: Nem este pecou nem seus pais, mas é necessário que nele se manifestem as obras de Deus.
4 Áry ramo jajapo katu xe mbouhare rembiapo. Ou va'erã pyhare. Pytũ jave ndikatúi omba'apo avave. Ãy ome'ẽ nhamba'apo. Ha nhamba'apo e'ỹ va'erã óra-py, nanhamba'apo mo'ãvéi-ma va'erã, he'i ójehe.
4 Enquanto for dia, cumpre-me terminar as obras daquele que me enviou. Virá a noite, na qual já ninguém pode trabalhar.
5 —Xe aime jave ko yvy ári, yvypóry kwéry-pe, pytũ-rupi oiko va'e-rami va'e-pe ahesape va'e, he'i gwemimbo'e kwéry-pe Hesu.
5 Por isso, enquanto estou no mundo, sou a luz do mundo.
6 Upéa he'i rire, onygwõ yvy-py ombotuju hagwã gwendy-py. Ombotuju rire katu omona-ma hesa e'ỹ va'e resa-rehe.
6 Dito isso, cuspiu no chão, fez um pouco de lodo com a saliva e com o lodo ungiu os olhos do cego.
7 —Tereho katu Siloé ykwa-py ejehesahéi, he'i hesa e'ỹ va'e-pe. Y ojereru va'ekwe-pe he'i Siloé. Ha upéi katu oho ojehesahéi. Hesapyso porã-ma oukwe-vy.
7 Depois lhe disse: Vai, lava-te na piscina de Siloé {esta palavra significa emissário}. O cego foi, lavou-se e voltou vendo.
8 Ha hapixa kwéry, imba'ejerure oĩ-vy ramo hexaháry ave he'i ojóupe: —Kiva'e tipo upéa? he'i. —Ogwapy va'evy va'ekwe ko upéa kwimba'e. Omba'e repyrã-rehe ojerure rure va'ekwe. Ha ãy hesapyso-ma nipo ra'e, he'i ojóupe hese hikwái.
8 Então os vizinhos e aqueles que antes o tinham visto mendigar perguntavam: Não é este aquele que, sentado, mendigava?
9 —Ha'e voi —oĩ he'i va'e hese. —Imba'ejerure va'ekwe hesapyso voi ra'e ãy, he'i. Outro kwéry he'i hese: —Ndaha'éi. Ijogwaha rei upe va'e, he'i mo'ã hese. Ha ha'e voi katu he'i: —Xe mba'ejerure va'ekwe voi xe, he'i ójehe.
9 Respondiam alguns: É ele. Outros contestavam: De nenhum modo, é um parecido com ele. Ele, porém, dizia: Sou eu mesmo.
10 Upe ramo he'i íxupe hikwái: —Mbava'e tipo erejapo nde resa-rehe erehexa porã hagwã? he'i oporandu-vy. Ha ha'e he'i:
10 Perguntaram-lhe, então: Como te foram abertos os olhos?
11 —Hesu héry va'e ombotuju kuri yvy omoĩ xe resa-rehe. Upéi, “Tereho katu Siloé ykwa-py ejehesahéi” he'i xe-vy. Upe ramo aha ajehesahéi xe resapyso-ma, he'i íxupe kwéry.
11 Respondeu ele: Aquele homem que se chama Jesus fez lodo, ungiu-me os olhos e disse-me: Vai à piscina de Siloé e lava-te. Fui, lavei-me e vejo.
12 —Kipy oime Hesu? he'i íxupe hikwái. —Ndaikwaáiry kipy po oĩ, he'i íxupe kwéry.
12 Interrogaram-no: Onde está esse homem? Respondeu: Não o sei.
13 Ha upéi katu hesapyso e'ỹ va'ekwe ojereru fariseu kwéry renda-py. Ndojohu porãi ra'e Hesu rembiapo fariseu kwéry: —Japytu'uha áry-pyte ombotuju Hesu hesapyso hagwã, he'i ojóupe fariseu kwéry.
13 Levaram então o que fora cego aos fariseus.
14 — ausente —
14 Ora, era sábado quando Jesus fez o lodo e lhe abriu os olhos.
15 Upéa-gwi oporandu íxupe: —Mba'éixa pa nde resapyso jevy-ma? he'i íxupe fariseu kwéry. —Xe resa-rehe omoĩ kuri tuju. Upéi aha ajehesahéi xe resapyso-ma, he'i fariseu kwéry-pe.
15 Os fariseus indagaram dele novamente de que modo ficara vendo. Respondeu-lhes: Pôs-me lodo nos olhos, lavei-me e vejo.
16 Upe ramo omombe'u joavy avy ojóupe fariseu kwéry: —Hesu ko japytu'uha áry reko-rupi ndoikóiry. Upéa-gwi Nhandejáry nhe'ẽ e'ỹ-py hembiapo, oĩ he'i va'e hese. Ha outro fariseu he'i: —Hesu hexapyrã-rupi hembiapo porã va'e. Ma'erã, “Ojejavy ra'e” peje hese mo'ã? he'i ojóupe hese hikwái. Upéixa ramo omombe'u joavy avy ojóupe Hesu-rehe.
16 Diziam alguns dos fariseus: Este homem não é o enviado de Deus, pois não guarda sábado. Outros replicavam: Como pode um pecador fazer tais prodígios? E havia desacordo entre eles.
17 Upéa-gwi oporandu jevy hesapyso e'ỹ va'ekwe-pe: —Mba'eixagwa hekoha va'e tipo nde resa apohare? he'i. —Emombe'u katu ore-vy hesegwa, he'i íxupe fariseu kwéry. —Nhandejáry nhe'ẽ-py omombe'u va'ety voi upe va'e, he'i fariseu kwéry-pe.
17 Perguntaram ainda ao cego: Que dizes tu daquele que te abriu os olhos? É um profeta, respondeu ele.
18 “Xe resapyso-ma” he'i ramo, ndogweroviái inhe'ẽ judeu ruvixa kwéry. Upéa-gwi ohenói uka hesapyso e'ỹ va'ekwe ru-pe. Isy-pe ohenói uka ave ou hagwã.
18 Mas os judeus não quiseram admitir que aquele homem tivesse sido cego e que tivesse recobrado a vista, até que chamaram seus pais.
19 Ogwahẽ ramo, oporandu túvy-pe isy-pe ave: —Nde ra'y tipo upe va'e, he'i túvy-pe. —Imitã gwive ndahesapysóiry va'e peje hese va'e? Mba'éixa tipo ohexa oiko-vy? oporandu túvy-pe isy-pe ave.
19 E os interrogaram: É este o vosso filho? Afirmais que ele nasceu cego? Pois como é que agora vê?
20 He'i judeu ruvixa kwéry-pe: —Ko va'e katu aikwaa voi xe ra'y teeha. Imitã gwive hesapyso e'ỹha aikwaa voi, he'i.
20 Seus pais responderam: Sabemos que este é o nosso filho e que nasceu cego.
21 —Ha ndoroikwaái mba'éixa po ohexa ãy. Kiva'e po ombohesa ra'e íxupe ndoroikwaái ave. Ha xe ra'y-pe katu peporandu peikwaa hagwã. Naimitãvéiry-ma voi xe ra'y. Ójehe gware omombe'u va'erã peẽ-my, he'i judeu ruvixa kwéry-pe.
21 Mas não sabemos como agora ficou vendo, nem quem lhe abriu os olhos. Perguntai-o a ele. Tem idade. Que ele mesmo explique.
22 Upéa he'i ikyhyje-gwi judeu ruvixa-gwi. Onhombo'e ra'e ojóupe judeu ruvixa kwéry: —“Cristo, nhane remiha'arõ va'e voi Hesu” he'i va'e gwive, nhamosẽ katu ojeporahéi haty haty-gwi, he'i ojóupe. Upéa-gwi ikyhyje voi túvy isy ave. Upéa-gwi he'i:
22 Seus pais disseram isso porque temiam os judeus, pois os judeus tinham ameaçado expulsar da sinagoga todo aquele que reconhecesse Jesus como o Cristo.
23 “Naimitãvéiry-ma voi xe ra'y. Ójehe gware omombe'u va'erã peẽ-my” he'i judeu kwéry-pe túvy isy ave.
23 Por isso é que seus pais responderam: Ele tem idade, perguntai-lho.
24 Upéa he'i-gwi: —Eju katu, he'i jevy hesapyso e'ỹ va'ekwe-pe judeu ruvixa kwéry. —Ore kwéry ko oroikwaa voi pe kwimba'e Hesu héry va'e ojejavy javyha. Upéa-gwi etima porã katu Nhandejáry-pe nde resapyso jevymaha-rehe, he'i íxupe judeu ruvixa kwéry.
24 Tornaram a chamar o homem que fora cego, dizendo-lhe: Dá glória a Deus! Nós sabemos que este homem é pecador.
25 —Ojejavy va'e para'e pe kwimba'e. Tapa ojejavy e'ỹ va'e. Xe ndaikwaáiry. Ha peteĩ mba'e xe aikwaa. Kwehe ndaxe resáiry va'e xe. Ãy katu xe resa-ma voi. Ãy katu ahexa porã-ma, he'i judeu ruvixa kwéry-pe.
25 Disse-lhes ele: Se esse homem é pecador, não o sei... Sei apenas isto: sendo eu antes cego, agora vejo.
26 Upe ramo he'i íxupe hikwái: —Mbava'e tipo ojapo nde-vy ra'e ne mbohesa hagwã? he'i. —Mba'éixa tipo ne mbohesa hagwã ra'e? he'i jevy íxupe judeu ruvixa kwéry.
26 Perguntaram-lhe ainda uma vez: Que foi que ele te fez? Como te abriu os olhos?
27 —Ma'erã po pehenduse jevy? Napehenduséi kuri xe remimombe'u peẽ-my. Peikose para'e Hesu remimbo'e ramo peẽ ave, he'i judeu ruvixa kwéry-pe.
27 Respondeu-lhes: Eu já vo-lo disse e não me destes ouvidos. Por que quereis tornar a ouvir? Quereis vós, porventura, tornar-vos também seus discípulos?...
28 Upe-ma ramo ipoxy-ma íxupe. Onhe'ẽ rei rei-ma íxupe: —Hesu remimbo'e voi nde. Ha ore kwéry katu Moisés remimbo'e voi, he'i.
28 Então eles o cobriram de injúrias e lhe disseram: Tu que és discípulo dele! Nós somos discípulos de Moisés.
29 —Nhandejáry remimombe'ukwe nipo araka'e Moisés-pe. Ha ki-gwi po ou Hesu ra'e ndoroikwaáiry, he'i íxupe judeu ruvixa kwéry.
29 Sabemos que Deus falou a Moisés, mas deste não sabemos de onde ele é.
30 Upe ramo ha'e he'i: —Apondera voi pende-rehe. Hesu xe mbohesa ramo jepe, ki-gwi po ou ra'e ndapeikwaái joty, he'i.
30 Respondeu aquele homem: O que é de admirar em tudo isso é que não saibais de onde ele é, e entretanto ele me abriu os olhos.
31 —Nhandejáry rekoha jaikwaa voi. Ojejavy va'e-pe gwive ndohexa mo'ãi. Ha imboeteha gwive katu hemimbota apoha ave, upe va'e-pe ohexa va'erã, he'i.
31 Sabemos, porém, que Deus não ouve a pecadores, mas atende a quem lhe presta culto e faz a sua vontade.
32 —Pejeapysaka katu xe nhe'ẽ-rehe. Ko yvy nhepyrũ gwive ãy ete peve, “Hesapyso-ma imitã gwive hesa e'ỹ va'e” nde'íry va'e, he'i.
32 Jamais se ouviu dizer que alguém tenha aberto os olhos a um cego de nascença.
33 —Ojéhegwi mba'eve ndojapói va'e Hesu. Xe mbohesa-ma kuri. Nhandejáry remimbou voi nipo ra'e Hesu, he'i judeu ruvixa-pe.
33 Se esse homem não fosse de Deus, não poderia fazer nada.
34 Upe nhe'ẽ ohendu-ma ramo ipoxy-ma hikwái: —Nde py'a ky'apa-ma reheve ereiko va'ekwe. Upéa-gwi naiporãi voi nde ore mbo'e, he'i hesapyso e'ỹ va'ekwe-pe judeu ruvixa. Upe rire omosẽ íxupe: —Anive ereike teĩ ojeporahéi haty haty-rupi, he'i íxupe judeu ruvixa kwéry.
34 Responderam-lhe eles: Tu nasceste todo em pecado e nos ensinas?... E expulsaram-no.
35 Ha upéi katu: —Omosẽ ra'e hesapyso va'ekwe-pe judeu ruvixa, he'i Hesu-pe. Upéa-gwi oho oheka íxupe Hesu. Otopa ramo, he'i: —Erejerovia-ma tipo nde ereiko-vy Nhande ryke'y tee va'e-rehe, he'i oporandu-vy íxupe.
35 Jesus soube que o tinham expulsado e, havendo-o encontrado, perguntou-lhe: Crês no Filho do Homem?
36 —Kiva'e po ndaikwaái, porombo'eháry, ajerovia-ma hagwã hese, he'i Hesu-pe.
36 Respondeu ele: Quem é ele, Senhor, para que eu creia nele?
37 —Erehexa-ma ereĩ-vy íxupe. Xe voi, he'i ójehe. —Pende ryke'y tee va'e xe voi nde-vy anhe'ẽ va'e, he'i íxupe Hesu.
37 Disse-lhe Jesus: Tu o vês, é o mesmo que fala contigo!
38 —Ajerovia-ma nde-rehe, xe Járy, he'i íxupe. Gwetypy'ã-rehe onhesũ omboete-vy íxupe.
38 Creio, Senhor, disse ele. E, prostrando-se, o adorou.
39 Ha upéi katu he'i upe pygwa-pe Hesu: —Ko yvy-py aju va'ekwe ojekwaa hagwã yvypóry kwéry rekoha, ipy'a-py oĩ va'e ojekwaa hagwã. Hesapyso e'ỹ va'e-rami voi oiko hi'arandu e'ỹ va'e. Aipota hesapyso-ma va'e-rami oiko hikwái. Ha, “Nhane arandu va'e” he'i ra'anga anga rei va'e katu, aipota hi'arandu e'ỹha enterove ohexa. Upéa-gwi aju va'ekwe ko yvy ári, he'i upe pygwa-pe Hesu.
39 Jesus então disse: Vim a este mundo para fazer uma discriminação: os que não vêem vejam, e os que vêem se tornem cegos.
40 Oĩ fariseu kwéry va'e hendive oĩ va'e, upéa ohendu va'e: —“Pene arandu e'ỹ peẽ ave” ere tipo ra'e kuri ore-vy ave, he'i oporandu-vy íxupe.
40 Alguns dos fariseus, que estavam com ele, ouviram-no e perguntaram-lhe: Também nós somos, acaso, cegos?...
41 —Pende resapyso e'ỹ va'e-rami peiko ramo ra'e, ndaiky'ái arã ra'e pende py'a. Ãy katu, “Ore resapyso va'e-rami ore arandu porã va'e” peje mo'ã pendéjehe. Upéa-gwi pende apu-gwi, iky'a-ma voi oĩ-vy pende py'a, he'i fariseu kwéry-pe Hesu.
41 Respondeu-lhes Jesus: Se fôsseis cegos, não teríeis pecado, mas agora pretendeis ver, e o vosso pecado subsiste.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.