João 4
Kaiwá NT (KGK_WBT) vs NAA
1 Upe ramo omombe'u fariseu kwéry-pe: —Are-ma omoirũ heta João-pe. Ha ko'ánga katu hetave Hesu-rehe ojehesa rerovapa. Hesu-pe háma omoirũ heta. Omongarai-ma íxupe kwéry Hesu gwemimbo'erã, he'i omombe'u-vy. Upéa oikwaa-ma ramo, osẽ oho-vy Hesu Judéia yvy-gwi. Oho jevy Galiléia yvy-koty. Ha Hesu katu oporomongarai e'ỹ va'e. Hemimbo'e kwéry mante ae oporomongarai va'e.
1 Quando Jesus soube que os fariseus tinham ouvido dizer que ele fazia e batizava mais discípulos do que João
2 — ausente —
2 — se bem que Jesus mesmo não batizava, e sim os seus discípulos —,
3 — ausente —
3 deixou a Judeia, retirando-se outra vez para a Galileia.
4 Ha upéi katu ohasa oho-vy Samaria yvy-rupi. Upe-rupi ndoho reíry.
4 E era-lhe necessário passar pela região da Samaria.
5 Upéixa ramo ogwahẽ oho-vy Samaria pygwa tetã héry va'e Sicar-py. Ha Sicar katu hi'agwĩ oĩ myamyrĩ Jacó yvykwe-gwi pe ome'ẽ gwa'ýry José-pe va'ekwe-gwi.
5 Assim, Jesus chegou a uma cidade samaritana, chamada Sicar, perto das terras que Jacó tinha dado a seu filho José.
6 Upe-py oĩ Jacó ygwa. Ha upéi katu Hesu ogwahẽ rire ogwapy ygwa ypy-py. Ogwata puku ou-vy rire ikane'o. Upéa-gwi okane'o ramo ogwapy otongea-vy. Larose-ma ramo ogwapy oĩ-vy onhemokane'õgwa hagwã.
6 Ali ficava o poço de Jacó. Cansado da viagem, Jesus sentou-se junto ao poço. Era por volta do meio-dia.
7 Upe-ma ramo ogwahẽ ou-vy kunha Samaria pygwa va'e. Ogwenohẽ hagwã y ou. He'i íxupe Hesu: —Hay'u-ta, he'i.
7 Nisso veio uma mulher samaritana tirar água. Jesus lhe disse:
8 Ha ndaipóri inhirũ. Hemimbo'e kwéry oje'ói kuri tetã-my oho ojogwa hagwã gwemi'urã kwéry.
8 Pois os seus discípulos tinham ido à cidade comprar alimentos.
9 Ha upéi he'i íxupe pe kunha: —Nde ko judeu kwéry va'e. Xe katu Samaria pygwa va'e. Pende a'e'ỹha ore, he'i. —Aipo ramo ma'erã po erejerure xe-vy y-rehe. Judeu kwéry katu ndore rerohorýi va'e. Ndoiporúi ore mba'e, he'i íxupe.
9 Então a mulher samaritana perguntou a Jesus: — Como, sendo o senhor um judeu, pede água a mim, que sou mulher samaritana? Ela disse isso porque os judeus não se dão com os samaritanos.
10 Upéi Hesu he'i pe kunha-pe: —Ndereikwaái voi Nhandejáry remime'ẽrã. “Hay'u-ta” ha'e ramo nde-vy, ndaxe kwaái ave. Ha xe kwaa rire ra'e, erejerure arã xe-vy ra'e. Ame'ẽ arã nde-vy ra'e y. Yvu ramigwa va'e ame'ẽ arã nde-vy nde rekoverã, he'i kunha-pe.
10 Jesus respondeu:
11 Upéi he'i íxupe pe kunha: —Hypy voi ygwa, porombo'eháry, he'i. —Ndererekói henohẽha. Mamo-gwi nipo erenohẽ-ta y yvu ramigwa va'e, he'i íxupe kunha.
11 Ao que a mulher respondeu: — O senhor não tem balde e o poço é fundo. De onde vai conseguir essa água viva?
12 —Ore ramói ypykwe Jacó ome'ẽ va'ekwe ore-vy upéa ygwa. Hoy'u ave íxugwi. Ta'ýry hoy'u ave íxugwi va'ekwe. Omboy'u ave íxugwi va'ekwe gwymba, he'i. —Ha nde nerenhembotuvixa mba'éi tipo íxupe? he'i íxupe kunha.
12 Por acaso o senhor é maior do que Jacó, o nosso pai, que nos deu o poço, do qual ele mesmo bebeu, assim como os seus filhos e o seu gado?
13 Upéi he'i kunha-pe: —Ko va'e y ja'u ramo, jay'u jevy jevy va'erã, nhande y'uhéi jevy va'erã.
13 Jesus respondeu:
14 Ha xe remime'ẽrã ere'u ramo, nande y'uhéi mo'ãvéi-ma va'erã, he'i. —Xe mba'e y ame'ẽ va'erã nde-vy nde py'a-py ndopái va'erã. Yvu-rami opupu va'erã. Yvu-rami oĩ va'erã nde py'a-py nde rekoverã. Ndopái-gwi ereiko va'erã opa e'ỹ reheve Nhandejáry ndive, he'i kunha-pe.
14 mas aquele que beber da água que eu lhe der nunca mais terá sede. Pelo contrário, a água que eu lhe der será nele uma fonte a jorrar para a vida eterna.
15 Upe-ma ramo he'i íxupe kunha: —Eme'ẽ mani katu xe-vy, porombo'eháry, aipo erereko va'e y. Ndaxe y'uheivéi-ma va'erã. Ndajuvéi-ma va'erã y-rehe ko'a-py, he'i íxupe.
15 A mulher lhe disse: — Senhor, quero que me dê essa água para que eu não mais tenha sede, nem precise vir aqui buscá-la.
16 Upéi he'i kunha-pe: —Ekwa emombe'u ne ména-pe ou ave hagwã a-py. Upe rire peju katu ko'a-py, he'i. Ha kunha he'i íxupe:
16 Jesus disse:
17 —Naxe ménai voi, he'i. Ha Hesu he'i íxupe: —“Naxe ménai” ere-ma ramo, anhetegwa voi eremombe'u xe-vy.
17 Ao que a mulher respondeu: — Não tenho marido. Então Jesus disse:
18 Eremenda menda voi ereiko-vy va'ekwe. Cinco voi oiko ne menakwe. Indive ãy ereiko va'e ndaha'éi ne ména tee. “Naxe ménai” ere ramo, anhetegwa voi eremombe'u xe-vy, he'i kunha-pe Hesu.
18 Porque já teve cinco, e esse que agora tem não é seu marido. O que você disse é verdade.
19 Ohendu ramo inhe'ẽ: “Xe kwaa-ma ra'e” he'i ójehe. Upéa-gwi he'i íxupe kunha: —Nde ko, porombo'eháry, Nhandejáry nhe'ẽ-py eremombe'u va'ety nipo ra'e. Ahexa kwaa-ma nde-rehe, he'i oikwaa-gwi íxupe Hesu.
19 A mulher então lhe disse: — Agora eu sei que o senhor é um profeta!
20 —Upe va'e yvyaty ári ojeupi meme va'ekwe ore ramói kwéry. Nhandejáry nhamboete haty-py oho meme. Ha peẽ, judeu kwéry va'e katu ndapejohu porãi upe-py oroho ramo. Jerusalém tetã-my mante oipota jaha Nhandejáry mboete-vy. “Upe-py ae tekoha” he'i judeu kwéry, he'i kunha omombe'u-vy.
20 Nossos pais adoravam neste monte, mas vocês dizem que em Jerusalém é o lugar onde se deve adorar.
21 Upéi he'i kunha-pe: —Xe rerovia katu, kunha. Ogwahẽ-tama Nhandejáry óra, nhamboete tee hagwã íxupe óra. Ogwahẽ-ma rire, upe yvyaty ári napemboete mo'ãvéi-ma Nhandejáry Nhande Ru-pe. Napemboete mo'ãvéi-ma ave íxupe Jerusalém-my, upe oromboete haty-py.
21 Jesus respondeu:
22 Ha pende kwéry niko peikwaa e'ỹ va'e pemboete va'e. Ha ore kwéry katu oroikwaa va'e oromboete voi. Nhane resendeharã ko judeu kwéry va'e. Upéa-gwi oromboete va'e oroikwaa voi.
22 Vocês adoram o que não conhecem; nós adoramos o que conhecemos, porque a salvação vem dos judeus.
23 Ogwahẽ-ta hi'óra, he'i. —Ãy ogwahẽ pota-ma voi hi'óra. Ko'ánga katu Nhandejáry-pe omboete tee va'e gwive, omboete va'erã íxupe opy'a gwive. Nomboete ra'anga anga rei mo'ãvéi-ma íxupe. Upéa rehegwa omboete teeharã Nhandejáry oipota, he'i.
23 Mas vem a hora — e já chegou — em que os verdadeiros adoradores adorarão o Pai em espírito e em verdade. Porque são esses que o Pai procura para seus adoradores.
24 —Ha Nhandejáry katu hete e'ỹ va'e jahexa e'ỹ va'e ha'e. Upéa-gwi jahexa e'ỹ ramo jepe, tanhamboete tee joty íxupe nhande py'a gwive. Ndikatuvéi-ma nhamboete ra'anga anga rei íxupe, he'i kunha-pe.
24 Deus é Espírito, e é necessário que os seus adoradores o adorem em espírito e em verdade.
25 Upe ramo he'i íxupe kunha: —Nhane remiha'arõ ko ou va'erã, he'i. Nhane remiha'arõ va'e héry va'e Cristo. Upéi he'i: —Ogwahẽ rire ou-vy, opamba'e jaikwaa e'ỹ va'e gwive oikwaa uka va'erã nhande-vy, he'i íxupe.
25 A mulher respondeu: — Eu sei que virá o Messias, chamado Cristo. Quando ele vier, nos anunciará todas as coisas.
26 —Xe voi niko ha'e. Xe Cristo-ma voi. Xe ne ndive anhomongeta va'e ha'e-ma voi, he'i kunha-pe Hesu.
26 Então Jesus disse:
27 Upéa he'i-ma ramo, ogwahẽ ou-vy hemimbo'e kwéry. Opondera hese: —Mbava'e-gwi po onhomongeta kunha ndive oĩ-vy, he'i ojéupe. Ha Hesu-pe katu nomongetáiry: “Mbava'e tipo ereipota?” nde'íry. “Ma'erã tipo erenhomongeta kunha ndive ereĩ-vy?” nde'íry íxupe. Opondera rei hese. Noporandúiry.
27 Naquele momento, chegaram os discípulos de Jesus e se admiraram ao vê-lo falando com uma mulher. Mas nenhum deles perguntou: “O que você está querendo?” Ou: “Por que o senhor está falando com ela?”
28 Upe ramo pe kunha oheja omba'e y ryru oho jevy pe tetã-my:
28 Quanto à mulher, deixou o seu cântaro, foi à cidade e disse ao povo:
29 —Pekwa mani. Oĩ kwimba'e opamba'e xe rembiapokwe gwive omombe'u-ma va'e xe-vy. Peju katu jaha pehexa hagwã íxupe. Nhane remiha'arõ va'e para'e ha'e, he'i omombe'u-vy pe tetã mygwa-pe.
29 — Venham comigo e vejam um homem que me disse tudo o que eu já fiz. Não seria ele, por acaso, o Cristo?
30 Osẽmba-ma upe tetã-gwi hikwái. Oime ou-ma hikwái. Hesu renda-koty ogwa'ẽ. Ne'írã vyteri ogwahẽ Hesu-pe.
30 Então saíram da cidade e foram até onde Jesus estava.
31 Upe-ma ramo ou jave hikwái: —Ekaru mani, ekaru mani, porombo'eháry, he'i íxupe hikwái. Ojapura okaru hagwã mo'ã.
31 Enquanto isso, os discípulos pediam a Jesus, dizendo: — Mestre, coma!
32 —Nda'u mo'ãi, he'i. —Xe areko ha'u va'erã peikwaa e'ỹ va'e, he'i gwemimbo'e kwéry-pe.
32 Mas ele lhes disse:
33 Upe-ma ramo he'i ojóupe hikwái: —Ndogwerúi tipo avave Hesu-pe hemi'urã ra'e? he'i ojóupe.
33 Então os discípulos começaram a dizer entre si: — Será que alguém lhe trouxe algo para comer?
34 Upéi he'i gwemimbo'e kwéry-pe: —Xe ajapo meme xe mbouhare remimbota ajapopa peve xe rembiaporã. Peẽ pejapura pene remi'urã-rehe. Ha xe ajapurave xe rembiaporã-rehe. Upéa ajapo ramo, ndakarúi ramo jepe, xe rygwyatã vérami joty voi. Akaru-ma va'e-rami xe, he'i ójehe.
34 Jesus lhes declarou:
35 Upéi he'i jevy gwemimbo'e kwéry-pe: —“Irundy jasy rire ijagwyje-ma” ja'e va'e voi. Ha xe katu ha'e-ma peẽ-my. Pema'ẽ katu pehexa hagwã. Hi'aju-ma nipo ra'e temitỹgwe, he'i Hesu gweroviaharã-rehe temitỹgwe rehegwa-rami. Upéi he'i:
35 Vocês não dizem que ainda faltam quatro meses até a colheita? Eu, porém, lhes digo: Levantem os olhos e vejam os campos, pois estão maduros para a colheita.
36 —Peteĩ onhemitỹ va'e, outro kwéry oikytĩ va'e. Pe temitỹ omosarambi va'e-rami, peteĩ omombe'u mbe'u Nhandejáry nhe'ẽ. Pe oikytĩ va'e-rami, outro kwéry oporogwerovia uka va'e. Ko'ánga oĩ inhe'ẽ rerovia ukaha oikove opa e'ỹ reheve hagwã Nhandejáry ndive heroviaha. Hembiapo porã-rehe ohekoviarõ va'erã íxupe Nhandejáry. Peteĩ onhemitỹ, outro kwéry oikytĩ. Ovy'a onhondive hikwái. Peteĩxa hembiapo. Upéixa ete inhe'ẽ mombe'uhaty inhe'ẽ rerovia ukaha ndive ovy'a. Peteĩxa hembiapo.
36 Quem colhe recebe desde já a recompensa e ajunta o seu fruto para a vida eterna, para que se alegrem ao mesmo tempo o que semeia e o que colhe.
37 — ausente —
37 Pois, no caso, é verdadeiro o ditado: “Um é o que semeia, outro é o que colhe.”
38 Oromondo kuri peporogwerovia uka hagwã pemombe'u ranhe e'ỹ reheve. Outro kwéry oho pene renonde va'ekwe omombe'u hagwã Nhandejáry nhe'ẽ. Ha ko'ánga katu outro kwéry rembiapo porã porã-gwi, peporogwerovia uka-ma, he'i gwemimbo'e kwéry-pe Hesu.
38 Eu os enviei a colher o que vocês não semearam; outros trabalharam, e vocês aproveitaram o trabalho deles.
39 Ha heta oĩ Samaria pygwa va'e ojerovia va'e Hesu-rehe. Pe kunha, “Entéro xe rembiapokwe gwive omombe'u-ma kuri xe-vy” he'i ramo tetã mygwa-pe omombe'u-vy, ojerovia-ma hese hikwái.
39 Muitos samaritanos daquela cidade creram em Jesus, por causa do testemunho da mulher, que tinha dito: “Ele me disse tudo o que eu já fiz.”
40 Ha upéi katu ogwahẽ ou-vy Hesu renda-py hikwái: —Epyta katu ore ndive, epyta katu ore ndive, he'i íxupe. Upéa-gwi mokõi áry opyta hendive kwéry.
40 Quando, pois, os samaritanos foram até Jesus, pediram-lhe que permanecesse com eles; e Jesus ficou ali dois dias.
41 Inhe'ẽ ohendu ramo hetave-ma ogwerovia va'e oĩ.
41 Muitos outros creram nele, por causa da palavra de Jesus.
42 He'i kunha-pe hikwái: —Eremombe'u ramo kuri ore-vy orogwerovia-ma íxupe. Ha ko'ánga katu ore-vy tee-ma onhe'ẽ. Ore apysa-rupima orohendu inhe'ẽ. Upéa-gwi orogwerovia tee-ma voi íxupe, he'i. —Upe va'e entéro ko yvy ári oiko va'e gwive resendeharã nipo ra'e, he'i hese kunha-pe hikwái.
42 E diziam à mulher: — Agora não é mais por causa do que você falou que nós cremos, mas porque nós mesmos ouvimos, e sabemos que este é verdadeiramente o Salvador do mundo.
43 Mokõi áry rire upe-gwi oho jevy-ma Hesu. Ogwahẽ oho-vy Galiléia yvy-py:
43 Passados dois dias, Jesus saiu dali e foi para a Galileia.
44 —Nhandejáry nhe'ẽ-py omombe'u va'ety ko nomboetéi íxupe hetã mygwa, he'i Hesu.
44 Porque o próprio Jesus testemunhou que um profeta não tem honra na sua própria terra.
45 Ha upéi katu ogwahẽ rire Galiléia yvy-py, ogwerohory íxupe upe pygwa kwéry. Oje'ói va'ekwe upe pygwa Jerusalém-my. Oiko jave aretegwasu héry va'e páscoa, upe-py ohopa. Upe-py ohexa va'ekwe entéro Hesu rembiapo porãgwe. Upéa-gwi ogwerohory voi íxupe hikwái.
45 Assim, quando chegou à Galileia, os galileus o receberam, porque viram todas as coisas que Jesus tinha feito em Jerusalém, por ocasião da festa, à qual eles também tinham comparecido.
46 Ha upéi katu Hesu ogwahẽ jevy oho-vy Caná tetã-my, Galiléia yvy pygwa-py ogwahẽ oho-vy. Upe-py ykwe omondo va'ekwe uva rykwere ramo. Ha outro tetã-my héry va'e Cafarnaum mburuvixa ramo oĩ va'e upe-py. Hasy voi ta'ýry.
46 Jesus foi outra vez a Caná da Galileia, onde tinha transformado água em vinho. E havia ali um oficial do rei, cujo filho estava doente em Cafarnaum.
47 —Ou-ma kuri Hesu Judéia yvy-gwi. Ogwahẽ-ma ko'a-py, he'i-ma ramo mburuvixa-pe, oho ogwahẽ Hesu renda-py. He'i Hesu-pe: —Jaha mani katu embogwera xe-vy xe ra'y-pe, he'i íxupe. —Omano hagwã rami-ma oĩ. Embogwera mani íxupe, he'i íxupe mburuvixa.
47 Quando ouviu dizer que Jesus tinha vindo da Judeia para a Galileia, foi até ele e pediu-lhe que fosse curar o seu filho, que estava morrendo.
48 Upe-ma ramo he'i íxupe Hesu: —Ndaxe rerovia mo'ãi nde xe rembiapo erehexa e'ỹ reheve. Heroviapyrã-rupi xe rembiapo ramo, jahexa e'ỹ va'e ajapo ramo ae, xe rerovia va'erã, he'i mburuvixa-pe.
48 Então Jesus lhe disse:
49 Upe-ma ramo he'i íxupe mburuvixa: —Eju mani, porombo'eháry. Ani ne ate'ỹ teĩ ereju hagwã pono omano xe ra'y, he'i íxupe.
49 O oficial pediu mais uma vez: — Senhor, venha, antes que o meu filho morra!
50 —Tereho katu. Oikove jevy-ma nde ra'y, he'i mburuvixa-pe. Ogwerovia-ma inhe'ẽ oho-ma.
50 Jesus respondeu: O homem creu na palavra de Jesus e partiu.
51 Oho jave, ohogwaitĩ íxupe hembigwái ou-vy: —Oikove jevy-ma nde ra'y, he'i íxupe omombe'u.
51 Quando já estava a caminho, os seus servos vieram ao encontro dele, anunciando-lhe que o seu filho estava vivo.
52 Upéi oporandu hembigwái-pe: —Mbovy óra-py oikove jevy-ma xe ra'y? he'i oporandu-vy gwembigwái-pe. —Kwehe larose rire nahete rakuvéi-ma, he'i túvy-pe hembigwái.
52 Então perguntou a que horas o seu filho havia se sentido melhor. Informaram: — Ontem, à uma hora da tarde a febre o deixou.
53 “Upéa óra-py ete voi Hesu omombe'u kuri xe-vy nipo ra'e, Oikove jevy-ma nde ra'y, he'i voi xe-vy” he'i ojéupe. Upe-ma ramo ojerovia tee voi hese. Hóga pygwa gwive ave ojerovia tee ave hese.
53 Com isso, o pai reconheceu que aquela era precisamente a hora em que Jesus tinha dito a ele: “O seu filho vai viver.” E ele e toda a sua casa creram.
54 Upéixa imokõiha-rehe hembiapo porã heroviapyrã-rupi ogwahẽ rire Galiléia-py Judéia yvy-gwi.
54 Este foi o segundo sinal que Jesus fez, depois de ir da Judeia para a Galileia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.