Atos 11

Kaiwá NT (KGK_WBT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Ha upéi katu Cornélio kwéry rerakwã osarambi oho-vy. Ha Hesu remimondo, Judéia yvy rupigwa oĩ va'e gwive ave Hesu reroviaha va'e, ohendu herakwã: —Judeu e'ỹ kwéry ko ohendu ra'e Nhandejáry nhe'ẽ nhande kwéry-rami, he'i ojóupe imombe'u-vy.
1 Os apóstolos e os outros seguidores de Jesus em toda a região da Judeia souberam que os não judeus também haviam recebido a palavra de Deus.
2 Upéixa ramo Pedro ogwata ou-vy Jerusalém tetã-my. Upe-py ogwahẽ ramo, onhe'ẽ poxy íxupe upe pygwa judeu va'e:
2 Quando Pedro voltou para Jerusalém, aqueles que queriam que os não judeus fossem circuncidados o criticaram,
3 —Judeu e'ỹ kwéry ko ndojapói va'e Moisés amyrĩ he'i va'ekwe gwive. Tojapo katu, he'i. —Gwĩ judeu e'ỹ va'e katu onhekytĩ uka e'ỹ va'e voi. Nanhande reko ramíry oiko. Upéa-gwi ma'erã ereho ereiko ra'e hendive? Ma'erã po erekaru ra'e hendive? he'i oporandu poxy-vy íxupe.
3 dizendo: — Você ficou hospedado na casa de homens que não são circuncidados e até tomou refeições com eles!
4 Ha Pedro katu ojeapysaka porã ranhe inhe'ẽ-rehe. Upe rire ae omombe'upa íxupe kwéry. Ojehu va'ekwe gwive omombe'u:
4 Então Pedro deu um relatório completo de tudo o que havia acontecido, desde o começo. Ele disse:
5 —Kweheve kuri aime Jope tetã-my. Nhandejáry ndive anhomongeta jave ojehexa uka xe-vy. Xe-vyte ojehexa uka, he'i. —Ahexa ombogwejy ramo tupa arigwa ramigwa tuvixa va'e. Irundy joapy joja reheve oipyhy joja imbogwejy-vy. Yvate-gwi ombogwejy. Opyta oĩ-vy xe yke-rehe.
5 — Eu estava na cidade de Jope e lá, enquanto estava orando, tive uma visão. Vi uma coisa parecida com um grande lençol, que baixou do céu, amarrado pelas quatro pontas, e parou perto de mim.
6 Ama'ẽ hese. Ipy-rehe ama'ẽ aĩ-vy. Upe-py ahexa mymba gwive, ka'agwy rupigwa mymba gwive ave. Gwye-rehe osyryry va'e gwive, gwyra gwive ave ahexa.
6 Eu olhei para dentro daquilo com atenção e vi animais domésticos, animais selvagens, animais que se arrastam pelo chão e aves.
7 Upéi ahendu xe-vy onhe'ẽ va'e: “Ekwa katu, Pedro. Ejuka ere'u va'erã” he'i xe-vy.
7 Depois ouvi uma voz, que me dizia: “Pedro, levante-se! Mate e coma!”
8 “Nda'u mo'ãi, xe Járy” ha'e íxupe. “Ãy peve ne'írã vyteri ha'u so'o vai. Yma gware nhe'ẽgwe-rupi nda'úi hi'upy e'ỹ” ha'e íxupe.
8 Eu respondi: “Isso não, Senhor! Eu nunca comi nenhuma coisa que a lei considera suja ou impura !”
9 He'i jevy xe-vy yváy-gwi onhe'ẽ va'e: “Nhandejáry ko he'i-ma ramo, Iporã ja'u, Hi'upy e'ỹ, ani ere teĩ” he'i xe-vy.
9 Então a voz falou de novo do céu: “Não chame de impuro aquilo que Deus purificou.”
10 Mbohapy vése ahendu xe-vy onhe'ẽ va'e. Upe rire ogwerojeupi jevy yváy-koty heraha-vy, he'i Pedro omombe'u-vy.
10 Isso aconteceu três vezes, e depois tudo aquilo voltou para o céu.
11 —Upe-ma ramo katu ogwahẽ ou-vy mbohapyve va'e, Cesaréia-gwi xe piári ombou va'ekwe. Xe aime ha-py ogwahẽ ou-vy.
11 Justamente naquela hora três homens que tinham sido mandados de Cesareia para me buscar chegaram à casa onde eu estava hospedado.
12 Upéi he'i xe-vy Nhe'ẽ Marangatu tee va'e: “Ani ne ate'ỹ teĩ ereho hagwã” he'i. “Tereho katu hendive” he'i xe-vy. Upe-ma ramo xe aha-ma. Ko va'e xe jave oho va'e ave, seis Hesu renduha va'e. Orogwahẽ ramo upe-py oroikepa oroho-vy capitão Cornélio róga-py.
12 E o Espírito de Deus me disse que fosse com eles, sem duvidar. Estes seis irmãos da cidade de Jope também foram comigo, e todos nós entramos na casa de Cornélio.
13 He'i ore-vy: “Ahexa kuri Nhandejáry rembigwái yváy gwigwa. A-py xe róga-py onhembo'y oĩ-vy ramo ahexa voi. Upéi he'i xe-vy Nhandejáry rembigwái: Emondo katu Jope-py Simão piári héry va'e ave Pedro.
13 Então ele nos contou como viu na casa dele um anjo, em pé, que lhe disse: “Mande alguém a Jope para buscar Simão, que também é chamado de Pedro.
14 Upe va'e omombe'u-ta nde-vy nhe'ẽ porã. Upéa nhe'ẽ ererovia ramo, ne resende-ta Nhandejáry. Nde re'ýi kwéry ave oresende-ta, he'i xe-vy Nhandejáry rembigwái” he'i ore-vy omombe'u-vy. Upe ramo anhe'ẽ capitão Cornélio-pe hendivegwa-pe ave anhe'ẽ.
14 Ele vai dizer como você e toda a sua família podem ser salvos.”
15 Ne'írã vyteri anhe'ẽ heta, omohynyhẽmba-ma ipy'a kwéry ogwejy-vy Nhe'ẽ Marangatu tee va'e. Yma-ma nhande py'a omohynyhẽmba va'ekwe-rami voi omohynyhẽ ipy'a íxupe.
15 E Pedro continuou: — Quando comecei a falar, o Espírito Santo veio sobre eles, como tinha vindo sobre nós no princípio.
16 Upe ramo xe mandu'a Nhandejáry Hesu he'i va'ekwe-rehe: “João ko y-py oporomongarai va'ety. Ha ndaha'éi y pygwa va'e-rami pene mongarai va'erã Nhandejáry. Nhe'ẽ Marangatu tee va'e ae pende py'a omohynyhẽmba va'erã ne mongarai-vy” he'i va'ekwe nhande-vy Hesu, he'i Pedro omombe'u-vy.
16 Aí eu lembrei que o Senhor Jesus tinha dito: “É verdade que João batizou com água, mas vocês serão batizados com o Espírito Santo.”
17 —Upéixa ramo Nhandejáry ome'ẽ-ma voi ra'e judeu e'ỹ kwéry-pe Nhe'ẽ Marangatu tee va'e. Yma jajerovia-ma ramo Nhandejáry Hesu Cristo-rehe nhande-vy ome'ẽ va'ekwe-rami, ko'ãy íxupe kwéry háma ave ome'ẽ. Upéa-rehe, “Aníke erejapo upéa” xe nda'e mo'ãi voi Nhandejáry-pe, he'i íxupe kwéry Pedro omombe'u-vy.
17 De fato, os não judeus receberam de Deus o mesmo dom que nós recebemos quando cremos no Senhor Jesus Cristo. E quem era eu para ir contra Deus?
18 Ohendu rire inhe'ẽ, nainhe'ẽ poxyvéi-ma. Omomba'egwasu-ma Nhandejáry-pe: —Nipo anhei ete voi katu ra'e: “Perova katu pende rekoha, peipyhy katu tape porã” he'i judeu e'ỹ kwéry-pe ra'e. Nhande-vy he'i hagwe-rami, he'i voi nhande re'ýi e'ỹ-pe ave ra'e Nhandejáry, he'i ojóupe hikwái.
18 Quando ouviram isso, eles ficaram sem ter o que dizer e louvaram a Deus, dizendo: — Então Deus deu também aos não judeus a oportunidade de se arrependerem e ganharem a vida eterna!
19 Ko'ánga katu Hesu reroviaha gwive ndoikovéiry peteĩ henda-py. Osarambipa va'ekwe oje'ói-vy hikwái. Ha mburuvixa kwéry katu ojuka va'ekwe Hesu reroviaha héry va'e Estêvão-pe. Ojuka rire, ipy'agwasuve suve ogwereko asy hagwã Hesu reroviaha-pe gwive. Ojerereko asy-gwi opa isarambipa oje'ói-vy. Oĩ oho va'ekwe Fenícia yvy-py peve, Chipre ykõi meve ave, Antioquia tetã meve ave. Upe va'e nomombe'u jojái Nhandejáry nhe'ẽ. Judeu kwéry anho-pe mante omombe'u mbe'u. Judeu e'ỹ va'e-pe ae nomombe'úi Nhandejáry nhe'ẽ.
19 Os seguidores de Jesus foram espalhados pela perseguição que havia começado com a morte de Estêvão. Alguns foram até a região da Fenícia, a ilha de Chipre e a cidade de Antioquia e anunciavam a palavra de Deus somente aos judeus.
20 Oĩ ave Chipre pygwa, Cirene pygwa ave. Gwĩ va'e oho va'ekwe Antioquia tetã-my, Nhandejáry nhe'ẽ omombe'u-vy. Ogwerojoja imombe'u-vy íxupe kwéry. Judeu e'ỹ va'e grego va'e-pe ave, omombe'u va'ekwe Nhandejáry Hesu rehegwa nhe'ẽ porã.
20 Mas outros, que eram de Chipre e da cidade de Cirene, foram até Antioquia e falaram também aos não judeus, anunciando a eles a boa notícia a respeito do Senhor Jesus.
21 Ha Nhandejáry oipytygwõ mbaraete íxupe kwéry omombe'u hagwã. Upéa-gwi ohendu ramo inhe'ẽ, heta-ma ojerovia-ma Hesu-rehe. Ogwerova-ma gwekoha hese.
21 O poder do Senhor estava com eles, e muitas pessoas creram e se converteram ao Senhor.
22 Ha upéi katu ohendu-ma herakwã Hesu reroviaha Jerusalém pygwa va'e. Upéa-rehe ipa'ũ-gwi kwéry omondo kwimba'e héry va'e Barnabé. Antioquia-py omondo.
22 Essas notícias chegaram à igreja de Jerusalém, que resolveu mandar Barnabé para Antioquia.
23 Upe-py ogwahẽ ramo, ohexa voi Nhandejáry rembihovasa. Ohexa ramo ovy'a: —Peipyhy katu tape porã, he'i íxupe kwéry. —Upe va'e-rupi meme tapeho. Peteĩxa peraha pene renonde-rupi pene arandu. Anive teĩ peva Nhandejáry Hesu rape-gwi, he'i íxupe kwéry Barnabé.
23 Quando chegou lá e viu como Deus tinha abençoado aquela gente, Barnabé ficou muito alegre. E animou todos a continuarem fiéis ao Senhor, de todo o coração.
24 Hekoha porã va'e Barnabé. Nhe'ẽ Marangatu tee va'e ipy'a omohynyhẽmba íxupe va'e, ojerovia tee va'e Hesu-rehe. Upéa-rupi onhembohetave tave oho-vy Nhandejáry Hesu reroviaha.
24 Barnabé era um homem bom, cheio do Espírito Santo e de fé. E muitos se converteram ao Senhor.
25 Ha upéi katu Barnabé oho Tarso tetã-my. Saulo reka-vy oho.
25 Depois Barnabé foi até a cidade de Tarso a fim de buscar Saulo.
26 Otopa ramo ogweru. Peteĩ ro'y opyta upe-py Antioquia-py. Omboheta hagwã Hesu reroviaha-pe opyta. Ombo'e mbo'e oiko-vy mokõi va'e. Heta voi hemimbo'e. Upe pygwa ombohéry ranhe va'e Hesu nhe'ẽ renduha-pe: “Cristo kwéry va'e” he'i ombohéry-vy.
26 Quando o encontrou, ele o levou para Antioquia. Eles se reuniram durante um ano com a gente daquela igreja e ensinaram muitas pessoas. Foi em Antioquia que, pela primeira vez, os seguidores de Jesus foram chamados de cristãos.
27 Upe-py ombo'e mbo'e jave ogwahẽ ou-vy Nhandejáry nhe'ẽ-py omombe'u va'ety Jerusalém-gwi ou va'ekwe.
27 Naquele tempo alguns profetas foram de Jerusalém para Antioquia.
28 Ogwahẽ rire onhembo'y-ma héry va'e Ágabo: —Yvy apy gwive-rehe opa va'erã tembi'u, he'i. —Ohasa asy eterei va'erã yvypóry gwive, he'i henonderã omombe'u-vy. Upéa oikwaa, Nhe'ẽ Marangatu tee va'e ome'ẽ íxupe-gwi inhe'ẽrã. Ha upéa áry-py ndojehúiry. Cláudio oiko ramo mburuvixagwasu ramo ae, ojehu-ma he'i va'ekwe.
28 Um deles, chamado Ágabo, levantou-se e, pelo poder do Espírito Santo, anunciou: — Haverá uma grande falta de alimentos no mundo inteiro. Isso aconteceu quando Cláudio era o Imperador romano.
29 Upéa-rehe Ágabo nhe'ẽ rendu-vy, Hesu nhe'ẽ renduha he'i ojóupe: —Nhamboaty aty katu plata jaraha uka hagwã, he'i, —nhaipytygwõ hagwã nhande re'ýi kwéry, Judéia yvy rupigwa va'e. Jareko rekomi va'ete nhame'ẽ, he'i ojóupe.
29 Então os cristãos resolveram mandar ajuda aos irmãos que moravam na região da Judeia, e cada um deu de acordo com o que tinha.
30 Upe rire ogweraha uka Barnabé-pe Saulo ndive plata ome'ẽ hagwã Hesu reroviaha rerekwa-pe.
30 E mandaram o dinheiro por meio de Barnabé e Saulo, para que eles o entregassem aos presbíteros da igreja.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.