Mateus 20
Ɛkáti Nku Nkɔ (KENNT) vs VC
1 Yesu arɔk ambɨ bɛrɛm bɛ, “Mbák Mandɛm achi nɛ bho mbɔ Mfɔ wap, mɛnyɨŋ bɛ́bhak mbɔ ɛnyu ɛ́chí ndǔ nɛkay ɛnɛn. Nɛkǎy ɛnɛn nɛchi bɛ, mbɔŋɔ́nkɨ̌fú achi nyaka. Ɛwak ɛ́mɔt, afa beti beti arɔk bɛyaŋ bǒ abhɛn bákʉ̀ bɛtɨk amɛm nkɨ ywi.
1 Com efeito, o Reino dos céus é semelhante a um pai de família que saiu ao romper da manhã, a fim de contratar operários para sua vinha.
2 Aka nɛ bakʉ̌ bɛtɨk abhɛn yi ayambɨ ásɔ́rɛ́ bɛ chɔŋ yi anchyɛ bhɔ nkáp anɛ́ ákwáy ndǔ bɛtɨk ɛbhɛn nywɔp nɛmɔt. Ató yɛ́ bhɔ bɛ mándɔ́k mánkʉ́ bɛtɨk amɛm nkɨ ywi.”
2 Ajustou com eles um denário por dia e enviou-os para sua vinha.
3 Ɛ́gháká nɔ́kɔ́ nkárɛ́nká nɛ́nɛnamɔt beti bhɔ, afa arɔk nɛfísiɛ, aghɔ́ bǒfu tété abhɛn babhɨkɨ bhɔŋ yɛ̌nyɨŋ bɛkʉ.
3 Cerca da terceira hora, saiu ainda e viu alguns que estavam na praça sem fazer nada.
4 Aghati bhɔ bɛ, “Dɔ́k ká nkwɔ ndǔ nkɨ wa mankʉ́ bɛtɨk arɛ́. Mǎnáŋ mǎmfáté beku, chɔŋ nchyɛ́ bhe nkáp anɛ ákwáy.” Báfʉɛ́t bárɔ́k.
4 Disse-lhes ele: - Ide também vós para minha vinha e vos darei o justo salário.
5 Ɛ́gháká nɔ́kɔ́ mbɔ nkárɛ́nká byo nɛ ɛpay, nɛ nkarɛnka ɛ́rát ɛnɛ ngósí, mbɔŋɔ́nkɨ wu akʉ ɛnyumɔt. Nɔ́ chí, asɔt bǒ bɛtɨk bachak ató ɛbhɨ.
5 Eles foram. À sexta hora saiu de novo e igualmente pela nona hora, e fez o mesmo.
6 Bɛ́rɔ́ŋ nkárɛ́nká ɛtay beku, apɛt afú, arɔk ɛtɔk, aghɔ́ bo báchák tété, ɛnyɨŋ ɛnɛ bákʉ̀ ti. Abhɛ́p bhɔ bɛ, “Ndaká yí bǎchí fá tété, nywɔp nɛnkɛm, ɛnyɨŋ ɛnɛ bǎkʉ ti?”
6 Finalmente, pela undécima hora, encontrou ainda outros na praça e perguntou-lhes: - Por que estais todo o dia sem fazer nada?
7 Bákɛ́mɛ yi bɛ, “Sɛ́chí fá tété mbɔnyunɛ sɛbhɨkɨ bhɔŋ mmu anɛ ásɔ̀t bhɛsɛ ndǔ bɛtɨk.” Mbɔŋɔ́nkɨ wu aghati bhɔ bɛ, “Dɔ́k ká nkwɔ mǎnkʉ́ bɛtɨk amɛm nkɨ wa.”
7 Eles responderam: - É porque ninguém nos contratou. Disse-lhes ele, então: - Ide vós também para minha vinha.
8 Ɛ́gháká nɔ́kɔ́ běku, mpok bakʉ̌ bɛtɨk bápɛtnsɛm anywɔ́p, mbɔŋɔ́nkɨ abhɨŋɨ mmu anɛ áyɨ̀ŋɨ bakʉ̌ bɛtɨk aghati yi bɛ, “Bɨŋɨ́ bakʉ̌ bɛtɨk chyɛ bhɔ bakáp ayap, bɛ́bhó nɛ abhɛn bárɔ́ŋɔ́ ɛbhɨ ndɔbhɛnsɛm, bɛwɛnti nɛ abhɛn báyámbɨ.”
8 Ao cair da tarde, o senhor da vinha disse a seu feitor: - Chama os operários e paga-lhes, começando pelos últimos até os primeiros.
9 Abho nɛ abhɛn básɔ́rɛ́ bhɔ ndǔ bɛtɨk nkárɛ́nká ɛtay beku, achyɛ yɛ̌ntɨkɨ mmǔ wap nkáp nywɔp nɛmɔt ankɛm.
9 Vieram aqueles da undécima hora e receberam cada qual um denário.
10 Ágháká nɔ́kɔ́ ntá bǒ abhɛn báyámbɨ bábhó bɛtɨk beti beti, bákáysi bɛ chɔŋ anchyɛ awap nkáp anja ancha anɛ bǒ abhɛn babho bɛtɨk chi beku. Kɛ achyɛ yɛ̌ntɨkɨ ntí mmu chi ɛnyumɔt, nɔ chi nkáp bɛtɨk ɛbhɛn nywɔp nɛmɔt.
10 Chegando por sua vez os primeiros, julgavam que haviam de receber mais. Mas só receberam cada qual um denário.
11 Básɔ́rɛ́ nɔ́kɔ́ bakap ayap, babho mɛnywinti ɛ̌ti mbɔŋɔ́nkɨ,
11 Ao receberem, murmuravam contra o pai de família, dizendo:
12 mándɛmɛ nɔkɔ bɛ, “Bǒ abhɛn bákʉ́ bɛtɨk chi ndǔ nɛŋɔkɔ́ nywɔp nɛmɔt, ɔchyɛ́ bhɔ nkáp ɛnyumɔt nɛ bhɛsɛ́ bhó sɛ́kʉ́ bɛtɨk ndǔ nywɔp nɛnkɛm amɛm ɛsɔ́ŋtí mmok.”
12 - Os últimos só trabalharam uma hora... e deste-lhes tanto como a nós, que suportamos o peso do dia e do calor.
13 Kɛ mbɔŋɔ́nkɨ akɛmɛ mmu wap amɔt bɛ, “Nkwǎnɛ, mbɨ́kɨ́ nyiɛ́ be yɛ̌nyɨŋ. Sɛ́ká ɛyɔŋ ɛ́mɔt nɛ bhe bɛ mɛ̌chyɛ yɛ̌ntɨkɨ mmu ywɛka nkáp bɛtɨk ɛbhɛn nywɔp nɛmɔt. Pú nɔ́?
13 O senhor, porém, observou a um deles: - Meu amigo, não te faço injustiça. Não contrataste comigo um denário?
14 Sɔt nkáp aywɛ dɔ́k. Mɛmbɔŋ kɛ̌ mbɔ́ŋɔ́ ntɨ bɛchyɛ mmu anɛ abho bɛtɨk ndɔbhɛnsɛm nkáp bɛtɨk ɛbhɛn nywɔp nɛmɔt mbɔ ɛnyǔ nchyɛ́ wɔ.
14 Toma o que é teu e vai-te. Eu quero dar a este último tanto quanto a ti.
15 Nkáp chi awa. Mbɨ́kɨ́ bhɔ́ŋ bɛtaŋ bɛkʉ ɛnyǔ nkɔ́ŋɔ́ nɛ wú? Mpabhamɨ́k akʉ ɔ̌béntɨ ndǔ ntɔ́ŋɔ́ bǒbhɛn bɛrɨ̌ntɨ?”
15 Ou não me é permitido fazer dos meus bens o que me apraz? Porventura vês com maus olhos que eu seja bom?
16 Yesu ánáŋá nɔ́kɔ́ bɛ́tɛ́m nɛkay ɛnɛn, arɛm yɛ bɛ, “Ɛnyu ɛyɔ kɛ ɛchi bɛ chɔŋ bɛyǎ bayǎmbɨ mándɔp ansɛm, nɛ bɛyǎ barɔbhɛ́nsɛm mándɔp ambɨ.”
16 Assim, pois, os últimos serão os primeiros e os primeiros serão os últimos. { Muitos serão os chamados, mas poucos os escolhidos.}
17 Ɛnɛ́ Yesu ákɔ̀ bɛrɔŋ Yerúsalɛm nɛ bakoŋo bhi bati byo nɛ apay, asɔt bhɔ nɛpak, abho bɛghati bhɔ ɛnyɨŋ ɛnɛ́ ɛ́bhɔ́ŋɔ́ bɛ́fákari nɛ yi.
17 Subindo para Jerusalém, durante o caminho, Jesus tomou à parte os Doze e disse-lhes:
18 Arɛm bɛ, “Ghók ká, sɛ́rɔ̀ŋ nɔ chi Yerúsalɛm, nɛ mpok sɛ́gháká arɛ́, chɔŋ mámfyɛ Mmu anɛ áfú ntá Mandɛm amɔ́ bǒbati bachiǎkap Mandɛm nɛ ntá batɔŋ ɛbhé Moses, bɔ́ mándɛm bɛ mángwáy yi.
18 Eis que subimos a Jerusalém, e o Filho do Homem será entregue aos príncipes dos sacerdotes e aos escribas. Eles o condenarão à morte.
19 Nɛ bǒbati mánsɔt yi mamfyɛ amɔ bo abhɛn bápú bo Israɛl, bɛ́ mánjɔ́kɔ́ yi, nɛ bɛ mándɛ́n yí nɛ ɛkpa, nɛ bɛ mángó yi ndǔ ɛkotákátí. Kɛ ɛ́gháká nɔ́kɔ́ manywɔp arat, ampɛtnsɛm ndǔ nɛpɛ́m.”
19 E o entregarão aos pagãos para ser exposto às suas zombarias, açoitado e crucificado; mas ao terceiro dia ressuscitará.
20 Ɛ́bhɨ́kɨ́ tat, ngɔrɛ́ Sɛbɛdi asɔt bɔ̌bhi bati apay, arɔk ntá Yesu nɛ bhɔ. Atɛp mánɛ́n bɛsí bhi are bhɛ́p yi bɛ ankwak yi.
20 Nisso aproximou-se a mãe dos filhos de Zebedeu com seus filhos e prostrou-se diante de Jesus para lhe fazer uma súplica.
21 Yesu abhɛ́p yi bɛ, “Ɔ̌yáŋ mɛ̌nkʉ wɔ yi?” Akɛmɛ bɛ, “Ɛta, kʉ bɛ́ mpok ɔ́bhàk Mfɔ, bɔ̌bha abhɛn bati apay, manchɔkɔ nɛ wɔ, amɔt ɛbhe awɔ́nɛm, achák ɛbhe awɔ́ghɔ.”
21 Perguntou-lhe ele: Que queres? Ela respondeu: Ordena que estes meus dois filhos se sentem no teu Reino, um à tua direita e outro à tua esquerda.
22 Kɛ Yesu akɛmɛ yi bɛ, “Ɔbhɨ́kɨ́ rɨŋɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ ɔ́yàŋ nkʉ ntá yɛ. Bǎkwáy bɛka mɛnyu ɛsɔŋɔri anɛ mbɔ́ŋɔ́ mɛ́nyú?” Bákɛ́mɛ yi bɛ, “Sɛ́kwày bɛkʉ nɔ.”
22 Jesus disse: Não sabeis o que pedis. Podeis vós beber o cálice que eu devo beber? Sim, disseram-lhe.
23 Yesu aghati bhɔ bɛ, “Tɛtɛp, chɔŋ mǎnyú nkɔ́p ɛsɔŋɔri anɛ mbɔ́ŋɔ́ mɛnyu, kɛ mbɨ́kɨ́ bhɔŋ bɛtaŋ bɛyap bo abhɛn babhɔŋɔ bɛchɔkɔ ɛbhe awɔ́nɛm ɛya nɛ abhɛn babhɔŋɔ bɛchɔkɔ ɛbhe awɔghɔ. Bɛbhak ɛbhɔ bɛchi ntá bǒ abhɛn Ɛtaya aghoko bhɔ́ ábhʉ́rɛ́ ntá yap.”
23 De fato, bebereis meu cálice. Quanto, porém, ao sentar-vos à minha direita ou à minha esquerda, isto não depende de mim vo-lo conceder. Esses lugares cabem àqueles aos quais meu Pai os reservou.
24 Bakoŋo Yesu báchák bati byo bághókó nɔ́kɔ́ ɛnyɨŋ ɛnɛ bɔ̌ Sɛbɛdi barɛmɛ, bábhó bɛběntɨ nɛ mamʉɛrɛ bhap nɔ bachi nnɔ amɔt.
24 Os dez outros, que haviam ouvido tudo, indignaram-se contra os dois irmãos.
25 Ɛ́kʉ́ Yesu abhɨŋɨ bhɔ mankɛm arɛm bɛ, “Bǎrɨŋɨ bɛ ntá bǒ mmɨk, bafɔ bábhɔŋ bɛyǎ bɛtaŋ amfay bǒbhap, nɛ bǒbati básɔ̀t bɛyǎ bɛtaŋ bɛkʉ bǒbhap mángók bhɔ.
25 Jesus, porém, os chamou e lhes disse: Sabeis que os chefes das nações as subjugam, e que os grandes as governam com autoridade.
26 Kɛ ɛ́bhɨ́kɨ́ bhɔŋ bɛbhak ɛnyu yɔ ndǔ nkwɔ ywɛka. Mmu anɛ áyàŋ bɛbhak mǔngo ywɛka, abhɔŋ bɛbhak mǔbɛtok ywɛka,
26 Não seja assim entre vós. Todo aquele que quiser tornar-se grande entre vós, se faça vosso servo.
27 nɛ yɛ̌ntɨkɨ mmu ywɛka anɛ áyàŋ bɛbhak mmǔ mbɨ abhɔŋ bɛbhak nsɛm aywɛka,
27 E o que quiser tornar-se entre vós o primeiro, se faça vosso escravo.
28 nkúbhɛ́ mbɔ ɛnyǔ Mɛ Mmu mfú ntá Mandɛm mbɨ́kɨ́ twɔ bɛ bo mántók mɛ. Ntwɔ chi bɛbhak mǔbɛtok, nɛ bɛchyɛ nɛpɛ́m ɛna ndu bɛku bɛyǎ bhó, mfɛ́rɛ́ bhɔ ndǔ kɛsɛmɛ́ bɛbʉ́.”
28 Assim como o Filho do Homem veio, não para ser servido, mas para servir e dar sua vida em resgate por uma multidão.
29 Yesu ǎfù nyaka ɛtɔk Jɛríko nɛ bakoŋo bhi. Ngɛ́mtay bho báré koŋo bhɔ.
29 Ao sair de Jericó, uma grande multidão o seguiu.
30 Manɛ́mámɨk bati apay babhak nɛpaká mbi chɔkɔ. Bághókó nɔ́kɔ́ bɛ́ Yesu kɛ̌ áfʉɛ̀t, bábho bɛbɨk mandɛmɛ nɔkɔ bɛ, “Ɛta, Mmɔ̌ Mfɔ Debhít! Ghɔ́ bhɛsɛ́ ntínso!”
30 Dois cegos, sentados à beira do caminho, ouvindo dizer que Jesus passava, começaram a gritar: Senhor, filho de Davi, tem piedade de nós!
31 Bo abhɛn bachi arɛ bábhó bɛsayti manɛ́mámɨk bhɔ bɛ, “Kusí ká!” Kɛ bákpɨk bare bɨk nɛ ɛyɔŋ amfay bɛ, “Acha, Mmɔ̌ Mfɔ Debhít! Ghɔ́ bhɛsɛ ntínso!”
31 A multidão, porém, os repreendia para que se calassem. Mas eles gritavam ainda mais forte: Senhor, filho de Davi, tem piedade de nós!
32 Yesu ate, abhɨŋɨ bhɔ, abhɛ́p bhɔ bɛ, “Bǎyàŋ bɛ́ nkʉ bhe yí?”
32 Jesus parou, chamou-os e perguntou-lhes: Que quereis que eu vos faça?
33 Bákɛ́mɛ yi bɛ, “Ɛta, sɛ́yàŋ ɔ́nkʉ́ amɨ́k yɛsɛ ánɛ́nɛ́.”
33 Senhor, que nossos olhos se abram!
34 Yesu aghɔ́ bhɔ ntínso. Atɔk amɨ́k ayap. Tɛ́mté wu, babho bɛghɔ mbaŋ nɛ babho bɛkoŋo Yesu.
34 Jesus, cheio de compaixão, tocou-lhes os olhos. Instantaneamente recobraram a vista e puseram-se a segui-lo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.