João 8
Ɛkáti Nku Nkɔ (KENNT) vs NAA
1 Yesu arɔk amfay Njiɛ Mɛnɔk Ólif.
1 Jesus, no entanto, foi para o monte das Oliveiras.
2 Nɛ́yí nɔ́kɔ́, apɛtnsɛm ɛkɛrákap Mandɛm běti běti. Bǒ mankɛm bárɔ́k ntá yi. Achɔkɔ amɨk, abho bɛtɔŋ bhɔ Ɛyɔŋ Mandɛm.
2 De madrugada, voltou novamente para o templo, e todo o povo se reuniu em volta dele; e Jesus, assentado, os ensinava.
3 Batɔŋ-ɛbhé Mandɛm nɛ bǒnkwɔ Fárisi báyá ngɔrɛ́ anɛ bákɛ́mɛ́ ndǔ akwɛn bɛrwɔp, bátwɔ́ nɛ yi, bátɛp bɛsí bǒ mankɛm.
3 Então os escribas e fariseus trouxeram à presença dele uma mulher surpreendida em adultério e, fazendo-a ficar em pé no meio de todos,
4 Bárɛ́m ntá Yesu bɛ, “Ntɔŋ, bákɛ̌m ngɔrɛ́ ndu ákwɛ̀n bɛrwɔp.
4 disseram a Jesus: — Mestre, esta mulher foi surpreendida em flagrante adultério.
5 Ɛkáti bɛbhé Moses ɛ́ghàti bhɛsɛ bɛ bábhɔŋ bɛ́tɛ́mti ɛnyǔ ngɔrɛ́ nɛ nɛ batay mángwáy. Ɔrɛm bɛ́ yí?”
5 Na Lei, Moisés nos ordenou que tais mulheres sejam apedrejadas. E o senhor, o que tem a dizer?
6 Bárɛ́m nɔ ndu mɛmɔ yi bɛ mámbɔ́ŋ mbi bɛbhat ndak yi amʉɛt. Yesu atɛp ntí amɨk, ansɨŋɨ nɔkɔ ɛnyɨŋ amɨk nɛ sɛnɔŋ awɔ.
6 Eles diziam isso tentando-o, para terem de que o acusar. Mas Jesus, inclinando-se, escrevia na terra com o dedo.
7 Ndu bárɔŋ ambɨ bɛrɛm bɛ yi ánchyɛ́ bhɔ ɛyɔŋ, anyabhɛ mmʉɛt téé, aghati bhɔ bɛ, “Mmǔ ywɛka anɛ ábhɨ́kɨ́ re kʉ bɛbʉ́ ánjámbɨ ámbwɔ́p ntay antɛm yi.”
7 Como eles insistiam na pergunta, Jesus se levantou e lhes disse:
8 Apɛt atɛp ntí amɨk ánsɨ́ŋɨ́ nɔ́kɔ́ ɛnyɨŋ amɨk nɛ sɛnɔŋ awɔ.
8 E, inclinando-se novamente, continuou a escrever no chão.
9 Bǒ bhɔ bághókó nɔ́kɔ́ ɛnyɨŋ ɛnɛ Yesu árɛ́mɛ́, bábhó bɛrɔ amɔt amɔt, bɛbho nɛ baseansi. Yesu arɔp aywǐnti nɛ ngɔrɛ́ wu arɛ́ téé, bɛsí bhi.
9 Mas eles, ouvindo essa resposta, foram saindo um por um, a começar pelos mais velhos até os últimos, ficando só Jesus e a mulher em pé diante dele.
10 Yesu ayoŋ amɨ́k arɛm ntá yi bɛ, “Mma, bɔ́ báchí fá? Yɛ̌ mmu abhɨ́kɨ́ rɛm bɛ mángwáy wɔ?”
10 Levantando-se, Jesus perguntou a ela:
11 Akɛmɛ Yesu bɛ, “Ɛta, yɛ̌ amɔt.” Yesu arɛm bɛ, “Mɛ nkwɔ́ mbɨ́kɨ́ rɛm bɛ mángwáy wɔ. Dɔ́k, kɛ ɔ́kɛ́ pɛrɛ kʉ bɛbʉ́”.
11 Ela respondeu: — Ninguém, Senhor! Então Jesus disse:
12 Yesu apɛt abho bɛ́gháti bho mɛnyɨŋ. Arɛm bɛ, “Nchí ɛrɔ́ŋɔ́ ɛnɛ ɛ́chyɛ̀ nɛpɛ́m. Mmu anɛ ábhárɛ́ mmʉɛt nɛ mɛ, ǎbhɔŋ bɛdiɛ́rɛ́ ɛbhɛn bɛ́kʉ̀ bo mámbɔ́ŋ nɛpɛ́m, nɛ apú kɔ amɛm ɛjuri.”
12 De novo, Jesus lhes falou, dizendo:
13 Bǒnkwɔ Fárisi bárɛm yɛ ntá yi bɛ, “Wɔ mbɔŋ ɔ́rɛ̀m ɛ̌ti mmʉɛt yɛ. Ɛnyɨŋ ɛnɛ́ ɔ́rɛ̀m puyɛ̌ ndak.”
13 Então os fariseus lhe disseram: — Você dá testemunho de si mesmo. O testemunho que você dá não é verdadeiro.
14 Yesu akɛmɛ bhɔ bɛ, “Yɛ̌ ɛ́mbak bɛ nchí rɛm chi ɛ̌ti mmʉɛ́t ɛya, ɛnyɨŋ ɛnɛ́ mɛ́rɛ̀m chí mbɔŋ ndak, mbɔnyunɛ ndɨ́ŋɨ́ ɛbhak ɛnɛ́ mfú nɛ ɛbhak ɛnɛ́ mɛ́rɔ̀ŋ. Kɛ bǎbhɨ́kɨ́ rɨŋɨ ɛbhak ɛnɛ́ mfú nɛ ɛbhak anɛ mɛ̌rɔ̀ŋ.
14 Jesus respondeu:
15 Bǎyɨ̀ŋɨ bho chí nɛ amɨ́k kɛ mǎmkpɔt manyé yap. Mɛmbɔŋ mpú kpɔ́t manyé mmu.
15 Vocês julgam segundo a carne; eu não julgo ninguém.
16 Yɛ̌ ɛ́mbak chí bɛ́ mɛ́tàŋ bhó, ɛnyu ɛnɛ́ mɛ́tàŋ ɛ́chí ɛrɨ́rɨ́ mbɔnyunɛ puyɛ̌ mɛ awántí kɛ nchí taŋ bo. Mɛ nɛ mmu anɛ átó mɛ kɛ sɛ́rɛ̀m ɛnyǔ mmu áchí.
16 E, se eu julgo, o meu juízo é verdadeiro, porque não sou só eu que julgo, mas eu e o Pai, que me enviou.
17 Básɨŋ ndǔ ɛkáti bɛbhé ɛyɛka bɛ, batísiɛ bati apay mándɛm ɛnyɨŋ ɛ́mɔt, nɔ́ chí ɛnyɨŋ ɛnɛ bɔ́ bárɛ́mɛ́ ɛ́chí tɛtɛp.
17 Também na Lei de vocês está escrito que o testemunho de duas pessoas é verdadeiro.
18 Mɛmbɔŋ nchí te ntísiɛ bɛ́ ɛnyɨŋ ɛnɛ mɛ́rɛ̀m chí mbɔ̌ŋ ndak, nɛ Ɛtaya mmu átó mɛ ǎtè mɛ ntísiɛ nkwɔ́ bɛ ɛnyɨŋ ɛnɛ mɛ̌rɛ̀m ɛchi tɛtɛp.”
18 Eu dou testemunho de mim mesmo, e o Pai, que me enviou, também dá testemunho de mim.
19 Bábhɛ́p yɛ yi bɛ, “Ɛtayɛ achí fá?” Yesu akɛmɛ bhɔ bɛ, “Bǎbhɨ́kɨ́ rɨŋɨ mɛ, nɛ yɛ̌ Ɛtaya, bǎbhɨ́kɨ́ rɨŋɨ. Mbɔ bǎrɨ́ŋɨ́ mɛ, mbʉ bǎrɨŋɨ Ɛtaya nkwɔ.”
19 Então eles lhe perguntaram: — Onde está o seu Pai? Jesus respondeu:
20 Mpok Yesu átɔ̀ŋ bho amɛm ɛkɛrákap Mandɛm kɛ yi árɛ́mɛ́ bɛyɔŋ ɛbhɛn. Achí nyaka kɛ́kwɔ́t nɛ bɛkʉbhɛ akap. Yɛ̌ mmu kɛtɔk yí mbɔnyunɛ mpok yi abhɨ́kɨ́ re kway nyaka.
20 Jesus proferiu essas palavras perto da caixa de ofertas, quando ensinava no templo. Ninguém o prendeu, porque ainda não havia chegado a sua hora.
21 Yesu apɛt aghati bhɔ bɛ, “Nchí rɔ bhe, bɛ́rɔŋ. Nnáŋ ndɔ́k, chɔŋ mǎnjaŋ mɛ. Kɛ bǎgu chɔŋ ndǔ bɛbʉ́ ɛbhɛka. Bǎpú kwáy bɛ́twɔ ɛbhak ɛnɛ mɛ́rɔ̀ŋ.”
21 Outra vez Jesus lhes falou, dizendo:
22 Bo Israɛl bábhó yɛ bɛrɛm bɛ, “Yí bɛ ‘Nɛbhʉɛt anɛ mɛ̌rɔ̀ŋ, bǎpú kwáy bɛ́twɔ arɛ,’ ǎyaŋ bɛway mmʉɛt kɛ?”
22 Então os judeus diziam: — Será que ele tem a intenção de se suicidar? Porque diz: “Para onde eu vou vocês não podem ir.”
23 Yesu aghati bhɔ bɛ, “Bǎchí bǒ mmɨk. Mfu chi amfay. Bǎchí bǒ mmɨk nɛ, mpú mmǔ mmɨk nɛ.
23 Jesus lhes disse:
24 Ɛ̌ti yɔ kɛ ngáti be bɛ́ chɔŋ mǎngú ndǔ bɛbʉ́ ɛbhɛka. Chɔŋ mǎngú ndǔ bɛbʉ́ ɛbhɛka mbák bǎbhɨkɨ noko bɛ́ nchí mmu anɛ nchí.”
24 Por isso, eu lhes disse que vocês morrerão em seus pecados. Porque, se não crerem que
25 Bábhɛ́p yi bɛ, “Wɔ ɔchí agha?” Yesu ákɛmɛ bhɔ bɛ, “Nchí mmu anɛ ngáti bhe tɛ nɛbhǒnɛt bɛ nchi.
25 Então lhe perguntaram: — Quem é você? Jesus respondeu:
26 Mbɔ̌ŋ bɛyǎ bɛbɛ́ptí mɛnyɨŋ ɛbhɛn mɛ̌kwáy bɛrɛm ɛ̌ti yɛka nɛ nsɔt bɛtaŋ be. Kɛ mpú kʉ nɔ, mbɔnyunɛ mmu anɛ átó mɛ ǎbhʉɛrɛ bariɛp ami, nɛ ndiɛrɛ mɛnyɨŋ ɛbhɛn yi ághàti mɛ kɛ nchí ghati bǒ mmɨk.”
26 Muitas coisas tenho para falar e julgar a respeito de vocês. Porém aquele que me enviou é verdadeiro, de modo que as coisas que dele ouvi, essas digo ao mundo.
27 Ɛnɛ Yesu árɛ̀m nɔ, bɔ́ kɛjwimɛm bɛ́ yi árɛ̀m chí ɛ̌ti Ɛta.
27 Eles não entenderam que Jesus lhes falava do Pai.
28 Ɛ́kʉ́ Yesu aghati yɛ bhɔ bɛ, “Mǎnáŋ mǎnjoŋ Mɛ Mmu mfú ntá Mandɛm amfay, chɔŋ mǎndɨŋɨ bɛ́ nchí mmu anɛ nchí, nɛ bɛ́ mpú kʉ yɛ̌nyɨŋ ndǔ bɛtaŋ ɛbha. Nchí rɛm chí ɛnyɨŋ ɛnɛ Ɛta ágháti mɛ ndɛ́m.
28 Então Jesus disse:
29 Nɛ yí mmú átó mɛ, achi nɛ mɛ. Abhɨ́kɨ́ rɔ mɛ mbak awanti mbɔnyunɛ mɛ́kʉ̀ chi mɛnyɨŋ ɛbhɛn yi ákɔ́ŋɔ́.”
29 E aquele que me enviou está comigo, não me deixou só, porque eu faço sempre o que lhe agrada.
30 Bɛyǎ bó abhɛn bághókó bɛyɔŋ ɛbhɛn, mánóko yi.
30 Quando Jesus disse isto, muitos creram nele.
31 Yesu arɛm yɛ ntá bo Israɛl abhɛn mánóko yi bɛ, “Bǎchí bakoŋo bha tɛtɛp mbák mǎndɔ́k ambɨ bɛkoŋo bɛyɔŋ ɛbha,
31 Então Jesus disse aos judeus que haviam crido nele:
32 nɛ chɔŋ mǎndɨŋɨ tɛtɛp anɛ Mandɛm, nɛ tɛtɛp wu amfɛrɛ be ndǔ kɛsɛm.”
32 conhecerão a verdade, e a verdade os libertará.
33 Bákɛ́mɛ yi bɛ, “Sɛ́chí bɛbhárɛ́bhɔ Ábraham, nɛ yɛ̌ mpok apú anɛ sɛ́chí basɛm ntá mmu. Ndaká yí ɔ́rɛ̀m bɛ chɔŋ sɛ́mfú ndǔ kɛsɛm?”
33 Eles responderam: — Somos descendência de Abraão e jamais fomos escravos de ninguém. Como você pode dizer que seremos livres?
34 Yesu akɛmɛ bhɔ bɛ, “Tɛtɛ̌tɛp, yɛ̌ntɨkɨ mmu anɛ ákʉ̀ bɛbʉ́, achí nsɛmɛ́-bɛbʉ.
34 Jesus respondeu:
35 Nsɛm apú bhak ndǔ nnɛrɛ́kɛt mpoknkɛm. Mmɔ̌ nnɛrɛ́kɛt kɛ ábhák arɛ mpoknkɛm.
35 O escravo não fica sempre na casa; o filho, sim, fica para sempre.
36 Mbák yɛ mbɔ̌ŋ mmɔ́ amfɛrɛ be ndǔ kɛsɛm, chɔŋ mǎmbak ngǎngaŋ tɛtɛp.
36 Se, pois, o Filho os libertar, vocês serão verdadeiramente livres.
37 Ndɨ́ŋɨ́ bɛ́ bǎchí bɛbhárɛ́bhɔ Ábraham. Yɛ̌ nɔ́, bǎyaŋ mbi bɛway mɛ mbɔnyunɛ ɛyɔŋ ɛya ɛ́pú chwe amɛm batɨ yɛka.
37 Bem sei que vocês são descendência de Abraão; no entanto, estão querendo me matar, porque a minha palavra não está em vocês.
38 Nchí ghati bhe chí mɛnyɨŋ ɛbhɛn ngɔ́ ntá Ɛtaya, kɛ bǎkʉ̀ chí mɛnyɨŋ ɛbhɛn ɛtayɛka ágháti bhe.”
38 Eu falo das coisas que vi junto de meu Pai; vocês, porém, fazem o que ouviram do pai de vocês.
39 Bágháti Yesu bɛ, “Ɛtayɛsɛ chi Ábraham.” Yesu arɛm bɛ, “Mbɔ bǎchí bɔ̌ Ábraham tɛtɛp, mbʉ́ bǎkʉ̀ mɛnyɨŋ mbɔ Ábraham ákʉ̀ nyaka.
39 Então lhe disseram: — Nosso pai é Abraão. Mas Jesus respondeu:
40 Kɛ bǎyàŋ mbi bɛway mɛ, mɛ mmu ngátí bhe tɛtɛp anɛ ngókó ntá Mandɛm. Ábraham apú kʉ nyaka nɔ.
40 Mas agora vocês estão querendo me matar, a mim que lhes falei a verdade que ouvi de Deus; Abraão não fez isso.
41 Bǎkʉ̀ mɛnyɨŋ mbɔ ɛtayɛka.” Bágháti yi bɛ, “Mandɛm kɛ achi ɛtayɛsɛ, sɛ́pú bɔ̌-ɛnɔŋ.”
41 Vocês fazem as obras do pai de vocês. Eles responderam: — Nós não somos filhos ilegítimos. Temos um pai, que é Deus.
42 Yesu aghati bhɔ bɛ, “Mbɔ Mandɛm achi ɛtayɛka, mbʉ bǎkɔ̀ŋ mɛ, mbɔnyunɛ mfú chí ntá Mandɛm. Mbɨ́kɨ́ twɔ́ chí ndǔ mmʉɛt ya, yi kɛ átó mɛ.
42 Jesus disse:
43 Ndaká yí bǎpú jwimɛm ndǔ mɛnyɨŋ ɛbhɛn mɛ́rɛ̀m? Chi mbɔnyunɛ bǎbhɨ́kɨ́ bhɔŋ ntɨ bɛghok bɛyɔŋ ɛbha.
43 Por que vocês não compreendem a minha linguagem? É porque vocês são incapazes de ouvir a minha palavra.
44 Bě bǎchi bɔ̌ ɛtayɛka Satan, nɛ bǎkɔŋ bɛkʉ chi mɛnyɨŋ ɛbhɛn ɛtayɛka áyàŋ mǎnkʉ. Achí ngwayti bho tɛ nɛbhǒnɛt. Abhɨ́kɨ́ kɔŋ tɛtɛp Mandɛm mbɔnyunɛ tɛtɛp apu nɛ yi. Mpok yi ásè nsé, ǎkʉ̀ chí ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛ́kɔ́ ndɔ́ŋ ámɔt nɛ ɛpɨŋ ɛyi, mbɔnyunɛ achi nsěnse, nɛ nsé ɛnkɛm ɛ́fù chí ntá yi.
44 Vocês são do diabo, que é o pai de vocês, e querem satisfazer os desejos dele. Ele foi assassino desde o princípio e jamais se firmou na verdade, porque nele não há verdade. Quando ele profere mentira, fala do que lhe é próprio, porque é mentiroso e pai da mentira.
45 Kɛ tɛ̌ndu mɛ̌ghàti bhe chí tɛtɛp Mandɛm, bǎpú noko ɛnyɨŋ ɛnɛ mɛ̌rɛ̀m.
45 Mas, porque eu digo a verdade, vocês não creem em mim.
46 Ntɨkɨ mmǔ ákwày bɛtɔŋ bɛ nkʉ bɛbʉ́? Mɛ̌rɛ̀m chi tɛtɛp, ndaká yí bǎpú noko mɛ?
46 Quem de vocês me convence de pecado? Se digo a verdade, por que não creem em mim?
47 Mmu anɛ Mandɛm áchí ɛtayi, ǎkɔŋ bɛghok ɛyɔŋ ɛyi. Ntí anɛ bǎbhɨ́kɨ́ kɔŋ bɛghok Ɛyɔŋ Mandɛm achí bɛ bǎpú bɔ̌bhi.”
47 Quem é de Deus ouve as palavras de Deus; por isso, vocês não me ouvem, porque não são de Deus.
48 Bǒbati bo Israɛl bákɛ́mɛ yi bɛ, “Sɛ́bhɨ́kɨ́ kʉ nɛfwɔp bɛrɛm bɛ ɔchí mmu Samária nɛ bɛ́ ɛfóŋó ɛbʉ́bʉ ɛ́sɔ̀ŋɔri wɔ?”
48 Os judeus disseram a Jesus: — Será que não temos razão em dizer que você é samaritano e tem demônio?
49 Yesu akɛmɛ bɛ, “Mbɨ́kɨ́ bhɔŋ ɛfóŋó ɛbʉ́bʉ. Mɛ̌chyɛ̀ Ɛtaya kɛnókó, kɛ bǎchɔŋti nnyɛ́n ɛna.
49 Jesus respondeu:
50 Mbɨ́kɨ́ bhʉɛrɛ ntɨ bɛ́ bo mánchyɛ́ mɛ kɛnókó. Kɛ mmǔ achí anɛ áyàŋ bɛ́ bo mánchyɛ́ mɛ kɛnókó, nɛ yí kɛ ákway bɛrɛm ɛnyǔ mɛnyɨŋ bɛ́bhɔ́ŋɔ́ bɛ́bhak.
50 Eu não procuro a minha própria glória; há quem a busque e julgue.
51 Tɛtɛ̌tɛp, mmu anɛ ábhʉ̀rɛ ɛyɔŋ ɛya, apú gú wáwák.”
51 Em verdade, em verdade lhes digo que, se alguém guardar a minha palavra, não verá a morte eternamente.
52 Bo Israɛl bhɔ bárɛm bɛ, “Bɛ́kóŋo bɛyɔŋ ɛbhɛ, sɛ́ghɔ nɛ́nɛ bɛ ɔbhɔŋ ɛfóŋó ɛbʉ́bʉ. Ábraham agǔ nyaka, barɛmɛ́ kɛpɨ̌ntɨ Mandɛm mankɛm bágú nkwɔ, kɛ wɔ, ɔ̌rɛ̀m bɛ, ‘Mbák mmu ámbʉ́rɛ́ bɛyɔŋ ɛbha apú gú wáwák.’
52 Então os judeus disseram: — Agora estamos certos de que você tem demônio. Abraão morreu, e também os profetas, e você diz: “Se alguém guardar a minha palavra, não provará a morte eternamente.”
53 Wɔ, ɔchá ɛtayɛsɛ Ábraham mmu ágú nyaka? Barɛmɛ́ kɛpɨ̌ntɨ Mandɛm nkwɔ bágú nyaka! Ɔ̌sɔ̀t mmʉɛt yɛ mbɔ agha?”
53 Você não está querendo dizer que é maior do que Abraão, o nosso pai, que morreu? Também os profetas morreram. Quem você pensa que é?
54 Yesu akɛmɛ bhɔ bɛ, “Mbák mɛ̌chyɛ̀ mmʉɛ́t ɛya kɛnókó, nɔ́ kɛnókó ɛka kɛ́pú yɛ̌nyɨŋ. Ɛtaya kɛ áchyɛ̀ mɛ kɛnókó, nɛ nkúbhɛ́ yi kɛ bǎrɛ̀m bɛ achi Mandɛm aywɛka.
54 Jesus respondeu:
55 Kɛ yɛ̌ndu bǎrɛ̀m bɛ yi achi Mandɛm aywɛka, bǎbhɨ́kɨ́ rɨŋɨ yi, mɛ kɛ ndɨ́ŋɨ́ yi. Mbɔ ndɛm bɛ́ mbɨ́kɨ́ rɨŋɨ yi, mbʉ nchí se chi nse mbɔ běka. Ndɨ́ŋɨ́ yi nɛ nchí bhʉɛrɛ ɛyɔŋ ɛyi.
55 Entretanto, vocês não o conhecem; eu, porém, o conheço. Se eu disser que não o conheço, serei como vocês: mentiroso; mas eu o conheço e guardo a sua palavra.
56 Chi-mbɨ ywɛka Ábraham, ǎnòŋ nyaka nɛ maŋák bɛ́ghɔ nywɔp nɛtwɔ ɛna. Aghɔ́ nɔ́, ntɨ nɛ́rɨ yi amɛm.”
56 Abraão, o pai de vocês, alegrou-se por ver o meu dia; e ele viu esse dia e ficou alegre.
57 Bǒbati bo Israɛl bhɔ bárɛm yɛ ntá yi bɛ, “Ɔbhɨ́kɨ́ re ghaka yɛ̌ mamiɛ́ bɛsa bɛpay nsɛm byo, ɔbhɛ́ ɔnáŋ ɔghɔ Abraham-ɛ?”
57 Então os judeus lhe perguntaram: — Você não tem nem cinquenta anos e viu Abraão?
58 Yesu aghati bhɔ bɛ, “Tɛtɛ̌tɛp, Ábraham ápɛ́rɛ bhák, Mɛ Nchí.”
58 Jesus respondeu:
59 Ɛ́kʉ bábho bɛbwɔpti batay bɛtɛmti yi nɛ yɔ́ mángwáy, kɛ Yesu abhɛsɛ, tɛ áfú amɛm ɛkɛrákap Mandɛm.
59 Então pegaram pedras para atirar nele, mas Jesus se ocultou e saiu do templo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.