João 19
Ɛkáti Nku Nkɔ (KENNT) vs VC
1 Páílet achyɛ yɛ ɛyɔŋ bɛ mánsɔ́t Yesu mandɛn nɛ ɛ́kpá.
1 Pilatos mandou então flagelar Jesus.
2 Batɛmɛ́ nɛnu básɔ́t bɔ̌batábhɛ́nɔk abhɛn báchí nsěnse, mánɨ́ ntá bábáy yi anti, barɛm bɛ chi nta kɛfɔ. Básɔ́t nkú chu bafyɛ́ yi amʉɛt, bárɛm bɛ chí ayi nkú kɛfɔ.
2 Os soldados teceram de espinhos uma coroa e puseram-lha sobre a cabeça e cobriram-no com um manto de púrpura.
3 Bábhó bɛrɔŋ ntá yi máŋɔkɔ nɔkɔ yi bɛ, “Acha mfɔ bo Israɛl, kɛnókó kɛ́chí ɛkɛ ɛta!” Ndu bárɛ̀m nɔ, manchyɛ nɔkɔ yi nsáp bɛsí.
3 Aproximavam-se dele e diziam: Salve, rei dos judeus! E davam-lhe bofetadas.
4 Páílet apɛt arɔ áchá ywi afú nɛfí ntá bo Israɛl arɛm bɛ, “Ghok ka, nchí ntwɔ́ nɛfí nɛ yi ntá yɛka bɛ mǎndɨŋɨ bɛ́ mbɨ́kɨ́ ghɔ ɛbɛ́ptí ɛnyɨŋ ɛnɛ yi ákʉ́ ɛnɛ́ ɛ́yàŋ bɛ mángwáy yi.”
4 Pilatos saiu outra vez e disse-lhes: Eis que vo-lo trago fora, para que saibais que não acho nele nenhum motivo de acusação.
5 Yesu afú yɛ, arɔk nɛ ntá kɛfɔ nsěnse yɔ antí, nɛ nkú chú yɔ amʉɛt. Páílet arɛm ntá yap bɛ, “Yɨ́ŋɨ́ mmǔ ywɛka nɔ!”
5 Apareceu então Jesus, trazendo a coroa de espinhos e o manto de púrpura. Pilatos disse: Eis o homem!
6 Bǒbati bachiǎkap nɛ babhahɛrǐ ɛkɛrákap bághɔ́ nɔ́kɔ́ yí, bábho bɛbɨk mándɛmɛ nɔkɔ bɛ, “Dɛm mángó yi ndǔ ɛkotákátí! Mángó yi ndǔ ɛkotákátí!” Páílet arɛm ntá yap bɛ, “Bě babhɔŋ mǎnsɔt yi mǎngó ndǔ ɛkotákátí, mbɨ́kɨ́ ghɔ ɛbɛ́ptí ɛnyɨŋ ɛnɛ yi ákʉ́ ɛnɛ ɛ́yàŋ mángwáy yi.”
6 Quando os pontífices e os guardas o viram, gritaram: Crucifica-o! Crucifica-o! Falou-lhes Pilatos: Tomai-o vós e crucificai-o, pois eu não acho nele culpa alguma.
7 Bo Israɛl, bákɛ́mɛ yi bɛ, “Sɛ́bhɔ̌ŋ ɛbhé, nɛ bɛkoŋo ɛbhé yɔ, abhɔŋ bɛ́gu mbɔnyunɛ ákʉ́ mmʉɛt yi Mmɔ Mandɛm.”
7 Responderam-lhe os judeus: Nós temos uma lei, e segundo essa lei ele deve morrer, porque se declarou Filho de Deus.
8 Páílet ághókó nɔ́kɔ́ bɛyɔŋ ɛbhɛn, bɛcháy bɛ́pɛ́t bɛkɛm yi bɛcha.
8 Estas palavras impressionaram Pilatos.
9 Apɛt achwe amɛm áchá abhɛp Yesu bɛ, “Ɛtɔk ɛnɛ ɔ́fú arɛ chi ɛnɛ́?” Kɛ Yesu abhɨkɨ kɛmɛ yɛ ɛyɔŋ.
9 Entrou novamente no pretório e perguntou a Jesus: De onde és tu? Mas Jesus não lhe respondeu.
10 Páílet arɛm yɛ ntá yi bɛ, “Ɔpú kɛmɛ mɛ yɛ̌ ɛyɔŋ? Ɔbhɨ́kɨ́ rɨŋɨ bɛ mbɔ̌ŋ bɛtaŋ bɛrɛm bɛ mándɔ́ wɔ mándɔ, nɛ mbák ndɛ́m bɛ mángó wɔ́ ndǔ ɛkotákátí, bágò?”
10 Pilatos então lhe disse: Tu não me respondes? Não sabes que tenho poder para te soltar e para te crucificar?
11 Yesu akɛmɛ yi bɛ, “Mandɛm kɛ áchyɛ́ wɔ bɛtaŋ. Mbɔ ɛ́pú nɔ́, mbʉ ɔbhɔ̌ŋ bɛtaŋ amfay ya fá? Nɔ kɛ ɛchi bɛ bɛbʉ́ mmu anɛ ákɛ́mɛ́ mɛ́ áchyɛ́ ntá yɛ, bɛ́chá ɛbhɛ.”
11 Respondeu Jesus: Não terias poder algum sobre mim, se de cima não te fora dado. Por isso, quem me entregou a ti tem pecado maior.
12 Páílet ághókó nɔkɔ nɔ, abho bɛyaŋ mbi bɛfɛrɛ Yesu amɔ. Kɛ bo Israɛl bárɔ́k chí ambɨ bɛbɨk bɛ, “Mbák ɔ́ndɔ́ mmǔ-nɛ ándɔ́k, nɔ́ ɔpú mmʉɛ́rɛ Mfɔ Rom! Mmu anɛ ǎrɛ̀m bɛ áchí Mfɔ, chi mmǔ anɛ ánù nɛ Mfɔ Rom bɛ ambak ndǔ mmʉɛt ɛyi!”
12 Desde então Pilatos procurava soltá-lo. Mas os judeus gritavam: Se o soltares, não és amigo do imperador, porque todo o que se faz rei se declara contra o imperador.
13 Páílet ághókó nɔ́kɔ́ bɛyɔŋ ɛbhɛn, asɔt Yesu afú nɛ yi, achɔkɔ ndǔ ɛnɔk ntaŋá manyé, nɛbhʉɛt anɛ bábhɨ̀ŋɨ ndu ɛyɔŋ bo Israɛl bɛ́ Gabáta. Nɔ́ chi, nɛbhʉɛt batǎy batay.
13 Ouvindo estas palavras, Pilatos trouxe Jesus para fora e sentou-se no tribunal, no lugar chamado Lajeado, em hebraico Gábata.
14 Ɛ́gháká nɔ́kɔ́ nkárɛ́nká byo nɛ ɛpay ndǔ nywɔp ɛnɛn bátòŋti mmʉɛt mɛnyiɛ Ɛpǎ Nɛkɨŋɨ, Páílet arɛm ntá bo Israɛl bɛ, “Yɨŋɨ́ ka Mfɔ ywɛka nɛ!”
14 {Era a Preparação para a Páscoa, cerca da hora sexta.} Pilatos disse aos judeus: Eis o vosso rei!
15 Bábhó bɛbɨk mándɛmɛ nɔkɔ bɛ, “Dɔ̌ mángwáy yi! Dɔ̌ mǎngwáy! Dɛm mángó yi ndǔ ɛkotákátí!” Páílet arɛm bɛ, “Ngó Mfɔ ywɛka ndǔ ɛkotákátí?” Bǒbati bachiǎkap bákɛ́mɛ bɛ, “Mfɔ amɔt kɛ sɛ́bhɔ́ŋɔ́, nɛ chí Sísa.”
15 Mas eles clamavam: Fora com ele! Fora com ele! Crucifica-o! Pilatos perguntou-lhes: Hei de crucificar o vosso rei? Os sumos sacerdotes responderam: Não temos outro rei senão César!
16 Páílet ásɔ́t yɛ Yesu achyɛ ntá yap bɛ mándɔk mángó yi ndǔ ɛkotákátí.
16 Entregou-o então a eles para que fosse crucificado.
17 Básɔ́t ɛkotákátí ɛnɛ́ bábhɔ́ŋɔ́ bɛgo Yesu arɛ báchyɛ́ yímbɔŋ ámpɔ́kɔ́. Apɔkɔ kpát bárɔ́k bágháká ndǔ ɛbhak ɛnɛ́ bábhɨ̀ŋɨ bɛ́ Golgóta, nɔ́ chi “Nɛbhʉɛt Ɛnkɔ́nti.”
17 Levaram então consigo Jesus. Ele próprio carregava a sua cruz para fora da cidade, em direção ao lugar chamado Calvário, em hebraico Gólgota.
18 Arɛ́, bágó Yesu ndǔ ɛkotákátí. Bágó bo báchák nkwɔ bati apay, yɛ̌ntɨkɨ mmu wap ndǔ ɛyi ɛkotákátí, amɔt ɛbhe awɔ́nɛm Yesu, achák ɛbhe awɔghɔ.
18 Ali o crucificaram, e com ele outros dois, um de cada lado, e Jesus no meio.
19 Páílet nkwɔ arɛm básɨ́ŋ ɛnyɨŋ ndǔ ɛbhɔ́kɔ́nɔk bábhát ndǔ ɛkotákátí, amfay ntí Yesu. Básɨ́ŋ amɔ ábhák bɛ, “Yesu mmu Násárɛt, Mfɔ bo Israɛl.”
19 Pilatos redigiu também uma inscrição e a fixou por cima da cruz. Nela estava escrito: Jesus de Nazaré, rei dos judeus.
20 Básɨ́ŋ amɔ achí nyaka ndǔ bɛyɔŋ ɛtɔk bɛrat, ndǔ ɛyɔŋ bo Israɛl, nɛ ndǔ ɛyɔŋɔ Latin, nɛ ndǔ ɛyɔŋɔ́ Grik. Nɛ nɛbhʉɛt anɛ bágó Yesu ndǔ ɛkotákátí abhak kɛ́kwɔ́t nɛ ɛtɔk ɛgho. Ɛ́kʉ́, bɛyǎ bo Israɛl bápáy basɨ̌ŋɨ́ mɔ.
20 Muitos dos judeus leram essa inscrição, porque Jesus foi crucificado perto da cidade e a inscrição era redigida em hebraico, em latim e em grego.
21 Bǒbati bachiǎkap bárɔ́k ntá Páílet barɛm bɛ, “Ɔ́kɛ́ sɨ́ŋ bɛ, ‘Mfɔ bo Israɛl.’ Sɨ́ŋ chí bɛ, ‘Mmǔ-nɛ arɛm nyaka bɛ achí Mfɔ bo Israɛl.’”
21 Os sumos sacerdotes dos judeus disseram a Pilatos: Não escrevas: Rei dos judeus, mas sim: Este homem disse ser o rei dos judeus.
22 Páílet akɛmɛ bɛ, “Ɛnyɨŋ ɛnɛ nsɨ́ŋɨ́ nnáŋ nsɨŋ.”
22 Respondeu Pilatos: O que escrevi, escrevi.
23 Batɛmɛ́ nɛnu bágó nɔ́kɔ́ Yesu ndǔ ɛkotákátí, básɔ́t ndɛn ɛyi bákɔ́rɛ ndǔ baru anwi, yɛ̌ntɨkɨ mmu wap asɔt ndu amɔt. Kɛ ɛ́rɔp nkú amɔt. Nkú yɔ abhak ntěndɛn nɛmɔt ɛnɛn báyɛ́mɛ́ yɛ̌ntɨkɨ nɛku ɛni bɛ́fú amfay bɛ́gháka amɨk, kɛkpɔti yɔ́ yɛ̌ ɛbhak.
23 Depois de os soldados crucificarem Jesus, tomaram as suas vestes e fizeram delas quatro partes, uma para cada soldado. A túnica, porém, toda tecida de alto a baixo, não tinha costura.
24 Ɛkʉ báré rɛm nɛ batɨ bɛ, “Sɛ́kɛ́ dakati nkú anɛ. Sɛ́ngʉɛ́p chí ɛbháŋá, sɛ́ngɔ́ mmu anɛ ábhɔ́ŋɔ́ bɛsɔt yɔ.” Ɛ́fákárí ɛnyunɛ bɛ ɛnyɨŋ ɛnɛ Ɛkáti Mandɛm ɛ́rɛ́mɛ́ ɛ́mfú tɛtɛp. Nɔ́ chí, basɨ̌ŋ amɛn árɛ̀m bɛ, “Básɔ́t ndɛn aya bákɔ́rɛ́. Bágʉɛ́p ɛbháŋá bɛ́rɨ́ŋɨ mmu anɛ ábhɔ́ŋɔ́ bɛ́sɔt nkú aya.”
24 Disseram, pois, uns aos outros: Não a rasguemos, mas deitemos sorte sobre ela, para ver de quem será. Assim se cumpria a Escritura: Repartiram entre si as minhas vestes e deitaram sorte sobre a minha túnica {Sl 21,19}. Isso fizeram os soldados.
25 Batɛmɛ́ nɛnu bákʉ nɔ. Nnɔ Yesu abhak téé kɛ́kwɔ́t nɛ ɛkotákátí, nɛ manɔ́ máyi, María, ngɔrɛ́ Klopas, nɛ María mmɔ̌ ɛtɔk Mágdala.
25 Junto à cruz de Jesus estavam de pé sua mãe, a irmã de sua mãe, Maria, mulher de Cléofas, e Maria Madalena.
26 Yesu ághɔ́ nɔ́kɔ́ máyi nɛ nkoŋo anɛ yi ákɔ́ŋɔ́ téé kɛ́kwɔ́t, arɛm ntá máyi bɛ, “Mmá, ghɔ́ mɔ́ywɛ nɔ!”
26 Quando Jesus viu sua mãe e perto dela o discípulo que amava, disse à sua mãe: Mulher, eis aí teu filho.
27 Arɛm yɛ ntá nkoŋo wu bɛ, “Ghɔ́ máyɛ nɔ!” Nɛ bɛbho ɛwak ɛyɔ nkoŋo wu asɔt nnɔ Yesu arɔk ɛkɛt ɛyi nɛ yí.
27 Depois disse ao discípulo: Eis aí tua mãe. E dessa hora em diante o discípulo a levou para a sua casa.
28 Mɛnyɨŋ ɛbhɛn mɛnkɛm bɛ́fʉɛ́rɛ́ nɔ́kɔ́, Yesu arɨŋɨ bɛ bɛtɨk ɛbhi mɛmay. Ndu bɛkʉ bɛ ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛchi amɛm Ɛkáti Mandɛm ɛ́mfú tɛtɛp, arɛm bɛ, “Manyiɛp ǎkwak mɛ.”
28 Em seguida, sabendo Jesus que tudo estava consumado, para se cumprir plenamente a Escritura, disse: Tenho sede.
29 Ɛjɔ̌ mmɛ́m amɛn ánɛn ɛchí nyaka arɛ téé. Básɔ́t ɛkuchá fofok bágwɔ́t antí ntábhɛ́nɔk ɛnɛ bábhɨŋɨ bɛ haysɔp, bátáp ndǔ mmɛm mɔ básá yi anyu.
29 Havia ali um vaso cheio de vinagre. Os soldados encheram de vinagre uma esponja e, fixando-a numa vara de hissopo, chegaram-lhe à boca.
30 Yesu asɔ́k mmɛ́m mɔ, arɛm bɛ, “Bɛtɨk ɛbha mɛ́may.” Akʉ́ɛ́p ɛmɨ, arɔ nɛpɛ́m ɛni nɛndɔk.
30 Havendo Jesus tomado do vinagre, disse: Tudo está consumado. Inclinou a cabeça e rendeu o espírito.
31 Nywɔp ntóŋtí bo Israɛl nɛ́kwáy. Bɛkʉ yɛ bɛ́ ɛrɛnɛ ngú ɛ́kɛ́ rɔp amfay ɛkotákátí ndǔ nywɔbhɛ́ nɛywěmʉɛt bo Israɛl, bárɔ́k babhɛp Páílet bɛ ánchyɛ́ bɛtaŋ mánsíɛ́ptí bɛkak ɛbhap, mámfɛ́rɛ́ bhɔ ndǔ bɛkotakati. Nywɔp nɛywɛ̌mʉɛt ɛnɔ nɛ́bhak nywɔp nɛgho.
31 Os judeus temeram que os corpos ficassem na cruz durante o sábado, porque já era a Preparação e esse sábado era particularmente solene. Rogaram a Pilatos que se lhes quebrassem as pernas e fossem retirados.
32 Ɛkʉ́ batɛmɛ́ nɛnu bárɔk, básiɛ́ptí bɛkak mmǔ mbɨ, básiɛ́ptí bɛkak anɛfú.
32 Vieram os soldados e quebraram as pernas do primeiro e do outro, que com ele foram crucificados.
33 Kɛ bágháká nɔ́kɔ́ amʉɛt Yesu, bághɔ́ bɛ́ anáŋ agu, bɔ́ kɛsyɛpti bɛkak ɛbhi.
33 Chegando, porém, a Jesus, como o vissem já morto, não lhe quebraram as pernas,
34 Kɛ ntɛmɛ́ nɛnu amɔt asɔt nɛkɔŋ ayɛm Yesu ambeápak. Tɛ́mté wu, manoŋ nɛ manyiɛp abho bɛfu.
34 mas um dos soldados abriu-lhe o lado com uma lança e, imediatamente, saiu sangue e água.
35 Mmǔ anɛ ághɔ́ nyaka ndu ɛ́fákárí kɛ̌ ágháti bhɛsɛ nɛ ɛnyɨŋ ɛnɛ yi ǎrɛ̀m ɛchí tɛtɛp. Arɨ́ŋɨ́ bɛ árɛm chi tɛtɛp bɛ be nkwɔ́ mǎnsɨ́kɨ́ntɨ nɛ Yesu.
35 O que foi testemunha desse fato o atesta {e o seu testemunho é digno de fé, e ele sabe que diz a verdade}, a fim de que vós creiais.
36 Ɛ́fákárí ɛnyu ɛyɔ bɛ́ ɛnyɨŋ ɛnɛ́ ɛchí amɛm Ɛkáti Mandɛm ɛ́mfú tɛtɛp. Nɔ́ chí, ɛnyɨŋ ɛnɛ básɨ́ŋɨ́ nyaka bɛ, “Yɛ̌ ɛghɛp ɛyi ɛ́mɔt bápú syɛp.”
36 Assim se cumpriu a Escritura: Nenhum dos seus ossos será quebrado {Ex 12,46}.
37 Nɛ Ɛkáti Mandɛm ɛpɛt ɛ́rɛ̀m ndǔ nɛbhʉɛt áchák bɛ, “Chɔŋ bo mámkpɔk yi anɛ báyɛ́mɛ́.”
37 E diz em outra parte a Escritura: Olharão para aquele que transpassaram {Zc 12,10}.
38 Ɛ́tárɛ́ nɔ́kɔ́, mmǔ amɔt átwɔ́. Áká nnyɛ́n bɛ Josɛ́f. Abhak mmǔ ɛtɔk Arimátia. Achí nyaka mmu anɛ ákòŋo Yesu. Ǎcháy nyaka bo Israɛl ndu yi achi nkoŋo Yesu. Afʉɛ́t arɔk ntá Páílet bhɛ́sɛ́ bhɛ́sɛ́, anɨkmʉɛt bɛ Páílet andɔ yi ámfɛ́rɛ́ mmʉɛt Yesu ndǔ ɛkotákátí. Páílet achyɛ yi bɛtaŋ bɛkʉ nɔ. Josɛ́f arɔk yɛ, afɛrɛ mmʉɛt Yesu ndǔ ɛkotákátí.
38 Depois disso, José de Arimatéia, que era discípulo de Jesus, mas ocultamente, por medo dos judeus, rogou a Pilatos a autorização para tirar o corpo de Jesus. Pilatos permitiu. Foi, pois, e tirou o corpo de Jesus.
39 Nikɔdɛ́mɔs mmu árɔ́ŋɔ́ nyaka bɛghɔ Yesu nɛ betí ɛwak ɛ́mɔt, abhak nkwɔ nɛ Josɛ́f. Yí, Nikɔdɛ́mɔs arɔk nɛ babhé amɛn bábyɔk amʉɛt ngu bɛ́ ákɛ́ chɔŋɔ. Babhé mɛ́rɛ́ abhak nchɔ́ptí myrrh nɛ álos. Ǎkway nyaka bɛbhak mbɔ kilo bɛsa bɛpay nsɛm byo ndǔ mɛnwɔp ɛbhi.
39 Acompanhou-o Nicodemos {aquele que anteriormente fora de noite ter com Jesus}, levando umas cem libras de uma mistura de mirra e aloés.
40 Josɛ́f nɛ Nikɔdɛ́mɔs báfɛ́rɛ Yesu ndǔ ɛkotákátí, básɔ́t bɛ́syɛ́ndɛn nɛ babhé amɔ arɛ́, mánɛ́p yi bɛkoŋo ɛpɨŋ bo Israɛl.
40 Tomaram o corpo de Jesus e envolveram-no em panos com os aromas, como os judeus costumam sepultar.
41 Mɔ́nkɨ áchi nyaka ndǔ nɛbhʉɛt anɛ bágó Yesu ndǔ ɛkotákátí. Nnɛm nɛkɔ nɛ́bhák arɛ ɛnɛn bábhɨ́kɨ́ re bhɛmɛ yɛ̌ ngú amɔt amɛm.
41 No lugar em que ele foi crucificado havia um jardim, e no jardim um sepulcro novo, em que ninguém ainda fora depositado.
42 Tɛ̌ndu nywɔp ɛnɔ nɛ́chí nyaka chí nywɔp ɛnɛn bo Israɛl bákʉ̀ ntoŋti bɛ́chwe ndǔ nywɔp nɛywěmʉɛt ɛnap, nɛ mbɔnyunɛ nnɛm ɛnɔ nɛ́bhɨkɨ sap nyaka nɛkɔ, Josɛ́f nɛ Nikɔdɛ́mɔs bárɔ́k bábhɛ́mɛ Yesu arɛ.
42 Foi ali que depositaram Jesus por causa da Preparação dos judeus e da proximidade do túmulo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.